iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Mirek Plazík Blažek
70 - stále se učím

1. 9. 2018 - 28. 10. 2018
Galerie u Plazíka
Peruc

Přístupno do ledna na zazvonění, nebo po domluvě.
PLAKÁTEK  

Výstava obrazů
Svět barev a tvarů
7.1. - 26.2. 2019
Louny, Vrchlického divadlo
Výstava obrazů peruckého malíře Jiřího Menouška a Alena Skalické v divadelní kavárně.
PLAKÁTEK 
 

Hotel Transylvánie 3:
Příšerózní dovolená
19.1. 2019 15:30 h.
Kino Peruc
Animovaný / Komedie / Rodinný. Vydáme na výletní parník, kde si má Drákula zaslouženě oddechnout od práce v hotelu. Když však Mavis zjistí, že se Drákula zbláznil do záhadné kapitánky lodi Eriky, která skrývá strašlivé tajemství, stane se z dovolené snů noční můra. Film USA. Délka filmu 97 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 Kč
 

Po čem muži touží
26.1. 2019 17:30 h.
Kino Peruc
Komedie. Charismatický cynik Karel Král, trochu šovinista a sarkastický sympaťák, na kterého ženy letí, je šéfredaktorem časopisu Playboy. Jednoho dne ale jeho nezávazný způsob života utrží hned několik ran. Film Česko. Délka filmu 95 min.
Přístupný film.
Vstupné 70 Kč

Ostře sledované vlaky
1.2. 2019 18 h.
Divadlo Most
Kulturní komise vás zve na divadelní představení známých Hrabalových Ostře sledovaných vlaků v oblíbeném mosteckém divadle. Jeďme se podívat, jak se s Oskarovým příběhem vypořádli nám známí herci. Dopravu platí městys Peruc.
Vstupné dospělí 170 Kč, senioři 102 Kč, studenti 85 Kč.

PLAKÁTEK  

Bylo nás pět
8.2. 2019 18 h.
Kino Peruc
Veselohra divadla MALIS Libochovice podle knihy Karla Poláčka pro všechny děti, puberťáky a jejich rodiče.
(Doporučuji, viděl jsem a navíc tam hraje i žačka perucké ZŠ.)
Vstupné dobrovolné
 
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc

Informační středisko
Sezona skončila.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Sezona skončila.

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Z Peruce až k Tobrúku
Z Peruce až k Tobrúku
Napsal Redakce   
Sobota, 16 květen 2015

   V těchto dnech vzpomínáme 70. výročí ukončení strašné 2. světové války. Již asi málokdo ví, že bratr farář Církve českoslovensé husitské na Peruci Evžen Rein (12.1938 - 14.3.1939) sloužil v řadách československé zahraniční armády a bojoval i u Tobrúku.

Bojovník od Tobrúku

popis V řadách naší zahraniční armády na Středním východě bojovaly desítky věřících CČS(H). Mezi nimi byl i jeden náš bratr farář, který působil také v Peruci. Jeho jméno málokomu něco řekne. Přesto by nemělo být zapomenuto. neboť jeho nositel se nechlubil věcmi a činy tohoto světa, ale chlubil se jako apoštol Pavel toliko křížem Ježíše Krista.
Evžen Rein (Rokos) se narodil 25. července 1899 v maďarské Rákospalotě. Středoškolská studia úspěšně zakončil v květnu 1917 maturitní zkouškou na gymnáziu v Budapešti VI. Ve městě na Dunaji pokračoval ve studiu na Vysoké škole technické. V roce 1920 přestoupil do Brna, kde na České vysoké škole technické získal titul doktora přírodních věd.
Po setkání s dr. Karlem Farským se rozhodl pro studia bohosloví. Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu navštěvoval v letech 1928–1930. Z této doby se nám dochovala vzpomínka jednoho z jeho spolužáků Františka Moce: „Je snadno pochopitelné, jak mezi abiturienty gymnázií působilo jméno dr. Rein (později Rokos). Právě ten doktorát na nás působil vzrušivě a nemohli jsme se po večeru, na němž nás ředitel bratr dr. F. Kovář seznamoval, neptat, kdože to je mezi námi onen nositel akademického titulu. Fascinoval svou tichostí a pokorou. Vzděláním a zkušeností byl sice vysoko nad námi, ale dovedl se stát ‚menším a ještě menším‘. Museli jsme přemýšlet o tom, proč při svém vysokém vzdělání se rozhodl pro studium bohosloví, a snad tenkrát poprvé jsme se směli podivovat Kristovu volání a církvi jako útočišti, kde je třeba právě pro toto utěšení maximální sebezapření.“
Dne 17. února 1929 byl v Praze Dejvicích patriarchou dr. Gustavem A. Procházkou vysvěcen na kněze. Vzápětí byl jmenován duchovním v Chříči u Kralovic na Plzeňsku.
Čtyřměsíční působení naplnil mnoha cestami po okolních vesnicích, kde sloužil bohoslužby nebo vyučoval náboženství. Jako zdatný malíř přibližoval dětem pomocí kreseb obrazy z Ježíšova života nebo ze Starého zákona, a získal si tak jejich přízeň. Na druhou stranu fyzicky náročná služba „Cestoval jsem z jedné školy do druhé denně šest až osm hodin. Třikrát jsem zapadl do sněhových závějí, takže mi jen vyčnívala ze sněhu hlava. Vše bylo zde jako na Sibiři.“ Bratra faráře přiměla k podání žádosti o přeložení.
S pomocí dr. Františka Kováře byl 1. července 1929 přeložen do Votic. V náboženské obci, která v té době čítala na 2000 členů, sloužil přes dva roky. Poznal se zde se svojí budoucí manželkou Annou, roz. Kubíčkovou, se kterou uzavřel v dubnu 1932 sňatek. V srpnu 1931 pražská diecézní rada přeložila bratra faráře E. Reina (Rokose) do Brandýsa nad Labem. Vyměnil si tak místo se svým nástupcem Pavlem Kaboněm. V letech 1934-1938 působil v Chebu, od listopadu 1938 do března 1939 v Peruci.
Bezprostředně po nacistické okupaci českých zemí si vyžádal neplacenou studijní dovolenou, která mu byla diecézní radou poskytnuta. Začal se připravovat na odchod do zahraničí. Přes Jugoslávii se v dubnu 1941 dostal do Istanbulu. V řadách československé zahraniční armády byl prezentován od 12. dubna 1941. V té době mu bylo již 42 let. Přesto se s Československým 11. pěším praporem – Východním zúčastnil všech bojů včetně bitvy o Tobrúk. Po onemocnění malárií a vleklých problémech se sluchem byl 31. prosince 1943 superarbitrován v Jeruzalémě. Ani zde nezahálel a v Domově čs. vojenských invalidů začal pracovat jako hospodář, přednášel, kázal, publikoval v čs. zahraničních periodikách. Své články publikoval pod pseudonymem Karpatský-Kyjovský například v týdeníku „Naše osvobození“ v Jeruzalémě. Do vlasti se vrátil s prvním transportem invalidů z Afriky. Doma na něho čekalo překvapení: „Při příležitosti Tvého návratu do osvobozené vlasti, kladou si členové „Čs.domova“ v Jeruzalémě za svoji povinnost, poděkovat Ti a obzvláštní ochotné a kamarádské služby, které jsi pro nás vykonával.“ Ocenění se mu dostalo rovněž ze strany státu. Za svoji činnost byl vyznamenán Čs. vojenskou pamětní medailí a Čs. medailí „Za zásluhy“ II. stupně.
V srpnu 1946 nastoupil jako farář do své bývalé náboženské obce v Chebu, kde působil přes tři roky. V říjnu 1949 ve věku 50 let na službu v CČSH rezignoval a odešel na odpočinek. V pondělí 1. dubna 1974 se s bratrem farářem přišli rozloučit všichni duchovní a zástupci náboženských obcí karlovarského okrsku do krematoria v Karlových Varech. Přišli poděkovat za život, který nebyl ani pohádkou ani idylou, ale daleko spíš dramatem.

Autor článku: Martin Jindra
Zdroj: Český Zápas č. 18/2015, str. 3-4

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu