Antikotel s pořadovým číslem 12 se rozezvučel na lounském Bahně poslední květnový víkend. Vloni jsem poprvé vynechal (byl jsem v Mnichově) a tak jsem si ho i s berličkou letos nemohl nechat ujít.
Parta kamarádů opět připravila velkou přehlídku místních kapel na obou podiích Bohoušova areálu. V pátek odpoledne to rozjela kapela Blues 6, kterou uvedl prvý Honza moderátor (Stehlík). Parta, většinou letitých rockerů kolem Vadasky, to vzala hned zostra, výborný rozjezd. Druhý Honza moderátor (Petržilka) se ozval z podia A. Karel, Štěpán, Aulik, Loukič a Jirka, to je další z lounských legend Nevýpar Kovatjedz. Kluky a jejich samorostlou muziku si vždy rád poslechnu. Bratři Stehlíci s Michalem, to je záruka kvalitní instrumentální muziky v kapele Free Birds. Na Antikotli již několik let nesmí chybět Erik a jeho Fanfáre Mančaft. Kapele chybí původní plech, přidal se Vojtus s kytarou. Vše vyzdvihuje Erikova divoká Slovenština i Maďarština. Na tradiční přehlídku lounských kapel začalo přicházet slušné množství stálých fandů i nových posluchačů, kteří milují domácí scénu a Bohoušovu pohostinnost.
FOTO pátek odpoledne
Nastával večer a program pokračoval vystoupením kapely Beruška. Kapela patří k těm nejdéle hrajícím, její novou tvář ji dal před více než 10 lety Vadaska. Jejich blues-rock se skvěle poslouchá a hlavně rozhýbe i tělo. Zajímavé jsou i čeké texty, většinou z vlastní dílny. V Lounech již poněkolikáté, na Antikotli snad poprvé, zahrál kytarový a krabičkový mág Koonda Holaa, jinak Kamil Kruta z Mnichovského Týnce. Perfektní zážitek. Zklidnění přinesla kapela Refreš z Peruce a okolí. Jejich více méně popový repertoár roztančil zejména krásné fanynky kapely. Aulik, Karel a Loukič podruhé a jejich La Díra. Typický lounský pank-angroš má své velké publikum. Na závěr zahráli snad nejznámější z této lounské party Humus Debilitae, ale na ně jsem to už neustál, polámaná noha i ta druhá protestovaly. Pátek dopadl skvěle a ani nezapršelo.
FOTO pátek večer
V sobotu jsem nestihl začátek (jel jsem mašinkou do Lužné), neslyšel jsem tudíž Big Bad Blues Dickenson ani skvělé mladičké The Blueberries a tak i pro mne zahrála nejdříve kapela Milan Kroka. Romské (i když já mám radši název cikánské) kapely mají ohromný náboj. Muziku mají hluboko zakodovanou v krvi. Parádní vystoupení. A poté dosti přitvrdilo s kapelou Burnessy. Není to přímo mé kafe, ale občas si i tuto muziku rád poslechnu a tak tomu bylo i na Antikotli. Další, také trochu hard kapela Haifish, mne překvapila. Dobří mladí kytarité a hlavně bubenice, známá spíše z dechovky lounské ZUŠ. Ale zvládla asi svoji premiéru skvěle. Kreslilo a vytvářelo se i ve Výtvarné dílně a děti s rodiči si užívali koutek Společné cesty. Krásný počin lounských rodičů a zejména maminek malých capartů, možná v budoucnu kreativních muzikantů na budoucích Antikotlích.
FOTO sobota odpoledne
Sobotní podvečer se na pódia Bahna postavily stálice lounské hudební scény. Nejdříve ti mladší Flower Cover, Vojtusova parta ze skvělým repertoárem klasického rocku. Paralet, který již hraje 20 let (navázal na předešlé Friends) výborně zahrál své starší skaldby i novinky. Jejich autorská činnost je obdivuhodná. A posluchači si obě party užívali, i když druhé kapele trošinku zapršelo.
FOTO sobota večer
Setmělo se a Antikotel vrcholil. Herec divadla v Plzni Marek M. přivedl svoji úžasnou lounskou kapelu Furt Rovně. Tuto partu mám rád a Marek je zkrátka šoumen. Zaujme i pobaví. Na druhém podiu zahrála, pro mne s novým zpěvákem, další tradiční parta Joe Purple. No, je to něco úplně jiného než původní tvář této kapely a zpěvák to v druhé půli nějak nezvládal. Těšil jsem se na koncert Sněhuláků, bohužel Sníh na schodišti zde měl svoji derniéru. Ale ještě více bohužel došlo ke změně v programu, začali hrát "experimentální" Rohotoče a zlámané končetiny už chtěly domů. Pozdravil jsem Josku a 12. Antikotel pro mne končil...
FOTO sobota večer
|