iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Pavla Sirůčková
(moje) BAREVNÉ SVĚTY
1. 5. 2019 - 30. 6. 2019
Galerie u Plazíka
Peruc

Další jedinečná fotografka, která se představuje v perucké galerii, je kladenská Pavla Sirůčková. Vernisáž výstavy proběhla ve středu 1. května 2019.
Výstavu si můžete prohlédnout o víkendy a svátky až do 30. června 2019.

PLAKÁTEK

Výstava obrazů
19. 5. 2019 - 28. 6. 2019
Galerie U kozorožce
Peruc

Skupina amatérských umělců pod vedením Dany Stříbrské se již 6 let pravidelně schází v Čajovně U sv. Mikuláše v Lounech při výtvarných podvečerech. Tvoří v rozličných výtvarných technikách a stylech.
Vernisáž proběhla 19.5.2019.
Výstavu můžete navštívit o víkendy a svátky od 10 do 17 hod až do 23.6.2019.
PLAKÁTEK 

 

Václav Švankmajer 
Jdu s kosou na lov žirafy
7.4. 2019 - do odvolání
Galerie Emila Juliše
Černčice
Výstava obrazů a kreseb. 
PLAKÁTEK 

DOBRODĚNÍ
15. 6. 2019 14 hod.
Stromovka Louny
Spolek Dobroděj zve všechny lidičky na 13. ročník charitativní akce. Ve 14 hod. pestré dětské odpoledne, od 18 hod. hudební večer.
Minimální příspěvek 80 Kč
děti zdarma.
PLAKÁTEK

Hudba ve Smolnici
15. 6. 2019 16 hod
Smolnice kostel
Vivaldi - Gloria, Pavlica - Missa Brevis Pastoralis v podání třech sborů. 
PLAKÁTEK 

3. KLADENSKÁ VETERÁN RALLYE
15.6. 2019 14 hod. 
Náměstí Peruc
Vystavení automobilů na náměstí do 16 hod. Přijďte si prohlédnout krásná historická vozidla a povzbudit závodníky.
PLAKÁTEK

Co jsme komu zase udělali
15. 6. 2019 17:30 hod
Peruc kino
Komedie. Claude a Marie, milovníci staré dobré Francie a tudíž i správní maloměšťáci,  čelí hrozící krizi.  Jejich švagrové jsou odhodláni opustit Francii. Film. Francie. Délka filmu 98 min. 
Nevhodný do 12 let

Vstupné  70 .- Kč 

Třetí Stradonický
country minifestival
pod Stradonkou
22.6. 2019 13 hod.
 
Stradonice
Hrají a učinkují: Roman Skamene a Petr Vojnar, Zdická country, Hluchavky bend, Dobrý Struny, Stařenky, Dřeváci, Grošáci, Dudas Band, Country Ladies, A.Band, Strakoši.
Vstupné dobrovolné
PLAKÁTEK
 

Raubíř Ralf a internet
22 6. 2019 15:30 hod
Peruc kino
Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný. Známý videoherní záporák Ralf a jeho malá poruchová kamarádka Vanilopka von Šmak musí podniknout riskantní cestu po světové počítačové síti a najít náhradní část do Vanilopčiny videohry s názvem Cukrkáry.   Film  USA.  Délka filmu 113 min.
Přístupný film

Vstupné  50 .- Kč  

Běh Oldřicha a Boženy
29.6. 2019 9 hod. 
Peruc
Městys Peruc Vás zve na 24. ročník tradičního běhu. Podrobnosti v přiloženém plakátku.
PLAKÁTEK
 

Psí domov
29 6. 2019 17:30 hod
Peruc kino
Dobrodružný / Rodinný. Když si Lucas Bellu adoptoval, byla ještě malé štěně. Od té doby se stali nejlepšími přáteli. Jednoho dne však Bella zmizí a ocitne se více než 600 km od svého pána. Film  USA . Délka filmu 92 min. 
Přístupný film
Vstupné  70 .- Kč

Cesty
Daniely Jandové
30. 6. 2019 - 30. 8. 2019
Galerie U kozorožce
Peruc

Výsatava obrazů brněnské výtvarnice Daniely Jandové, která získala výtvarné vzdělání ve Španělsku, kde v mládí žila. Na svých obrazech znázorňuje svéráznou technikou zamyšlené až snivé tváře dívek a žen, do nichž přenáší své vnitřní pocity a duševní rozpoložení..
Vernisáž je připravena na 16. hodinu v neděli 30.6.2019.
Výstavu můžete navštívit o víkendy a svátky od 10 do 18 hod až do 30.8.2019.
PLAKÁTEK 
 

Dagmar Stříbrná, Václava Felixová
Život okolo nás
5. 7. 2019 - 25. 8. 2019
Galerie u Plazíka
Peruc

Dvě kamarádky - fotografky Dagmar (Dasha) Stříbrná ze Slaného a Václava (Vendy) Felixová z Kladna - se toulají světem, přírodou i mikrosvětem. Fauna bude hlavním tématem jejich společné výstavy.
Výstavu si můžete prohlédnout o víkendy a svátky až do 25. srpna 2019.

PLAKÁTEK

PLUTOFEST
13. 7. 2019 14 hod.
Peruc
zámecký park
15. ročník tradičního festivalu s hvězdnou kapelou GAIA MASIACH a dalšími formacemi.
Vstupné předprodej 199 Kč
na místě 250 Kč.
PLAKÁTEK 

Muzeum české vesnice
Peruc

Informační středisko
Sezony 2019 zahájena, pondělí zavřeno,
úterý - neděle 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.30 hodin.
Nová prodejní výstava obrazů Antonína Kučaby.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

6. - 9. 2019
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba v letní sezoně v perucké usedlosti v přiloženém letáku.
PLAKÁTEK 
    

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Zahájení 16. výstavní sezony se uskuteční v pátek 28. června 2019 koncertem Žesťového kvintetu Jaromíra Laksy.

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Fejetony arrow Naučná stezka Perucko 16
Naučná stezka Perucko 16
Napsal Plazík st.   
Pátek, 10 únor 2017

  Zůstáváme u objektu dnešního kempu, původně peruckého cukrovaru a řekneme si něco o jeho historii. Na pivo si do pěkné restaurace ale zajít nemůžeme, je opět zavřena...
 

16.1 HISTORIE BÝVALÉHO CUKROVARU V PERUCI 

V místech kempu a koupaliště stával ve 2. polovině 19. a začátkem 20. století cukrovar. Byl zde vybudován šlechtickým rodem Thun-Hohensteinů, který přišel do Čech za třicetileté války z Tyrol a který vlastnil perucké panství v letech 1814 – 1945. Jejich působení povzneslo v Peruci i okolí hospodářský život.


Velkou zásluhu na rozvoji Peruce měl hospodářský reformátor a ředitel peruckého panství Antonín Emanuel Komers, jehož působení v  Peruci  v letech 1840 – 1844 znamenalo reformu velkostatku a počátky snah o založení cukrovaru. Ten byl hrabětem Thunem vybudován v údolí pod Perucí na Débeřském potoku a slavnostně byl otevřen v září 1858. Společníkem hraběte Thuna byl A. E. Komers, který považoval pěstování cukrovky za velmi důležité, neboť tak mohlo dojít k většímu uplatnění mechanizačních prostředků, zvýšení pozemkové renty a též k řešení pracovní otázky.
Dováženou řepu z okolních vesnic tenkrát v cukrovaru na Peruci rajbovali (krouhali)) a šťávu šlajdrovali (vytáčeli) na odstředivkách. Vyráběli výhradně bílé zboží, homole a pilé. V cukrovaru bylo využito také vlastních patentů, např. nožový odlehčovač sít difuzérů.
Výrobní kapacita cukrovaru byla 150 000 centnýřů (centýř = 61,6kg),  tj. 92 400 tun cukrovky. Vedlejší produkt cukrovaru melasu využíval od roku 1859 lihovar velkostatku místo brambor.
„Poloha cukrovaru byla mezi těmi zalesněnými stráněmi sice romantická, ale nepříznivá, všude do kopce, a byla tím ještě horší, že cesty vedoucí do továrny byly za podzimních dešťů blátivé, bezedné a dovoz řepy a vývoz cukru a odpadků proto drahý a svízelný.“
Cukr byl dovážen do Prahy povozy (furmany). Až když byla roku 1873 uvedena do provozu Pražsko-Duchcovská dráha, zmírnily se poněkud nesnáze, nadobro ale nezmizely. Cukrovar byl s nádražím spojen svážnou úzkokolejnou vlečkou lidově zvanou „Šlepka“. Byla dlouhá cca 2 km a vinula se serpentinovitě lesnatými stráněmi.
„Vozíky s nákladem byly taženy volskými potahy. Každý vozík měl svého brzdiče, dolů sjížděly jednotlivě, ale často nerozumným letem, takže zde byly co chvíli úrazy, nejednou i smrtelné. Byly s tím starosti...“

Bývalý chemik a později adjunkt peruckého cukrovaru J. J. Weiss, který v peruckém cukrovaru pracoval v letech 1885 – 1892 vzpomínal:
„My děti jsme se chodívaly dívat na půdy k nučkám a daly si vysvětlovat ty manipulace s formami. Půdní byl v našich očích vůbec pánem, měly jsme ho, s jeho dlouhým šedým vousem, rády. Z  lígru dělal různá cukrátka, před Vánocemi malé asi 14lotové homoličky cukrové, jež balil do barevných papírů a rozesílal úřednickým rodinám. Velmi jsme se na ně těšívaly, krášlily jsme jimi vánoční stromky.“
Dalším zaměstnancem thunského cukrovaru, který zanechal zápisky ze své působnosti zde v Peruci, byl ing. chemie Josef Amler. Ten nastoupil do cukrovaru v březnu 1897 jako chemik a technický asistent a setrval zde do června 1899, kdy odešel do cukrovaru v Parmě (Itálie).
Zde na Peruci jej zlákal „krásný lesnatý údol perucký, v němž dole, dosti daleko pod městečkem, stál cukrovar téměř do samota mezi dvěma lesními stráněmi, dále jeho obývací pokoj vlevo od fabriky v půli stráni v 1. poschodí vínem zarostlé vily. A nadto úřednictvo jak v cukrovaru, tak i v centrále nahoře v zámku thunovském v Peruci bylo, ač částečně německé, většinou přátelské a konciliantní“.
Cukrovar byl v době jeho nástupu (1897) již značně strojově, svým rozdělením a i umístěním stanic valně zaostalý. Trpěl nedostatkem vody, která v rybníce nad fabrikou chladla a vracela se zpět… Po menší rekonstrukci odparky, kotelny a později i připojením údolím dolů do Pátku na trať Louny  - Libochovice, mohl  potom dále a i zdárněji pracovati, ale hrabě Thun rekonstrukci tu pro slabé své finance nepodnikl (též nečilá centrála panství v Praze v tom velkou vinu měla), a byl nucen cukrovar nadobro zastavit. Nemalým důvodem byla i konkurence větších pivovarů v lounském okrese. (Doslovný opis zápisků ing. Amlera).
Cukrovar v Peruci  byl zrušen v roce 1911.


„Po založení cukrovaru se voda v Débeřském potoce zkalila, rybky vyhynuly a vzduch byl otráven…“ posteskl si svým přátelům kněz, vlastenec a pedagog František Daneš – další významná osobnost, která se zasloužila o rozvoj Peruce hlavně po stránce kulturního a společenského života.

 

Čerpáno z knihy M. Hrubé - Peruc a okolí v proměnách času, soukromého archivu Miroslava Blažka a z internetu.
Helena Halamová, 2010

16.2 „ŠLEPKA“ – úzkokolejná vlečka 

Tato vlečka sloužila k dopravě cukrovky z vlakového nádraží dolů do cukrovaru v údolí pod Perucí. Projekt vlečky schválilo Ředitelství C. K. železnic v Praze dne 15. července 1879 a její výstavba byla ihned zahájena.


Nultý kilometr byl na peruckém nádraží Pražsko-Duchcovské dráhy v místech drážního domku směr Louny. Odtud šla lounská dráha a cukrovarská úzkokolejka cca 200 m vedle sebe až k přejezdu na Hájkách, kde se cukrovarská oddělila obloukem 50 m vpravo a směřovala k silnici na Hřivčice, kterou překročila v mírném levém oblouku v místech, kde dnes stojí rodinný dům čp. 355. Na druhé straně vozovky vedla vlečka táhlým pravým obloukem podél hájenky dolů na křižovatku s cestou na Débeř (0,36 km), dále pokračovala po lesní cestě (nyní známé jako Šlepka) až na další křižovatku cest pod Karhancem (1,07 km) a pak rovně přes panskou zahradu. V místech dnešní čističky odpadních vod a zahrádkářské kolonie se koleje rozdvojovaly, vznikla zde výhybka, kde se míjely plné vozíky jedoucí dolů a prázdné tažené voly vzhůru zpět na nádraží (1,2 km). Výhybka byla 100 metrů dlouhá. Koleje se opět sbíhaly v jednu asi 20 m před nejnebezpečnějším místem celé tratě - byla jím prudká zatáčka o poloměru pouhých 18 m na skále nad „Svaťákem“ (1,3 km). Brzdaře (každý vůz měl svého) zde nyní čekal sjezd nad kaňonem potoka až k rybníkům a k cukrovaru. Nejdříve museli zvládnout 200 m mírného klesání až do míst, kde se odklání strmá pěšina k lávce přes potok. Potom levou zatáčkou o poloměru 35 m pokračovalo kolejiště po vybudovaném náspu, jehož zbytky jsou dodnes patrné (1,6 km). Pod náspem je také na pískovcovém kvádru znatelný kříž vyrytý na památku jednoho z brzdařů, který zde při nehodě zahynul.
Dráha se v nejnáročnějším místě přiblížila k rybníkům Majlantům, kde přecházela dvakrát potok po mostech podél stavědla a hráze rybníku (1,7 km). Zbytky opukových pilířů obou mostů i kdysi mohutného stavědla s lávkou jsou dodnes také jasně zřetelné. Dále trasa pokračovala dnes téměř neprůchodnou a podmáčenou částí lesa k silnici, která vede na Slavětín. Tu přešla v místech, kde vpravo pokračuje lesní pěšina podél pravého břehu potoka k Mlýnskému rybníku („Mlejňáku“) – 1,82 km. Koleje dále pokračovaly až k potoku za budovou, která jako jediná z budov tehdejšího cukrovaru stojí dodnes (vpravo od vchodu do kempu) – zde byl původní vjezd do cukrovaru.
I tady jsou na březích potoka zřetelné zbytky pískovcových pilířů mostu, který dovedl úzkokolejnou dráhu zvanou Šlepka do cíle = do cukrovaru (1,94 km). Zde se kolejiště rozjelo do čtyř směrů. Tři z nich končily vpravo od výrobních budov, kde byla řepa předávána do výroby, čtvrté před průčelím cukrovaru.

 

Čerpáno – webové stránky Miroslava Blažka   
Helena Halamová, 2010

16.3  Tovární restaurace

Roku 1892 byla majitelem panství Thunem postavena naproti cukrovaru Tovární restaurace, která zároveň sloužila jako ubytovna pro své zaměstnance. 
Z budov, které stály mimo vlastní areál cukrovaru, stojí dodnes bývalé ředitelství - dnes Hotel Oldřichův Dub, a dále  přestavěná volárna – stáje  tažných volů úzkokolejky. Dnes je zde keramická dílna. Nádherná ředitelská vila (později hájovna) při cestě do vršku vlevo od hotelu byla Lesní správou zbourána v 70. letech 20. století.



Po ukončení provozu cukrovaru se v roce 1920 stali nájemci hostince thunského velkostatku manželé Jan a Anna Volákových z Peruce.  Hospoda byla v té době velmi oblíbená, „restauratér“  byl výborný společník – šprýmař, paní byla výtečná  kuchařka - i Emil Filla vzpomíná, jak se rád při svých toulkách zdejší krajinou stavěl  na výborné buchty paní Volákové… Do Restaurace U Voláků jezdilo mnoho rodin na tzv. letní byty. Nejčastějšími letními hosty zde v Peruci byli Pražané, z profesí pak učitelé, četníci, důstojníci, ale i studenti, řemeslníci… Manželé Volákovi měli restauraci v pronájmu  do roku 1950.


Po konfiskaci thunského majetku připadla celá budova státu. Národní výbor Peruc zde pronajímal prostory jako byty. Nájemníci zde bydleli  do  konce roku 1983, kdy o tento objekt, spolu s pozemky a  koupalištěm, projevilo zájem Rudé právo - tiskařské závody, Praha 1. 


Bývalou Tovární restauraci  vč. pozemků i koupaliště  získaly tiskařské závody na základě Hospodářské smlouvy o odevzdání majetku do trvalého bezplatného užívání uzavřené 1. 12. 1983 mezi Okresním národním výborem  Louny (nadřízený orgán MNV)  a Rudým právem – tiskařskými závody, Praha. Byla provedena rekonstrukce objektu a vzniklo zde pro Tiskové podniky KSČ stálé školící a rekreační středisko, u koupaliště byl vybudován pionýrský tábor.
Tiskařské závody provozovaly toto zařízení vč. tábora až do května 1995 (tehdy už Typografie a. s. Praha),  kdy se zastupitelstvo obce rozhodlo požádat o vrácení jak budovy (nyní Penzionu U Dubu),  tak i tábora vč. koupaliště. Nejdříve měla obec od Typografie pronajatý tábor,  a až v dubnu 1996 proběhl formou daru převod  movitého i nemovitého majetku.
Provoz tábora zajišťovala zkraje obec ve své režii, penzion se rozhodlo zastupitelstvo pronajímat. V období let 1996 až 2005 se zde vystřídalo pět nájemců. V listopadu 2005 byla obec nucena z finančních důvodů penzion prodat. Noví majitelé  zde vybudovali pěkný hotel na vyšší úrovni, ale ani jim se zde nedařilo, a tak, nyní již Hotel Skot, dostal v červnu 2009 nového majitele a i nový název HOTEL OLDŘICHŮV DUB.
S tímto názvem se mu zde v Peruci bude určitě dařit. A všichni mu to přejeme!!! (Bohužel ani nový majitel hotel v provozu neudržel.)


Čerpáno: Archiv městyse,  fotografie zapůjčila Marie Čivišová (roz. Voláková) a Miroslav Blažek.
Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu