iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jan Polanský 
Šaháš do tmy
5.9. - 1.11.2020
Galerie u Plazíka
Peruc
Výstava černobílých fotografií fotografa, muzikanta, básníka a designéra Jana Polanského.
Výstava bude zahájena vernisáží v sobotu 5. září 2020 ve 14 hodin.
Výstava je přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin.
PLAKÁTEK
 
  

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Emil Holub
Tam za řekou Zambezi
3. 9. – 15. 11. 2020
Žatec - Křížova vila
Výstava ze sběrů a materiálů PhDr. Marie Imbrové.
Vernisáž 3. září 2020 od 17 hodin.
 
PLAKÁTEK  

Šarlatán
25.9.2020
pátek 19 hod.

Peruc kino
Životopisný / Drama. Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Film Česko / Irsko / Polsko / Slovensko. Délka filmu 118 min.
Nevhodný do 12 let.
Vstupné 70 .- Kč
 

Sraz tříd 9. A a B/1963
ZDŠ Peruc
1.10. 2020 14 hod.
Peruc 
Za Dubem
Zvu na setkání po 57 letech od ukončení školy. Sejdeme se před školou a posedíme v usedlosti Za Dubem u Dvořáků pod peruckou radnicí. 
POZVÁNKA   

Princ Krasoň
3.10.2020 
sobota 15:30 hod.

Peruc kino
Animovaný / Dobrodružný / Rodinný / Komedie / Muzikál. Co mají společné Sněhurka, Šípková Růženka či Popelka? Všechny jsou zamilované do Prince Krasoně. Ještě když byl malý chlapec, zlomyslně ho zaklela zlá královna. Od té doby se do něj každé děvče v království beznadějně zamiluje. Film Kanada. Délka filmu 85 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 .-  Kč
   

Nehraje se
10.10.2020 
Peruc kino

Štěstí je krásná věc
16.10.2020
pátek 19 hod.

Peruc kino
Komedie. Čenda s Janou nemají v životě na růžích ustláno. Oba jsou nezaměstnaní, Čenda má dluhy všude, kam se podívá, a nejčastější návštěvou u nich je exekutor. Výhra 176 milionů korun otevírá dvojici dveře do velkého světa neomezených možností. Film Česko. Délka filmu 99 min.
Přístupný film.
Vstupné 70 .- Kč
   

Princezna zakletá v čase
24.10.2020 
sobota 15:30 hod.

Peruc kino
Pohádka / Fantasy / Komedie. Princeznu Ellenu od narození provází příslib mocné kletby, kterou na ni uvrhla čarodějnice Murien. Kletba se má naplnit v den Elleniných dvacátých narozenin, jakmile zapadne slunce. Film Česko. Délka filmu 115 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 .-  Kč
  

Příliš osobní známost
30.10.2020
pátek 19 hod.

Peruc kino
Komedie / Drama. Natálie je šťastná třicátnice se skvělou kariérou a kamarádkou Simonou, které se právě obrátil život vzhůru nohama. Simona se po rozvodu snaží vyrovnat s tím, že její jedenáctiletý syn odchází žít k otci. Tuhle pachuť zažene seznámením s výstředním umělcem Viktorem. Film Česko / Slovensko. Délka filmu 107 min.
Nevhodný do 15 let.
Vstupné 70 .- Kč
 

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum české vesnice je otevřeno od úterý 9. června 2020, včetně nové výstavy
10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys.
Provoz probíhá za specifických hygienických podmínek.
Otevřeno:
od půlky dubna - září, pondělí zavřeno, úterý - neděle 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Zámek Peruc je pro veřejnost otevřen, komentované prohlídky zámku o víkendech a svátcích v září a říjnu v časech 10:00 - 18:00 hod.. Pro návštěvníky jsme pro vás připravili Zahradní bistro.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Motorky arrow Naučná stezka Perucko 16
Naučná stezka Perucko 16
Napsal Plazík st.   
Pátek, 10 únor 2017

  Zůstáváme u objektu dnešního kempu, původně peruckého cukrovaru a řekneme si něco o jeho historii. Na pivo si do pěkné restaurace ale zajít nemůžeme, je opět zavřena...
 

16.1 HISTORIE BÝVALÉHO CUKROVARU V PERUCI 

V místech kempu a koupaliště stával ve 2. polovině 19. a začátkem 20. století cukrovar. Byl zde vybudován šlechtickým rodem Thun-Hohensteinů, který přišel do Čech za třicetileté války z Tyrol a který vlastnil perucké panství v letech 1814 – 1945. Jejich působení povzneslo v Peruci i okolí hospodářský život.


Velkou zásluhu na rozvoji Peruce měl hospodářský reformátor a ředitel peruckého panství Antonín Emanuel Komers, jehož působení v  Peruci  v letech 1840 – 1844 znamenalo reformu velkostatku a počátky snah o založení cukrovaru. Ten byl hrabětem Thunem vybudován v údolí pod Perucí na Débeřském potoku a slavnostně byl otevřen v září 1858. Společníkem hraběte Thuna byl A. E. Komers, který považoval pěstování cukrovky za velmi důležité, neboť tak mohlo dojít k většímu uplatnění mechanizačních prostředků, zvýšení pozemkové renty a též k řešení pracovní otázky.
Dováženou řepu z okolních vesnic tenkrát v cukrovaru na Peruci rajbovali (krouhali)) a šťávu šlajdrovali (vytáčeli) na odstředivkách. Vyráběli výhradně bílé zboží, homole a pilé. V cukrovaru bylo využito také vlastních patentů, např. nožový odlehčovač sít difuzérů.
Výrobní kapacita cukrovaru byla 150 000 centnýřů (centýř = 61,6kg),  tj. 92 400 tun cukrovky. Vedlejší produkt cukrovaru melasu využíval od roku 1859 lihovar velkostatku místo brambor.
„Poloha cukrovaru byla mezi těmi zalesněnými stráněmi sice romantická, ale nepříznivá, všude do kopce, a byla tím ještě horší, že cesty vedoucí do továrny byly za podzimních dešťů blátivé, bezedné a dovoz řepy a vývoz cukru a odpadků proto drahý a svízelný.“
Cukr byl dovážen do Prahy povozy (furmany). Až když byla roku 1873 uvedena do provozu Pražsko-Duchcovská dráha, zmírnily se poněkud nesnáze, nadobro ale nezmizely. Cukrovar byl s nádražím spojen svážnou úzkokolejnou vlečkou lidově zvanou „Šlepka“. Byla dlouhá cca 2 km a vinula se serpentinovitě lesnatými stráněmi.
„Vozíky s nákladem byly taženy volskými potahy. Každý vozík měl svého brzdiče, dolů sjížděly jednotlivě, ale často nerozumným letem, takže zde byly co chvíli úrazy, nejednou i smrtelné. Byly s tím starosti...“

Bývalý chemik a později adjunkt peruckého cukrovaru J. J. Weiss, který v peruckém cukrovaru pracoval v letech 1885 – 1892 vzpomínal:
„My děti jsme se chodívaly dívat na půdy k nučkám a daly si vysvětlovat ty manipulace s formami. Půdní byl v našich očích vůbec pánem, měly jsme ho, s jeho dlouhým šedým vousem, rády. Z  lígru dělal různá cukrátka, před Vánocemi malé asi 14lotové homoličky cukrové, jež balil do barevných papírů a rozesílal úřednickým rodinám. Velmi jsme se na ně těšívaly, krášlily jsme jimi vánoční stromky.“
Dalším zaměstnancem thunského cukrovaru, který zanechal zápisky ze své působnosti zde v Peruci, byl ing. chemie Josef Amler. Ten nastoupil do cukrovaru v březnu 1897 jako chemik a technický asistent a setrval zde do června 1899, kdy odešel do cukrovaru v Parmě (Itálie).
Zde na Peruci jej zlákal „krásný lesnatý údol perucký, v němž dole, dosti daleko pod městečkem, stál cukrovar téměř do samota mezi dvěma lesními stráněmi, dále jeho obývací pokoj vlevo od fabriky v půli stráni v 1. poschodí vínem zarostlé vily. A nadto úřednictvo jak v cukrovaru, tak i v centrále nahoře v zámku thunovském v Peruci bylo, ač částečně německé, většinou přátelské a konciliantní“.
Cukrovar byl v době jeho nástupu (1897) již značně strojově, svým rozdělením a i umístěním stanic valně zaostalý. Trpěl nedostatkem vody, která v rybníce nad fabrikou chladla a vracela se zpět… Po menší rekonstrukci odparky, kotelny a později i připojením údolím dolů do Pátku na trať Louny  - Libochovice, mohl  potom dále a i zdárněji pracovati, ale hrabě Thun rekonstrukci tu pro slabé své finance nepodnikl (též nečilá centrála panství v Praze v tom velkou vinu měla), a byl nucen cukrovar nadobro zastavit. Nemalým důvodem byla i konkurence větších pivovarů v lounském okrese. (Doslovný opis zápisků ing. Amlera).
Cukrovar v Peruci  byl zrušen v roce 1911.


„Po založení cukrovaru se voda v Débeřském potoce zkalila, rybky vyhynuly a vzduch byl otráven…“ posteskl si svým přátelům kněz, vlastenec a pedagog František Daneš – další významná osobnost, která se zasloužila o rozvoj Peruce hlavně po stránce kulturního a společenského života.

 

Čerpáno z knihy M. Hrubé - Peruc a okolí v proměnách času, soukromého archivu Miroslava Blažka a z internetu.
Helena Halamová, 2010

16.2 „ŠLEPKA“ – úzkokolejná vlečka 

Tato vlečka sloužila k dopravě cukrovky z vlakového nádraží dolů do cukrovaru v údolí pod Perucí. Projekt vlečky schválilo Ředitelství C. K. železnic v Praze dne 15. července 1879 a její výstavba byla ihned zahájena.


Nultý kilometr byl na peruckém nádraží Pražsko-Duchcovské dráhy v místech drážního domku směr Louny. Odtud šla lounská dráha a cukrovarská úzkokolejka cca 200 m vedle sebe až k přejezdu na Hájkách, kde se cukrovarská oddělila obloukem 50 m vpravo a směřovala k silnici na Hřivčice, kterou překročila v mírném levém oblouku v místech, kde dnes stojí rodinný dům čp. 355. Na druhé straně vozovky vedla vlečka táhlým pravým obloukem podél hájenky dolů na křižovatku s cestou na Débeř (0,36 km), dále pokračovala po lesní cestě (nyní známé jako Šlepka) až na další křižovatku cest pod Karhancem (1,07 km) a pak rovně přes panskou zahradu. V místech dnešní čističky odpadních vod a zahrádkářské kolonie se koleje rozdvojovaly, vznikla zde výhybka, kde se míjely plné vozíky jedoucí dolů a prázdné tažené voly vzhůru zpět na nádraží (1,2 km). Výhybka byla 100 metrů dlouhá. Koleje se opět sbíhaly v jednu asi 20 m před nejnebezpečnějším místem celé tratě - byla jím prudká zatáčka o poloměru pouhých 18 m na skále nad „Svaťákem“ (1,3 km). Brzdaře (každý vůz měl svého) zde nyní čekal sjezd nad kaňonem potoka až k rybníkům a k cukrovaru. Nejdříve museli zvládnout 200 m mírného klesání až do míst, kde se odklání strmá pěšina k lávce přes potok. Potom levou zatáčkou o poloměru 35 m pokračovalo kolejiště po vybudovaném náspu, jehož zbytky jsou dodnes patrné (1,6 km). Pod náspem je také na pískovcovém kvádru znatelný kříž vyrytý na památku jednoho z brzdařů, který zde při nehodě zahynul.
Dráha se v nejnáročnějším místě přiblížila k rybníkům Majlantům, kde přecházela dvakrát potok po mostech podél stavědla a hráze rybníku (1,7 km). Zbytky opukových pilířů obou mostů i kdysi mohutného stavědla s lávkou jsou dodnes také jasně zřetelné. Dále trasa pokračovala dnes téměř neprůchodnou a podmáčenou částí lesa k silnici, která vede na Slavětín. Tu přešla v místech, kde vpravo pokračuje lesní pěšina podél pravého břehu potoka k Mlýnskému rybníku („Mlejňáku“) – 1,82 km. Koleje dále pokračovaly až k potoku za budovou, která jako jediná z budov tehdejšího cukrovaru stojí dodnes (vpravo od vchodu do kempu) – zde byl původní vjezd do cukrovaru.
I tady jsou na březích potoka zřetelné zbytky pískovcových pilířů mostu, který dovedl úzkokolejnou dráhu zvanou Šlepka do cíle = do cukrovaru (1,94 km). Zde se kolejiště rozjelo do čtyř směrů. Tři z nich končily vpravo od výrobních budov, kde byla řepa předávána do výroby, čtvrté před průčelím cukrovaru.

 

Čerpáno – webové stránky Miroslava Blažka   
Helena Halamová, 2010

16.3  Tovární restaurace

Roku 1892 byla majitelem panství Thunem postavena naproti cukrovaru Tovární restaurace, která zároveň sloužila jako ubytovna pro své zaměstnance. 
Z budov, které stály mimo vlastní areál cukrovaru, stojí dodnes bývalé ředitelství - dnes Hotel Oldřichův Dub, a dále  přestavěná volárna – stáje  tažných volů úzkokolejky. Dnes je zde keramická dílna. Nádherná ředitelská vila (později hájovna) při cestě do vršku vlevo od hotelu byla Lesní správou zbourána v 70. letech 20. století.



Po ukončení provozu cukrovaru se v roce 1920 stali nájemci hostince thunského velkostatku manželé Jan a Anna Volákových z Peruce.  Hospoda byla v té době velmi oblíbená, „restauratér“  byl výborný společník – šprýmař, paní byla výtečná  kuchařka - i Emil Filla vzpomíná, jak se rád při svých toulkách zdejší krajinou stavěl  na výborné buchty paní Volákové… Do Restaurace U Voláků jezdilo mnoho rodin na tzv. letní byty. Nejčastějšími letními hosty zde v Peruci byli Pražané, z profesí pak učitelé, četníci, důstojníci, ale i studenti, řemeslníci… Manželé Volákovi měli restauraci v pronájmu  do roku 1950.


Po konfiskaci thunského majetku připadla celá budova státu. Národní výbor Peruc zde pronajímal prostory jako byty. Nájemníci zde bydleli  do  konce roku 1983, kdy o tento objekt, spolu s pozemky a  koupalištěm, projevilo zájem Rudé právo - tiskařské závody, Praha 1. 


Bývalou Tovární restauraci  vč. pozemků i koupaliště  získaly tiskařské závody na základě Hospodářské smlouvy o odevzdání majetku do trvalého bezplatného užívání uzavřené 1. 12. 1983 mezi Okresním národním výborem  Louny (nadřízený orgán MNV)  a Rudým právem – tiskařskými závody, Praha. Byla provedena rekonstrukce objektu a vzniklo zde pro Tiskové podniky KSČ stálé školící a rekreační středisko, u koupaliště byl vybudován pionýrský tábor.
Tiskařské závody provozovaly toto zařízení vč. tábora až do května 1995 (tehdy už Typografie a. s. Praha),  kdy se zastupitelstvo obce rozhodlo požádat o vrácení jak budovy (nyní Penzionu U Dubu),  tak i tábora vč. koupaliště. Nejdříve měla obec od Typografie pronajatý tábor,  a až v dubnu 1996 proběhl formou daru převod  movitého i nemovitého majetku.
Provoz tábora zajišťovala zkraje obec ve své režii, penzion se rozhodlo zastupitelstvo pronajímat. V období let 1996 až 2005 se zde vystřídalo pět nájemců. V listopadu 2005 byla obec nucena z finančních důvodů penzion prodat. Noví majitelé  zde vybudovali pěkný hotel na vyšší úrovni, ale ani jim se zde nedařilo, a tak, nyní již Hotel Skot, dostal v červnu 2009 nového majitele a i nový název HOTEL OLDŘICHŮV DUB.
S tímto názvem se mu zde v Peruci bude určitě dařit. A všichni mu to přejeme!!! (Bohužel ani nový majitel hotel v provozu neudržel.)


Čerpáno: Archiv městyse,  fotografie zapůjčila Marie Čivišová (roz. Voláková) a Miroslav Blažek.
Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu