iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

V zimních měsících uzavřena
Galerie u Plazíka Peruc
Výstava fotografií Blanky Beckertové bude zahájena v příznivé situaci v březnu 2021.

Kultura je dočasně z rozhodnutí vlády zakázána.  

Kino z důvodů vládního zákazu nepromítá
do odvolání
Peruc kino

Za Dubem
Peruc
Z důvodu vládního zákazu dočasně uzavřeno.

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona ukončena.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona ukončena.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Sezona ukončena.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana
Ledeburové v Čechách
Napsal Plazík st.   
Čtvrtek, 19 březen 2015
   Pravděpodobně víte, že na Peruci žili a perucký zámek téměř v dnešní podobě vybudovali Ledeburové, stará vestfálská šlechtická rodina, doložená již v roce 1195 v Osnabrücku. Podívejme se, co se o Peruci píše v jejich kronice.

popis Rodinný deník informuje o anonci horského hotelu „Adolgrüner Hof“. Osada (obec) Adolfgrün, založené roku 1849 Adolfem hrabětem z Ledebur –Wicheln (1812-1886). Patřila k panství Schöberitz, ke kterému patřila i Tellnitz. Po Adolfově smrti přešli Schöberitz a Tellnitz na jeho syna Franze a poději na jeho vnuka Johanesse. Kronmě tohoto vysvětlení, musí být   uvedeno na správnou míru, že Tellnitz a Adolfgrün neleželi v Krkonoších, nýbrž v Krušných horách.
Jak bylo popsáno v rodinné historii, přestěhoval se August von Ledeburg-Wicheln na začátku 19. Století z Vestfálska do Čech, kde založil hraběcí linii rodu.  Rodinná větev, která zanikla roku 1801 Kašparem Adolfem, byla však v Čechách již o 150 let dříve. Dietrich von Ledeburg-Wicheln získal v roce 1650 inkolát (označoval příslušnost mezi plnoprávné domácí šlechtické rody) v  Čechách a stal se v roce 1676 (1673?) majitelem panství Peruc, které vyměnil za majetky Jenikau a Cziestrowitz zděděné po své tetě, a které přešlo po jeho smrti na synovce Alexandra Johanna. O Peruci našel Thomas aktuální zprávu místního turistického spolku, ze které jsem vybral několik zajímavostí.
Stará zemědělská obec Peruc leží pod zalesněnou strží v nádherném údolí řeky Ohře severozápadně od Prahy. Známá byla Peruc především díky romantické pověsti o lásce Oldřicha a Boženy, která  byla zpívána již ve středověku. Příběh knížete, který si vzal za ženu prostou vesnickou dívku, převzali do svých děl mnozí spisovatelé 20. století jako téma českého národního obrození.
V historických pramenech je Peruc zmiňována poprvé kolem roku 1170, tehdy byla obec sídlem bratří Měška a Hroznaty. Před husitskými válkami vlastnil největší část obce klášter premonstrátů na Strahově. Později měnila obec často své pány. Z důležitějších rodů to byla v 16. století rodina Pětipeští a před třicetiletou válkou Hruška z Března. V roce 1676 koupil Peruc Johann Dietrich von Ledeburg, jehož potomci zde měli své sídlo až do roku 1798. Od roku 1814 do roku 1945 vlastnili Peruc Thunové.
V roce 1384 stál na Peruci farní kostel. Středověká pevnost byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek. Během třicetileté války v letech 1618 až 1648 byla obec i okolí několikrát vypleněna. K obnově přispělo nejvíce panstvo z Ledeburu v 2. a 3. čtvrtině 18. Století. V této době dostalo jádro Peruce (zámek, kostel apod.) v podstatě svoji dnešní podobu. V roce 1813 se mezi Perucí a Vraným shromáždilo obrovské vojsko koalice proti Napoleonovi. Památník na peruckém náměstí upomíná na setkání tří monarchů, kteří se spojili proti Napoleonovi, ruského cara, pruského krále a rakouského císaře.


V roce 1898 se stala Peruc městysem. Vesnickému náměstí s radnicí a několika pozoruhodnými měšťanskými domy dominuje kostel sv. Petra a Pavla, postavený P.P. Columbanim kolem roku 1725, s impozantní  čelní stěnou a cennou vnitřní výzdobou. Pozoruhodná je také místní fara, která byla vybudována v letech 1840 – 1892. Přímo naproti kostelu se nachází trojkřídlá dvoupatrová budova zámku, který byl v letech 1760-1770 přestavěn ve stylu rokoka. Má oválnou vstupní halu s nádherným schodištěm a sochami od I. F. Platzera. Postranní brána vede do zahrady s několika úctyhodnými stromy.
K Peruci mi poslala příspěvek také Franzi, Ramspau Bernhardine, sestra Kašpara Benedikta, posledního Ledebura na Peruci. Byla ženou Clemense Augusta svobodného pána von Twickel. Poznal svoji snoubenku ve Vestfálsku, kde pobývala v klášteře v Ausbecku a trpěla očividně steskem po rodičovském domě v Čechách. Každopádně jí pán v. Twickel ke svatbě písemně slíbil a zpečetil, že "Pokud se za mne vdáte, nebudu vám nikdy bránit v cestě do vaší vlasti, nýbrž  budete moci cestovat, vždy, kdy se vám zalíbí a zachce."
Není známo, zda Bernhardina navštívila rodičovský dům. Časy byly kruté. Po její svatbě v roce 1750 následovaly každoroční křtiny od roku 1753 až do roku 1759. Od roku 1756 skličovaly Vestfálsko a panství Havixbeck události sedmileté války. Kronikář rodiny Twickelových popisoval dále, že Bernhardina s obdivuhodnou energií úspěšně zastoupila v Havixbecku svého muže, který byl často kvůli úřadu nepřítomný, a ochránila Havixbeck  před táhnoucími vojsky a jejich veliteli před nejhorším. Rezolutní paní z Havixbecku na prachem a dýmem šedivé válečníky přitom používala všechny možné  ženské zbraně, míní Max Twickel, a způsobila svým šarmem, že jí vévoda Ferdinand von Braunschweig-Lüneburg, přítel Friedricha Velikého, nechal vystavit ochranné dopisy pro Havixbeck i od protivníků, Charlese Rohana, Price do Sourbise, maršála Francie, a Louise Josepha de Bourbon, prince Condé, generála a vůdce všech francouzských vojsk v Německu.
 

Pokračování

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv