Počasí je stále nezvykle teplé, i když konečně přišly prvé mrazíky. Ale těch akcí a setkání je, až je jednomu z toho horko. Zde je malé ohlédnutí za prvým prosincovým týdnem.
V pondělí 2. prosince mrholilo a do toho začalo mrznout. Celá republika bylo ochromena, u nás byly v úterý ráno naštěstí jen malé rampoušky. Ve středu spadly prvé sněhové vločky, nedokázaly však udělat na zemi ani celistvou vrstvu a vše brzo zmizelo. Je to nezvyklé počasí, možná trochu ušetříme za vytápění a rozbitá auta na zmrzlých silnicích.
Na středeční večer jsem byl pozván kamarády ze Strany přátel piva Louny na tradiční mikulášské posezení. Na Bahně se nás sešlo asi patnáct, pokecali jsme, dali si nelounské Lounské pivo a v půl desáté se rozešli. Já měl čas do odjezdu autobusu, tak jsem se s Petrem stavil jseště na Golfu. Jenže... zakecali jsme se, autobus (předčasně) ujel a já si dal 15 nočních kilometrů na Peruc. Ve čtvrtek jsem si jel do Postoloprt poslechnout nádhernou Pavlicovu Missu Brevis, kterou provedli v tamním kostele pod vedením Petra Řeháka sbory Kvítek, Romance, Melodie a Luscinie se sólisty Kateřinou Štolovou a Pavlem Machátem za doprovodu orchestru Benda arts. Krásný zážitek v plném velkém sakrálním prostoru.
V roce 2011 jsem byl snad po 30 letech v Drážďanech, ale nestačil jsem navštívit známý Zwinger. I proto jsem se přihlásil na letošní převánoční zájezd s paní Růženkou z Cítolib a se spolucestovatelem Pepou jsme ráno vyjeli mikrobusem pana Ohema z Tejnice. Do Drážďan jsme dorazili včas, vystoupili u opery a polovina z účastníků si šla skutečně prohlédnou slavnou galerii v sídle saských kurfiřtů. Místnosti plné obrazů známých i neznámých starých mistrů jsou pastvou pro oči. Nejznámějším obrazem je určitě Rafaelova Sixtínská Madona s dvěma andělíčky u nohou. Našli jsme však i Rubense, Rembranta, Cranacha, Dürera a také Tizianovu Venuši, známou z Formanova Černého Petra. Prohlídka za těch 10 euro stála. Na vánočním trhu jsme si dali tradiční klobásu a svařák. Kolem novodobých vykopávek sklepů domů, zničených vražedným americkým letectvem na konci vyhrané války, jsem zamířil k obnovenému Frauenkirche. Ten byl ale uzavřen. Popošel jsem dál a z terasy se podíval na zajímavou architekturu nové drážďanské synagogy, postavené na místě původní, zničené nacisty. Po nábřeží zpět do starého dvora na tržnici starých řemeslníků a renesanční hudby. Od opery jsme odjeli na návštěvu jedinečné secesní Pfundovy mlékárny. V podvečer zbyly 2 hodiny čekání na koupěchtivé účastníky zájezdu v supermarketu.
Další mikulášské posezení se konalo v sobotu v mini pivovaru Domov v Lounech. Pozvali nás tam kamrádi ze známé lounské kapely na svůj tradiční Parakuláš. Byl jsem rád, že jsem pobyl chvíli s nejmladší vnučkou Míšou, pokecal s Davidem o Spartě a poslechl si příjemné písničky Paraletu. Před půlnocí jsem vyrazil rychle domů, ráno nás čekala 2. adventní neděle. Ale o ní příště.
FOTO ze začátku prosince
VIDEO z MISSA BREVIS
FOTO z Drážďan
|