| Hlavní strana |
| Galerie u Plazíka |
| Zprávy |
| Zajímavosti |
| Kultura |
| Historie |
| Naučná stezka |
| Jsme PRO Peruc |
| Plazíkovo digifoto |
| Z Galerie u Plazíka |
| Okolí Peruce |
| Fotbal na Peruci |
| Sport |
| Židovský hřbitov |
| Motorky |
| Galerie u Kozorožce |
| Křesťané |
| Fejetony |
| Školy |
| Povídky |
| Volby |
| Černá kronika |
| Administrace |
|
FACEBOOK |
|
PLAZÍKOVY FOTO GALERIE |
|
Galerie u Plazíka Peruc
Ohlédnutí 2008 - 2023
Jako zrcadlo
Meghalaya Kino Peruc
Matka v trapu
Ptáci stěhováci
Manželé Stodolovi
NEVĚRA PRO DVA
Fantastická parta
Franta mimozemšťan
Za Dubem
Muzeum české vesnice
Zámek Pátek
Zámek Peruc
Pamětní síň
Hudba ve Smolnici
Koncert MAGISTRI. |
| Od Rokycan na Točník |
| Napsal Plazík st. | |
| Středa, 09 září 2015 | |
|
Možná si někdo z vás vzpomene na dětský tábor Oskar, který byl na Peruci v nynějším kempu do roku 2004. Poté se musel odstěhovat. A já díky němu poznal další kousek naší země.
FOTO od Holubího koutu FOTO z vodního hamru FOTO z Točníku |
| < Předch. | Další > |
|---|
Kamarádi, provozovatelé tábora, našli a zakoupili kouzelné místo jižně od Rokycan a Oskar zde pokračuje v místě, zvaném Holubí kout. V letošním roce slaví již 20 let svého trvání a tak poslední srpnový víkend byli pozváni všichni, kdo se za ta dlouhá léta tábora jako vedoucí a organizátoři podíleli. I já byl pozván, jako zástupce Peruce. Vždyť v době jeho existence na Peruci jsem ještě provozoval svůj koloniál a celé oddíly ke mne chodily pro nejdobřejší, největší a nejlacinější zmrzlinu v širokém okolí. Vyrazil jsem v pátek odpoledne, vzal to po okreskách přes Berounku, rád poznávám naší krajinu a nová místa alespoň z auta. Jak je krásná cesta zatáčkami až serpentinami, z kopce a do kopce, často starými alejemi. Po několika objížďkách za Rokycany jsem dorazil až k bráně tábora v příjemném lese u rybníka. Otevřel mě jeden kamarád a uvítal Luboš s Danou. Do večera se sešlo asi dalších 50 účastníků a prvý večer jsme společně poseděli venku mezi sruby. 
V sobotu dojížděli další a další, mnozí, tehdejší děti, již se svými potomky a měli si co povídat. Já se šel podívat do okolí. Vyrazil jsem do asi 3 km vzdáleného Mirošova, malého městysu v předhůří Brd. Zakoupil jsem pivko na večer, dal si kávu v cukrárně u skutečného Itala a kolem zavřeného zámku a statku šel zpátky. Opět jsem obdivoval čisté a udržované lesy. Je zajímavé, že všude, kde se do lesa dostanu, jsou v dobrém či lepším stavu, nikde tak zanedbané a zaneřáděné jako u nás na Peruci. Odpoledne jsem šel s kamarády druhým směrem k nedaleké přehradě. Oni se vykoupali a já se prošel, i trochu bloudil lesem, přes vykácenou a opět pěkně osazenou paseku. Večer jsme poseděli u ohně a dokonce zazněla i kytara.
Těch objížděk je v těchto místech hodně a nakonec jsem vyjel až na starou plzeňskou silnice. Nu vydal jsem se po ní a najednou přede mnou Žebrák. Vždyť jsem ještě nikdy nebyl na tomto souhradí. Odbočil jsem a zastavil na parkovišti pod Točníkem. Po upravené cestě jsem ve vedru došel nahoru a prohlédl si zbytky tohoto hradu Václava VI.. Již dlouhá desetiletí se o Točník stará Klub českých turistů a díky nim je hrad pěkně udržovaný. Prohlídka prostor, kterými procházela historie, ale tuším i současná muzika, byla zajímavá. Pod Žebrákem jsem se nenajedl a tak jsem jel dál k Berounce, zastavil v Roztokách, dobře a levně se najedl v hotelu, kde jsem chodili v 60. letech jako čundráci na pivo a přes Křivoklát a Lány dojel odpoledne domů. I poslední srpnový víkend se moc vydařil.
