iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
V
stupné 100 Kč

Velikonoční bohoslužba
Peruc
Sbor M. J. Husa

neděle 31.4.2024
15:00 h.
Zveme vás tímto na Velikonoční bohoslužbu do Peruce - Neděle 31/3/2024 od 15 hod. v Kapli M.J. Husa, ul. Palackého 300.
Těšíme se na Vás.
PLAKÁTEK

Vynálezce
Kino Peruc
Neděle 7.4.2024
15:30 hod.
Animovaný / Dobrodružný / Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života“? / dabing / Francie-USA / 2023 / délka: 100 min.
Přístupný

V
stupné 50 Kč

Poutníci – koncert kapely
Přes 50 let v country

Kino Peruc
Pátek 12.4.2024
19.00 hod.

Legendární bluegrass and country band dorazí s jejich oblíbenými skladbami, v rámci šňůry po Čechách a Slovensku, také na Peruc. Přijďte si s nimi zanotovat.
V
stupné 250 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana
Židovská komunita v obci Hříškov - 3
Napsal Redakce   
Úterý, 15 duben 2014
Z práce archivářky Veroniky Štěpánové jsme se již dozvěděli o usidlování  Židů v Čechách i přímo na Hříškově až do začátku 20. století. Ve třetí části budeme svědky osudů této komunity v jeho prvé polovině.

Hříškovští Židé za první republiky

Hříškovská židovská komunita měla – alespoň co do početnosti – po roce 1918 své nejlepší časy dávno za sebou. Přesto obec nadále obývalo několik židovských rodin; roku 1921 zde najdeme 18 osob židovského původu (z celkového počtu 757 obyvatel). Do roku 1930 se jejich počet snížil na 16 (z celkového počtu 788 obyvatel, i s obcí Hvížďalka). 28 V meziválečném období žily v Hříškově židovské rodiny: Florova (čp. 26), Flusserova (čp. 11), Gehorsamova (čp. 64), Ledererova (čp. 94), Levitova (čp. 43) a Nettlova (čp. 51). 29 Židé se živili většinou jako obchodníci. Hynek Flusser byl obchodníkem, Adolf Levit vlastnil obchod se střižním zbožím, Ludvig Nettl obchodoval se zemskými plodinami a surovinami, Heřman Gehorsam držel obchod s kůžemi a Ednard Lederer byl majitelem obchodu se smíšeným zbožím. 30 Po Mnichovu a obsazení Sudet se do Hříškova stěhovali ze Žatce další Židé, většinou ke svým zdejším známým.
popis S Hříškovem byla spojena také rodina Schleimova. Hugo a Emil Schleimovi působili jako velkoobchodníci v Praze (Rytířská 26, Praha I) a podporovali obec Hříškov i její občany (zejména místní chudé). Např. dne 23. prosince 1936 zaslala firma Volf a Schleim Praha obci Hříškov nadílku pro 65 místních dětí a seniorů. Roku 1936 byla obci Hříškov odkázána knižní pozůstalost bývalého místního řídícího učitele Františka Šváchy, z níž měla být zřízena knihovna. 280 svazků nechal svým nákladem svázat Hugo Schleim. Dne 19. února 1936 byli Hugo a Emil Schleimové spolu s dárci knih Václavem a Vladimírem Šváchovými jmenováni čestnými občany obce Hříškova. Jmenovaným byly následně doručeny diplomy. Emil Schleim zemřel 22. června 1937. 31 I jinak se zdá, že místní Židé žili ve shodě s ostatními občany, zapojovali se do aktivit obce a – bylo-li to v jeho silách – snažili se svou domovskou obec podporovat. 32
V prvorepublikovém období již hříškovská ŽNO neměla vlastního rabína, neboť nebyla s to jej vydržovat. Posledním hříškovským rabínem byl Dr. David Kohn, který zde působil 15 let. Poté vedl o svátcích a výročních dnech modlitby některý kompetentní muž z představenstva, především Heřman Gehorsam. 33 Hříškovská ŽNO přišla tehdy s návrhem, že se připojí k lounskému rabinátu. Schůze konaná v Lounech za tímto účelem dne 29. prosince 1906 přistoupila k návrhu: Lounští žádali za toto připojení roční příspěvek na rabína 100 K, ale cestovné a remuneraci za vyučování atd. aby si hříškovští Židé platili zvlášť. Ti se nakonec rozhodli raději připojit k rabinátu slánskému, poněvadž tamější rabín kázal česky. Přípis od Hříškovských v této záležitosti došel do Loun 20. března 1907. Znovu bylo o věci jednáno v roce 1912, avšak bezvýsledně. 34
Holocaust 2. světové války znamenal konec hříškovské židovské komunity. Hříškovští Židé byli roku 1942 soustředěni na Gestapu v Kladně, odkud byli deportováni do koncentračních táborů; nejprve do Terezína a odtud putovali do Izbicy, Osvětimi, Varšavy, Raasiky nebo Trawniki. 35 Podle hříškovské kroniky bylo z Hříškova do roku 1943 posláno do koncentračních táborů celkem 43 Židů. Z nich se po válce vrátila pouze jedna ze tří dcer Levitových, Hedvika. Vyzvedla si věci zakopané na poli a odešla do jižních Čech za tamními Židy. Údajně se po válce hovořilo o tom, že holocaust přežil ještě jeden ze tří synů Ledererových, Otta, který se měl po válce dostat do Anglie. 36 Osiřelé židovské nemovitosti převzal povětšinou obnovený československý stát.

Židovské památky se vztahem k židovské náboženské obce Hříškov

O existenci židovské synagogy jsme se již zmínili, vyrostla na počátku 19. století v centrální části obce. Existují doklady, podle nichž byla stavba ve 30. letech 20. století v žalostném stavu. Část trámů byla údajně popraskaná; jiná zpráva dokonce označuježidovský kostel jako budovu ku zbourání určenou. 37 Synagoga byla dokonce prohlášena za stavbu bez památkové hodnoty. Jako takovou ji nabízela ŽNO Louny k prodeji. O její koupi se ucházel např. hříškovský statkář, majitel bývalého Buškovského statku – tehdy již tzv. Přichystalovy vily – Ladislav Přichystal, který za ni nabízel 2000 Kč. Zavazujeme se dále, že synagogu rozbouráme a na místě jejím zahradu zřídíme, aby takto místo posvátné nebylo znesvěcováno, udává Přichystal ve svém dopisu z 26. září 1936. 38 Ačkoli stavba nakonec přežila druhou světovou válku, do dnešních dnů se bohužel nedochovala a byla zbourána někdy v 50. letech minulého století.
popis Další židovskou památkou, jejíž existence se nabízí, je židovský hřbitov. Ten však nevznikl přímo v Hříškově, ale Židé zdejší náboženské obce pohřbívali nebožtíky na – od Hříškova asi 7 km vzdáleném – hřivčickém hřbitově. 39 Vznik tohoto hřbitova bývá kladen do poloviny 18. století, 40 jeho historickým vlastníkem bylo Izraelitské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí. V současné době je hřbitov (Hřivčice, parcela 208) ve vlastnictví Židovské obce Teplice. Nejstarší, pískovcové, náhrobky popsané původním hebrejským písmem jsou doplněné např. symboly hvězd, rukou i tradičních liliových květů. Na těch novějších již najdeme základní informace v latince. Nejmladší, již žulové, náhrobky, pocházejí z doby 1. republiky. Z čitelných zápisů je patrné, že zde byli pohřbíváni Židé z širokého okolí (např. ze Hříškova, Bedřichovic, Hořešovic, Vraného, Pátku, Vrbna, Líšťan, Cítolib, Pan. Týnce, Hřivčic, Černochova, Slavětína, Ječovic, Vinařic, Chlumčan, Ročova, Peruce, Milého, Bílichova). Hřbitov prodělal v poslední době rozsáhlou obnovu a probíhá jeho systematická rekultivace a dokumentace, na kterých má zásadní zásluhu Husův sbor na Peruci. 41

1. část 
2. část 
 


28 Výsledky sčítání lidu z let 1921 a 1930 viz Statistický lexikon obcí v republice Československé I. Čechy (Statistický lexikon obcí v Čechách), Praha 1923; Statistický lexikon obcí v republice Československé I. Země Česká (Statistický lexikon obcí v zemi České), Praha 1934.
29 Informace o židovských rodinách v Hříškově za první republiky viz SOkA Louny, Sbírka kronik, obecní kronika Hříškova z let 1914–1966, č. 61 a výsledky sčítání lidu z roku 1921 pro obec Hříškov (sčítací operáty přístupné na https://familysearch.org). Roku 1921 bychom v Hříškově našli ještě svobodnou Židovku Hermínu Tausigovou (čp. 8), živila se jako soukenice a pečovala o ročního židovského chovance slovinské národnosti Alfréda Rozawolgyho, který byl u ní na vychování.
30 Údaje o povolání hříškovských Židů převzaty ze sčítacích operátů z roku 1921 (https://familysearch.org). Hříškovští Židé se tehdy hlásili k české národnosti a používali český jazyk.
31 SOkA Louny, Sbírka kronik, obecní kronika Hříškova z let 1914–1966, č. 61, s. 147–148, 156, 171.
32 Potvrzuje to hříškovská kronika. Když se např. 1. července 1937 konala oslava na památku vítězství v bitvě u Zborova, zapůjčil Karel Flor přijímač rozhlasu. Dne 19. června 1938 zase proběhla sbírka ve prospěch obrany státu, do níž přispěli mj. také Adolf Levit, Hynek Flusser, Vilma Ledererová (SOkA Louny, Sbírka kronik, obecní kronika Hříškova z let 1914–1966, č. 61, s. 172, 202–205).
33 Jaroslav POLÁK – Rokycana PRCHA, Dějiny Židů v Hříškově.
34 Kamil LINHART, Dějiny Židů v Lounech, s. 357. ŽNO však nejspíše zůstala samostatná, alespoň roku 1934 tomu tak ještě bylo a přidružení k ŽNO v Lounech bylo pouze plánováno (Jaroslav POLÁK – Rokycana PRCHA, Dějiny Židů v Hříškově).
35 Podle www.holocaust.cz byli deportováni příslušníci rodin Florovy, Flusserovy, Ledererovy, Levitovy, Nettlovy a Touskovy. Údaje o transportech a jménech transportovaných také viz Terezínská pamětní kniha. Židovské oběti nacistických deportací z Čech a Moravy 1941–1945, Praha 1995, transport Z – Kladno, Terezín 26. února 1942, který se týkal také hříškovských Židů, in Svazek 1, s. 376–388.
36 Jedná se o neověřenou zprávu převzatou od hříškovských pamětníků. V Terezínské pamětní knize jsme však jeho jméno mezi přeživšími (ale ani mezi oběťmi) nenašli.
37 Archiv Židovského muzea v Praze, fond ŽNO Louny, Korespondence o prodeji synagogy v Hříškově, sign. 67705.
38 Tamtéž.
39 Hřbitov se nachází mezi obcemi Hřivčice a Vrbno nad Lesy v blízkosti železniční tratě, v katastrálním území Hřivčic, asi 7 km od Hříškova.
40 Jiří FIEDLER, Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha 1992, s. 100.
41 Projekt na rekultivaci hřivčického hřbitova na webových stránkách Husova sboru na Peruci viz http://www.husiti-peruc.hys.cz/rekultivace-zidovskeho-hrbitova. Skupině dobrovolníků z Peruce se podařilo hřbitov vyčistit už v letech 2009–2010. Roku 2011 proběhla 1. etapa rekonstrukce židovského hřbitova, realizovaná Náboženskou obcí Církve československé husitské v Peruci (Husův sbor na Peruci). Jejím cílem je mj. postavit zachovalejší náhrobky, průběžně rekultivovat a udržovat zeleň a umístit na hřbitov informační tabule o jeho historii. Část těchto záměrů již byla úspěšně realizována. Webové stránky hřivčického židovského hřbitova s bohatou fotodokumentací viz http://zidovsky-hrbitov-hrivcice.howto.cz/historie.html; zde také podrobný katalog náhrobků umístěných na hřbitově a přepis textů z některých náhrobků do češtiny. Tato dokumentace hřivčického hřbitova je výstupem projektu Chewra (Keshet), jejím autorem je Achab Haidler http://www.chewra.com/keshetnew/).

Židovský hřbitov na Peruckých stránkách: http://www.eperuc.cz.web1.web4ce.cz/index.php?option=com_content&task=category&sectionid=1&id=26&Itemid=68 


Příloha

Počty Židů v Hříškově

Soupis konzumentů soli
1702    4 (starší 10ti let)

Soupisy židovských obyvatel
1724           15
1783           47
1793         100
1799   22 rodin
1811   23 rodin

Statistické tabulky lounského okresu
1862    282 (z 841 obyv.)

Sčítání obyvatel
1880     73  (z 777 obyv.)
1890     51  (z 760 obyv.)
1900     35  (z 815 obyv.)
1910     23  (z 846 obyv.)
1921     18  (z 757 obyv.)
1930     16  (z 757 obyv.)
 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Partners+

paralet
-----
dobroděj
-----
denik
-----
Hnutí Jsme PRO!
-----
Rozhlas Peruc
Městys Peruc

Doporučujeme

Kultura a sport -
Kalendář kulturních a sportovních akcí městyse Peruc naleznete 
na rok 2024
ZDE  

Za Dubem - Usedlost Za Dubem poskytuje ubytování v celkové kapacitě 11 lůžek. Romantické prostředí, veškeré vybavení, zajímavé okolí. Více najdete zde

Cyklotrasa Peruc, Agropenzion Hájenka, Louny
-
Projížďka po cyklotrase z Peruce až do Loun na pěkném videu je zde

Knihovna Peruc - Obecní knihovna ZDE

 

KVÍTEK - lounský pěvecký sbor najdete zde

 

Železniční muzeum Zlonice - Zážitek pro děti i dospělé, kteří mají radi vláčky. zde

Pivovar Antoš Slaný - Pro vás, kteří mají rádi skutečné pivo a dobré jídlo.
Zavítejte  sem

Libochovické listy zde

GALERIE

Active Image

Active Image

V Galerii u Plazíka
-----------------------------------
Připravujeme
sezonu 2024:

30.3. - 23.6.
Josef Skip Holota 
"Zajímavosti kolem nás"
29.6. - 25.8.
Veru Králik
"Rok v Praze a na cestách"
31.8. - 28.10.
Radek Kučera
Lounská sojka

Počasí

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde

Top List

TOPlist

Statistiky

Přístupů: 35645575

Kdo je zde?

38 hosté