iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
V
stupné 100 Kč

Velikonoční bohoslužba
Peruc
Sbor M. J. Husa

neděle 31.4.2024
15:00 h.
Zveme vás tímto na Velikonoční bohoslužbu do Peruce - Neděle 31/3/2024 od 15 hod. v Kapli M.J. Husa, ul. Palackého 300.
Těšíme se na Vás.
PLAKÁTEK

Vynálezce
Kino Peruc
Neděle 7.4.2024
15:30 hod.
Animovaný / Dobrodružný / Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života“? / dabing / Francie-USA / 2023 / délka: 100 min.
Přístupný

V
stupné 50 Kč

Poutníci – koncert kapely
Přes 50 let v country

Kino Peruc
Pátek 12.4.2024
19.00 hod.

Legendární bluegrass and country band dorazí s jejich oblíbenými skladbami, v rámci šňůry po Čechách a Slovensku, také na Peruc. Přijďte si s nimi zanotovat.
V
stupné 250 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana arrow Zprávy arrow Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 1
Obrázky ze života Marie Havlíkové, učitelky z Peruce 1
Napsal Redakce   
Neděle, 08 listopad 2015

   V pondělí 9. listopadu 2015 se dožívá krásných 95 let paní učitelka Marie Havlíková, která naučila nejednoho žáka perucké školy napsat prvá písmena a spočítat prvé příklady. Díky redaktorce Svobodného hlasu Květě Tošnerové můžu uveřejnit její články vzpomínek paní učitelky. Budiž to i srdečným poděkováním k jejímu jubileu s přáním upevnění jejího zdraví.

Prezident Masaryk nám rozdával pomeranče a každému podal ruku

Paní Marie Havlíková má výbornou paměť, proto se díky jejímu vyprávění můžeme podívat téměř na počátek minulého století, zakusit atmosféru dávno minulou a dozvědět se spoustu zajímavých věcí. Narodila jsem se 9. listopadu 1920 v Radnicích u Rokycan. Můj otec, Josef Barták, byl italský legionář a v legionářském stejnokroji se i ženil. Bojoval v Istrii na Piavě, na italském frontě. Vyprávěl, jak byli v zákopu dva, ještě s Italem, který se pořád modlil, zatímco tatínek byl neznaboh. Zákop zasypal granát, Ital zemřel a tatínka z jámy vytáhli živého. Odvezli ho na Sardinii do zajateckého tábora, kde se mluvilo se o Masarykovi, že chystá republiku. Když se začaly tvořit legie, tatínek do nich bez váhání vstoupil. Doma jsme byli celkem tři sourozenci, maminka se starala o domácnost. Měli jsme vlasteneckou výchovu, rodiče velebili Masaryka.

Radnice u Rokycan (1915)
Radnice u Rokycan (1915)

Po návratu z války dostal tatínek místo ve Vlkovicích, kde jako traťmistr státních drah spravoval trať Mariánské Lázně – Karlovy Vary. Vlkovice byly tou dobou německé, Češi byli dva - přednosta stanice a traťmistr. Ani česká škola tam samozřejmě nebyla. Když mi bylo šest roků, tatínkovi se příčilo dát dítě do školy německé. Toužil jít někam do vnitrozemí, proto zažádal o přeložení. Než se to vyřídilo, navštěvovala jsem menšinovou jednotřídku, kde se učil první až devátý ročník, v Teplé. Dojížděla jsem tam dvě stanice vlakem. Měli jsme ujednáno s jedním Němcem, že dohlédne, abych správně vystoupila.
První vzpomínka na školu? Jak jsem překládala. Pan učitel neuměl německy a když přišla listonoška, ptal se, děti, kdo umíte německy? Tak jsem se přihlásila a hned za něj vyjednávala. Bylo to pro mne snadné, vždyť jsem až do té chvíle měla jen samé německé kamarády, nejčastěji děti železničních zřízenců – pánů Kronhöfera a Beifalla.
Tatínek byl nakonec přeložen na Lounsko, do Vrbna nad Lesy. V české obci byla situace s národnostmi přesně opačná, ve Vrbně žili jen dva Němci - přepopisdnosta Kriegerstein a jeho manželka. Ta byla celá šťastná, že si mohla s maminkou promluvit ve své mateřštině.
Z vrbenského nádraží jsem to měla do české školy (viz obr. vpravo) asi pět set metrů. Řídící Augustin Hlavsa měl dceru Zdeňku, stejně starou jako já, tak jsem hned měla i první českou kamarádku. Ve škole mi šlo snadno úplně všechno, kromě mluvnice.
Tatínek mne vždy brával všude sebou. Když jsem chodila do druhé třídy, vydali jsme se do Lán. Pan prezident pozval do parku děti legionářů. Seřadili jsme se a každému z nás podal ruku, každého pohladil. V koši měl pomeranče, které rozdával. Dostala jsem hned čtyři! Byl nás celý dlouhý průvod a všem se pan prezident úžasně líbil. Ani za komunistů jsme na něj nedali dopustit, brali jsme ho, jak nám to bylo vštěpováno, zkrátka, náš tatíček Masaryk.
Ve Vrbně byli všichni řemeslníci, dokonce i slovenský dráteník. Přímo před školou stávala kovárna pana Aulického. Na okolních polích se pěstovalo žito, pšenice, oves, řepa, brambory. Ve Vrbně bývalo starodávné nádraží, které však později zbourali a postavili novodobé. I my měli u stanice přes silnici zahrádku, psa, slepice. Do rybníka jsme se chodili koupat do Toužetína.
Největší statek měli Kočkovi, jejich syn byl vášnivý holubář, stejně jako můj tatínek, který byl svého času desátý nejlepší chovatel poštovních holubů v republice. Své holuby posílal na závody třeba až do Jugoslávie. Tehdy se rozváželi vlakem v koších. Navíc měl můj tatínek tuze vzácnou věc, co v té době neměl nikdo druhý – první konstatovací hodiny, které k nám propašoval z Německa. Když holubi přiletěli, kroužek přišel do hodin a vytisklo to čas. U nás se holubáři často i scházeli a holuby kroužkovali. Pamatuji, jak je fotografovali ve sklepě. Pan Kočka sehnal fotografické desky, zapálil se suřík a tak holuby fotili.
Ve Vrbně se tatínek přátelil s ostatními legionáři, hlavně s vrbenským Kovandou nebo s Kalikem, co dělal řezníka na Peruci. Legionáři se setkávali několikrát do roka. Pamatuji si, jak si nechal u krejčího Formánka ušít novou legionářskou uniformu.
Později se stal traťmistrem na Peruci a měl v péči trať Louny – Zlonice. Měl drážní průmyslovku, dodělával ji po válce v Praze. Na starosti měl plány, dělníky, tratě, koleje i pochůzkáře, kteří tratě kontrolovali. Jak se strojil? Do práce nosil drážní uniformu, rajtky a k tomu vysoké boty – holinky. Mívali jsme na ně doma zouvák. Do bot si motal onuce, ponožky se tenkrát nenosily.
Až do páté třídy jsem chodila do školy ve Vrbně, na měšťanku na Peruc, kam jsem samozřejmě jezdila vlakem, než mi tatínek koupil kolo. Z těch dob jsem znala Františka Fajtla, když nasedal ve Vrbně na vlak. Na měšťance tehdy ještě učil dějepis pan učitel Čeněk Chládek, pozdější Fajtlův tchán. Moje spolužačka u nich bydlela, naši tátové spolu kamarádili. Chládkovi bydleli na Peruci na náměstí, paní Chládková byla v domácnosti. Byla jsem šikovná na ruční práce, paní Chládková mne nechávala háčkovat pro Haničku čepičky.

popis
Učitelský sbor perucké školy 1931/32 včetně paní učitelky Tesárkové a pana učitele Chládka.

Učení mi šlo a bavilo mne, hlavně zeměpis, dějepis. Mluvnice se taky vylepšila – díky paní učitelce Mařence Tesárkové, která mi tu a tam dávala hodiny češtiny. Pak se ale přihodila smutná věc, tatínek nám náhle umřel na slepé střevo.
Po škole jsem se hlásila na žatecký učitelský ústav, zájemců bylo hodně přes sto, brali osmdesát. I když jsem měla samé jednotky, tak jsem se nedostala. Tak jsem nastoupila do německé rodinné školy v Mostě, že jednou budu učitelkou domácích nauk.
V té době jsem často marodila s angínou, tak mne poslali do Jugoslávie k moři, abych si tam vyléčila krk. V našem stanovém táboru v Mlynech u Dubrovníka se se svou rodinou rekreoval také major Krůžek z Prahy, měli dvojčata a celá rodina se do jednoho stanu nevešla, tak ke mně dali dceru. Ráno při snídani se k nám přifařil ještě chlapec, asi patnáctiletý, a chtěl se kamarádit. A co budeš dělat, ptal se mne, tak jsem mu líčila, jak chodím do 2. ročníku rodinné školy. „Můj táta je na ministerstvu školství a říká, že se domácí nauky co nevidět zruší. Jestli máš dobré vysvědčení, přejdi jinam,“ radil mi. Tak jsem nastoupila na učitelský ústav do Žatce, navíc mi chlapcův otec zařídil v Žatci bydlení u svého známého profesora.
Po návratu z Jugoslávie jsem se dál kamarádila s děvčetem majora Krůžka. Dokonce mne na pár dní pozvali do Prahy na návštěvu. Její tatínek řekl, jsem členem Spolku pro zbudování památníku Jana Žižky z Trocnova. Zítra vás vás vezmu na Žižkov. Koupíme dvě růže a položíme je ke hrobům plukovníka Josefa Jiřího Švece a Karla Vašátka. Právě tam stavíme pro pana prezidenta Masaryka mauzoleum. Vprostřed sálu bude sarkofág, kde jednou bude první český prezident pohřbený, a kolem dokola rozsáhlé kolumbárium, kam přijdou urny italských, ruských a francouzských legionářů. Každý, kdo bude chtít, bude tam moci svého příbuzného uložit, aby tatíčka Masaryka obklopovali jeho nejvěrnější synové.
Ráda vzpomínám i na návštěvu ateliéru profesora Bohumila Kafky, autora třetí největší jezdecké sochy na světě – sochy Jana Žižky vážící 16,5 tuny, vysoké 9 metrů. „Pan profesor vytváří sochu českého lva, co bude stát venku před mauzoleem na přivítanou. Modelem je mu živý lev ze zoo, má ho doma, půjdeme ho navštívit.“ Dcera majora spolu s jejich služkou a se mnou jsme se vypravily do Dejvic. Pan profesor Kafka měl taky služku, která nás dovedla k němu do ateliéru. Byl to zvláštní ateliér, neměl střechu, a v kleci tam přecházel skutečně živý lev. Kromě lva tam stála i ještě nehotová socha Rastislava Štefánika v letecké kombinéze, pro Bratislavu. „Když už jste tady, mám tady menší věci,“ zval nás do pokoje, kde měl takové svoje soukromé muzeum s odlitky. Nejvíce mne zaujala bronzová hlava Jana Křtitele spočívající na míse.

2. část  
3. část 
4. část 
 

Pokračování příště  Květa Tošnerová

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde