iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jan Polanský 
Šaháš do tmy
5.9. - 1.11.2020
Galerie u Plazíka
Peruc
Výstava černobílých fotografií fotografa, muzikanta, básníka a designéra Jana Polanského.
Výstava bude zahájena vernisáží v sobotu 5. září 2020 ve 14 hodin.
Výstava je přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin.
PLAKÁTEK
 
  

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Emil Holub
Tam za řekou Zambezi
3. 9. – 15. 11. 2020
Žatec - Křížova vila
Výstava ze sběrů a materiálů PhDr. Marie Imbrové.
Vernisáž 3. září 2020 od 17 hodin.
 
PLAKÁTEK  

Šarlatán
25.9.2020
pátek 19 hod.

Peruc kino
Životopisný / Drama. Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Film Česko / Irsko / Polsko / Slovensko. Délka filmu 118 min.
Nevhodný do 12 let.
Vstupné 70 .- Kč
 

Sraz tříd 9. A a B/1963
ZDŠ Peruc
1.10. 2020 14 hod.
Peruc 
Za Dubem
Zvu na setkání po 57 letech od ukončení školy. Sejdeme se před školou a posedíme v usedlosti Za Dubem u Dvořáků pod peruckou radnicí. 
POZVÁNKA   

Princ Krasoň
3.10.2020 
sobota 15:30 hod.

Peruc kino
Animovaný / Dobrodružný / Rodinný / Komedie / Muzikál. Co mají společné Sněhurka, Šípková Růženka či Popelka? Všechny jsou zamilované do Prince Krasoně. Ještě když byl malý chlapec, zlomyslně ho zaklela zlá královna. Od té doby se do něj každé děvče v království beznadějně zamiluje. Film Kanada. Délka filmu 85 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 .-  Kč
   

Nehraje se
10.10.2020 
Peruc kino

Štěstí je krásná věc
16.10.2020
pátek 19 hod.

Peruc kino
Komedie. Čenda s Janou nemají v životě na růžích ustláno. Oba jsou nezaměstnaní, Čenda má dluhy všude, kam se podívá, a nejčastější návštěvou u nich je exekutor. Výhra 176 milionů korun otevírá dvojici dveře do velkého světa neomezených možností. Film Česko. Délka filmu 99 min.
Přístupný film.
Vstupné 70 .- Kč
   

Princezna zakletá v čase
24.10.2020 
sobota 15:30 hod.

Peruc kino
Pohádka / Fantasy / Komedie. Princeznu Ellenu od narození provází příslib mocné kletby, kterou na ni uvrhla čarodějnice Murien. Kletba se má naplnit v den Elleniných dvacátých narozenin, jakmile zapadne slunce. Film Česko. Délka filmu 115 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 .-  Kč
  

Příliš osobní známost
30.10.2020
pátek 19 hod.

Peruc kino
Komedie / Drama. Natálie je šťastná třicátnice se skvělou kariérou a kamarádkou Simonou, které se právě obrátil život vzhůru nohama. Simona se po rozvodu snaží vyrovnat s tím, že její jedenáctiletý syn odchází žít k otci. Tuhle pachuť zažene seznámením s výstředním umělcem Viktorem. Film Česko / Slovensko. Délka filmu 107 min.
Nevhodný do 15 let.
Vstupné 70 .- Kč
 

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum české vesnice je otevřeno od úterý 9. června 2020, včetně nové výstavy
10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys.
Provoz probíhá za specifických hygienických podmínek.
Otevřeno:
od půlky dubna - září, pondělí zavřeno, úterý - neděle 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Zámek Peruc je pro veřejnost otevřen, komentované prohlídky zámku o víkendech a svátcích v září a říjnu v časech 10:00 - 18:00 hod.. Pro návštěvníky jsme pro vás připravili Zahradní bistro.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Židovský hřbitov arrow Naučná stezka Perucko 20
Naučná stezka Perucko 20
Napsal Plazík st.   
Pondělí, 20 únor 2017

A jsme na konci procházky po Naučné stezce Perucko. Poslední, 20. panel, je v části lesa zvané Makala a odtud je to již jen kousek k panelu 1. u obchodního střediska. Myslím, že máte letos i v dalších letech co objevovat.

20.1  NA MAKALECH 

A) Západní část peruckého lesa získala název podle pověsti o náčelníkovi loupežníků, který se jmenoval  Makal. Za starých časů se zdejší hluboké lesy loupežníky jenom hemžily, a často i na Bytinách, kudy vedla královská cesta. V dubových hvozdech poblíž Peruce se usídlily dokonce dvě loupežnické roty. Číhaly zde na formanské vozy putující do Míšně a zpět - nebývaly totiž nikdy prázdné. Makalova tlupa našla útulek ve skalní jeskyni nazývané U Panáka a druhá, kterou vedl Macák (viz panel č. 12), přebývala v Čertově mlýně v údolí, jež se táhne od Peruce k Chrastínu. Její vůdce zde dělal mlynáře.
Protože obě loupežnické roty přepadávaly na stejných místech, docházelo často k bitkám. Makal sliboval Macákovi, že mu oči „vyloupe“. Jednou, za bezhvězdné noci, Macáka přepadl. Potmě nastala hrozná řež a teprve za svítání byli útočníci poraženi a vyhnáni. V boji přišel o obě oči Makal – potkalo ho to, čím vyhrožoval Macákovi. Však netrvalo dlouho a Makal bídně zahynul - jeho kumpáni ho dovedli k jeskyni U Panáka a rozutekli se bůhvíkam. Slepý vůdce zůstal docela sám  a při vycházení z jeskyně mu pomáhaly jenom prsty, jimiž „omakával“ skálu. Od těch dob se tomuto místu začalo říkat  Na Makalech.
  

Ing. Olga Salačová

 B) Tento pomístní název je velmi starý, v pramenech je doložen již na počátku 18. století. V Polehradského knize Zeměpisek Království českého z roku 1846 je toto místo spojováno s pohanských obětištěm a postavou pohanského bůžka „Makala“ vytesaného zde do skály v místech, kde se říká U Panáka.
S peruckým lesem je spojována pověst vyprávějící o loupežnících, z nichž vynikal jejich vůdce Makal (viz článek výše). Jádro těchto pověstí má asi původ v událostech, které se odehrávaly na sklonku 16. století. Tehdy se podle zápisu v lounských smolných knihách skutečně v okolí Peruce pohybovala banda „loupežníků“, kteří prosluli zejména několikerým vyloupením páteckého zámku, kde pobrali sirotčí peníze. Číhali na zámecké úředníky a kradli v krčmách až u Slaného. „Loupili a lidi palicemi ubíjeli“ přiznal jeden z nich, který byl vyslýchán útrpným právem … Snad právě záznamy ve smolných knihách se staly součástí pověstí o krutém Makalovi.
 

 Zdroj: Peruc a okolí v proměnách času – M. Hrubá

20.2   MAKALA – les

V těchto místech nás naučná stezka vede smíšeným lesem. Můžeme zde najít dřeviny listnaté i jehličnaté, ty tvoří horní patro lesa. Pod nimi rostou keře a tvoří nižší patro lesa, a pod nimi se nachází dále patro bylinné.


Z jehličnatých stromů se zde setkáme s borovicí lesní (Pinus silvestris), která se též nazývá sosna. Strom je vždy zelený o výšce 30 m, příležitostně i vyšší. Kmen mívá často zakřivený. Květy jsou jednodomé, samčí žluté, samičí červené, v  oddělených chomáčích na mladých větévkách. Plodem je vejčitá šiška až 7,5 cm velká. Sosna je ze všech evropských borovic nejrozšířenější a roste od Laponska až po Španělsko. Je to důležitý lesnický strom.


Z jehličnanů se v porostu ještě vyskytují smrky (Picea) a opadavý jehličnan, modřín opadavý neboli evropský (Larix decidua).


Dále zde můžeme vidět stromy listnaté jako dub zimní (Quercus petrarea), buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jasaActive Imagen ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus excelsior), lípu (Tilia) a břízu (Betula).
Plody ze stromů slouží za potravu zvěři.
Černá zvěř, jak říkají myslivci prasatům divokým (Sus strofa), má nejvíce v oblibě plody buku lesního – bukvice. Divočáci se ve zdejších lesích vyskytují poměrně hojně. Na různých místech lze vidět rozrytou půdu, kterou rypákem prorývají, když hledají kořeny, hlízy, lesní plody, larvy hmyzu, červy i hlemýždě. Žerou také vajíčka a mršiny. Zvířata jsou aktivní ve dne i v noci. Žijí ve stádech, staří kanci jsou většinou samotářští. Prase divoké vytrvale plave a běhá, dobře slyší, má výborný čich. Srst mladých prasat je hnědě-krémová podélně pruhovaná. Ve vrhu bývá 3 – 12 selat.    Pruhovaná srst mizí ve třetím měsíci.
V bylinném patře se běžně vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka lesní /Viola reichenbachiana/, zimostrázek alpský Polygala chamaebuxus), vřes obecný (Calluna vulgarit).

 

Zpracovala: Ing. Olga Salačová, 2010

20.3   JMELÍ  BÍLÉ (Viscum album)

Ve zdejších lesích se kromě smrku a modřínu můžeme setkat také s borovicí lesní. Na tomto jehličnanu parazituje stále zelená rostlina jmelí bílé borovicové. Jmelí se může vyskytovat také na jedli (jmelí bílé jedlové) a i na listnatých stromech, jako např. na topolech, akátech, jabloních, lípách nebo javorech (jmelí bílé pravé). Jmelí vytváří keříky rostoucí v korunách stromů ve tvaru kulovitých trsů o průměru až 1 m. Jejich kořeny vyrůstají z kůry větví, ze kterých odebírají živiny. Rostliny mají zelené části, především podlouhlé listy, a v úžlabí větviček rostou drobné květy, z nichž vznikají plody – bílé bobule o průměru asi 5 mm obsahující semena, která jsou obalena lepivou hmotou, která umožňuje přilepení na větev, a která slouží jako potrava ptákům. Ti semena roznášejí a zanechávají na větvích jiných stromů např. v trusu (tzv. zoochorie) – brkoslav severní a drozd brávník, kteří polykají bobule celé, nebo  pěnice černohlavá, která si šikovně vyloupne semínko nalepením na větvičku a požírá pouze slupku. Semena nalepená na větvích poté vyklíčí a kořeny zarostou pod kůru…
Použití v léčitelství
Jmelí se sbírá pro svoje léčivé účinky. Dříve se kladl důraz na dobu a hodinu sběru, kdy mělo největší magickou sílu… Všeobecně se má sbírat v prosinci až lednu, ale pouze listy a tenké konce větviček bez příměsí bílých bobulí, které jsou jedovaté (toxické). V léčitelství se jmelí nerozlišuje podle „hostitelské“ dřeviny, protože jeho účinky jsou rovnocenné. Ze jmelí se připravuje odvar pro snížení krevního tlaku, proti křečím a také má močopudné účinky. Působí sedativně a údajně také jako protinádorový prostředek.
Pověry a mýty
Tato magická rostlina hrála důležitou roli v mytologii starogermánských a některých keltských kmenů. Dávní keltští kněží druidé odřezávali jeho větvičky s pomocí zlatého srpu. Lidé věřili, že takto sebrané jmelí jim pak po celý rok bude nosit štěstí a někteří jej nosili zavěšené na krku na ochranu před zlými silami. Odvar ze jmelí se mimo jiné pil na ochranu proti uřknutí a jedům. Zavěšené jmelí vyhánělo zlé duchy z lidských obydlí.
Jmelí bylo zavěšováno hlavně v době Vánoc, aby tyto svátky proběhly v klidu a pohodě. Rovněž zvyk líbat se pod snítkou jmelí přispíval k podpoře svornosti a lásky. Některé odvozené zvyky spojené se jmelím přetrvávají dodnes a zelené nebo pozlacené jmelí se běžné používá jako tradiční vánoční ozdoba v našich domácnostech.

Active Image


„Mélé jest z počtu těch bylin, kteréž na zemi žádného sídla nemají, než na stromích rostou  a by je chtěl kdo saditi, neporoste.“
(Petr Ondřej Matthioli: Herbář-jinak Bylinář velmi užitečný)


Zdroj: Perucký zpravodaj – Tajemné jmelí, RNDr. Jiří Roth
IT, Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 

 
Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu