iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Sezona skončila

Josef Dvořák
a Marie Formáčková
kino Peruc
Pátek 8. 11. 2024
19 hod.

Zábavná talk show
Vstupné 150 Kč
PLAKÁTEK

Herní odpoledne
s deskovkami

Peruc - knihovna
11.11.2024
16:30 - 18:00 hod.

Příjemný odpoledne u deskových a karetních her.
PLAKÁTEK

Vánoční tvoření
Peruc - knihovna
16.11.2024
14:00 hod.

Knihovna a R&DF vás zvou na tvoření vánočních ozdob, svícnů, dekorací a dalšího.
PLAKÁTEK

Recykliteratura
Města a obce čtou

Peruc - knihovna
2.12.2024
17:00 hod.

Kreativní dílna s lektorkou Karolínou Homonai.
PLAKÁTEK

-.-.-.-.-.-.-.-.-.-

Kino Peruc

Já, padouch 4
Neděle 17. 11.
15:30 hod.

Animovaný, dobrodružný, rodinný, komedie. Nejslavnější animovaný zlosyn se vrací! Ve čtvrtém díle série Já, padouch byste nechtěli být v Gruově kůži. Nejen že do jeho už tak velké rodiny přibylo další dítě, které mu brnká na nervy. Z vězení navíc uprchnul jeho letitý nepřítel, který má na Grua a jeho rodinu opravdu velkou pifku. USA / 2024 / 94 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

Sobík Niko: Cesta za polární září
Neděle 24. 11.
15:30 hod.

Animovaný, rodinný. Sobík Niko celý život sní o tom, že se jednou stane vánočním sobem v Santově letce přesně jako jeho tatínek. Má to přece v genech! Netuší však, že se na volné místo v sobím spřežení hlásí i Stella. Přestože jsou rivalové, Niko se s ní spřátelí a prozradí jí kód pro vstup k vzácným Santovým saním. Netuší však, že Stella svou přízeň jen předstírá a ve skutečnosti chce saně ukrást a zničit tak Vánoce. Finsko-Německo-Irsko-Dánsko / 2024 / 86 min.
Mládeži přístupný

Vstupné 50 Kč

MIKI
Pátek 29. 11.
19:00 hod.

Thriller, drama, akční. Příběh muže, který se vrátí ze zahraničí zpět do své rodné vesnice, do země, která se rychle mění a ve které se otevírají nové velké možnosti i v oblasti organizovaného zločinu. Miki, původním povoláním řidič autobusu, v sobě postupně objeví a aktivuje schopnosti k tomu, aby vybudoval jednu z největších a nejobávanějších mafiánských skupin v zemi. Slovensko-Česko / 2024 / 106 min.
Nepřístupný do 15 let

Vstupné 100 Kč

_:_:_:_:_

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Serzona skončila.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
sezona skončila
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
sezona skončila
červen - září, úterý - neděle 10.00 - 18.00 h.,
květen a říjen, pátek - neděle 10.00 - 18.00 h.
 
PLAKÁTEK

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Školy arrow Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 2
Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 2
Napsal Redakce   
Sobota, 14 listopad 2015
   V prvém povídání paní učitelky Havlíkové, zaznamenané paní redaktorkou Tošnerovou, jsme se dozvěděli o jejím dětství, cestě z rodné Radnice až do Vrbna a perucké školy, setkání s prezidentem Masarykem a o nástupu na studia. Pojďme dál životem jubilující perucké učitelky.

Před válkou jsem dávala kondice židovským dětem v Žatci

V učitelském ústavu v Žatci se mi zpočátku líbilo. Prvním rokem studií bylo všechno v pořádku, Češi se s Němci normálně přátelili, jen ve společných průvodech bylo více Němců než Čechů. Vyučovacím předmětem byla i hra na housle. Mne naučila na housle paní přednostová ve Vrbně, základy jsem tedy měla. Housle mi přivezli z Jičína, z firmy Patočka Jiří. Na nástroj jsem si musela vydělat, tak jsem dávala kondice židovským dětem. Rodiny platily 10 Kč za dvě hodiny. Učila jsem děti psát a konverzovat. Ráda vzpomínám na továrníka Katze, bydlel ve veliké vile, překvapivě tam byly pokoje dosti temné.

Učitelský ústav v Žatci
Učitelský ústav v Žatci

V Žatci jsem se seznámila s budoucím manželem. Absolvoval lounskou reálku, a že půjde taky na učitelák do Žatce. Přihlásit se jako externista, a ptal se mne na ulici, kde je učitelský ustav. „Tak pojď se mnou,“ řekla jsem. Jezdili jsme spolu vlakem, byl z malého zemědělství, chovali dvě krávy, vola. Sblížili jsme se a chodili randit do parku.
S Henleinovým štvaním se vztahy mezi Čechy a Němci zhoršovaly. Na 1. máje se Němci sešli za městem a udělali průvod sami, a Češi taky zvlášť. Přihlížející Němci na chodníku pak hlídali, aby v německém průvodu nešel žádný Čech.
Němci se začali srocovat na náměstí. Nejdříve je policajti rozháněli. Jednoho dne byl průvod Němců tak velký, že jich bylo plné náměstí a byla na ně zavolána armáda. Z Prahy obdrželi rozkaz, že na Němce nesmějí střílet, tak do nich pouštěli vodu hadicemi, aby je rozehnali.
V září 1939 nastalo peklo. Koncem září měl učitelák vymlácená okna. Pan ředitel Euerhahn svolal všechny třídy do tělocvičny a povídá, děti, zítra už nechoďte do školy. Mám strach o vaše životy, budete muset jet domů. Nechte nám své adresy, dáme vám vědět, kdy máte přijet.
Nakonec jsme obdrželi dopis, dostavte se do reálného gymnázia do Loun. Naše tři ročníky totiž přesunuli ze Žatce do Loun a vyčlenili nám tam tři místnosti. Profesoři šli s námi. Tak jsem dva roky jezdila do Loun i se žateckými profesory. Za dva roky nás přesunuli na Amerlingův státní mužský učitelský ústav v Panské ulici v Praze, kde jsme roku 1941 maturovali. Po maturitě jsme těžko hledali práci. Zvláště, když vyšel zákon, že umístí pouze ty, co mají z němčiny jedničku nebo dvojku. Já jedničku měla, tak jsem se přihlásila a vzali mne do Třebívlic, tak jsem se ocitla v kopečkách.
Škola v Třebívlicích
Škola v Třebívlicích

Když jsem tam přijela, nastal rozruch. Lidé byli opatrní, říkali si mezi sebou, musíme držet huby, učitelka je německá. První den mě nechali přespat v hospodě přímo v zámku.
Vše se změnilo poté, co jsme si popovídaly s manželkou hostinského. Domluvily jsme se, že ona i manžel jsou z Peruce. Ochotně mi pomohli hledat byt. Také kantoři mne očíhli a upozornili, že před učitelem Frosem nemám moc mluvit, neboť má na Hradě synovce.
Učila jsem národku, 1. – 5. ročník. Třebívličtí si na mne rychle zvykli. Když jsem 28. října řekla dětem, obraťte se na rodiče, oni vám řeknou, jaký je to slavný den, tak pan prodavač hned, vám zboží nechám bez lístků! Třebívlice byla silně vlastenecky založená obec, nikdo se mne už nebál, všichni byli při setkání usměvaví a vstřícní a mnozí mne zvali na večeři. Byla jsem v pronájmu u jedněch mladých lidí, kterým se narodilo dítě, a že mi už místnost nechat nemohou. Hned se mne ujali nějací Lukšovi, prý ze Stalingradu stahují Němce do českých měst, pojďte bydlet k nám, ať máme obsazeno.

 

Jak se z horlivého vlastence Wolfa stal Vlčinský a z Hauptvogla Havlík

Na Peruci byl obchod s textilem, textilák jezdil nakupovat látky až do Náchoda. Pro náchodské továrníky tady sháněl jídlo. Jednou jel do Černochova pro prase, někdo ho udal, a zavřeli ho do Leopoldova. Z kriminálu psal manželce, dej slečně učitelce na svatební šaty a jejímu muži taky. Jeho manželka sehnala vajíčka, také se podařilo sehnat dvě husy, vše jsme dali do sklepa, ale běda! Ráno bylo všechno pryč. Od příbuzných jsme dostali potravinové lístky a místo husy byla sekaná. Celá Peruc věděla, kdo to ukradl. Po válce si to vyřídili a nemluvili spolu.
Můj nejsilnější obrázek z války? Když šel přes Třebívlice pochod smrti. Městečkem procházel nekonečný průvod zubožených lidských bytostí. Vyšli jsme před domy, stáli u silnice neschopni odtrhnout oči od té hrůzy. Po stranách průvodu kráčeli vojáci a samopaly mířili na ty chudáky. Průvod na kost vyhublých vyhládlých lidí procházel dobrou půlhodinu. Ač pobízeni pažbami a povely, většinou už nemohli. Průvod mířil do Terezína.
Ke konci války přišlo nařízení, že se musí vyprázdnit školy a poskytnout útulek německým ženám s dětmi. Také v Třebívlicích museli vystěhovat školu. Děti neměly kam jít, tak prý ať jdou domů. Tak jsem vzala kolo a jela domů.
Později jsem nastoupila na školu v Peruci, psal se 20. srpen 1945. Téhož roku se stal řídícím Karel Šercl, poté M. Vlčinský, tenkrát ještě Wolf. Po něm se stal ředitelem můj manžel. I ten se původně jmenoval Hauptvogel, ale připomenout mu německé předky, to se nesmělo. Byl to horlivý český vlastenec a byl na to háklivý. Kdo měl tenkrát po válce německé jméno, mohl si je počeštit, jen musel zachovat počáteční písmeno. A tak se z Wolfa stal Vlčinský a manžel, aby děti neměly dlouhé podpisy, zvolil jméno Havlík. Ostatní z jeho rodiny se přejmenovat nedali, tak jsme Havlíci jen my. Za války na Peruc esesmani do zámku nastěhovali knihy z nakladatelství z Lipska. Bylo jich plné to křídlo, co v něm později bydlel malíř Emil Filla, všude samé knížky.
Na samém konci války, před květnem 1945 jsme šli do lesa na procházku a najednou jsme spatřili skupinu bílých koní a na nich krásně oblečení vojáci. Došli na roh prvního peruckého baráku, seskakovali s koní, začali ťukat na korze na okna a prosili o vodu. Manžel povídá, hele, oni mluví rusky! Tak jsme z nich strach neměli. Řekli nám, že jsou vlasovci a ptali se, kudy na Hříškov. Tam se utábořili v lese. Dozvěděli jsme se, že v Chlumčanech, kde měli Němci masové konzervy, tak vlasovci sklad otevřeli a řekli lidem, vezměte si, co chcete!

Učitelský ústav v Žatci
Peruc, Sokolská ulice, 6.května 1945 (v pozadí dům, kde Havlíkovi bydlí)

Dne 4. května večer jsme stáli před barákem, když tu na nás výpravčí František Pardubský a strojvedoucí křičí, běžte do vsi, ať všichni vyvěsí české vlajky, už jsou i na lokomotivách! Soused odvedle mi přinesl látku, tak jsem vlajku nahonem ušila doma. To bylo najednou vlajek! Do toho v rádiu hlásili, jak v Praze vypuklo povstání.. My přijímač neměli, ale soused ano, běželi jsme k němu. Chvilku mluvil český reportér, že se v Praze válčí, pak zase Němec, že to není pravda. Někteří z Peruce se rozhodli, že pojedou na kole Praze na pomoc. Chlapi přišli na četnickou stanici a četníci jim rozdali pušky... Pak ale přišlo z Loun, že tam projíždějí Němci a střílejí do oken a že jsou lidi ve sklepích. Tak jsem si ve sklepě nahonem ustlala do necek, stačila tam nanosit nějaké jídlo a za chvíli už to lítalo, Perucí projíždělo auto za autem. Bubeník vybubnoval, aby chlapi zbraně ihned odevzdali, jinak že Němci vypálí Peruc. Mládenci odevzdali, ale jedna puška chyběla. Němci ultimativně nařídili, že do dvanácti hodin musí být odevzdána, jedině tak že Peruc ušetří.

1. část  
3. část 
4. část  

Pokračování příště
Květa Tošnerová

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde