iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

TOULKY - KAMARÁDI
Galerie u Plazíka Peruc
Do konce ledna 2024 přístupné po domluvě, nebo na zazvonění.
Výstava fotografií k půlkulatinám majitele galerie.

PLAKÁTEK

Předvánoční tržnice

Peruc Za Dubem
9.12.2023
sobota 12 - 15 hod.
Tradiční předvánoční tržnici pro vás připravila usedlost Za Dubem.
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Mimo sezonu zavřeno.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavy v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice 
2023 
Seznam koncertů v kostele sv. Bartoloměje a na statku čp.4.
PLAKÁTEK 

 
You are here: Hlavní strana arrow Plazíkovo digifoto arrow Naučná stezka Perucko 17
Naučná stezka Perucko 17
Napsal Plazík st.   
Pátek, 17 únor 2017

   Hned vedle hotelu a volárny stojí bývalý Hořejší mlýn, kousek od něho je bývalý lom u rybníků Majlantů. Za nimi Débeřské údolí, bývalá Dlouhá louka. Takže pojďme dál...

17.1. HOŘEJŠÍ MLÝN, KAMENOLOM 

V blízkosti silnice z Peruce do Slavětína je vlevo ve dně zalesněného údolí komplex bývalého Hořejšího mlýna, nepochybně prastarého založení, a bývalého cukrovaru (viz panel č. 16). Z  objektů mlýna zůstalo zachováno větší patrové původně mlýnské stavení napříč údolím a poblíž další patrové stavení s pěknou dřevěnou pavlačí.



Provozu mlýna sloužily dvě vodní nádrže v údolí (nyní Majlanty) a též nevelký kamenolom, ke kterému dojdeme údolím od Hořejšího mlýna proti proudu Débeřského potoka. Ve stěně kamenolomu vysoké až 10 m je odkryt blokový křídový (cenomanský) pískovec se zřetelným horizontálním zvrstvením, lavicovitou odlučností a se svislým rozpukáním podél výrazných tektonických ploch. Tektonické zóny systému SV – JZ předurčily vznik a charakter potočního údolí. Bývalá těžební plošina je po obvodě lemovaná starými duby (120 let).


Cesta v údolí vede dále ke dvěma vodním nádržím, které bývaly zásobárnou vody na mletí. Nyní jsou zabahněné, ale dosud oživené původní rybniční a potoční faunou.
Pozn. Vodní   nádrže - Majlaty - si pronajalo perucké rybářské sdružení, které je upravilo a dnes je to hezká část Débeřského údolí a ráj rybářů. 

 Zdroj: Odborná publikace RNDr. Jana Marka, CSc., Praha - 1993  
Helena Halamová

17.2  MAJLANTY,  DLOUHÁ LOUKA

Pokračujeme po cestě údolím Débeřského potoka. Po levé straně se nachází rybníky Majlanty. Kromě rybí osádky se ve vodním prostředí vyskytuje řada obojživelníků, z nichž uvádíme např. skokana hnědého /Rana temporaria/. Po hladině se  prohání  bruslařky obecné /Gerris lacustris/. Nepotopí se zásluhou brv na povrchu nožních článků a přitom velmi úspěšně loví menší hmyz.



Nyní se v okolí rybníků a na Dlouhé louce, což je další místní název a rozkládá se mezi Majlanty a bývalým Débeřským mlýnem, objevuje rostlina křídlatka. Jedná se o nepůvodní druh, který potlačuje růst domácích rostlin. Dovede se přizpůsobit různému prostředí, hlavně mu vyhovuje větší vlhkost. Pokud není včas likvidována, vytváří hustý monokulturní porost vysoký až 2 m.  Dříve bývala Dlouhá louka udržovaná a pravidelně sečená, ale později zarostla bodláčím, náletovými i vysazenými dřevinami a stala se mokřinou.



Z nepůvodních rostlin se zde občas vyskytuje i bolševník velkolepý /Heracleum mantegazzianum/. Tato vysoká rostlina z čeledi miříkovitých k nám byla rovněž zavlečena, původně jako okrasná květina a agresivně se šíří velkým množstvím semen (generativně) i vegetativně. Vzhledem k tomu, že klíčivost semen je 10 let, není jednoduché se této rostliny zbavit. Dojde-li k potřísnění pokožky její šťávou při současném oslunění, vytváří se na pokožce kožce puchýře, proto je lepší se jí vyhnout.


Podél cesty procházíme společenstvem listnatého lužního lesa s převažujícím výskytem topolů, olší, jasanů, javorů, lip a bohatým bylinným patrem na opukovém podkladu. Hojně zde roste líska obecná /Corylus avellana/ a bez černý /Sambucus nigra/. Bez černý je věrný průvodce sídlišť, šíří se v pobřežních křovinách, světlých lesích, na rumištích a pustých místech. Je to známá léčivá rostlina. Květy a plody /bezinky/ se suší. Obsahové látky obou drog známých od nepaměti nejsou dosud souhrnně a přesně známé. Patří v lidovém léčitelství i lékařství k nejvýznamnějším drogám. Jejich účinky jsou především potopudné, močopudné, projímavé a antineuralgické. Tvoří doplňující léčbu při chorobách z nachlazení, revmatických a ischiatických bolestech. Užívají se v nálevu jako čaje samotné nebo v kombinaci s dalšími drogami. V lidovém léčitelství jsou v oblibě i např. povidla nebo sirup.  Bezinkový ocet se užívá jako mazání na bolestivé svalstvo. Někde se připravuje z bezinek také marmeláda, víno a květenství se upravuje obalené na způsob vídeňských řízků pod názvem kosmatice.


Hluboce zaříznuté údolí s  Débeřským  potokem v nejnižší části vytváří příznivé mikroklima pro živočichy i rostliny. V těchto místech bylo koryto toku  již dvakrát přeloženo z jedné strany údolí na druhou. V současné době teče v původní trase a ve dně bylo vybudováno několik stupňů. Débeřský potok je jako každý jiný tok významným krajinným prvkem podle zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
U potoka nebo rybníků, ale i na cestě, můžete vidět užovku obojkovou /Natrix natrix/, zmiji obecnou /Vipera berus/, hlemýždě zahradního /Helix pomatia/, slepýše křehkého /Anguis fragilis/. V dutých stromech hnízdí sýček obecný /Athene noctua/, žluna zelená /Picus viridis/, datel černý /Dryocopus martius/ a strakapoud velký /Picoides major/.                                 


Bylinné patro je pestré hlavně na jaře, kdy zde kvete podběl obecný /Tussilago farfara/, dymnivka dutá /Corydlais cava/, orsej jarní /Ficaria verna/, sasanka hajní bílá /Anemone ranunculoides/ a sasanka pryskyřníkovitá žlutá /A. nemorosa/, prvosenka jarní /Primula veris/ a později pak pstroček dvoulistý /Maianthemum bifolium/, bažanka vytrvalá /Mercurialis perennis/, či ocún jesenní /Colchicum autumnale/. Zmiňujeme namátkou pouze druhy zajímavě kvetoucí.     


 

Ing. Olga Salačová, 2010      

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde