iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
V
stupné 100 Kč

Velikonoční bohoslužba
Peruc
Sbor M. J. Husa

neděle 31.4.2024
15:00 h.
Zveme vás tímto na Velikonoční bohoslužbu do Peruce - Neděle 31/3/2024 od 15 hod. v Kapli M.J. Husa, ul. Palackého 300.
Těšíme se na Vás.
PLAKÁTEK

Vynálezce
Kino Peruc
Neděle 7.4.2024
15:30 hod.
Animovaný / Dobrodružný / Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života“? / dabing / Francie-USA / 2023 / délka: 100 min.
Přístupný

V
stupné 50 Kč

Poutníci – koncert kapely
Přes 50 let v country

Kino Peruc
Pátek 12.4.2024
19.00 hod.

Legendární bluegrass and country band dorazí s jejich oblíbenými skladbami, v rámci šňůry po Čechách a Slovensku, také na Peruc. Přijďte si s nimi zanotovat.
V
stupné 250 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana arrow Fotbal na Peruci arrow Naučná stezka Perucko 20
Naučná stezka Perucko 20
Napsal Plazík st.   
Pondělí, 20 únor 2017

A jsme na konci procházky po Naučné stezce Perucko. Poslední, 20. panel, je v části lesa zvané Makala a odtud je to již jen kousek k panelu 1. u obchodního střediska. Myslím, že máte letos i v dalších letech co objevovat.

20.1  NA MAKALECH 

A) Západní část peruckého lesa získala název podle pověsti o náčelníkovi loupežníků, který se jmenoval  Makal. Za starých časů se zdejší hluboké lesy loupežníky jenom hemžily, a často i na Bytinách, kudy vedla královská cesta. V dubových hvozdech poblíž Peruce se usídlily dokonce dvě loupežnické roty. Číhaly zde na formanské vozy putující do Míšně a zpět - nebývaly totiž nikdy prázdné. Makalova tlupa našla útulek ve skalní jeskyni nazývané U Panáka a druhá, kterou vedl Macák (viz panel č. 12), přebývala v Čertově mlýně v údolí, jež se táhne od Peruce k Chrastínu. Její vůdce zde dělal mlynáře.
Protože obě loupežnické roty přepadávaly na stejných místech, docházelo často k bitkám. Makal sliboval Macákovi, že mu oči „vyloupe“. Jednou, za bezhvězdné noci, Macáka přepadl. Potmě nastala hrozná řež a teprve za svítání byli útočníci poraženi a vyhnáni. V boji přišel o obě oči Makal – potkalo ho to, čím vyhrožoval Macákovi. Však netrvalo dlouho a Makal bídně zahynul - jeho kumpáni ho dovedli k jeskyni U Panáka a rozutekli se bůhvíkam. Slepý vůdce zůstal docela sám  a při vycházení z jeskyně mu pomáhaly jenom prsty, jimiž „omakával“ skálu. Od těch dob se tomuto místu začalo říkat  Na Makalech.
  

Ing. Olga Salačová

 B) Tento pomístní název je velmi starý, v pramenech je doložen již na počátku 18. století. V Polehradského knize Zeměpisek Království českého z roku 1846 je toto místo spojováno s pohanských obětištěm a postavou pohanského bůžka „Makala“ vytesaného zde do skály v místech, kde se říká U Panáka.
S peruckým lesem je spojována pověst vyprávějící o loupežnících, z nichž vynikal jejich vůdce Makal (viz článek výše). Jádro těchto pověstí má asi původ v událostech, které se odehrávaly na sklonku 16. století. Tehdy se podle zápisu v lounských smolných knihách skutečně v okolí Peruce pohybovala banda „loupežníků“, kteří prosluli zejména několikerým vyloupením páteckého zámku, kde pobrali sirotčí peníze. Číhali na zámecké úředníky a kradli v krčmách až u Slaného. „Loupili a lidi palicemi ubíjeli“ přiznal jeden z nich, který byl vyslýchán útrpným právem … Snad právě záznamy ve smolných knihách se staly součástí pověstí o krutém Makalovi.
 

 Zdroj: Peruc a okolí v proměnách času – M. Hrubá

20.2   MAKALA – les

V těchto místech nás naučná stezka vede smíšeným lesem. Můžeme zde najít dřeviny listnaté i jehličnaté, ty tvoří horní patro lesa. Pod nimi rostou keře a tvoří nižší patro lesa, a pod nimi se nachází dále patro bylinné.


Z jehličnatých stromů se zde setkáme s borovicí lesní (Pinus silvestris), která se též nazývá sosna. Strom je vždy zelený o výšce 30 m, příležitostně i vyšší. Kmen mívá často zakřivený. Květy jsou jednodomé, samčí žluté, samičí červené, v  oddělených chomáčích na mladých větévkách. Plodem je vejčitá šiška až 7,5 cm velká. Sosna je ze všech evropských borovic nejrozšířenější a roste od Laponska až po Španělsko. Je to důležitý lesnický strom.


Z jehličnanů se v porostu ještě vyskytují smrky (Picea) a opadavý jehličnan, modřín opadavý neboli evropský (Larix decidua).


Dále zde můžeme vidět stromy listnaté jako dub zimní (Quercus petrarea), buk lesní (Fagus sylvatica), javor mléč (Acer platanoides) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jasaActive Imagen ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus excelsior), lípu (Tilia) a břízu (Betula).
Plody ze stromů slouží za potravu zvěři.
Černá zvěř, jak říkají myslivci prasatům divokým (Sus strofa), má nejvíce v oblibě plody buku lesního – bukvice. Divočáci se ve zdejších lesích vyskytují poměrně hojně. Na různých místech lze vidět rozrytou půdu, kterou rypákem prorývají, když hledají kořeny, hlízy, lesní plody, larvy hmyzu, červy i hlemýždě. Žerou také vajíčka a mršiny. Zvířata jsou aktivní ve dne i v noci. Žijí ve stádech, staří kanci jsou většinou samotářští. Prase divoké vytrvale plave a běhá, dobře slyší, má výborný čich. Srst mladých prasat je hnědě-krémová podélně pruhovaná. Ve vrhu bývá 3 – 12 selat.    Pruhovaná srst mizí ve třetím měsíci.
V bylinném patře se běžně vyskytuje jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), violka lesní /Viola reichenbachiana/, zimostrázek alpský Polygala chamaebuxus), vřes obecný (Calluna vulgarit).

 

Zpracovala: Ing. Olga Salačová, 2010

20.3   JMELÍ  BÍLÉ (Viscum album)

Ve zdejších lesích se kromě smrku a modřínu můžeme setkat také s borovicí lesní. Na tomto jehličnanu parazituje stále zelená rostlina jmelí bílé borovicové. Jmelí se může vyskytovat také na jedli (jmelí bílé jedlové) a i na listnatých stromech, jako např. na topolech, akátech, jabloních, lípách nebo javorech (jmelí bílé pravé). Jmelí vytváří keříky rostoucí v korunách stromů ve tvaru kulovitých trsů o průměru až 1 m. Jejich kořeny vyrůstají z kůry větví, ze kterých odebírají živiny. Rostliny mají zelené části, především podlouhlé listy, a v úžlabí větviček rostou drobné květy, z nichž vznikají plody – bílé bobule o průměru asi 5 mm obsahující semena, která jsou obalena lepivou hmotou, která umožňuje přilepení na větev, a která slouží jako potrava ptákům. Ti semena roznášejí a zanechávají na větvích jiných stromů např. v trusu (tzv. zoochorie) – brkoslav severní a drozd brávník, kteří polykají bobule celé, nebo  pěnice černohlavá, která si šikovně vyloupne semínko nalepením na větvičku a požírá pouze slupku. Semena nalepená na větvích poté vyklíčí a kořeny zarostou pod kůru…
Použití v léčitelství
Jmelí se sbírá pro svoje léčivé účinky. Dříve se kladl důraz na dobu a hodinu sběru, kdy mělo největší magickou sílu… Všeobecně se má sbírat v prosinci až lednu, ale pouze listy a tenké konce větviček bez příměsí bílých bobulí, které jsou jedovaté (toxické). V léčitelství se jmelí nerozlišuje podle „hostitelské“ dřeviny, protože jeho účinky jsou rovnocenné. Ze jmelí se připravuje odvar pro snížení krevního tlaku, proti křečím a také má močopudné účinky. Působí sedativně a údajně také jako protinádorový prostředek.
Pověry a mýty
Tato magická rostlina hrála důležitou roli v mytologii starogermánských a některých keltských kmenů. Dávní keltští kněží druidé odřezávali jeho větvičky s pomocí zlatého srpu. Lidé věřili, že takto sebrané jmelí jim pak po celý rok bude nosit štěstí a někteří jej nosili zavěšené na krku na ochranu před zlými silami. Odvar ze jmelí se mimo jiné pil na ochranu proti uřknutí a jedům. Zavěšené jmelí vyhánělo zlé duchy z lidských obydlí.
Jmelí bylo zavěšováno hlavně v době Vánoc, aby tyto svátky proběhly v klidu a pohodě. Rovněž zvyk líbat se pod snítkou jmelí přispíval k podpoře svornosti a lásky. Některé odvozené zvyky spojené se jmelím přetrvávají dodnes a zelené nebo pozlacené jmelí se běžné používá jako tradiční vánoční ozdoba v našich domácnostech.

Active Image


„Mélé jest z počtu těch bylin, kteréž na zemi žádného sídla nemají, než na stromích rostou  a by je chtěl kdo saditi, neporoste.“
(Petr Ondřej Matthioli: Herbář-jinak Bylinář velmi užitečný)


Zdroj: Perucký zpravodaj – Tajemné jmelí, RNDr. Jiří Roth
IT, Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 

 
Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde