iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
Prodlouženo
11.5. - 28.6.2020

Galerie u Plazíka
Peruc
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí.  Výstava je přístupná při dodržení předepsaných hygienických opatření o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 28. června 2020.
PLAKÁTEK

Jana Mézlová
JE LIBO VEJCE?
28.5. - 21.6.2020
Oblastní muzeum Louny
Výstava kalíšků na vajíčka ze sbírky perucké Akademické malířky Jany Mézlové.
PLAKÁTEK

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Charlotta Garrigue Masaryková
Američanka, která se stala Češkou

12.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Komponovaný pořad z dopisů a vzpomínek Charlotty a Alice, provázený lidovými písněmi a hudbou.
PLAKÁTEK 
 

Pejskiáda
14.6.2020 ve 10 hod.
Telce
Sport. areál J. Zelenky
SKO Farma zve na Pejskiádu do Telec. Počet účastníků omezen, přihlášení předem nutné!.  
PLAKÁTEK  

Výroční koncert
100 let CČSH
14.6.2020 14 hod.
Kaple M.J.H. Peruc
Husité zvou na odložený koncert Chrámového pěveckého sboru NO CČSH v Lounech.
PLAKÁTEK
     

Marrákeshem krok za krokem
19.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Přednáška PhDr. Marie Imbrové.
PLAKÁTEK
   

Zámecký piknik & noční karneval
20.6.2020 13 hod.
Zámek Pátek n.O.
Kostýmovaný zámecký piknik & noční karneval v maskách, soutěž o nejlepší fotografii v zámeckých nikách, odpolední hry a soutěže o drobné ceny
Zámek Pátek 

Tajemný poklad na Pátku
27.6.2020 14 hod.
Zámek Pátek n.O.
Šerm a různé kratochvíle pro všechny hravé lidičky.
Vstupné dobrovolné

Zámek Pátek  

Peruc kino
UZAVŘENO 
Obecní kino v Peruci zůstává uzavřeno až do 31. srpna 2020. Pokud to podmínky umožní, bude znovu otevřeno od září 2020.

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK   

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum uzavřeno.
Muzeum české vesnice bude pro veřejnost otevřeno od úterý 9. června 2020, a to bez konání slavnostní vernisáže. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Peruc, Obecní knihovna
Obecní a místní knihovny budou pro veřejnost otevřeny od pondělí 8. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek
 

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Sport arrow Naučná stezka Perucko 16
Naučná stezka Perucko 16
Napsal Plazík st.   
Pátek, 10 únor 2017

  Zůstáváme u objektu dnešního kempu, původně peruckého cukrovaru a řekneme si něco o jeho historii. Na pivo si do pěkné restaurace ale zajít nemůžeme, je opět zavřena...
 

16.1 HISTORIE BÝVALÉHO CUKROVARU V PERUCI 

V místech kempu a koupaliště stával ve 2. polovině 19. a začátkem 20. století cukrovar. Byl zde vybudován šlechtickým rodem Thun-Hohensteinů, který přišel do Čech za třicetileté války z Tyrol a který vlastnil perucké panství v letech 1814 – 1945. Jejich působení povzneslo v Peruci i okolí hospodářský život.


Velkou zásluhu na rozvoji Peruce měl hospodářský reformátor a ředitel peruckého panství Antonín Emanuel Komers, jehož působení v  Peruci  v letech 1840 – 1844 znamenalo reformu velkostatku a počátky snah o založení cukrovaru. Ten byl hrabětem Thunem vybudován v údolí pod Perucí na Débeřském potoku a slavnostně byl otevřen v září 1858. Společníkem hraběte Thuna byl A. E. Komers, který považoval pěstování cukrovky za velmi důležité, neboť tak mohlo dojít k většímu uplatnění mechanizačních prostředků, zvýšení pozemkové renty a též k řešení pracovní otázky.
Dováženou řepu z okolních vesnic tenkrát v cukrovaru na Peruci rajbovali (krouhali)) a šťávu šlajdrovali (vytáčeli) na odstředivkách. Vyráběli výhradně bílé zboží, homole a pilé. V cukrovaru bylo využito také vlastních patentů, např. nožový odlehčovač sít difuzérů.
Výrobní kapacita cukrovaru byla 150 000 centnýřů (centýř = 61,6kg),  tj. 92 400 tun cukrovky. Vedlejší produkt cukrovaru melasu využíval od roku 1859 lihovar velkostatku místo brambor.
„Poloha cukrovaru byla mezi těmi zalesněnými stráněmi sice romantická, ale nepříznivá, všude do kopce, a byla tím ještě horší, že cesty vedoucí do továrny byly za podzimních dešťů blátivé, bezedné a dovoz řepy a vývoz cukru a odpadků proto drahý a svízelný.“
Cukr byl dovážen do Prahy povozy (furmany). Až když byla roku 1873 uvedena do provozu Pražsko-Duchcovská dráha, zmírnily se poněkud nesnáze, nadobro ale nezmizely. Cukrovar byl s nádražím spojen svážnou úzkokolejnou vlečkou lidově zvanou „Šlepka“. Byla dlouhá cca 2 km a vinula se serpentinovitě lesnatými stráněmi.
„Vozíky s nákladem byly taženy volskými potahy. Každý vozík měl svého brzdiče, dolů sjížděly jednotlivě, ale často nerozumným letem, takže zde byly co chvíli úrazy, nejednou i smrtelné. Byly s tím starosti...“

Bývalý chemik a později adjunkt peruckého cukrovaru J. J. Weiss, který v peruckém cukrovaru pracoval v letech 1885 – 1892 vzpomínal:
„My děti jsme se chodívaly dívat na půdy k nučkám a daly si vysvětlovat ty manipulace s formami. Půdní byl v našich očích vůbec pánem, měly jsme ho, s jeho dlouhým šedým vousem, rády. Z  lígru dělal různá cukrátka, před Vánocemi malé asi 14lotové homoličky cukrové, jež balil do barevných papírů a rozesílal úřednickým rodinám. Velmi jsme se na ně těšívaly, krášlily jsme jimi vánoční stromky.“
Dalším zaměstnancem thunského cukrovaru, který zanechal zápisky ze své působnosti zde v Peruci, byl ing. chemie Josef Amler. Ten nastoupil do cukrovaru v březnu 1897 jako chemik a technický asistent a setrval zde do června 1899, kdy odešel do cukrovaru v Parmě (Itálie).
Zde na Peruci jej zlákal „krásný lesnatý údol perucký, v němž dole, dosti daleko pod městečkem, stál cukrovar téměř do samota mezi dvěma lesními stráněmi, dále jeho obývací pokoj vlevo od fabriky v půli stráni v 1. poschodí vínem zarostlé vily. A nadto úřednictvo jak v cukrovaru, tak i v centrále nahoře v zámku thunovském v Peruci bylo, ač částečně německé, většinou přátelské a konciliantní“.
Cukrovar byl v době jeho nástupu (1897) již značně strojově, svým rozdělením a i umístěním stanic valně zaostalý. Trpěl nedostatkem vody, která v rybníce nad fabrikou chladla a vracela se zpět… Po menší rekonstrukci odparky, kotelny a později i připojením údolím dolů do Pátku na trať Louny  - Libochovice, mohl  potom dále a i zdárněji pracovati, ale hrabě Thun rekonstrukci tu pro slabé své finance nepodnikl (též nečilá centrála panství v Praze v tom velkou vinu měla), a byl nucen cukrovar nadobro zastavit. Nemalým důvodem byla i konkurence větších pivovarů v lounském okrese. (Doslovný opis zápisků ing. Amlera).
Cukrovar v Peruci  byl zrušen v roce 1911.


„Po založení cukrovaru se voda v Débeřském potoce zkalila, rybky vyhynuly a vzduch byl otráven…“ posteskl si svým přátelům kněz, vlastenec a pedagog František Daneš – další významná osobnost, která se zasloužila o rozvoj Peruce hlavně po stránce kulturního a společenského života.

 

Čerpáno z knihy M. Hrubé - Peruc a okolí v proměnách času, soukromého archivu Miroslava Blažka a z internetu.
Helena Halamová, 2010

16.2 „ŠLEPKA“ – úzkokolejná vlečka 

Tato vlečka sloužila k dopravě cukrovky z vlakového nádraží dolů do cukrovaru v údolí pod Perucí. Projekt vlečky schválilo Ředitelství C. K. železnic v Praze dne 15. července 1879 a její výstavba byla ihned zahájena.


Nultý kilometr byl na peruckém nádraží Pražsko-Duchcovské dráhy v místech drážního domku směr Louny. Odtud šla lounská dráha a cukrovarská úzkokolejka cca 200 m vedle sebe až k přejezdu na Hájkách, kde se cukrovarská oddělila obloukem 50 m vpravo a směřovala k silnici na Hřivčice, kterou překročila v mírném levém oblouku v místech, kde dnes stojí rodinný dům čp. 355. Na druhé straně vozovky vedla vlečka táhlým pravým obloukem podél hájenky dolů na křižovatku s cestou na Débeř (0,36 km), dále pokračovala po lesní cestě (nyní známé jako Šlepka) až na další křižovatku cest pod Karhancem (1,07 km) a pak rovně přes panskou zahradu. V místech dnešní čističky odpadních vod a zahrádkářské kolonie se koleje rozdvojovaly, vznikla zde výhybka, kde se míjely plné vozíky jedoucí dolů a prázdné tažené voly vzhůru zpět na nádraží (1,2 km). Výhybka byla 100 metrů dlouhá. Koleje se opět sbíhaly v jednu asi 20 m před nejnebezpečnějším místem celé tratě - byla jím prudká zatáčka o poloměru pouhých 18 m na skále nad „Svaťákem“ (1,3 km). Brzdaře (každý vůz měl svého) zde nyní čekal sjezd nad kaňonem potoka až k rybníkům a k cukrovaru. Nejdříve museli zvládnout 200 m mírného klesání až do míst, kde se odklání strmá pěšina k lávce přes potok. Potom levou zatáčkou o poloměru 35 m pokračovalo kolejiště po vybudovaném náspu, jehož zbytky jsou dodnes patrné (1,6 km). Pod náspem je také na pískovcovém kvádru znatelný kříž vyrytý na památku jednoho z brzdařů, který zde při nehodě zahynul.
Dráha se v nejnáročnějším místě přiblížila k rybníkům Majlantům, kde přecházela dvakrát potok po mostech podél stavědla a hráze rybníku (1,7 km). Zbytky opukových pilířů obou mostů i kdysi mohutného stavědla s lávkou jsou dodnes také jasně zřetelné. Dále trasa pokračovala dnes téměř neprůchodnou a podmáčenou částí lesa k silnici, která vede na Slavětín. Tu přešla v místech, kde vpravo pokračuje lesní pěšina podél pravého břehu potoka k Mlýnskému rybníku („Mlejňáku“) – 1,82 km. Koleje dále pokračovaly až k potoku za budovou, která jako jediná z budov tehdejšího cukrovaru stojí dodnes (vpravo od vchodu do kempu) – zde byl původní vjezd do cukrovaru.
I tady jsou na březích potoka zřetelné zbytky pískovcových pilířů mostu, který dovedl úzkokolejnou dráhu zvanou Šlepka do cíle = do cukrovaru (1,94 km). Zde se kolejiště rozjelo do čtyř směrů. Tři z nich končily vpravo od výrobních budov, kde byla řepa předávána do výroby, čtvrté před průčelím cukrovaru.

 

Čerpáno – webové stránky Miroslava Blažka   
Helena Halamová, 2010

16.3  Tovární restaurace

Roku 1892 byla majitelem panství Thunem postavena naproti cukrovaru Tovární restaurace, která zároveň sloužila jako ubytovna pro své zaměstnance. 
Z budov, které stály mimo vlastní areál cukrovaru, stojí dodnes bývalé ředitelství - dnes Hotel Oldřichův Dub, a dále  přestavěná volárna – stáje  tažných volů úzkokolejky. Dnes je zde keramická dílna. Nádherná ředitelská vila (později hájovna) při cestě do vršku vlevo od hotelu byla Lesní správou zbourána v 70. letech 20. století.



Po ukončení provozu cukrovaru se v roce 1920 stali nájemci hostince thunského velkostatku manželé Jan a Anna Volákových z Peruce.  Hospoda byla v té době velmi oblíbená, „restauratér“  byl výborný společník – šprýmař, paní byla výtečná  kuchařka - i Emil Filla vzpomíná, jak se rád při svých toulkách zdejší krajinou stavěl  na výborné buchty paní Volákové… Do Restaurace U Voláků jezdilo mnoho rodin na tzv. letní byty. Nejčastějšími letními hosty zde v Peruci byli Pražané, z profesí pak učitelé, četníci, důstojníci, ale i studenti, řemeslníci… Manželé Volákovi měli restauraci v pronájmu  do roku 1950.


Po konfiskaci thunského majetku připadla celá budova státu. Národní výbor Peruc zde pronajímal prostory jako byty. Nájemníci zde bydleli  do  konce roku 1983, kdy o tento objekt, spolu s pozemky a  koupalištěm, projevilo zájem Rudé právo - tiskařské závody, Praha 1. 


Bývalou Tovární restauraci  vč. pozemků i koupaliště  získaly tiskařské závody na základě Hospodářské smlouvy o odevzdání majetku do trvalého bezplatného užívání uzavřené 1. 12. 1983 mezi Okresním národním výborem  Louny (nadřízený orgán MNV)  a Rudým právem – tiskařskými závody, Praha. Byla provedena rekonstrukce objektu a vzniklo zde pro Tiskové podniky KSČ stálé školící a rekreační středisko, u koupaliště byl vybudován pionýrský tábor.
Tiskařské závody provozovaly toto zařízení vč. tábora až do května 1995 (tehdy už Typografie a. s. Praha),  kdy se zastupitelstvo obce rozhodlo požádat o vrácení jak budovy (nyní Penzionu U Dubu),  tak i tábora vč. koupaliště. Nejdříve měla obec od Typografie pronajatý tábor,  a až v dubnu 1996 proběhl formou daru převod  movitého i nemovitého majetku.
Provoz tábora zajišťovala zkraje obec ve své režii, penzion se rozhodlo zastupitelstvo pronajímat. V období let 1996 až 2005 se zde vystřídalo pět nájemců. V listopadu 2005 byla obec nucena z finančních důvodů penzion prodat. Noví majitelé  zde vybudovali pěkný hotel na vyšší úrovni, ale ani jim se zde nedařilo, a tak, nyní již Hotel Skot, dostal v červnu 2009 nového majitele a i nový název HOTEL OLDŘICHŮV DUB.
S tímto názvem se mu zde v Peruci bude určitě dařit. A všichni mu to přejeme!!! (Bohužel ani nový majitel hotel v provozu neudržel.)


Čerpáno: Archiv městyse,  fotografie zapůjčila Marie Čivišová (roz. Voláková) a Miroslav Blažek.
Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu