iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Josef Skip Holota
Zajímavosti kolem nás

30. 3. - 23. 6. 2024
Vernisáž v sobotu 30.3.
v 15h.

Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
PLAKÁTEK

A máme, co jsme chtěli
Kino Peruc
Pátek 29.3.2024
19:00 h.
Poslední den společného Československa se na silvestrovský večírek schází jedna velká federální rodina. Setkají se ještě jako bratři, rozejdou se už jako cizinci. S každou další borovičkou se zvyšuje šance, že někdo něco někomu řekne a že se něco stane... Budete nám scházet, Slováci. Hrají: Eva Holubová, Bolek Polívka... Rodinný / Drama / Komedie, Slovensko / Kanada, 2023, 100 min.
Nevhodný do 12 let
V
stupné 100 Kč

Velikonoční bohoslužba
Peruc
Sbor M. J. Husa

neděle 31.4.2024
15:00 h.
Zveme vás tímto na Velikonoční bohoslužbu do Peruce - Neděle 31/3/2024 od 15 hod. v Kapli M.J. Husa, ul. Palackého 300.
Těšíme se na Vás.
PLAKÁTEK

Vynálezce
Kino Peruc
Neděle 7.4.2024
15:30 hod.
Animovaný / Dobrodružný / Ponořte se do světa geniálního vynálezce a umělce Leonarda da Vinci. Ten přichází na královský dvůr experimentovat s lidským tělem, stavět létající stroje, obrněná vozidla a další fantastické vynálezy. Našeho superhrdinu čeká nejen napínavé dobrodružství, ale také osudové setkání s odvážnou princeznou Margaritou, se kterou hledá odpověď na tu nejdůležitější otázku. „Jaký je smysl života“? / dabing / Francie-USA / 2023 / délka: 100 min.
Přístupný

V
stupné 50 Kč

Poutníci – koncert kapely
Přes 50 let v country

Kino Peruc
Pátek 12.4.2024
19.00 hod.

Legendární bluegrass and country band dorazí s jejich oblíbenými skladbami, v rámci šňůry po Čechách a Slovensku, také na Peruc. Přijďte si s nimi zanotovat.
V
stupné 250 Kč

Slavnostní zahájení sezony
Peruc
Muzeum české vesnice

sobota 13.4.2024
10:00 h.
Městys Peruc vás zve na zahájení sezony v MČV
. Program zajístíí žáci ZŠ a zároveň bude zahájena výstava fotografií M. P. Blažka v podkroví.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Gump – jsme dvojka
Kino Peruc
Pátek 19.4.2024
19.00 hod.

Rodinný / Dobrodružný / Nová Gumpova cesta začne přesně tam, kde ta předchozí skončila. Se svým milovaným Béďou Kozím Bobkem projde hlavní zvířecí hrdina příběhem, který už jim dávno předtím napsaly hvězdy. A zatímco Gumpův první příběh byl smutnější, v jeho volném pokračování s názvem Gump – jsme dvojka se diváci mohou těšit na spoustu vtipných zvířecích scén. Vedle hlavního hrdiny se nově objeví také psí slečna Jenny, která si zahraje Gumpovu sestru Kytičku./ Česko / 2024 / délka: 86 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

Prázdniny s broučkem
Kino Peruc
Pátek 26.4.2024
19.00 hod.

Komedie / Kdo by někdy nechtěl vyrazit na rodinou dovolenou krásným červeným karavanem po dědovi? Bára Poláková coby dobrodružná máma dvou dětí a nadšená food blogerka, řekne této výzvě ano. Její manžel, kterého si zahrál Lukáš Příkazký, dobrodružné nadšení ani trochu nesdílí. Ale když máme vedle sebe někoho, koho máme rádi, je úplně jedno, kde zrovna jsme. Celá rodina proto nakonec vyrazí na letní dovolenou k moři obytňákem. / Česko / 2023 / délka: 87 min.
Přístupný

V
stupné 100 Kč

NEVĚRA PRO DVA
Kino Peruc
Úterý 21.5..2024
18.00 hod.

Koštičtí divadelníci vás zvou na komedii L. Albauma a D. Jacobse.
V
stupné dobrovolné
PLAKÁTEK

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024

 
You are here: Hlavní strana arrow Okolí Peruce arrow Židovská komunita v obci Hříškov - 2
Židovská komunita v obci Hříškov - 2
Napsal Redakce   
Středa, 09 duben 2014
   Po úvodu o počátku židovského osídlení v Čechách, prvních Židech v Hříškově a počátku tamní náboženské obce pokračuji v uveřejňování práce archivářky Veroniky Štěpánové.

Soupisy Židů z let 1783 a 1793

Soupisy Židů z let 1783 a 1793 nám zprostředkovávají nejen počty příslušníků tohoto etnika v Hříškově, ale dovolují nám nahlédnout také na způsoby jejich obživy a umožňují nám srovnání se situací na dalších místech českých zemí. Podle soupisu familiantů z roku 1783 18 žilo tehdy v Hříškově deset židovských rodin; šest familiantů patřilo k hříškovskému lennímu statku, čtyři k panství Pan. Týnec. Většina zdejších Židů se živila obchodem s plátnem, případně s dobytkem či s jiným zbožím (šest případů), najdeme zde nájemníka vinopalny, vinopalníka, nájemníka draslárny, drasláře, rukavičkáře, řezníka, čeledína a učitele. Obdobným způsobem se živili Židé v celé zemi. Porovnáme-li situaci na Hříškově s celkovou situací, zjistíme, že židovské obyvatelstvo žilo rozptýleno po celé zemi, většinou však po menších skupinkách. V tehdejším Rakovnickém kraji se vyskytovaly nejpočetnější židovské komunity v Roudnici nad Labem a v Budyni nad Ohří. Např. v Lounech (Žatecký kraj) bychom roku 1783 našli pouze jednoho familianta Gerschla Tausika. Největší zastoupení židovské menšiny mělo v Žateckém kraji panství Červený Hrádek (celkem 165 zapsaných osob), následuje Rohozec a Široké Třebčice (po 61 osobě).
popis Soupisy židovských rodin z roku 1793 zachycují jména veškerých Židů žijících v dané lokalitě, tedy i osob ženského pohlaví, zapisovány byly nejen rodiny, ale i svobodní muži a ženy, vdovci a vdovy.
19 V rámci Rakovnického kraje obývala roku 1793 většina Židů území bývalého Slánského kraje, užší Rakovnicko bylo domovinou pouze pětiny veškerého židovského obyvatelstva kraje. 20 Celá pětina všech Židů Rakovnického kraje žila roku 1793 v Roudnici nad Labem (93 rodin) a dalším výrazným centrem byla Budyně nad Ohří (35 rodin). Nejčastějším typem bydlení byl pro Židy podnájem, ať již u sedláků nebo ve vrchnostenských domcích. Na venkově se též objevuje ubytování v domě náležejícímu obci nebo židovské náboženské obci. V Hříškově bylo k roku 1793 evidováno 5 židovských rodin na prvním lenním dvoře a 8 židovských rodin na druhém lenním dvoře. 21 Dvě židovské rodiny spadaly pod panství Pátek, dvě rodiny pod statek Panenský Týnec. V soupisu nebyla započítána v Hříškově žijící rodina Wolfa Hellera (příslušného k statku Pan. Týnec), jehož otec působil jako vinopalník v Dolním Ročově (a příslušel do Líšťan). Škála druhů obživy zabývala obchodem (s kůžemi, peřím, koňmi, plátnem ad.), byl zde rukavičkář, porážeč dobytka, výrobce potaše, vinopalník, který zároveň obchodoval. Mezi zdejšími Židy však najdeme i žebráky odkázané na dobročinnost a almužny. Kromě těchto rodin příslušelo tehdy do Hříškova dalších deset Židů, žijících v jiných obcích, kteří se živili většinou jako čeledíni či služebné, případně obchodovali.
Nápadná je odlišnost jmen židovských obyvatel získaných v obou soupisových akcích (1783 a 1793), ačkoli oba soupisy dělí pouhých deset let. Vysvětlení snad spočívá v tom, že v mezidobí mezi oběma soupisy (v červenci 1878) vydal reformátor Josef II. patent, podle něhož si musel každý židovský otec, poručník i svobodný muž od ledna následujícího roku zvolit pro sebe a svou rodinu německé rodinné jméno. Každý jedinec si pak musel zvolit německé jméno osobní. Dekret přinášel seznam povolených jmen.
Z 80. let 18. století se dochovaly první hříškovské židovské matriky. Tato skutečnost vychází z patentu vydaného císařem Josefem II. roku 1784, podle něhož měly být vedeny záznamy o židovském obyvatelstvu obou pohlaví. Matriky jsou dnes uloženy v Praze v Národním archivu; nejstarší je matrika narozených (1788–1842) a matrika zemřelých (1788–1836). První zápisy o oddaných jsou vedeny od roku 1831; poslední zápisy v hříškovsých židovských matrikách pocházejí z roku 1933. Podle matriky narozených bylo v letech 1788-1842 v Hříškově nejčastějším židovským příjmením Fischer (respektive Fischel), Fialla (či Fiala), Heller, Heitler (či Häutler) a Tausig (psáno též Taussig nebo Thausig). Časté bylo jméno Gehorsam, Kohn, Köllner, Katz, Löwy, Popper (případně Propper či Poper) nebo Schleim. Méně často se můžeme setkat se jmény Bloch, Braun, Beutler, Fink, Schwager, Stein (Steiner) ad. Tato jména však již vycházejí z josefínských nařízení o židovských jménech.

Židovský boom v Hříškově v 19. století

Židovský boom předpokládáme v Hříškově počátkem 19. století, kdy byla část pozemků již zmiňovaného zdejšího Buškovského statku odprodána k židovské synagoze, situované v jeho blízkosti. Devatenácté století bylo bezpochyby dobou největšího rozkvětu hříškovské židovské komunity. Podle místní kroniky byli tehdy zdejší Židé poddáni k Buškovskému statku, v jehož blízkosti se pro ně stavěly domky (čp. 84–92), za něž platili majitelům statku vysoký nájem. Židů se v té době nastěhovalo do Hříškova velké množství. 22 Dokazují to demografické údaje z tohoto období. Johann Gottfried Sommer uvádí pro polovinu 19. století na Hříškově 31 židovských rodin, z toho 8 židovských domů patřilo k Buškovskému lennímu dvoru. 23 Situace se postupně mění až po roce 1848.
popis Rok 1848 znamenal začátek postupného zrovnoprávnění Židů s křesťany. Židé postupně získali právo svobodného stěhování a usazování se, svobodného uzavírání sňatků, směli volně nabývat domovní majetek a nakonec získali i právo vlastnit půdu. Ústava z roku 1867 pak prohlásila plnou občanskou a politickou rovnoprávnost Židů. Ti se začali po polovině 19. století stěhovat z uzavřených a stísněných ghett do okolních vesnic a městeček. V té době vzniklo mnoho nových židovských obcí. Současně rychle vzrostl počet židovských obyvatel. Nebývalý rozmach židovské populace potvrzují také údaje z Lounska z 60. let 19. století. Z 26613 obyvatel tehdejšího lounského okresu jich bylo 601 židovského původu a 282 z nich žilo na Hříškově.
24 Tedy téměř polovina! Více než 33% obyvatel Hříškova mělo židovský původ! Druhou lokalitou s největším počtem židovského obyvatelstva na Lounsku byl Panenský Týnec. Zdejší židovská komunita se však svým počtem nemohla té hříškovské rovnat, žilo zde „pouhých“ 41 Židů. Samotné Louny přitom byly bydlištěm jen 14 obyvatel s židovským původem, z celkového počtu 2856 lidí. V ostatních lokalitách počet židovského obyvatelstva převýšil dvacítku pouze v Domoušicích (21) a v Horním Ročově (21, spolu s Dolním Ročovem 30). 25
Již koncem 19. století se židovské rodiny začínají ve stále větší míře stěhovat z dosavadních venkovských sídlišť do větších měst a průmyslových či obchodních center. To znamenalo postupný úpadek a zánik mnoha významných historických židovských sídlišť na venkově a vznik početných nových obcí ve velkých městech. Stěhování do velkých měst mělo vliv na následný pokles počtu židovského obyvatelstva v českých zemích, k němuž přispívalo též vystěhovalectví českých a moravských Židů do Vídně a dalších evropských velkoměst, případně do zámoří. Také v Hříškově nastává po roce 1860 prudký pokles početního stavu židovského etnika. Ukazují to dochované výsledky sčítání lidu. Roku 1880 již najdeme na Hříškově „pouze“ 73 Židů z celkového počtu 777 obyvatel. O deset let později zde žilo 51 Židů ze 760 obyvatel. Do roku 1900 stoupl počet obyvatel Hříškova na 815 osob, z nichž bylo 35 židovského původu. Čtyři roky před vypuknutím světové války žilo v obci 23 Židů z celkových 846 obyvatel. 26 V letech 1880–1910 klesl podíl židovského obyvatelstva v obci z 9,39 % na 2,71 %.
Roku 1893 předsedal ŽNO v Hříškově Josef Schleim, za jehož starostenství obec ještě vzkvétala; restaurovala synagogu, která zde stála již od počátku existence obce a měla již z dřívějších let svoji rituální lázeň. Roku 1893 v obci fungovaly tyto židovské spolky: Chevra–Kadiša (představený Mořic Fischer), spolek Bikur Cholim (předseda Heřman Gehorsam) a školní spolek Talmud–Tora (předseda Bedřich Löwy). Správou israelské matriky byl pověřen Heřman Gehorsam a jeho zástupcem byl Hugo Abeles.
27

(Pokračování příště) 

1. část
3. část  


17 SOkA Louny, Farní úřad Smolnice, Inventář kaple Hříškov 1913, inv. č. 8. Křesťanským obyvatelům Hříškova poskytoval duchovní služby farář a kostel sv. Bartoloměje v sousední Smolnici, pod jejíž farní úřad obec od středověku spadala.
18 Ivana EBELOVÁ a kol., Soupis židovských familiantů v Čechách z roku 1783 I. a II. díl, Praha 2008–2010. Informace ke Hříškovu se nalézají ve 2. díle, kde je editován mj. také Rakovnický kraj.
19 Informace pro Rakovnický kraj, kam patřil roku 1793 Hříškov, viz Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793 V., Praha 2005.
20 Podoba Rakovnického kraje z roku 1793 vznikla sloučením dvou menších krajů, Rakovnického a Slánského, k němuž došlo v roce 1714.
21 Buškovský statek se někdy po polovině 18. století rozdělil na dva díly mezi potomky po bratrech Jiřím Vojtěchovi a Matěji Havlátových.
22 SOkA Louny, Sbírka kronik, obecní kronika Hříškova z let 1914–1966, č. 61, s. 9, 16. Čp. 92 byla Flusovna, která stávala v poli asi 30 metrů vzdálena od silnice Hříško –Nová Ves proti čp. 125.
23 Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen XIII, Rakonitzer Kreis, Praha 1845, s. 78–79. Hříškovští Židé žili kolem poloviny 19. století v deseti domech.
24 Údaje pocházejí z Statistische Tafeln des Launer Bezirkes (Saazer Kreises, im Königreiche Böhmen) für die politische Administration (mit beigegebener Karte), Statthalterei-Drückerei, Prag 1862, s. 22–24. Naposledy si tohoto faktu povšiml Antonín HLUŠTÍK, Abychom nezapomínali. Příběhy ze života židovské menšiny v Lounech 1849-1969, Louny 2010.
25 Statistische Tafeln des Launer Bezirkes.
26 Statistické údaje vycházejí ze sčítání lidu 1880, 1890, 1900 a 1910 viz Special-Orts-Repertorien der im oesterreichischen Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder IX. Böhmen (Special-Orts-Repertorien der von Böhmen. Podrobný seznam míst v Čechách), Wien 1885; Special-Orts-Repertorien der im oesterreichischen Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder IX. Böhmen (Special-Orts-Repertorien der von Böhmen. Podrobný seznam míst v Čechách), Wien 1893; Lexikon pro království a země na Říšské radě zastoupené IX. Čechy (Lexikon obcí pro Čechy), Vídeň 1904; Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder IX. Böhmen (Gemeindelexikon von Böhmen), Wien 1905; Podrobný seznam míst zemí rakouských IX. Čechy (Podrobný seznam míst pro Čechy), Vídeň 1916; Spezialortsrepertorien der im öesterr. Reischsrathe vertretenen Länder IX. Böhmen (Spezialortsrepertorien von Böhmen), Wien 1915.
27 Jaroslav POLÁK – Rokycana PRCHA, Dějiny Židů v Hříškově.

 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde