iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Eva Tovarová
Nebe čaruje
 
2. 3. 2019 - 28. 4. 2019
Galerie u Plazíka
Peruc

V Galerii u Plazíka na Peruci se představí fotografka Eva Tovarová z Panošího Újezdu (Kladna), které "učarovalo nebe".
Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 2. března 2019 v 15 hodin.
Výstavu si budete moci prohlédnout o víkendy a svátky až do 28. dubna 2019.

PLAKÁTEK  

Hudební večer
posezení s kytarami
29.3. 2019 19 hod.
 
Hostinec u Matějčků
Peruc
Napříč hudebními žánry zahrají žatečtí a peručtí kytaristé.
Vstupné volné
PLAKÁTEK 

Bohemian Rhapsody
30. 3. 2019 17:30 h.
Kino Peruc
Životopisný / Drama / Hudební. Film je oslavou rockové skupiny Queen, jejich hudby a především Freddieho Mercuryho, který svou tvorbou i životem vzdoroval všem myslitelným stereotypům. Film Velká Británie / USA . Délka filmu 134 min.
Nevhodný do 12 let.
Vstupné 70 Kč
  

Ukliďme Perucko
6.4. 2019 9 -14 hod.
 
Městys Peruc
Již 5. rok organizuje Kulturní komise městysu úklid našich obcí v rámci akce Ukliďme Česko. Letos se již zapojily obce Peruc (9h.), Černochov (9h), Hřivčice (13h), Pátek (10h), Radonice (14h) a Stradonice (9h). Přijďte prosím také zvelebit naše vesnice. Díky!
Podrobnosti na plakátcích v jednotlivých obcích.
PLAKÁTEK 
  

O CHYTRÉ KMOTŘE LIŠCE
7.4. 2019 15 hod.
 
Kino Peruc
Pohádka s písničkami o kmotře lišce, která svou chytrostí a sympatickou lstivostí napálí lidi, co si myslí, že jsou pány tvorstva. Divadlo Andromeda Praha.
Vstupné děti 20 Kč, dospělí 50 Kč.
PLAKÁTEK 

Předvelikonoční tržnice
13.4. 2019 12 - 16 hod.
 
Peruc, Za Dubem
Usedlost Za Dubem na Peruci vás zve na tradiční tržnici s velikonoční náplní.
PLAKÁTEK 
    

Velikonoční setkání
s jarmarkem
20.4. 2019 14 hod.
 
Radonice kostel a škola
Zvelebovací spolek Boleslava Jablonského Vás srdečně zve na hudební setkání společně s jarmarkem. Program v plakátku
PLAKÁTEK 
  

3. KLADENSKÁ VETERÁN RALLYE
15.6. 2019 14 hod.
 
Náměstí Peruc
Vystavení automobilů na náměstí do 16 hod. Přijďte si prohlédnout krásná historická vozidla a povzbudit závodníky.
PLAKÁTEK 
  
 

Třetí Stradonický
country minifestival
pod Stradonkou
22.6. 2019 13 hod.
 
Stradonice
Hrají a učinkují: Roman Skamene a Petr Vojnar, Zdická country, Hluchavky bend, Dobrý Struny, Stařenky, Dřeváci, Grošáci, Dudas Band, Country Ladies, A.Band, Strakoši.
Vstupné dobrovolné
PLAKÁTEK 
    

Muzeum české vesnice
Peruc

Informační středisko
Zahájení sezony 2019 proběhne 13.4.2019 v 10 hod. Program ZŠ Peruc, nová výstava Antonín Kučaba - obrazy.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Sezona skončila.

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Naučná stezka arrow Naučná stezka Perucko 18
Naučná stezka Perucko 18
Napsal Plazík st.   
Pátek, 17 únor 2017

    Débeřským údolím dojdeme až k osadě Déběř (Dýbeř), která mu dala jméno. Její zbytky jsou jak v údolí, tak nad tzv. Teplou strání směrem ke Slavětínu. Zde se na delší chvíli zastavíme.
 

18.1  DÉBEŘ – VZNIK OSADY

Název Débeř (lidově Dýbeř) označuje nevelkou sídelní lokalitu cca 2 km západně od Peruce. Původ názvu není dosud dostatečně znám. Může být odvozen od starověkého jména Debora, kterým bylo pojmenováno několik významných žen v biblickém Starém zákoně, nebo též od „debra“, což pochází z praslovanštiny a označuje špatně schůdné údolí, což zdejší poloze nejlépe odpovídá.
Osídlení sestává z několika osamělých chalup na okraji náhorní křídové plošiny nad strmým levým údolním svahem potoka, z osamělého uzavřeného velkostatku situovaného cca 300 m dále na západ a z komplexu několika stavení ve dně údolí. Písemné doklady, které by dokládaly vznik a vývoj osídlení této lokality nebyly zatím nalezeny, přesto nám zřejmé rysy situace dovolí vytvořit alespoň hrubou charakteristiku a zasazení osady do dějinného vývoje oblasti.
Jádrem osídlení je nepochybně velkostatek, resp. panský poplužní dvůr tzv. Débeřský, založený v dříve pusté krajině pozemkovou vrchností. Z něho byly obdělávány okolní pozemky, které se vyznačují velmi příhodnými podmínkami – téměř rovinatým okolím a úrodnou půdou. K založení panského dvora došlo zřejmě v dávných dobách, možná již ve středověku. Původní místo však bylo jinde než dnes.  Na původním místě velkostatku dodnes zůstaly chalupnické usedlosti a studna hluboká údajně 67 m (vyhloubená až do úrovně potoka ve dně údolí), a pozůstatky starých sklepů. Stavení vlastního dvora byla rozebrána kolem r. 1840 a přenesena cca 300 m západně, kde byl postaven nový dvůr zhruba v té podobě, jak jej známe dnes.
Chalupy v blízkosti dnešního dvora jsou až z pozdější doby po výstavbě tohoto novějšího uzavřeného komplexu.
Obdobně jako Débeřský dvůr spočívá osaměle v krajině asi 2 km západněji směrem na Hřivčice ještě dvůr Milonka, rovněž bývalý panský poplužní dvůr založený pozemkovou vrchností k využití pustých pozemků. Zdá se, že zakladatelem obou dvorů byl strahovský premonstrátský klášter. Ten vlastnil zdejší území a spravoval je z centra panství v Pátku, příp. na Peruci. Klášterní majetek byl v době husitských válek rozchvácen šlechtici a premonstrátům se podařilo získat jej nazpět až v 1. polovině 18. století.
Stavení v údolí jsou součástí komplexu mlýna, který zde stával až do 30. let 20. století. Měl zřejmě rovněž velmi starý původ, později byl doplněn o vedlejší statek. Vedle je několik chalupnických usedlostí.


Débeř na začátku 20. století

Mlýn byl situován v blízkosti silného pramenu vody vyvěrajícího ze svahu z masivu křídových hornin. Pod pramenem byl nevelký rybník jako zásobárna vody na mletí. Mlýnice byla opatřena kolem na vrchní pohon. Mlýn byl zbourán kolem roku 1928. Poslední mlynář Chvojka odešel do Berouna a odnesl i vodní právo. Z mlýna zbyly jen nepatrné zbytky, zarostlý a vysušený „horní rybník“ a malý „dolní rybník“, který zde zůstal jako zbytková vodní nádrž.


Bývalý Corvinův statek 2015

Do dnešní doby se zachoval vedlejší statek, jehož obytná budova sloužila ještě v poválečných letech jako obydlí šafáře Débeřského dvora. Donedávna zde bydlel akademický malíř Jiří Corvin (1931 – 2004).


Bývalý Corvinův statek 2015

Vedle jsou též chalupnické usedlosti, jejichž obyvatelé byli kdysi závislí na provozu mlýna či statku.
Přibyla vodohospodářská štola a čerpací stanice, odkud je (byla – psáno v roce 1983) voda dodávána do veřejných vodovodů pěti okolních obcí (současnost viz panel č. 19).

Zdroj:  Publikace RNDr. Jana Marka, CSc., Praha – r. 1993
Helena Halamová, 2011

18.2 PAMÁTKOVĚ VÝZNAMNÉ
a jiné pozoruhodné objekty NA DÉBŘI

Dvůr Débeř je velký uzavřený komplex obdélníkové půdorysu, který spočívá nad horní hranou květinami porostlého strmého svahu. Na dnešním místě stojí od 40. let 19. století, dříve stával cca 300 m východněji. Patrová obytná budova je stylově nevýrazná, hospodářské budovy jsou rozlehlé a nyní prázdné - do roku 1990 je užívalo JZD Peruc.


Débeř dvůr 2015

Původní místo panského poplužního dvora a ovčína je na horní plošině svahu u ohybu cesty od mlýna a dolejšího statku. Tento dvůr zanikl kolem roku 1840 (byl znovu vybudován cca 300 m západněji). Na původním místě zbyly dvě chalupnické usedlosti, které jsou nyní pěkně upravené a slouží k rekreaci. Někde v těchto místech by měla být stará studna hluboká údajně 67 m a zbytky sklepů starého dvora. Přesné umístění těchto objektů je známo jen několika zasvěceným a je před širší veřejností tajeno.
Lesní cesta k Débeřském mlýnu od Hřivčic i z Peruce křižuje údolní nivu potoka a pokračuje strmě vzhůru k Débeřském dvoru. Je z ní pěkný výhled na polozarostlé stráně, kde rostou některé vzácné rostliny skalnatých a stepních společenstev a žije drobná stepní teplomilná fauna, např. velcí motýli (otakárek ovocný, babočky, žluťáskové), dále ještěrka obecná, slepýš křehký a další.


Pohled do údolí od starého dvora -  20. léta

V areálu Débeřského mlýna byla mlýnská stavení zbourána kolem roku 1928. Poslední mlynář Chvojka odešel do Berouna a odnesl sebou i vodní právo (viz vyprávění pí Gruntové, roz. Chvojkové – panel č. 19.3)

Corvinův statek 2017

Zachovaly se však objekty vedlejšího statku, ovšem v zdevastovaném stavu. Dezolát měl být prodán na stavební materiál. Tomu zabránil pražský výtvarník ak. malíř Jiří Corvin (svoje nezvyklé příjmení odvozuje dle rodinné tradice od uherského královského rodu, resp. od některého z „levobočků“), který komplex koupil a od roku 1967 jej začal vlastními silami a za pomoci přátel opravovat. Na rekonstrukci všech objektů jeho síly nestačily, podařilo se mu alespoň zachránit hlavní obytnou budovu, velkou klenutou bránu a některá hospodářská stavení. Obytná budova je uvnitř na trámu datovaná rokem 1640, má dvoubarevný plastický zdobený barokní štít s volutami a se svatým obrazem v omítce. Na dvoře je několik mlýnských kamenů z bývalého mlýna. Na velké bráně jsou z vnitřní strany původní sluneční hodiny. V blízkosti statku jsou dvě původní chalupnické usedlosti.
V roce 2016 zakoupil bývalý Corvínův statek nový majitel, který začal s jeho opravou. Již prvý rok bylo znát, že tentokráte vzácná stavba "vstává z popele".

Corvinův statek 2017 -  štít s obrazem

Ve svahu vedle obytné budovy statku je portál vodárenské štoly, kterou vyrazila firma Matička Praha a dokončila v letech 1929 – 1930. Tím byl podchycen pramen vody, který dříve poháněl kolo mlýna.
V nevelkém rybníčku pod bývalým mlýnem je čistá voda (psáno v roce 1993), v níž žije jeden velký exemplář pstruha potočního (dříve jich tam bývalo několik desítek), dále několik ondater, hryzec vodní a další vodní a mokřinová fauna. Občas se zde zastavují kachny, v okolní louce sluky. Kolem rybníčka rostou staré mohutné jasany a hlavaté vykotlané vrby (150 let).

Rybníček pod prameništěm

V polích na návrších nad areálem bývalého mlýna jsou časté nálezy archeologických artefaktů, zvláště úlomky zdobené keramiky i bronzových ozdob. Jsou z širokého rozpětí předhistorických kultur od neolitu přes laténské období, dobu římskou až po staroslovanskou dobu hradištní. Je zřejmé, že lidi od pradávna přitahovaly zdejší vydatné vodní zdroje.
Silnice z Peruce do Slavětína (Loun) s odbočkou do Stradonic a Pátku protíná údolí Débeřského potoka západně od Peruce. Je pokračovatelkou tradice starodávné obchodní a vojenské cesty na trase do Prahy a z Mělníka do Loun, Bíliny a Mostu. Později se přeměnila na formanskou a poštovskou komunikaci, jak to dosud dokládá starý zájezdní hostinec na náměstí v Peruci.
Jedna z cest, dlouhá cca 4 km spojovala (a dosud spojuje) bývalý mlýn i dvůr nad svahem s centrem klášterního feudálního majetku v Pátku, a zachovala se dodnes. Vede kolem návrší, kde bývala šibenice a křižuje silnici do Slavětína.

Zdroj: Odborná publikace z r. 1993 - RNDr. Jan Marek, CSc. , Praha  
Helena Halamová, 2011 

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu