iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc

MOJE OKA-mžiky
Vladimír Rešetár
2. 7. - 28. 8. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.
popř. na zazvonění

Vernisáž v sobotu 2.7.2022 v 15 hodin.
Výstava fotografií karlovarského fotografa, který se věnuje převážně barevné fotografii z prostředí rockových koncertů, MFF, sportu, rád fotí přátele, přírodu i život a dění kolem sebe..

PLAKÁTEK 

Po čem muži touží 2
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
15. července 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie. V druhém díle poznáváme na počátku Irenu Kopáčovou, psycholožku, specialistku na partnerské vztahy. A nutno říct, že neprožívá zrovna dobré období. Film  Česko. Délka filmu 95 min.        
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč  

Tržnice a bazárek
Za Dubem Peruc
16.7.2022 13 - 17 hod.
Moderní i retro kousky do interiéru a pro radost.
PLAKÁTEK

Kdyby radši hořelo
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
22. července 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie./Drama. ‎Obyvatelé jedné české vesnice se připravují na Velikonoce,  když oslavu naruší dodávka, která narazí do fontány na náměstí. Všem je jasné, že se jednalo o teroristický útok. Film  Česko. Délka filmu 87 min. 
Nevhodný do 12 let
.
Vstupné 120 Kč   

Prezidentka
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
29. července 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie/Romantický. Kateřina Čechová, historicky první česká prezidentka,   se odhodlá k riskantnímu kousku. Vezme si paruku a v doko-nalém převleku se v noci potají vytratí z Hradu. Film  Česko. Délka filmu 97 min. 
Nevhodný do 12 let.
Vstupné 100 Kč   

Hádkovi
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
12. srpen 2022
pátek 21:30 hod. 

Komedie. Dva bratři se svými ženami se potkávají v bytě svého dědy, který je v nemocnici. Bráchové se mají svým způsobem rádi, zato jejich manželky se nemohou vystát. Film  Česko.  
Přístupný film.
Vstupné 120 Kč 

Řekni to psem
Letní kino Peruc
V případě deště se přesouvá do kina, čas zůstává stejný.
26. srpen 2022
pátek 21:30 hod. 

Romantický/Komedie. Dita místo vytouženého miminka dostane od přítele Filipa mladou kólii, přestože nikdy psa nechtěla. Navíc pro Ditu je pejskařská komunita směšná a nesnáší psí exkrementy. Film  Česko.  Délka filmu 85 min. 
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč 

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
V podkroví výstava obrazů V. H. Kopicové.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek
Hudba na zámku

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici 
Smolnice 
2022 
Seznam koncertů v kostele sv. Bartoloměje a na statku čp.4. 
PLAKÁTEK 
Z-band   

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Plazíkovo digifoto arrow Naučná stezka Perucko 18
Naučná stezka Perucko 18
Napsal Plazík st.   
Pátek, 17 únor 2017

    Débeřským údolím dojdeme až k osadě Déběř (Dýbeř), která mu dala jméno. Její zbytky jsou jak v údolí, tak nad tzv. Teplou strání směrem ke Slavětínu. Zde se na delší chvíli zastavíme.
 

18.1  DÉBEŘ – VZNIK OSADY

Název Débeř (lidově Dýbeř) označuje nevelkou sídelní lokalitu cca 2 km západně od Peruce. Původ názvu není dosud dostatečně znám. Může být odvozen od starověkého jména Debora, kterým bylo pojmenováno několik významných žen v biblickém Starém zákoně, nebo též od „debra“, což pochází z praslovanštiny a označuje špatně schůdné údolí, což zdejší poloze nejlépe odpovídá.
Osídlení sestává z několika osamělých chalup na okraji náhorní křídové plošiny nad strmým levým údolním svahem potoka, z osamělého uzavřeného velkostatku situovaného cca 300 m dále na západ a z komplexu několika stavení ve dně údolí. Písemné doklady, které by dokládaly vznik a vývoj osídlení této lokality nebyly zatím nalezeny, přesto nám zřejmé rysy situace dovolí vytvořit alespoň hrubou charakteristiku a zasazení osady do dějinného vývoje oblasti.
Jádrem osídlení je nepochybně velkostatek, resp. panský poplužní dvůr tzv. Débeřský, založený v dříve pusté krajině pozemkovou vrchností. Z něho byly obdělávány okolní pozemky, které se vyznačují velmi příhodnými podmínkami – téměř rovinatým okolím a úrodnou půdou. K založení panského dvora došlo zřejmě v dávných dobách, možná již ve středověku. Původní místo však bylo jinde než dnes.  Na původním místě velkostatku dodnes zůstaly chalupnické usedlosti a studna hluboká údajně 67 m (vyhloubená až do úrovně potoka ve dně údolí), a pozůstatky starých sklepů. Stavení vlastního dvora byla rozebrána kolem r. 1840 a přenesena cca 300 m západně, kde byl postaven nový dvůr zhruba v té podobě, jak jej známe dnes.
Chalupy v blízkosti dnešního dvora jsou až z pozdější doby po výstavbě tohoto novějšího uzavřeného komplexu.
Obdobně jako Débeřský dvůr spočívá osaměle v krajině asi 2 km západněji směrem na Hřivčice ještě dvůr Milonka, rovněž bývalý panský poplužní dvůr založený pozemkovou vrchností k využití pustých pozemků. Zdá se, že zakladatelem obou dvorů byl strahovský premonstrátský klášter. Ten vlastnil zdejší území a spravoval je z centra panství v Pátku, příp. na Peruci. Klášterní majetek byl v době husitských válek rozchvácen šlechtici a premonstrátům se podařilo získat jej nazpět až v 1. polovině 18. století.
Stavení v údolí jsou součástí komplexu mlýna, který zde stával až do 30. let 20. století. Měl zřejmě rovněž velmi starý původ, později byl doplněn o vedlejší statek. Vedle je několik chalupnických usedlostí.


Débeř na začátku 20. století

Mlýn byl situován v blízkosti silného pramenu vody vyvěrajícího ze svahu z masivu křídových hornin. Pod pramenem byl nevelký rybník jako zásobárna vody na mletí. Mlýnice byla opatřena kolem na vrchní pohon. Mlýn byl zbourán kolem roku 1928. Poslední mlynář Chvojka odešel do Berouna a odnesl i vodní právo. Z mlýna zbyly jen nepatrné zbytky, zarostlý a vysušený „horní rybník“ a malý „dolní rybník“, který zde zůstal jako zbytková vodní nádrž.


Bývalý Corvinův statek 2015

Do dnešní doby se zachoval vedlejší statek, jehož obytná budova sloužila ještě v poválečných letech jako obydlí šafáře Débeřského dvora. Donedávna zde bydlel akademický malíř Jiří Corvin (1931 – 2004).


Bývalý Corvinův statek 2015

Vedle jsou též chalupnické usedlosti, jejichž obyvatelé byli kdysi závislí na provozu mlýna či statku.
Přibyla vodohospodářská štola a čerpací stanice, odkud je (byla – psáno v roce 1983) voda dodávána do veřejných vodovodů pěti okolních obcí (současnost viz panel č. 19).

Zdroj:  Publikace RNDr. Jana Marka, CSc., Praha – r. 1993
Helena Halamová, 2011

18.2 PAMÁTKOVĚ VÝZNAMNÉ
a jiné pozoruhodné objekty NA DÉBŘI

Dvůr Débeř je velký uzavřený komplex obdélníkové půdorysu, který spočívá nad horní hranou květinami porostlého strmého svahu. Na dnešním místě stojí od 40. let 19. století, dříve stával cca 300 m východněji. Patrová obytná budova je stylově nevýrazná, hospodářské budovy jsou rozlehlé a nyní prázdné - do roku 1990 je užívalo JZD Peruc.


Débeř dvůr 2015

Původní místo panského poplužního dvora a ovčína je na horní plošině svahu u ohybu cesty od mlýna a dolejšího statku. Tento dvůr zanikl kolem roku 1840 (byl znovu vybudován cca 300 m západněji). Na původním místě zbyly dvě chalupnické usedlosti, které jsou nyní pěkně upravené a slouží k rekreaci. Někde v těchto místech by měla být stará studna hluboká údajně 67 m a zbytky sklepů starého dvora. Přesné umístění těchto objektů je známo jen několika zasvěceným a je před širší veřejností tajeno.
Lesní cesta k Débeřském mlýnu od Hřivčic i z Peruce křižuje údolní nivu potoka a pokračuje strmě vzhůru k Débeřském dvoru. Je z ní pěkný výhled na polozarostlé stráně, kde rostou některé vzácné rostliny skalnatých a stepních společenstev a žije drobná stepní teplomilná fauna, např. velcí motýli (otakárek ovocný, babočky, žluťáskové), dále ještěrka obecná, slepýš křehký a další.


Pohled do údolí od starého dvora -  20. léta

V areálu Débeřského mlýna byla mlýnská stavení zbourána kolem roku 1928. Poslední mlynář Chvojka odešel do Berouna a odnesl sebou i vodní právo (viz vyprávění pí Gruntové, roz. Chvojkové – panel č. 19.3)

Corvinův statek 2017

Zachovaly se však objekty vedlejšího statku, ovšem v zdevastovaném stavu. Dezolát měl být prodán na stavební materiál. Tomu zabránil pražský výtvarník ak. malíř Jiří Corvin (svoje nezvyklé příjmení odvozuje dle rodinné tradice od uherského královského rodu, resp. od některého z „levobočků“), který komplex koupil a od roku 1967 jej začal vlastními silami a za pomoci přátel opravovat. Na rekonstrukci všech objektů jeho síly nestačily, podařilo se mu alespoň zachránit hlavní obytnou budovu, velkou klenutou bránu a některá hospodářská stavení. Obytná budova je uvnitř na trámu datovaná rokem 1640, má dvoubarevný plastický zdobený barokní štít s volutami a se svatým obrazem v omítce. Na dvoře je několik mlýnských kamenů z bývalého mlýna. Na velké bráně jsou z vnitřní strany původní sluneční hodiny. V blízkosti statku jsou dvě původní chalupnické usedlosti.
V roce 2016 zakoupil bývalý Corvínův statek nový majitel, který začal s jeho opravou. Již prvý rok bylo znát, že tentokráte vzácná stavba "vstává z popele".

Corvinův statek 2017 -  štít s obrazem

Ve svahu vedle obytné budovy statku je portál vodárenské štoly, kterou vyrazila firma Matička Praha a dokončila v letech 1929 – 1930. Tím byl podchycen pramen vody, který dříve poháněl kolo mlýna.
V nevelkém rybníčku pod bývalým mlýnem je čistá voda (psáno v roce 1993), v níž žije jeden velký exemplář pstruha potočního (dříve jich tam bývalo několik desítek), dále několik ondater, hryzec vodní a další vodní a mokřinová fauna. Občas se zde zastavují kachny, v okolní louce sluky. Kolem rybníčka rostou staré mohutné jasany a hlavaté vykotlané vrby (150 let).

Rybníček pod prameništěm

V polích na návrších nad areálem bývalého mlýna jsou časté nálezy archeologických artefaktů, zvláště úlomky zdobené keramiky i bronzových ozdob. Jsou z širokého rozpětí předhistorických kultur od neolitu přes laténské období, dobu římskou až po staroslovanskou dobu hradištní. Je zřejmé, že lidi od pradávna přitahovaly zdejší vydatné vodní zdroje.
Silnice z Peruce do Slavětína (Loun) s odbočkou do Stradonic a Pátku protíná údolí Débeřského potoka západně od Peruce. Je pokračovatelkou tradice starodávné obchodní a vojenské cesty na trase do Prahy a z Mělníka do Loun, Bíliny a Mostu. Později se přeměnila na formanskou a poštovskou komunikaci, jak to dosud dokládá starý zájezdní hostinec na náměstí v Peruci.
Jedna z cest, dlouhá cca 4 km spojovala (a dosud spojuje) bývalý mlýn i dvůr nad svahem s centrem klášterního feudálního majetku v Pátku, a zachovala se dodnes. Vede kolem návrší, kde bývala šibenice a křižuje silnici do Slavětína.

Zdroj: Odborná publikace z r. 1993 - RNDr. Jan Marek, CSc. , Praha  
Helena Halamová, 2011 

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde