iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Sezona skončila

Josef Dvořák
a Marie Formáčková
kino Peruc
Pátek 8. 11. 2024
19 hod.

Zábavná talk show
Vstupné 150 Kč
PLAKÁTEK

Herní odpoledne
s deskovkami

Peruc - knihovna
11.11.2024
16:30 - 18:00 hod.

Příjemný odpoledne u deskových a karetních her.
PLAKÁTEK

Vánoční tvoření
Peruc - knihovna
16.11.2024
14:00 hod.

Knihovna a R&DF vás zvou na tvoření vánočních ozdob, svícnů, dekorací a dalšího.
PLAKÁTEK

Recykliteratura
Města a obce čtou

Peruc - knihovna
2.12.2024
17:00 hod.

Kreativní dílna s lektorkou Karolínou Homonai.
PLAKÁTEK

-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Kino Peruc

Já, padouch 4
Neděle 17. 11.
15:30 hod.

Animovaný, dobrodružný, rodinný, komedie. Nejslavnější animovaný zlosyn se vrací! Ve čtvrtém díle série Já, padouch byste nechtěli být v Gruově kůži. Nejen že do jeho už tak velké rodiny přibylo další dítě, které mu brnká na nervy. Z vězení navíc uprchnul jeho letitý nepřítel, který má na Grua a jeho rodinu opravdu velkou pifku. USA / 2024 / 94 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

Sobík Niko: Cesta za polární září
Neděle 24. 11.
15:30 hod.

Animovaný, rodinný. Sobík Niko celý život sní o tom, že se jednou stane vánočním sobem v Santově letce přesně jako jeho tatínek. Má to přece v genech! Netuší však, že se na volné místo v sobím spřežení hlásí i Stella. Přestože jsou rivalové, Niko se s ní spřátelí a prozradí jí kód pro vstup k vzácným Santovým saním. Netuší však, že Stella svou přízeň jen předstírá a ve skutečnosti chce saně ukrást a zničit tak Vánoce. Finsko-Německo-Irsko-Dánsko / 2024 / 86 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

MIKI
Pátek 29. 11.
19:00 hod.

Thriller, drama, akční. Příběh muže, který se vrátí ze zahraničí zpět do své rodné vesnice, do země, která se rychle mění a ve které se otevírají nové velké možnosti i v oblasti organizovaného zločinu. Miki, původním povoláním řidič autobusu, v sobě postupně objeví a aktivuje schopnosti k tomu, aby vybudoval jednu z největších a nejobávanějších mafiánských skupin v zemi. Slovensko-Česko / 2024 / 106 min.
Nepřístupný do 15 let

Vstupné 100 Kč

_:_:_:_:_

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Serzona skončila.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
sezona skončila
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
sezona skončila
červen - září, úterý - neděle 10.00 - 18.00 h.,
květen a říjen, pátek - neděle 10.00 - 18.00 h.
 
PLAKÁTEK

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Plazíkovo digifoto arrow Naučná stezka Perucko 20
Naučná stezka Perucko 20
Napsal Plazík st.   
Pondělí, 20 únor 2017

A jsme na konci procházky po Naučné stezce Perucko. Poslední, 20. panel, je v části lesa zvané Makala a odtud je to již jen kousek k panelu 1. u obchodního střediska. Myslím, že máte letos i v dalších letech co objevovat.

20.1  NA MAKALECH 

A) Západní část peruckého lesa získala název podle pověsti o náčelníkovi loupežníků, který se jmenoval  Makal. Za starých časů se zdejší hluboké lesy loupežníky jenom hemžily, a často i na Bytinách, kudy vedla královská cesta. V dubových hvozdech poblíž Peruce se usídlily dokonce dvě loupežnické roty. Číhaly zde na formanské vozy putující do Míšně a zpět - nebývaly totiž nikdy prázdné. Makalova tlupa našla útulek ve skalní jeskyni nazývané U Panáka a druhá, kterou vedl Macák (viz panel č. 12), přebývala v Čertově mlýně v údolí, jež se táhne od Peruce k Chrastínu. Její vůdce zde dělal mlynáře.
Protože obě loupežnické roty přepadávaly na stejných místech, docházelo často k bitkám. Makal sliboval Macákovi, že mu oči „vyloupe“. Jednou, za bezhvězdné noci, Macáka přepadl. Potmě nastala hrozná řež a teprve za svítání byli útočníci poraženi a vyhnáni. V boji přišel o obě oči Makal – potkalo ho to, čím vyhrožoval Macákovi. Však netrvalo dlouho a Makal bídně zahynul - jeho kumpáni ho dovedli k jeskyni U Panáka a rozutekli se bůhvíkam. Slepý vůdce zůstal docela sám  a při vycházení z jeskyně mu pomáhaly jenom prsty, jimiž „omakával“ skálu. Od těch dob se tomuto místu začalo říkat  Na Makalech.
  

Ing. Olga Salačová

 B) Tento pomístní název je velmi starý, v pramenech je doložen již na počátku 18. století. V Polehradského knize Zeměpisek Království českého z roku 1846 je toto místo spojováno s pohanských obětištěm a postavou pohanského bůžka „Makala“ vytesaného zde do skály v místech, kde se říká U Panáka.
S peruckým lesem je spojována pověst vyprávějící o loupežnících, z nichž vynikal jejich vůdce Makal (viz článek výše). Jádro těchto pověstí má asi původ v událostech, které se odehrávaly na sklonku 16. století. Tehdy se podle zápisu v lounských smolných knihách skutečně v okolí Peruce pohybovala banda „loupežníků“, kteří prosluli zejména několikerým vyloupením páteckého zámku, kde pobrali sirotčí peníze. Číhali na zámecké úředníky a kradli v krčmách až u Slaného. „Loupili a lidi palicemi ubíjeli“ přiznal jeden z nich, který byl vyslýchán útrpným právem … Snad právě záznamy ve smolných knihách se staly součástí pověstí o krutém Makalovi.
 

 Zdroj: Peruc a okolí v proměnách času – M. Hrubá

20.2   MAKALA – les

V těchto místech nás naučná stezka vede smíšeným lesem. Můžeme zde najít dřeviny listnaté i jehličnaté, ty tvoří horní patro lesa. Pod nimi rostou keře a tvoří nižší patro lesa, a pod nimi se nachází dále patro bylinné.


Z jehličnatých stromů se zde setkáme s borovicí lesní (Pinus silvestris), která se též nazývá sosna. Strom je vždy zelený o výšce 30 m, příležitostně i vyšší. Kmen mívá často zakřivený. Květy jsou jednodomé, samčí žluté, samičí červené, v  oddělených chomáčích na mladých větévkách. Plodem je vejčitá šiška až 7,5 cm velká. Sosna je ze všech evropských borovic nejrozšířenější a roste od Laponska až po Španělsko. Je to důležitý lesnický strom.


Z jehličnanů se v porostu ještě vyskytují smrky (Picea) a opadavý jehličnan, modřín opadavý neboli evropský (Larix decidua).


Dále zde můžeme vidět stromy listnaté jako dub zimní (Quercus petrarea), buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jasaActive Imagen ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus excelsior), lípu (Tilia) a břízu (Betula).
Plody ze stromů slouží za potravu zvěři.
Černá zvěř, jak říkají myslivci prasatům divokým (Sus strofa), má nejvíce v oblibě plody buku lesního – bukvice. Divočáci se ve zdejších lesích vyskytují poměrně hojně. Na různých místech lze vidět rozrytou půdu, kterou rypákem prorývají, když hledají kořeny, hlízy, lesní plody, larvy hmyzu, červy i hlemýždě. Žerou také vajíčka a mršiny. Zvířata jsou aktivní ve dne i v noci. Žijí ve stádech, staří kanci jsou většinou samotářští. Prase divoké vytrvale plave a běhá, dobře slyší, má výborný čich. Srst mladých prasat je hnědě-krémová podélně pruhovaná. Ve vrhu bývá 3 – 12 selat.    Pruhovaná srst mizí ve třetím měsíci.
V bylinném patře se běžně vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka lesní /Viola reichenbachiana/, zimostrázek alpský Polygala chamaebuxus), vřes obecný (Calluna vulgarit).

 

Zpracovala: Ing. Olga Salačová, 2010

20.3   JMELÍ  BÍLÉ (Viscum album)

Ve zdejších lesích se kromě smrku a modřínu můžeme setkat také s borovicí lesní. Na tomto jehličnanu parazituje stále zelená rostlina jmelí bílé borovicové. Jmelí se může vyskytovat také na jedli (jmelí bílé jedlové) a i na listnatých stromech, jako např. na topolech, akátech, jabloních, lípách nebo javorech (jmelí bílé pravé). Jmelí vytváří keříky rostoucí v korunách stromů ve tvaru kulovitých trsů o průměru až 1 m. Jejich kořeny vyrůstají z kůry větví, ze kterých odebírají živiny. Rostliny mají zelené části, především podlouhlé listy, a v úžlabí větviček rostou drobné květy, z nichž vznikají plody – bílé bobule o průměru asi 5 mm obsahující semena, která jsou obalena lepivou hmotou, která umožňuje přilepení na větev, a která slouží jako potrava ptákům. Ti semena roznášejí a zanechávají na větvích jiných stromů např. v trusu (tzv. zoochorie) – brkoslav severní a drozd brávník, kteří polykají bobule celé, nebo  pěnice černohlavá, která si šikovně vyloupne semínko nalepením na větvičku a požírá pouze slupku. Semena nalepená na větvích poté vyklíčí a kořeny zarostou pod kůru…
Použití v léčitelství
Jmelí se sbírá pro svoje léčivé účinky. Dříve se kladl důraz na dobu a hodinu sběru, kdy mělo největší magickou sílu… Všeobecně se má sbírat v prosinci až lednu, ale pouze listy a tenké konce větviček bez příměsí bílých bobulí, které jsou jedovaté (toxické). V léčitelství se jmelí nerozlišuje podle „hostitelské“ dřeviny, protože jeho účinky jsou rovnocenné. Ze jmelí se připravuje odvar pro snížení krevního tlaku, proti křečím a také má močopudné účinky. Působí sedativně a údajně také jako protinádorový prostředek.
Pověry a mýty
Tato magická rostlina hrála důležitou roli v mytologii starogermánských a některých keltských kmenů. Dávní keltští kněží druidé odřezávali jeho větvičky s pomocí zlatého srpu. Lidé věřili, že takto sebrané jmelí jim pak po celý rok bude nosit štěstí a někteří jej nosili zavěšené na krku na ochranu před zlými silami. Odvar ze jmelí se mimo jiné pil na ochranu proti uřknutí a jedům. Zavěšené jmelí vyhánělo zlé duchy z lidských obydlí.
Jmelí bylo zavěšováno hlavně v době Vánoc, aby tyto svátky proběhly v klidu a pohodě. Rovněž zvyk líbat se pod snítkou jmelí přispíval k podpoře svornosti a lásky. Některé odvozené zvyky spojené se jmelím přetrvávají dodnes a zelené nebo pozlacené jmelí se běžné používá jako tradiční vánoční ozdoba v našich domácnostech.

Active Image


„Mélé jest z počtu těch bylin, kteréž na zemi žádného sídla nemají, než na stromích rostou  a by je chtěl kdo saditi, neporoste.“
(Petr Ondřej Matthioli: Herbář-jinak Bylinář velmi užitečný)


Zdroj: Perucký zpravodaj – Tajemné jmelí, RNDr. Jiří Roth
IT, Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 

 
Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde