13.1 PRODUKTOVODY v Débeřském údolí

Débeřské údolí protíná poblíž chráněného území V Hlubokém asi 100 metrů široký koridor (pás území vymezený pro speciální účely), kterým vede napříč údolím několik produktovodných potrubí:

1) Vysokotlaký plynovod
V květnu 1971 bylo vydáno Územní rozhodnutí o umístění stavby Tranzitní plynovod SSSR – NDR, který byl budován na základě vícestranných mezinárodních dohod a měl zajistit dopravu zemního plynu (sušeného) do zemí západní Evropy a NDR.
Území Severočeského (nyní Ústeckého) kraje se týkala pouze stavba v úseku  Zlonice – hranice NDR v celkové délce 67,9 km, v kraji to bylo 74,7 km – zbytek 6,8 km je v okr. Kladno. Trasa v okrese Louny vedla mimo dalších obcí i přes katastrální území Černochova, Peruce, Stradonic, Pátku a  Radonic nad Ohří. Jedním z nejkomplikovanějších úseků trasy plynovodu bylo překonání strže podél Débeřského potoka na 15 - 16 km,  které muselo být provedeno  v kontaktu s přírodní rezervací. Pracovní  pás mohl být  maximálně 25 m široký a bezprostředně odborně  rekultivován,  aby  nemohlo  docházet  k erozi území. Vlastní chráněné území nesmělo být dotčeno.

V březnu roce 1973 byl plynovod napuštěn, natlakován a uveden do provozu.

2) Etylenovod Unipetrolu RPA, trasa Bohlen - Litvínov – Neratovice 
Územní rozhodnutí o umístění trasy etylenovodu JS 250 z  Chemických závodů ČSSP v Záluží u Mostu  (nyní Chemopetrol a. s. Litvínov) do SPOLANY Neratovice bylo vydáno v září 1972. Stavba byla dokončena v roce 1975.
Chemopetrol dodává do Spolany produktovodem etylen (též ethylen), který se využívá k výrobě plastů a fólií. 

Po celém okresu Louny sleduje etylenovod trasu tranzitního plynovodu včetně překonání strže podél Débeřského potoka.

3) Produktovod C4 frakce Unipetrolu RPA  (Dálkovod C4 frakce)
Další produktovod z Chemických závodů  Záluží u Mostu (z Chemopetrolu a. s. Litvínov), tentokrát do  n. p. Kaučuk Kralupy nad Vltavou (nyní Synthos Kralupy a. s.), sloužící pro přepravu ethylbenzenu k výrobě polystyrenu a pyrolýzní C4 frakce k produkci kaučuků, se budoval v letech 1975 – 1977.
Trasa: Dálkovod C4 frakce prochází územím dvou krajů, Středočeského a Severočeského (nyní Ústeckého), délka 56 km.

4) Ropovod DRUŽBA - (Дружба нефтепровод - ropovod Přátelství)
je nejdelší ropovod na světě. Surovina na své cestě urazí trasu dlouhou 4 000 km.
Ropovod vystavěly státy RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) v čele se Sovětským svazem. Jeho hlavním účelem bylo zásobovat státy socialistické soustavy ropou a zemním plynem.
Ropovod začíná v Samaře v jihovýchodní části evropského Ruska a pokračuje západním směrem až do běloruského města Mozyr, kde se rozdvojuje na severní větev vedoucí do Polska a Německa a na jižní spojující Ukrajinu, Maďarsko, Slovensko a Česko.
Ropovod Družba byl prvním ropovodem vedoucím po (tehdy ještě) československém území. V roce 1962 byl doveden do Bratislavy a v roce 1965 prodloužen do Chemických závodů  Československo-sovětského přátelství (ČSSP) Záluží u Mostu. 
Celková průběžná délka trasy na našem území je 357 km, (včetně zdvojení a odboček dosahuje 505 km), průměr potrubí je 528 mm, ročně potrubím proteče kolem 9 milionů tun ropy. Centrální úložiště ropy v naší republice je poblíž Nelahozevsi u Kralup n/Vltavou.
Správcem celého systému je ruská společnost Transněft. Na území ČR je provozovatelem ropovodu Družba společnost MERO a. s. (MEzinárodní ROpovody).
Trasa ropovodu

5) Doprovodné kabely jednotlivých potrubí 
Všechny produktovody doprovázejí tzv.  doprovodné kabely, které slouží pro měření, ovládání a signalizaci a řízení provozu všech produktovodů. Spojují výrobní závody se sklady dodávaných surovin, zajišťují telefonní spojení…

ad 1) Návrh na vydání územního rozhodnutí na umístění dálkového kabelu pro tranzitní plynovod byl vydán v červenci 1972 – šlo o umístění kabelu jako součásti sdělovacího systému, který zajišťuje provoz celého tranzitního plynovodu a vzájemného telefonního styku jednotlivých pracovišť v Středočeském a Severočeském (Ústeckém) kraji. Dále zajišťuje přenos dat do ústředního dispečinku. Trasa je navržena převážně v souběhu podél tranzitního plynovodu.
ad 2) Územní rozhodnutí o umístění doprovodného telekomunikačního kabelu a měřících a armaturních stanic etylenovodu Js 250  z Chemických závodů ČSSP v Záluží u Mostu do Spolany Neratovice bylo vydáno v září 1972.
ad 3) Produktovod C4 – frakce (viz výše)
ad 4) V roce 1997 v rámci Komplexní modernizace ropovodu Družba byla provedena rekonstrukce stávajících zařízení  (doprovodný kabel, přípojky NN k armaturním stanicím a stanicím katodové ochrany, armaturní stanice a příjezdové cesty k nim) podél systému ropovodu Družba na území ČR.

*********************************

Společně pro všechna potrubí, tj. etylenovod, tranzitní plynovod a ropovod je  provedena jednotná katodová ochrana. Měřící a armaturní stanice jsou umístěny na oplocených pozemcích.

Zdroj: Archiv městyse Peruc + Internet

13.2  PERUCKÁ ROKLE a ZÁCHRANNÉ AKCE
(Přemístění ohrožené fauny a flóry)

Débeřské údolí, které je několik kilometrů dlouhé, protíná napříč (poblíž chráněného území V Hlubokém) asi 100 m široký koridor (koridor = pás území vymezený pro speciální účely),  kterým  vede  několik  produktovodů.
Jedná se o cizorodý zásah do původní přírody, a tak zde lze sledovat  sukcesní stádia. Mění se tak nejenom poměry z hlediska botaniky, ale i zoologie. V periodické tůňce u potoka zde bylo zaznamenáno rozmnožování velice vzácného čolka horského (Triturus alpestris). V souvislosti s postupným zarůstáním se zde objevují běžné druhy ptáků i savců. Z ptáků je to například strnad obecný (Emberiza citrinella), kos černý (Turdus merula), lidnuška lesní (Anthus trivialit) a další. Z drobných  savců jsou to hlavně myšice (Apodemus sp.) a v hořejší části hraboš polní ((Microtus arvalis), srnec evropský (Capreolus capreolus) a vzácně i jezevec lesní (Meles meles). Při okraji řezu nepravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo).

Herbert Tichý, 2003

Záchranné akce (transfery) v Perucké rokli
Provedení záchranného přenosu zvláště chráněných a ohrožených rostlin a živočichů bylo investorovi stavby Českému plynárenskému podniku, s. p. TRANSGAS, o. z. Praha 10 nařízeno Rozhodnutím Okresního úřadu Louny, referátem životního prostředí dne 31. ledna 1995. 
Přenos byl proveden pouze na náhorní plošině SV svahu nad lesní cestou k „Milencům“, a to lesní mravenci (Formica rufa), a na SZ svahu Perucké rokle – na levém břehu Débeřského potoka - byly přesazeny co nejblíže původním lokalitám ohrožené druhy rostlin: lilie zlatohlávek (Lilium  martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezerum), prvosenka vyšší (Primula elatior), trličník brvitý (Gentianopsis ciliata) a kozlík trojený (Valerina tripteris).

Biologický doprůzkum v Perucké rokli     
V roce 1996 provedli pracovníci Severočeského centra ekologických služeb Ústí nad Labem v Perucké rokli biologický doprůzkum. Bylo zjištěno, že z celkového počtu přemístěných rostlin v počtu 93 ks nebylo nalezeno 9 ks lilie zlatohlavé!
Přestěhovaná kupa s mravenci lesními byla opuštěna a nově založena asi 30 m SZ od původní lokality. Mravenci si zde sami založili skutečně funkční kupu… 

Zdroj: Archiv městyse + internet
Helena Halamová, 2010

Naučná stezka Perucko 1 - 20