Hříškovští Židé za první republiky

Hříškovská židovská komunita měla – alespoň co do početnosti – po roce 1918 své nejlepší časy dávno za sebou. Přesto obec nadále obývalo několik židovských rodin; roku 1921 zde najdeme 18 osob židovského původu (z celkového počtu 757 obyvatel). Do roku 1930 se jejich počet snížil na 16 (z celkového počtu 788 obyvatel, i s obcí Hvížďalka). 28 V meziválečném období žily v Hříškově židovské rodiny: Florova (čp. 26), Flusserova (čp. 11), Gehorsamova (čp. 64), Ledererova (čp. 94), Levitova (čp. 43) a Nettlova (čp. 51). 29 Židé se živili většinou jako obchodníci. Hynek Flusser byl obchodníkem, Adolf Levit vlastnil obchod se střižním zbožím, Ludvig Nettl obchodoval se zemskými plodinami a surovinami, Heřman Gehorsam držel obchod s kůžemi a Ednard Lederer byl majitelem obchodu se smíšeným zbožím. 30 Po Mnichovu a obsazení Sudet se do Hříškova stěhovali ze Žatce další Židé, většinou ke svým zdejším známým.
S Hříškovem byla spojena také rodina Schleimova. Hugo a Emil Schleimovi působili jako velkoobchodníci v Praze (Rytířská 26, Praha I) a podporovali obec Hříškov i její občany (zejména místní chudé). Např. dne 23. prosince 1936 zaslala firma Volf a Schleim Praha obci Hříškov nadílku pro 65 místních dětí a seniorů. Roku 1936 byla obci Hříškov odkázána knižní pozůstalost bývalého místního řídícího učitele Františka Šváchy, z níž měla být zřízena knihovna. 280 svazků nechal svým nákladem svázat Hugo Schleim. Dne 19. února 1936 byli Hugo a Emil Schleimové spolu s dárci knih Václavem a Vladimírem Šváchovými jmenováni čestnými občany obce Hříškova. Jmenovaným byly následně doručeny diplomy. Emil Schleim zemřel 22. června 1937. 31 I jinak se zdá, že místní Židé žili ve shodě s ostatními občany, zapojovali se do aktivit obce a – bylo-li to v jeho silách – snažili se svou domovskou obec podporovat. 32
V prvorepublikovém období již hříškovská ŽNO neměla vlastního rabína, neboť nebyla s to jej vydržovat. Posledním hříškovským rabínem byl Dr. David Kohn, který zde působil 15 let. Poté vedl o svátcích a výročních dnech modlitby některý kompetentní muž z představenstva, především Heřman Gehorsam. 33 Hříškovská ŽNO přišla tehdy s návrhem, že se připojí k lounskému rabinátu. Schůze konaná v Lounech za tímto účelem dne 29. prosince 1906 přistoupila k návrhu: Lounští žádali za toto připojení roční příspěvek na rabína 100 K, ale cestovné a remuneraci za vyučování atd. aby si hříškovští Židé platili zvlášť. Ti se nakonec rozhodli raději připojit k rabinátu slánskému, poněvadž tamější rabín kázal česky. Přípis od Hříškovských v této záležitosti došel do Loun 20. března 1907. Znovu bylo o věci jednáno v roce 1912, avšak bezvýsledně. 34
Holocaust 2. světové války znamenal konec hříškovské židovské komunity. Hříškovští Židé byli roku 1942 soustředěni na Gestapu v Kladně, odkud byli deportováni do koncentračních táborů; nejprve do Terezína a odtud putovali do Izbicy, Osvětimi, Varšavy, Raasiky nebo Trawniki. 35 Podle hříškovské kroniky bylo z Hříškova do roku 1943 posláno do koncentračních táborů celkem 43 Židů. Z nich se po válce vrátila pouze jedna ze tří dcer Levitových, Hedvika. Vyzvedla si věci zakopané na poli a odešla do jižních Čech za tamními Židy. Údajně se po válce hovořilo o tom, že holocaust přežil ještě jeden ze tří synů Ledererových, Otta, který se měl po válce dostat do Anglie. 36 Osiřelé židovské nemovitosti převzal povětšinou obnovený československý stát.

Židovské památky se vztahem k židovské náboženské obce Hříškov

O existenci židovské synagogy jsme se již zmínili, vyrostla na počátku 19. století v centrální části obce. Existují doklady, podle nichž byla stavba ve 30. letech 20. století v žalostném stavu. Část trámů byla údajně popraskaná; jiná zpráva dokonce označuježidovský kostel jako budovu ku zbourání určenou. 37 Synagoga byla dokonce prohlášena za stavbu bez památkové hodnoty. Jako takovou ji nabízela ŽNO Louny k prodeji. O její koupi se ucházel např. hříškovský statkář, majitel bývalého Buškovského statku – tehdy již tzv. Přichystalovy vily – Ladislav Přichystal, který za ni nabízel 2000 Kč. Zavazujeme se dále, že synagogu rozbouráme a na místě jejím zahradu zřídíme, aby takto místo posvátné nebylo znesvěcováno, udává Přichystal ve svém dopisu z 26. září 1936. 38 Ačkoli stavba nakonec přežila druhou světovou válku, do dnešních dnů se bohužel nedochovala a byla zbourána někdy v 50. letech minulého století.
Další židovskou památkou, jejíž existence se nabízí, je židovský hřbitov. Ten však nevznikl přímo v Hříškově, ale Židé zdejší náboženské obce pohřbívali nebožtíky na – od Hříškova asi 7 km vzdáleném – hřivčickém hřbitově. 39 Vznik tohoto hřbitova bývá kladen do poloviny 18. století, 40 jeho historickým vlastníkem bylo Izraelitské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí. V současné době je hřbitov (Hřivčice, parcela 208) ve vlastnictví Židovské obce Teplice. Nejstarší, pískovcové, náhrobky popsané původním hebrejským písmem jsou doplněné např. symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na těch novějších již najdeme základní informace v latince. Nejmladší, již žulové, náhrobky, pocházejí z doby 1. republiky. Z čitelných zápisů je patrné, že zde byli pohřbíváni Židé z širokého okolí (např. ze Hříškova, Bedřichovic, Hořešovic, Vraného, Pátku, Vrbna, Líšťan, Cítolib, Pan. Týnce, Hřivčic, Černochova, Slavětína, Ječovic, Vinařic, Chlumčan, Ročova, Peruce, Milého, Bílichova). Hřbitov prodělal v poslední době rozsáhlou obnovu a probíhá jeho systematická rekultivace a dokumentace, na kterých má zásadní zásluhu Husův sbor na Peruci. 41

1. část 
2. část  

28 Výsledky sčítání lidu z let 1921 a 1930 viz Statistický lexikon obcí v republice Československé I. Čechy (Statistický lexikon obcí v Čechách), Praha 1923; Statistický lexikon obcí v republice Československé I. Země Česká (Statistický lexikon obcí v zemi České), Praha 1934.
29 Informace o židovských rodinách v Hříškově za první republiky viz SOkA Louny, Sbírka kronik, obecní kronika Hříškova z let 1914–1966, č. 61 a výsledky sčítání lidu z roku 1921 pro obec Hříškov (sčítací operáty přístupné na https://familysearch.org). Roku 1921 bychom v Hříškově našli ještě svobodnou Židovku Hermínu Tausigovou (čp. 8), živila se jako soukenice a pečovala o ročního židovského chovance slovinské národnosti Alfréda Rozawolgyho, který byl u ní na vychování.
30 Údaje o povolání hříškovských Židů převzaty ze sčítacích operátů z roku 1921 (https://familysearch.org). Hříškovští Židé se tehdy hlásili k české národnosti a používali český jazyk.
31 SOkA Louny, Sbírka kronik, obecní kronika Hříškova z let 1914–1966, č. 61, s. 147–148, 156, 171.
32 Potvrzuje to hříškovská kronika. Když se např. 1. července 1937 konala oslava na památku vítězství v bitvě u Zborova, zapůjčil Karel Flor přijímač rozhlasu. Dne 19. června 1938 zase proběhla sbírka ve prospěch obrany státu, do níž přispěli mj. také Adolf Levit, Hynek Flusser, Vilma Ledererová (SOkA Louny, Sbírka kronik, obecní kronika Hříškova z let 1914–1966, č. 61, s. 172, 202–205).
33 Jaroslav POLÁK – Rokycana PRCHA, Dějiny Židů v Hříškově.
34 Kamil LINHART, Dějiny Židů v Lounech, s. 357. ŽNO však nejspíše zůstala samostatná, alespoň roku 1934 tomu tak ještě bylo a přidružení k ŽNO v Lounech bylo pouze plánováno (Jaroslav POLÁK – Rokycana PRCHA, Dějiny Židů v Hříškově).
35 Podle www.holocaust.cz byli deportováni příslušníci rodin Florovy, Flusserovy, Ledererovy, Levitovy, Nettlovy a Touskovy. Údaje o transportech a jménech transportovaných také viz Terezínská pamětní kniha. Židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941–1945, Praha 1995, transport Z – Kladno, Terezín 26. února 1942, který se týkal také hříškovských Židů, in Svazek 1, s. 376–388.
36 Jedná se o neověřenou zprávu převzatou od hříškovských pamětníků. V Terezínské pamětní knize jsme však jeho jméno mezi přeživšími (ale ani mezi oběťmi) nenašli.
37 Archiv Židovského muzea v Praze, fond ŽNO Louny, Korespondence o prodeji synagogy v Hříškově, sign. 67705.
38 Tamtéž.
39 Hřbitov se nachází mezi obcemi Hřivčice a Vrbno nad Lesy v blízkosti železniční tratě, v katastrálním území Hřivčic, asi 7 km od Hříškova.
40 Jiří FIEDLER, Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha 1992, s. 100.
41 Projekt na rekultivaci hřivčického hřbitova na webových stránkách Husova sboru na Peruci viz http://www.husiti-peruc.hys.cz/rekultivace-zidovskeho-hrbitova. Skupině dobrovolníků z Peruce se podařilo hřbitov vyčistit už v letech 2009–2010. Roku 2011 proběhla 1. etapa rekonstrukce židovského hřbitova, realizovaná Náboženskou obcí Církve československé husitské v Peruci (Husův sbor na Peruci). Jejím cílem je mj. postavit zachovalejší náhrobky, průběžně rekultivovat a udržovat zeleň a umístit na hřbitov informační tabule o jeho historii. Část těchto záměrů již byla úspěšně realizována. Webové stránky hřivčického židovského hřbitova s bohatou fotodokumentací viz http://zidovsky-hrbitov-hrivcice.howto.cz/historie.html; zde také podrobný katalog náhrobků umístěných na hřbitově a přepis textů z některých náhrobků do češtiny. Tato dokumentace hřivčického hřbitova je výstupem projektu Chewra (Keshet), jejím autorem je Achab Haidler http://www.chewra.com/keshetnew/).

Židovský hřbitov na Peruckých stránkách: http://www.eperuc.cz.web1.web4ce.cz/index.php?option=com_content&task=category&sectionid=1&id=26&Itemid=68 

Příloha

Počty Židů v Hříškově

Soupis konzumentů soli
1702    4 (starší 10ti let)

Soupisy židovských obyvatel
1724           15
1783           47
1793         100
1799   22 rodin
1811   23 rodin

Statistické tabulky lounského okresu
1862    282 (z 841 obyv.)

Sčítání obyvatel
1880     73  (z 777 obyv.)
1890     51  (z 760 obyv.)
1900     35  (z 815 obyv.)
1910     23  (z 846 obyv.)
1921     18  (z 757 obyv.)
1930     16  (z 757 obyv.)