iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
V
stupné 100 Kč

Velikonoční bohoslužba
Peruc
Sbor M. J. Husa

neděle 31.4.2024
15:00 h.
Zveme vás tímto na Velikonoční bohoslužbu do Peruce - Neděle 31/3/2024 od 15 hod. v Kapli M.J. Husa, ul. Palackého 300.
Těšíme se na Vás.
PLAKÁTEK

Vynálezce
Kino Peruc
Neděle 7.4.2024
15:30 hod.
Animovaný / Dobrodružný / Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života“? / dabing / Francie-USA / 2023 / délka: 100 min.
Přístupný

V
stupné 50 Kč

Poutníci – koncert kapely
Přes 50 let v country

Kino Peruc
Pátek 12.4.2024
19.00 hod.

Legendární bluegrass and country band dorazí s jejich oblíbenými skladbami, v rámci šňůry po Čechách a Slovensku, také na Peruc. Přijďte si s nimi zanotovat.
V
stupné 250 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana arrow Kultura arrow Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 3
Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 3
Napsal Redakce   
Pondělí, 23 listopad 2015
Po vzpomínkách z dětství, studia a války v životě paní učitelky Havlíkové se v třetí části přesouváme na konec 2. světové války na Peruci, ale i k povídání o perucké malířce AlHal.

Ve školství po válce panovala svoboda, platilo: učte si, jak chcete, hlavně aby děti uměly číst, psát a počítat

V té době došlo k nešťastné události mezi Stradonicemi a Pátkem, kde Němci těsně před koncem války postříleli naše chlapce. Stradonští v noci odklízeli mrtvoly, k padlým se dostal náš doktor Malypetr, který ordinoval ve staré škole, byl to obvoďák, chodil k porodům a ke všemu. Pan řídící Adamec také s mrtvými pomáhal. Do toho se blížila armáda maršála Koněva. Dunění se ozývalo už od rána. Manžel povídá, to vypadá na nějaké ty ruské kaťuše. Vylezl na střechu a hlásil, lidi vybíhají z baráků. To už byli Rusové tady, celí zaprášení seděli na tankách a měli spousty hodinek. V Rusku o hodinky byla velká bída, ale tihle vojáci jich měli tolik, že je rozdávali dětem. Někteří vykládali z německých aut látky, motorky, konzervy. 

9. květen 1945 před peruckou školou
9.květen 1945 před peruckou školou
U křížku, jak se jede na Vraný, zajali Rusové jednoho vlasovce, mladého kluka, a jak je restaurace U Dubu, tak tam zajali druhého, tam ho také zastřelili. Dodneška to vidím, jak tam ten krásný kluk leží zkrvavený ve škarpě a lezou po něm mouchy. Rusové ho zakázali pochovat, že vlasovci jsou zrádci. Pak se konal obrovský pohřeb našich, co padli. Pohřební ústav se tehdy na mne obrátil, abych napsala parte, že v Lounech teď nic nefunguje. Tak jsem psala šesti peruckým padlým velkým písmem parte na katafalky. Když rakve dovezli na perucký hřbitov, přišel ruský voják se samopalem a vypálil salvu na jejich počest.

Pohřed padlých u Pátku. Nad rakvemi velká parte nakreslená paní Havlíkovou.
Pohřeb padlých na Pátku.
Nad rakvemi velká parte, malované paní učitelkou.

Jaká byla poválečná situace ve školství? Prakticky nebyly pomůcky a žádný materiál, neboť vše šlo na frontu. Drobný průmysl váznul, psalo se na papíry, sešit byl vzácný. Nebyly učebnice, stát jich nemohl tolik vytisknout. Bylo přímo nařízeno původní učebnice zachovávat, takže se vyštrachaly všechny staré, v nichž se jen vyškrtaly nevhodné stati. Ve školství bezprostředně po válce panovala velká svoboda a volnost. Tehdy platilo: učte si metodou, jakou chcete, hlavně aby děti uměly číst, psát, počítat a byly vedeny k vlastenectví. To většinou spravily Jiráskovy Staré pověsti české. Postupně pomůcek pomalu přibývalo. Později přijížděli z okresu a nařizovali, jak co máme učit. Ještě později vymyslelo ministerstvo Učitelské noviny a učitelé se jezdili školit do Loun, například, jak máme učit kreslit, přesnou i volnou kresbu, napřed tužkou, pak voskovkami, vodovkami. Přibývaly všelijaké novinky. Se socialismem přišla i ruština. Vlčinský učil za l. republiky nějaký čas v Mukačevě, takže nás naučil azbuku. Zvláštní je, že jsem ruštinu zapomněla jako první. Zato rakouské básničky mohu recitovat ještě dnes, ale nejraději recituji básně české, od oblíbené autorky Elišky Krásnohorské: „Leží mraky vrané...“, krásný je i Strážce majáku, Vodník nebo Balada o očích topičových. Dodržovali jsme Den učitelů. Za republiky se to sice drželo, ale Masaryk na to moc nebyl. Po válce jsme se ale vždy sešli a přiťukli si. Pilo se nemnoho, tak dvě litrové lahve a na ně nás bylo deset i více. Kuchařky uvařily kafe, a k tomu upekly dortíček a k tomu jsme přinesli něco z domova. Pravidelně jsme do školy na Peruc pozvali kolegy z okolních škol – z Vrbna, Telců, Pátku, Radonic či Černochova a vyprávěly se historky.

.
Paní učitelka s jedněmi z prvých žáků na Peruci.

Za komunistů jsme neměli prázdniny dva měsíce, ale jako všichni ostatní pouze čtrnáct dní. Zbytek jsme museli nahradit prací. Chodili jsme zaskakovat do školky. Tehdy malíř Filla obýval jižní křídlo peruckého zámku. Měli pěkné auto, ale místo dětí měli psa – boxerku Evičku. Filla byl velmi hodný pán a rád se vybavoval s dětmi. Dobře si pamatuji bratra paní Fillové, Išu Krejčího, jak vykračoval parkem po pěšině, stále něco komponoval a rukama dirigoval nebo hrál na pomyslný klavír. Když panu Krejčímu umřela žena, byl se ptát u mojí tetičky, zda by si ho nevzala. Jejich Frantík tady chodil do školy a vzal si Červenkovic Jarku, kterou jsem učila. Bydleli pak v Praze na Ořechovce, ve vile, kterou František zdědil.  Filla měl veliké auto se stahovací střechou. Malovat jsem ho neviděla, ale vídala jsem ho, jak jde s těmi malovacími věcmi do lesa. Ty dlouhé obrazy pak vozil v autě, řídila pokaždé paní Fillová.

 


Perucká malířka Aloisie Halaburtová byla opravdový bohém

popis Vás zajímá perucká malířka Aloisie Halaburtová, známá jako Al Hal? Tak to jste tady správně. Právě jsme v jejím pokoji. Al Hal měla titul profesorka a akademická malířka a byla sestra paní Bieblové, té výborné slavětínské zubařky, maminky básníka Konstantina Biebla. Biebla jsem blíže neznala, jen si pamatuji, jak tetičce Al Hal posílal ze Slavětína třešně a ona sestře oplácela košíkem višní. V této místnosti dělala výstavy, ilustrovala Karafiátovy Broučky (obr. 4 vpravo). Pozvala nás na výstavu, v průvodu sem šla celá škola. Je autorkou učebnice kreslení pro děti. V nemocnici v Lounech měla v přízemí na chodbě interny obraz - pivoňky. Kubistické období ji na rozdíl od Čapka nebo Filly vůbec neoslovilo, byla ornamentalistkou. Moravskými ornamenty vyzdobila celou peruckou školu a na soklech vymalovala kohoutky a husičky. Byla v Sokole, kterému navrhovala prapor a ženské ho k ní chodily vyšívat. Já také byla v Sokole a cvičila jsem i na Strahově. Na nácvičnou posledního sletu před válkou přijel prezident Beneš. Po cvičení procházel Prahou průvod a na prvním nádvoří Hradu byla shromážděná celá vláda a první dáma Hana Benešová, jako vždy elegantní a v klobouku.

.
Perucké ženy vyšívají sokolský propor dle návrhu Al Hal.

Ale zpátky k Al Hal. Vymetala různé podniky a umělecké spolky, taky chodila sepisovat lejstra. Byla malá podsaditější, energická dáma, která bydlela přímo v domě, v němž dodnes bydlím. Koupil ho tatínek Aloisie Halaburtové, nastěhovali se k nám ze Smíchova. Své kořeny však Al Hal na Peruci měla, pocházela odsud její maminka. Dědeček Al Hal býval řídícím ve staré škole, tam, jak je nyní zdravotní středisko. Umělkyně vypravovala, jak vedle učitelování choval i dobytek - krávy, kozy, a vybíral po statcích sobotáles. Poprvé jsem se s touto dámou setkala už jako žákyně měšťanské školy na Peruci, když jsme za ní jako děti přišly do ateliéru, kde měla výstavu svých obrazů a ilustrací. Na dvoře tenkrát měli Halaburtovi takovou předzahrádku k posezení. Na kafe k nim chodívali různí umělci a známí lidé. Na půdě si Al Hal nechala zbudovat rozhledničku - takovou plošinu, aby se mohla těšit pohledem na České středohoří a malovat je. I jeden z jejích posledních obrazů byl na toto téma.
Líčila mi, jak studovala malbu na akademii u pana profesora Beneše. Zřejmě se do něj zamilovala, neboť se obklopovala dárečky od něj, moc dobře o něm mluvila a ostatní muži ji zhola nezajímali. Zůstala svobodná. Také vyprávěla, jak onemocněla španělskou chřipkou, která tenkrát zachvátila celou Evropu. Zůstaly jí trvalé následky, těžce chodila a měla invalidní důchod.
S oblibou navštěvovala na zámku paní kněžnu. Kněžna přijížděla z děčínského zámku, vždy s pelerínou, hůlkou, ale šaty už měla notně staré a obnošené. Pravidelně jsem ji vídávala na dětské besídce u Matějčků na sále. Byla to už stará babka. Učitelka Mařenka Tesárková se s ní znala blíže. Já znala dvě dvorní dámy, co jí posluhovaly. Paní Urbanová jí pomáhala v kuchyni, vařila tam paní Bernášková. I kněžnina lokaje jsem znala, jmenoval se Weisheit a měl dceru Františku, přistěhovali se k nám z Děčína. Jeho Fanynka hlídala hraběnčině dceři děti, jezdila s nimi do Monte Carla. Když sem chodily drát ženy peří, vyprávěly, jak ty její dcery byly namyšlené, ráno jim služky obouvaly pantoflíčky. A hony si pamatuji, vždyť myslivcem byl i můj syn Mirek. Paní kněžna byla Němka a česky neuměla. Al Hal ji češtině učila a chlubívala se, že starou dámu učí sprostá slova. Dostala od kněžny malý bílý stoleček se dvěma křesly, který později skončil u pana Pechara, dále ozdobnou vázu a nějaké sošky. Našim klukům se obzvláště líbila soška římského bojovníka. Všechny tyto věci se vyvezly, když malířčin dům zachvátil požár.

1. část 
2. část 
4. část  

Pokračování příště
Připravuje Květa Tošnerová

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde