iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
7. 3. 2020 - 26. 4. 2020
Galerie u Plazíka
Peruc
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí. Vernisáž výstavy je připravena na sobotu 7. března 2020 v 15 hodin. Výstava bude přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 26. dubna 2020.
PLAKÁTEK

VOSA Louny
3.2.2020 v 18 hod.
do 31.3.2020.

Louny Vrchlického divadlo
Výtvarníci z VOSA Louny, včetně peruckých malířů, vystavují své obrazy a grafiky v lounském divadle.  
PLAKÁTEK    

Je libo vejce?
18.2.2020 v 17 hod.
do 19.4.2020.

Louny, Oblastní muzeum
Výstava kalíšků na vajíčka ze sbírky perucké ak. sochařky Jany Mézlové. Vernisáž 18.2.2020 v 17 hodin.
PLAKÁTEK   

Poslední aristokratka
29.2. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie. Rodilý Newyorčan Frank získá díky svým šlechtickým předkům rodové sídlo - zámek Kostka. Potomek emigrantů se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií a ženou Vivien na velký návrat do Čech. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou. Film Česko. Délka filmu 110 min.
Přístupný film.
Vstupné 70.- Kč
 

Předjaří v Poohří
7.3.2020 v 7 - 17 hod.
Slavětín - Peruc
Tradiční jarní pochod ze Slavětína, přes Peruc a dále. Kontrola v Galerii u Plazíka. Podrobnosti v plakátku.

PLAKÁTEK 

MDŽ Stradonice
7.3.2020 v 19 hod.
Stradonice
Sál hospody
Pod Rozhlednou 
Oblíbená oslava MDŽ, tentokráte ve stylu 60.let.
PLAKÁTEK 

Ovečka Shaun ve filmu:
Farmageddon
7.3. 2020 15:30 hod.
Peruc kino
Animovaný / Rodinný / Dobrodružný / Komedie / Sci-Fi. Podivná světla oznamují příchod návštěvníka ze vzdálené galaxie… zatím co na nedaleké farmě Ovečka Shaun nic netuší, protože má plné ruce práce s geniálními nápady, jak si vystřelit z farmáře a rozčílit Bitzera. Brzy však jedna rošťácká mimozemšťanka poblíž farmy havaruje.
Film USA. Délka filmu 86 min.
Přístupný film.

Vstupné 50.- Kč
 

Ženská na vrcholu
14.3. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Romantický / Komedie. Trochu svérázná svobodná matka, úspěšná majitelka biokavárny Helena, odjíždí na popud své tety Ely s osmiletým synem Mikulášem strávit advent na horách. Díky své roztržitosti a hře osudu se ocitá ve vysokohorské chatě Samota. Tam potkává dva muže, ač o žádné seznamování opravdu nestojí. Film Česko / Slovensko. Délka filmu 109 min.
Přístupný film.
Vstupné 70.- Kč

Pásmo filmů Jiřího Trnky
21.3. 2020 15:30 hod.
Peruc kino
Pohádka. Pásmo pohádek Jiřího Trnky pro nejmenší diváky. Film Česko.
Přístupný film.

Vstupné 50.- Kč
 

5. Společenský ples
městyse Peruc

21.3.2020 v 20 hod.
Sál ZD Peruc
Na již 5. plese Peruce zahrají opět NO HEADACHE a vystoupí Vl. Hron. Prodej vstupenek u pí. Drobné od 24.2. 2020. 
Vstupné 200.- Kč
PLAKÁTEK  

Muzikál Tarzan
27.3.2020 v 15:30 hod.
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. Přihlášky u paní Drobné.
PLAKÁTEK  

Noc s Andersenem
27. 3. 2020 17 hod.
až 28.3. 8 hod,
Peruc, Obecní knihovna
I v perucké knihovně proběhne již 20.ročník Noci s Andersenem, čtení knih dětskými čtenáři. Přihlášky v knihovně a ve škole.
PLAKÁTEK   

Jarní koncert
28.3.2020 ve 14 hod.
Radonice n.O.
kostel Povýšení sv. Kříže 
ZSBJ vás zve na koncert studentek a absolventky Pražské konzervatoře - klavír, housle, zpěv.  
PLAKÁTEK

Chlap na střídačku
28.3. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie. Již patnáct let šťastně vdaná Zuzana jednoho dne zjistí, že má její manžel Jiří delší dobu poměr s jinou ženou. Zuzana neváhá a rozhodne se svou sokyni Lenku navštívit a učinit jí tak trochu netradiční návrh. Její plán je přímo skandální. Navrhne jí totiž, že si rozdělí péči o Jirku a udělají z něj tak chlapa na střídačku. Film Česko. Délka filmu 109 min.
Nevhodný do 12 let.

Vstupné 70.- Kč
  

Slavnostní Velikonoční koncert
5.4.2020 ve 14 hod.
Peruc
kaple M.J.Husa
Ke 100. výročí CČSH vystoupí v perucké kapli Chrámový sbor NO CČSH v Lounech. Jste zváni.

PLAKÁTEK  

Pejskiáda
14.6.2020 ve 10 hod.
Telce
Sport. areál J. Zelenky
SKO Farma zve na Pejskiádu do Telec. Počet účastníků omezen, přihlášení předem nutné!.  
PLAKÁTEK 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Návštěvní sezona skončila.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

zima 2019/20
Za Dubem
Peruc

Otevřeno po dohodě.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Otevřeno po dohodě,
tel. 731 005 123

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Fejetony arrow Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 4
Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 4
Napsal Redakce   
Úterý, 01 prosinec 2015

Máme zde závěrečné povídání paní redaktorky Květy Tošnorové s "naší" paní učitelkou Marií Havlíkovou u příležitosti jejího životního jubilea (95 let). Krátce se ještě zastavíme u AlHal a poté se povídání stočí ke zvykům, udržovaných kdysi v rodině i okolí paní učitelky.

Těžko říci, zda básník spáchal sebevraždu nebo byl z okna vyhozen

Jak došlo k požáru domu Aloisie Halaburtové? Al Hal hulila jako fabrika, a to bez nadsázky. V létě kouřila v okně a kolemjdoucí si z dálky mysleli, že u ní hoří...! Tato dáma vykouřila denně na sto cigaret. A na fyzickou práci příliš nebyla. Nejraději odpočívala v posteli, předčítala si noviny a časopisy a přitom kouřila. Jak stárla, zřejmě si nedala pozor a dostatečně neuhasila nějaký nedopalek. Byla stále obklopena novinami, které se snadno vzňaly a tak se stalo, že vyhořela. Tehdy pochopila, že v domě být sama nadále nemůže a bylo by ideální barák prodat. Manželův bratr byl právě na obci, když tam tlumočila svůj záměr, a hned s tou novinou zamířil k nám. Hele, ona prodává barák a vy máte rodinu a malý byt. No snad to nebude tak drahé. Dali jsme se tedy s bratrem dohromady, že bychom dům koupili a postupně poničený vyhořelý objekt zrestaurovali. Al Hal byla vstřícná, že nám sleví, když ji tu necháme bydlet do její smrti. „V učitelských rukou to bylo, do učitelských rukou to dávám“, říkala. Maminka se nabídla, že bude staré dámě vařit, tak se malířka stala členem naší rodiny a chodila k nám na obědy. Občas lamentovala: „Příbuzní se na mě po požáru vykašlali, tak já je dědit nenechám! A na just všechno probendím“. A jak řekla, tak udělala. Žila si po svém. Lakomá ale rozhodně nebyla. Přispívala na Červený kříž a na slavnostech nechávala pro všechny udělat obkládané chlebíčky. Když náš synek maturoval, povídá, kupte mu šaty.
popis Co se Al Hal týče, byla opravdový bohém. Ta na klid nebyla a na pořádek nedbala. Dožila se 77 roků. Po jejím pohřbu ta její světnička vypadala jako Faustova jizba. Všechno očazené a utržený strop. Al Hal je pochována na hřbitově na Peruci, má tam urnu. O hrob se vzorně stará její neteř a naše sousedka (viz obr. vpravo). Pravidelně jí tam nosí květiny. To víte, že si pamatuji malířčin pohřeb. Byl docela pěkný a jednoduchý, s umělými květinami. Na obřad i zpopelnění tenkrát stačila tisícikoruna z jejího důchodu. Odehrával se v Mostě. S Al Hal se přijela rozloučit naše rodina, sousedé, ale také sestra Konstantina Biebla, paní Vodseďálková ze Slavětína.
To byla také velice zajímavá osobnost. Její syn se zabil na vojně jako letec. A manžel paní Vodseďálkové spolu s lounským Štrombachem odešli do Ruska. Paní byla zubařka stejně jako její maminka, paní Bieblová. Pamatuji si na jejich šlapací vrtačku. Dneska středověk, ale tenkrát žhavá realita. Zubaře se lidé náramně báli. Básníka Biebla jsem osobně nepoznala. Vím jen, že si vzal za manželku dívku ze Zlaté uličky z Loun, slečnu Marii Bulavovou z obrovského železářství. Později se s ní však rozvedl. A když se mu tenkrát přihodilo to neštěstí, vyprávěla mi jeho sestra o jeho posledních chvílích, než v Praze Na Výtoni vyskočil z okna. Jinak to rodina dosti tutlala, okolnosti jeho smrti byly totiž stejně podivné jako nevyjasněná smrt Jana Masaryka, která básníkovu skonu předcházela. Paní Vodseďálková se zmiňovala, že krátce předtím odvezl Konstantin Biebl Gottwaldovi větší množství zubařského zlata na poklad republiky... Ale to se ocitáme v oblasti spekulací. Bůh ví, jak to tehdy vlastně bylo. Faktem je, že jeho exmanželka poměrně dlouho po jeho smrti publikovala v rozhlase básně pod jménem Bieblová. Tenkrát se proslýchalo, že jsou to básně Konstantina Biebla.

Od Tří králů přes masopust, Husa, pouť a posvícení až k Silvestru

Poté, co jsme si připomněli malířku A. Halaburtovou, jsem požádala paní Marii Havíkovou, aby přiblížila, co vše se na Peruci během roku tradičně odehrávalo.
Tři králové byli hodně podobní těm dnešním. Tříkrálovým koledníkům jsme vždycky dávali nějakou tu korunu. Co postrádám, je masopust, který na Peruci býval hodně veselý. Provázela ho jednak vůně koblih, které se tady pekly veliké, plné výborné marmelády, jednak vůně pečeného vepřového, ale také uzeného masa. Každý se ještě před půstem snažil užít dobrot. V čele masopustního průvodu šli koně a muzikanti, pak masky. Hlavně to byly báby s nůšemi, některé v nich nesly i děti. Honíval je dědek, co práskal bičem. Zlobivé děti se dědkem strašily. Masky dostávaly koblížky a štamprlata, lidi spontánně vybíhali a přidávali se, šlo se průvodem přes obec k Matějčkům, kde bývala masopustní zábava.

Active Image


Z peruckého masopustu

Velikonoce byly klasické, začínaly Zeleným čtvrtkem, kdy kluci chodili s řehtačkami. Pekli se beránci, na stolech nechyběly vázy s březovými větvičkami, na nichž byla připevněna vyfouklá vajíčka, která se na Peruci nejčastěji obháčkovávala. A samozřejmě bochánky. V pondělí přicházely skupinky koledujících dětí, každé  Velikonoce se rozdalo nejméně třicet vajíček, sem tam bonbon nebo čokoládka. Určitě se ale nepil alkohol, nevzpomínám si, že by byli koledníci opilí... Poslední dobou chtějí spíše ta štamprlata a o vajíčka valný zájem nemají.
Na 1. máje se jezdilo do Loun do průvodu, potom jsme chodili s dětmi na výstaviště na párek a cukrovou vatu. Staročeské máje tu ale bývaly krásné. Každá svobodná dívka měla před domem břízku, muzikanti jí pěkně zahráli, musela si zatancovat, a šlo se dál. Večer se konala májová veselice.
Na Petra a Pavla nastal čas slavné perucké pouti. Pekly se koláče tvarohové, makové, povidlové, jablečné, doprostřed přišla mandle nebo ořech. Pouťových koláčů jsme vždy napekli vrchovatý prádelní koš. My pekli koláče velké, protože nás bylo hodně, tak aby se všichni hosté zasytili. V malých rodinách se však pekly koláče malé jako na veselku. O pouti to na Peruci vypadalo jako na Třebízi – náměstí bylo plné stánků, kolotočů, houpaček, a ty zábavy večer!
K obědu bývalo náramně užitečné zvíře - husa. Držela se nejen na sádlo sádlo a na maso, upotřebila se úplně celá. Při zabíjení se řízla za hlavou a do kastrůlku se chytala husí krev, která se pak dělala dětem na cibulce, do toho vajíčko a jedla se s chlebem. Husa se oškubala nasucho a všechno peří se upotřebilo. Na břiše, kde bývala umazaná, se peří důkladně umylo mokrým hadrem a pak se ten hadr docela zlehka přejel žehličkou, aby šlo peří dobře od kůže, aby se nepotrhala. Pěkné peří šlo do peřiny, horší do polštářku na kanape. Z větších brk z křídel se pletly peroutky. Husími křídly se dobře vymetal komín. Vykuchanou husu jsme posolili, pokmínovali a zvolna pekli, sádlo se sbíralo do hrnce. Některá dobře vykrmená husa dala i půl druhého litru sádla. Husí jazyk, žaludek, krk, srdíčko a konce křídel šly na drůbkovou polévku, která se dělala s játrovými nebo máslovými knedlíčky. To se místo jater dalo máslo, dvě vajíčka, česnek a sůl. Úplně nejlepší však byly knedlíčky morkové, kdy se morek za syrova vytlačil z morkové kosti a rozmačkal vidličkou. Zbylá játra se upekla s husím sádlem a pak se z nich dělala paštika nebo pomazánka. Kůži z krku jsme nadívali jako jelítko a za studena se jedlo jako salám. Z krku se vyňal hrtan. Do trubice se daly dva hrášky a oba konce hrtanu se spojily v kolečko. Jak hrtan uschnul, kolečko se pevně spojilo a vzniklo chrastítko pro miminko, které dětem v kočárku krásně zvonilo. Větší děti si zase ohlídaly takovou tu kost zvanou kobyla. Když se kobyly omotaly nití, měly křesílko do škatule do kuchyňky.

Slepovaná kolečka, perníčky, zázvorky a kuba, takové bývaly naše Vánoce

Je tu závěr vyprávění perucké pamětnice, která se v plné duševní svěžesti v pondělí 9. listopadu dožívá požehnaných 95 let. Zveřejněním jejího vyprávění se i naše redakce připojuje do dlouhé řady gratulantů.
popis K nejdůležitějším svátkům počítám památku Mistra Jana Husa. Na jeho počest probíhala v husitském kostele slavná bohoslužba (obr. vpravo) a pálila se hranice, zprvu na náměstí, později u vodojemu v poli. Nádherný býval pohled na České středohoří, jak se postupně zapalovaly hranice ve všech vesnicích. A zpívalo se Na břehu rýna hranice vzplála, na ní umírá dálné vlasti syn, a vůkol něho mnichův rota líná rouhavým smíchem velebí svůj čin! Letos jsem sledovala mši ve Staré Boleslavi a prvně jsem uznala kardinála Dominika Duku, když krásně mluvil o Husovi jako člověku ryzího charakteru spojujícího národ, že jej uznávají jak bezvěrci, tak věřící. A když zněla státní hymna, postavila jsem se...
Na Marii bylo posvícení a jídelníček byl podobný jako o pouti, také koláče, k obědu něco lepšího a posvícenská zábava. Slavné bývaly sokolské šibřinky, které mívaly různé rázy, například Z pohádky do pohádky.
Držely se dušičky, na které se konaly zádušní mše a uklízel hřbitov. Kolik dní předem chodily rodiny na hřbitov s kýblem, myly se pomníky a pečlivě se tam zametalo.
Držela se Barbora, při níž si dávají děti punčochu za okno, aby dostaly brambory, jablko, ořechy, uhlí. O Mikuláši chodil od domu k domu Mikuláš z některého ze spolků – domluvili se na něm sokolové nebo sportovci.
Jaké byly Vánoce postaru? Uklízelo se v baráku a peklo drobné cukroví. Nebylo tolik druhů jako teď. Jen slepovaná kolečka, perníčky a zázvorky. O Vánocích se pak pekly vánočky. A na mísách byly hlavně ořechy, od každého druhu, burské, vlašské a lískové. I přes tu válečnou bídu jsme vždycky měli rybu – z výlovu nebo z řeznictví. A v poledne na Štědrý den jsme obědvali kubu a tažený štrúdl. Nejlepší kuba je z malých trhaných krup. Uvaříte je a přidáte houby, česnek, škvarky a trochu pepře a dáte do kastrůlku zapéct, kuba je výborný.  Za Hitlera byl na Vánoce příděl 10 dkg cucavých bonbonů na osobu. To bylo přídělové hospodářství a na všechno potravinové lístky - brambory, cukr, máslo, šaty, boty, vše na lístek a vše omezené. A museli jste napřed ukázat, že máte boty prošlapané, abyste dostali poukaz na nové. A na miminko jste měli nárok na deset plen. Šily se ze starých cích, ty lepší schovávala každá maminka do poradny.
Štědrovečerní večeře začala rybí polévkou s osmaženou houstičkou, pak bramborový salát a smažený kapr. U stromečku se pak jedlo cukroví a dospělí popíjeli domácí víno, co nám od podzimku kvasilo za oknem. Z vánočních zvyků jsme dodržovali překrajování jablek a lití olova z roztavených plomb z pytlů do vody. Také jsme pouštěli lodičky ze skořápek od ořechů, ve kterých jsme měli malé svíčky. Řetězy na stromeček byly z barevných papírů, svíčičky normální na skřipcích. Stromeček se držel do Tří králů. Večer se šlo na půlnoční. Vánoce u nás doma vždy byly o rodinné pohodě a vzájemné lásce.

Active Image


A na závěr ještě jedna fotka z perucké školy z konce 50. let.

1. část 
2. část 
 
3. část   

Připravila Květa Tošnerová

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu