I prvý týden listopadu jsem byl na třech místech, v fotografické Praze, na Červeňáku a poté v Dětenicích. Opět to chvíli trvalo, ale těch fotek... A to mám v PC dalších pět akcí v polovině měsíce. Takže nejdříve k té Praze.
Další z pravidelných návštěv v Praze jsem uskutečnil hned 3. listopadu. Jel jsem tentokráte za 96 Kč (tam a zpět) busem z Třebíze, dráhy mně minule naúčtovali téměř dvě stovky (důchodce už levně nevozí). V Praze po letech otevřely zastávky na Hradčanské a to už je jen kousek na Pražský hrad. Ten jsem jen v rychlosti prošel. Počasí se mě vydařilo, svítilo krásné podzimní slunce, které se odrážela na pražské dlažbě. Dolů Nerudovkou na Jánský vršek ke galerii Analogue, tam však jedna výstava skončila a další až za tři dny. Dále Malou Stranou do Ateliéru Josefa Sudka, kam jsem se již chystal několikrát. Prošel jsem přes několik dvorů a v zahradě vstoupil do dřevěného domku velkého mistra, který často dlel u Fillů na naší Peruci. Vystavoval zde Pavel Štecha své fotky O nás. Takové mám rád, takže příjemný začátek. Vyjdu a vidím naproti Nikon Phptp Gallery. Vystavuje zde Američan Ron Haviv svoji kolekci Svědectví. Zajímavé a profesionálně provedené fotky jsou svědectvím současného násilnického světa. V poslední době oblíbené téma všech fotografů, já se radši vracím do let klidných minulých. Přes most na druhou stranu a rovnou do Akademie věd. Den před cestou jsem zjistil, že zde vystavuje známý saxofonista z kapely El Gaučo Karl von Hwozdnitz (Richtr) fotografie zhotovené prastarou technikou mokrého kolodiového procesu. Fotografie nafocené přímo v knihovně AV byly umístěny v bývalém trezoru spořitelny. Skutečně jedinečné poznání při porovnání fotografií "na plechu" a digitálních kopií. Ty staré techniky měli "něco" do sebe. Jsem rád, že jsem výstavu stihnul, jak jste jistě všichni četli, byla následující den po protestech ne-žen z ústavu ukončena.
FOTO odlesky
Dobrý oběd u Zpěváčků a rychle do oblíbené Leicy Gallery na výstavu Antona Podstraského, slovenského dokumentárního fotografa, jehož tvorba dokázala zachytit tzv. odvrácenou stranu života v tehdejším reálném socialismu. Tak to je ono, tyto černobílé fotografie z druhé půle minulého století jsou dle mého gusta. Navíc, když je v jednoum komentáři napsáno, že se nás to dnes již netýká, ale nakonec zjistíme "toto jsem já i vy, takto skutečně vypadá naše existence. Na netu jsem zjistil, že v Galerii Ambit je výstava s názvěm Děti, ale chvíli jsem ji hledal. Až po chvíli mne došlo, že je to skutečně Klášter u Panny Matie Sněžné, kde jsem kdysi byl na výstavě betlémů. Jsou zde stovky fotek Svazu čekých fotografů, včetně ukázky jejich slovenských kolegů. Zajímavé a opět nejhezčí ty "staré". Již jednou jsem v Perlovce hledal Artinbox galerii. Tentokráte se to povedlo, vstoupil jsem a milí provozovatelé mne výstavu, přestože bylo zavřeno, rozsvítili. Výstava Jiný pohled představuje fotografa Stanislava Tůmu k jeho nedožitým 65. narozeninám. Krásné černobílé fotografie, převážně z 80. let, z "jeho" Malé Strany, Prahy, českého venkova, ale i z ciziny, kde několik let žil. Bal jsem rád, že jsem si výstavu mohl prohlédnout.
FOTO galerie
Odtud to byl jen kousek na Staroměstskou radnici, akm pravidelně chodím. Tentokráte zde však byla výstava žáků akademie, pár zajímavých fotek a jejich další práce včetně restaurování. Je dobře, že se mladí takto a zde prezentují. Přes náměstí je známý Dům U Kamenného zvonu, kde vystavuje další slovenská fotografka Milota Havránková, významná pedagožka a hlavně fotografka, která se v celé své tvorbě věnovala experimentu a dokázala se prosadit i v zahraničí. Skutečně zajímavý průřez celoživotní tvorbou a navíc zde sama autorka právě provázela své známé. I když je to něco jiného, než co jsem výše chválil, byla to moc zajímavá a poučná výstava. Praha se začala zahalovat do tmy, já se ještě na chvíli stavil U Černé Matky Boží u kamaráda a našeho režiséra Franty a pokračoval kolem Masaryčky na Žižkov. V Husinecké ulici je obchod - galerie Polagraph, kde právě vystavoval německý fotograf Oliver Blohm své velkoformátové polaroidové portréty (8x10 palců). Ani jsem netušil, že něco takového existuje.
FOTO toulky
U už jen vzhůru do strmé ulice na Jřák. Vysílač i kostel osvětleny a za rohem čajovna Rybanaruby, kam chodím na experimentální hudbu. Několikrát jsem byl i na produkci hry z grafických partitur, v podání skvělých muzikantů, mých přátel. A tento večer se v Rybě... křtilo CD skladeb Jana Steklíka z těchto koncertů. Pavel Straka CD dostal odpoledne a tak se akce mohla uskutečnit Křtít a zahrát přišli saxofonisté Mikoláš Chadima, Jan grunt a Michal Hrubý, "hlukaři" Jan Faix a Jan Polanský, houslistka a violončelistka Anna Romanovská a Adriana Voráčková, kontrabasista Petr Tichý a se svými nástroji Vlasta Matoušek a Kateřina Vožická. CD pokřtěno a na plátně se objevili prvé partitury, Muzikanti uchopili své nástroje a postupně se zapojovali do grafické improvizace. Společně zahráli i osmi vteřinový Blesk. Bphužel trochu dřívě musel odejít Mikuláš a já chvíli po něm, aby opět neujel autobus. Na Hradčanskou jsme jel ten den poprvé metrem...
FOTO grafiky
|