iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
V
stupné 100 Kč

Velikonoční bohoslužba
Peruc
Sbor M. J. Husa

neděle 31.4.2024
15:00 h.
Zveme vás tímto na Velikonoční bohoslužbu do Peruce - Neděle 31/3/2024 od 15 hod. v Kapli M.J. Husa, ul. Palackého 300.
Těšíme se na Vás.
PLAKÁTEK

Vynálezce
Kino Peruc
Neděle 7.4.2024
15:30 hod.
Animovaný / Dobrodružný / Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života“? / dabing / Francie-USA / 2023 / délka: 100 min.
Přístupný

V
stupné 50 Kč

Poutníci – koncert kapely
Přes 50 let v country

Kino Peruc
Pátek 12.4.2024
19.00 hod.

Legendární bluegrass and country band dorazí s jejich oblíbenými skladbami, v rámci šňůry po Čechách a Slovensku, také na Peruc. Přijďte si s nimi zanotovat.
V
stupné 250 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana arrow Volby arrow Naučná stezka Perucko 8
Naučná stezka Perucko 8
Napsal Plazík st.   
Pátek, 30 leden 2015
    Zbytky modřínové aleje jsme po Naučné stezce Perucko došli k dalšímu známému místu a cíli mnoha turistů Krásnou, nebo taky Čechovu vyhlídku. Panel je nahoře u cesty, k Vyhlídce musíte setoupit ještě o pár metrů níže. Když vám bude přát počasí, naskytne se vám pohled na nádherné České středohoří.

8.1  KRÁSNÁ  (ČECHOVA) VYHLÍDKA

„Zas vidím horstva věnec modrosmavý,
jenž děcku již své krásy v obzor vil.
Zde Milešovku, s nižších sester davy,
tam Košťál strmý, lysý Radobýl.“

Active Image
2006 © mPb

Takto opěvoval Krásnou vyhlídku známý český básník, prozaik, novinář a cestovatel Svatopluk Čech (1846 – 1908), který v Peruci u dědečka „Čechovic“ a později ve Vraném prožil své dětství i mládí a v budoucnu se jeho vzpomínky a podněty z tohoto prostředí odrazily v jeho literárních dílech. Své mládí popisuje ve sbírce Druhý květ, vyprávění svého dědy a jeho sousedů sedajících na lavičce před domem v Peruci  (pod kostelem) ztvárnil v idylickém eposu Ve stínu lípy.
Ve svých dílech často vzpomíná na Krásnou vyhlídku prvně pojmenovanou historikem a spisovatelem Františkem Palackým (1798 – 1876) jako „Krasovid“. Svatopluk Čech vzpomíná na slavnosti u Boženiny studánky a Oldřichova dubu, na Modřínovou alej, která ho dovedla až na toto úchvatné místo. Krásné vyhlídce věnoval báseň Vyhlídka z hor, která je součástí sbírky Nové písně.
Svatopluk Čech byl  v roce 1906 jmenován čestným občanem Peruce. 



Pohled na nenapodobitelný masiv Českého středohoří s jednotlivými vrcholy vulkanických kopců učaroval také známému malíři Emilu Fillovi (1882 - 1953) , který zde v peruckém zámku pobýval každoročně od roku 1947 až do své smrti. Na sklonku života v letech 1950 – 1952 zde vytvořil  cyklus obrazů pod názvem Krajiny Českého středohoří.

„Jsou to obrazy zvláštní – protáhlý tvar je výsledkem pochopení této krajiny. Mnoho malířů před Fillou se pokusilo zmoci tyto kopce, ale  neuspěli...  Filla však přijal tuto krajinu „s pokorou a vroucností“, jak o tom sám píše. Podélná kompozice jakoby poukazovala k nekonečnu, do něhož směřují horizonty…“.

(Úryvek z katalogu „Emil Filla - Pamětní síň na Peruci“ vydaného GBR Louny)

  „V mysli jak ve snu vyšel jsem jednoho rána a ještě před parnem dne dostihl jsem vrcholku Řípu. Poklekl jsem a zlíbal zem. Na všechny strany pode mnou se vzdouvala země v trylkách pestrých polí, v krescendu kopců, pohoří a hor, a z ní porůznu, až kam dohlédlo oko, napínající se křivkou, jak vzepjatý kůň, tyčilo se naše krásné a úchvatné Středohoří, a tato celá země pozdravila ubohou mysl, že srdce mé s radostí poznávalo svůj kraj…“.

(Úryvek z knihy Emila Filly O svobodě – psáno v koncentračním táboře v roce l943)

 


 

Na Krásnou vyhlídku pořádali v minulosti peručtí Sokolové výlety spojené s hudbou, tancem, cvičením i vlasteneckými projevy. Jeden z posledních, prý utopený v děsivé bouřce, se konal roku 1906 (?).

Active Image
Kronika Sokol Peruc

Bývalý starosta Sokola Peruc Vladimír  Matějček (1939 – 2009) skoro po sto letech navázal na tuto tradici a od roku 2004 začal organizovat Novoroční pochody na Krásnou vyhlídku – Krasovid, které jsou vždy zakončeny novoročním přípitkem a které se těší velkému zájmu lidí nejen z Peruce, ale i z okolí. Je potěšitelné, že i nyní, když Vláďa již není mezi námi, Sokolové v tradici pokračují.

V současné době je na Krásné vyhlídce pěkně upravené vyhlídkové místo s mapou Českého středohoří.  Na hraně zalesněného svahu zde vedení Lesů ČR  nechalo vybudovat pohledný altán s možností posezení, kde si každý návštěvník může dosytnosti „vychutnávat“ jedinečné pohledy na vznosné panorama Českého středohoří.

                                                                                      Helena Halamová, 2010

8.2  GEOLOGIE  PERUCE A OKOLÍ

Peruc je známá i v kruzích geologické a paleontologické vědy a je pro přírodovědce spojena s celou řadou zajímavých jevů. Leží na okraji rozsáhlejší členěné pahorkatiny, která je součástí Řipské křídové tabule. Horniny tvořící tuto dílčí Peruckou tabuli jsou mořského původu. Převažují mezi nimi písčité slínovce, místy obsahující velké množství jehlic mořských hub, nazývané opukami.  Vznikaly během celosvětové vrchnokřídové mořské záplavy před více než 65 milióny let.
Pod souvrstvím slínovců leží souvrství pískovců a jílovců cenomanského stáří, obsahující mimo jiné také velmi dobře zachované pozůstatky svrchnokřídové vegetace. Již v 60. letech 19. století  byly tyto uloženiny zkoumány českými badateli - paleontologem Antonínem Fričem a geologem Janem Krejčím – pozdějšími univerzitními profesory, kteří rozpoznali zbytky mnoha rostlin, zvláště předchůdců dnešních kopretin, růží, javorů, dubů, kapradin aj., a zařadili je do nejstaršího období svrchní křídy a vymezili názvy „Vrstvy perucké“ a „Perucká flóra“.  Pojem „Vrstvy perucké“ se udržel v geologii dodnes a má svoji mezinárodní platnost.

Active Image Active Image

Pod uloženinami Peruckých vrstev se zachovaly narudlé horniny svrchního karbonu až spodního permu, jež v hloubce kolem 1200 m pod povrchem Perucké tabule obsahují sloje kvalitního černého uhlí.
Okraj Perucké tabule místy velmi strmě klesá k údolí Ohře. Je to způsobeno soustavou podélných zlomů ZJZ-VSV směru, nazývanou Oháreckým zlomovým pásmem. Vznikla tak dnes zalesněná stupňovina podélných i příčných údolí, roklin, dílčích pokleslých plošin a svědeckých hor, tvořících nezřídka okouzlující scenérii s nečekanými výhledy k masivu Českého středohoří  (viz č. 8.1 – Krásná vyhlídka).
Modelace zmírněné stupňoviny je dána nejen rozlámáním okraje Perucké tabule jednotlivými zlomy, ale také činností četných výronů podzemních vod zařezávajících se do měkkých hornin a spěchajících k Ohři. Prameny a pramínky vyvěrají převážně na rozhraní propustných (písčitých) a nepropustných (jílovitých) vrstev nebo přímo v opukách. 
To je případ také silných vodních zdrojů známých dnes jako Boženina studánka (panel č. 5)  či  Débeřský potok (panel č. 19).

Pro Obecní úřad napsali PhDr. Bedřich Štauber a Mgr. Antonín Hluštík, CSc. - pracovníci Okresního muzea v Lounech (r. 1992). 

                                                                                                                   Helena Halamová, 2010 

  8.3  Kamenný herbář perucký

Sekvojovka Perucká Připadne vám to neuvěřitelné, ale vězte, že Perucko bylo kdysi kusem subtropické přímořské krajiny tvořené modravými zálivy, průzračnými lagunami, malebnými ostrůvky s pochmurnými močály s bujnou vegetací… Způsobilo to mělké moře pronikající od severovýchodu a zaplavující milimetr po milimetru českou souši. Plochá pustina se tím měnila v úžasnou botanickou zahradu pravěku.  Byla zabydlena nejen ještěry, ale také mohutnými kmeny tisovcovitých, cypřišovitých a jiných cizokrajných jehličnanů, z nichž vymřelá frenelopsis je dosud považována za jednu  z nejzáhadnějších dřevin v dějinách lidstva vůbec. (Na obrázku dosud v Austrálii  rostoucí Sekvojovka Perucká)
Na suchých stráních vnitrozemí zápasily se sluncem a nedostatkem vláhy pokřivené stromky rodu Dammarites, jejichž rodokmen sahal až někam do doby karbonských kamenouhelných močálů. Ve stínu stromů a v bažinách se kývaly pyšné vějíře prapředků dnešních kapradin známých z Malajsie a Oceánie. Avšak tato krajina byla také kolébkou a rájem prvních krytosemenných kvetoucích rostlin. Za větrných bouří a lijáků byly do vod jezírek a říčních zátočin strhávány listy prastarých šácholanů, protejí, platanovitých, myrtovitých i jakýchsi dosud neprobádaných stromů připomínajících soudobé blahovičníky…
Ano, je to neuvěřitelné, ale jméno Peruc se dnes ve světě vyslovuje s úctou všude tam, kde se mluví o původu a vzniku těch pro nás tak obyčejných dubů, javorů, kopretin a šípkových růží. To proto, že počátkem druhé poloviny 19. století byly u Peruce a Stradonic  objeveny  vrstvy s otiskem listů a větévek oněch zmíněných vrchnokřídových rostlin.
Dva učení pánové, profesoři Frič a Krejčí, pak nazvali tyto památné vrstvy  vrstvami peruckými, což se udrželo dodnes. Tehdy to ovšem bylo ještě za Císaře Pána, a tak se těm vrstvám říkalo die Peruce Schichten. Jezdili a jezdí k nám věhlasní učenci a kroutí hlavami nad oním pozoruhodným „kamenným herbářem“ tvořeným destičkami šedavého jílu z někdejších přímořských bažin a jezer.
Jméno Peruc se dostalo i do angličtiny, neboť vědecký svět je malý a žádný z jazyků není překážkou, chtějí-li se učenci mezi sebou domluvit., hranici mezi státy neuznávají…, a tak mnohý Američan sice třeba neví, kde Peruc leží, ale pojmy The Peruc Flora, nebo The Peruc-Korycany Formation jsou pro něj pojmenováním něčeho zcela mimořádného a navýsost důležitého.
Ano, pod Perucí jsou vrstvy, v nichž je zapsán kus dějin rostlinstva této planety. Až půjdete soutěskou u Oldřichova dubu, vzpomeňte a dloubněte do jílovité vložky v peruckém pískovci. Třeba najdete otisk lístku, který se třepotal ve vánku před „pouhými sto třiceti milióny let …“.


Zdroj: Perucký zpravodaj z roku 1990                 Prom. geolog Antonín Hluštík, CSc.  

STRADONKA

Z Peruce se dáte po modré značce na Krásnou vyhlídku, ze které je rozhledna Stradonka pěkně vidět. Půjdete dále až do osady Chrastín (Horní Chrastín), kde je od modré značky žlutá odbočka přes Střední a Dolní Chrastín do Stradonic na náves k hospodě U Rozhledny. Odtud vede žlutá značka až k rozhledně (delší varianta, ale pohodlná).
Z Chrastína lze k rozhledně dojít také téměř po vrstevnici, když budete od rozcestníku pokračovat lesem po modré, a po 130 m půjdete dále po lesní cestě vlevo. Tato cesta po 500 m téměř zaniká, ale po kraji pole se dá dojít až k valu bývalého hradiště, na kterém je rozhledna (krátká varianta, ale konec je složitější).
Stradonka je malá dřevěná rozhledna, která byla postavena v lokalitě Na Valech (291 m n. m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště. Proto také byla rozhledna postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit zde rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce probíhaly od května do července roku 2009, k výrobě kůlů bylo použito dřevo z místních lesů.
Rozhledna je vysoká 6 m a vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu se leze po žebříku a rozhledna je tak volně přístupná po celý rok.

Slavnostní otevření rozhledny proběhlo 18. 7. 2009.
Active Image
Zdroj stránky Stradonky


Pro ty, kteří se k rozhledně vydají na kole, je to cyklotrasa č.  202 z Peruce, Pátku nebo z  Loun.
Od rozhledny můžete pokračovat na Horka a do Libochovic buď návratem do Chrastína na modrou značku, nebo cestou dolů do Stradonic a před hřbitovem vpravo na Horka. Tato varianta není značená, je potřeba jít podle mapy.
Užitečné informace
Rozhledna Stradonka je na katastrálním území Stradonice u Pátku, (obec Pátek je místní část Městyse Peruc), okres Louny, souřadnice 50 22 20 N,
13 58 16 E.
Je možné se ubytovat v Kempu Peruc – tel.: 415 697 175, mobil 602 936 520, nebo naproti kempu v hotelu Oldřichův Dub, tel. 415 652 529
.

Active Image
Zdroj stránky Stradonky

Zpracovala Hana Dvořáková


Naučná stezka Perucko 1 - 20 
  

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde