iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Pavla Sirůčková
(moje) BAREVNÉ SVĚTY

1. 5. 2019 - 30. 6. 2019
Galerie u Plazíka
Peruc

Další jedinečná fotografka, která se představuje v perucké galerii, je kladenská Pavla Sirůčková. Vernisáž výstavy proběhla ve středu 1. května 2019.
Výstavu si můžete prohlédnout o víkendy a svátky až do 30. června 2019.

PLAKÁTEK  

Cesty
Daniely Jandové
30. 6. 2019 - 30. 8. 2019
Galerie U kozorožce
Peruc

Výsatava obrazů brněnské výtvarnice Daniely Jandové, která získala výtvarné vzdělání ve Španělsku, kde v mládí žila. Na svých obrazech znázorňuje svéráznou technikou zamyšlené až snivé tváře dívek a žen, do nichž přenáší své vnitřní pocity a duševní rozpoložení..
Vernisáž je připravena na 16. hodinu v neděli 30.6.2019.
Výstavu můžete navštívit o víkendy a svátky od 10 do 18 hod až do 30.8.2019.
PLAKÁTEK 
 

Václav Švankmajer 
Jdu s kosou na lov žirafy
7.4. 2019 - 31.7.2019
Galerie Emila Juliše
Černčice
Výstava obrazů a kreseb. 
PLAKÁTEK   

Běh Oldřicha a Boženy
29.6. 2019 9 hod.
Městys Peruc Vás zve na 24. ročník tradičního běhu. Podrobnosti v přiloženém plakátku.
PLAKÁTEK
 

Psí domov
29 6. 2019 17:30 hod
Peruc kino
Dobrodružný / Rodinný. Když si Lucas Bellu adoptoval, byla ještě malé štěně. Od té doby se stali nejlepšími přáteli. Jednoho dne však Bella zmizí a ocitne se více než 600 km od svého pána. Film  USA . Délka filmu 92 min. 
Přístupný film
Vstupné  70 .- Kč

SEYCHELLY
V ROCE 2019
4. 7. 2019 18 hod.
Peruc
Za Dubem

Marie Imbrová promítá a povídá o životním standardu na ostrovech..
PLAKÁTEK    

Dagmar Stříbrná, Václava Felixová
Život okolo nás
5. 7. 2019 - 25. 8. 2019
Galerie u Plazíka
Peruc
Dvě kamarádky - fotografky Dagmar (Dasha) Stříbrná ze Slaného a Václava (Vendy) Felixová z Kladna - se toulají světem, přírodou i mikrosvětem. Fauna bude hlavním tématem jejich společné výstavy.
Výstavu si můžete prohlédnout o víkendy a svátky až do 25. srpna 2019.

Ženy v běhu
6. 7. 2019 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie. Věra prožila s Jindřichem báječný život a je pevně rozhodnutá splnit jeho poslední přání – zaběhnout maraton! Emancipovaná a rázná matka tří dcer v tom nevidí žádný problém. Film Česko . Délka filmu 93 min.
Přístupný film.
Vstupné 70 .- Kč

PLUTOFEST
13. 7. 2019 14 hod.
Peruc
zámecký park
15. ročník tradičního festivalu s hvězdnou kapelou GAIA MASIACH a dalšími formacemi.
Vstupné předprodej 199 Kč
na místě 250 Kč.
PLAKÁTEK 

Jak vycvičit draka
20. 7. 2019 15:30 hod.
Peruc kino
Animovaný / Dobrodružný / Fantasy / Komedie / Rodinný. Děj se odehrává na drsném Severu, který obývají ještě drsnější Vikingové a spolu s nimi i draci. Ti jsou jednoznačně nejdrsnější. Jediný, kdo není drsný ani trochu, je hlavní hrdina Škyťák. Film. USA. Délka filmu 94 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 .- Kč

Skleněný pokoj
3. 8. 2019 17:30 hod.
Peruc kino
Drama.Na kopci nad Brnem vyrostl obdivuhodný dům. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Stává se synonymem krásy, modernosti, stejně jako symbolem nadějí národa, budoucnosti. Film Česko/Slovensko. Délka filmu 104 min.
Přístupný od 12 let.
Vstupné 70 .- Kč

Pouťový víkend
Telce
3.8. - 4.8. 2019

Fotbal, volejbal, taneční zábava, koncert - to vše je pro vás připraveno v Telcích.
PLAKÁTEK
  program
PLAKÁTEK
zábava

Teroristka
17. 8. 2019 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie / Drama. Hlavní hrdinkou černé komedie Teroristka je Marie, učitelka na penzi, která si řekne, že už si nechce připadat jako kráva. Když jí proti strůjci zla nepomůže starostka, sežene si zbraň. Film Česko . Délka filmu 95 min.
Přístupný od 12 let.
Vstupné 70 .- Kč
 

Kouzelný park
31. 8. 2019 15:30 hod.
Peruc kino
Animovaný / Dobrodružný / Komedie. Vymýšlet atrakce, jaké svět neviděl, je pro June a její maminku ta úplně nejlepší zábava. Vyčarovaly kouzelný park, v němž všechny ty fyzikální zákony popírající atrakce řídí mluvící zvířata. Film USA/Španělsko . Délka filmu 85 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 .- Kč
 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona 2019, pondělí zavřeno,
úterý - neděle 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.30 hodin.
Nová prodejní výstava obrazů Antonína Kučaby.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

6. - 9. 2019
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba v letní sezoně v perucké usedlosti v přiloženém letáku.
PLAKÁTEK 
    

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
30.6. - 31.8.2019
so, ne 10 - 16 hod.

Zahájení 16. výstavní sezony se uskuteční v pátek 28. června 2019 v 16 hod. koncertem Žesťového kvintetu Jaromíra Laksy.
Informace v přiložených plakácích.
Vstupné volné
PLAKÁTEK zámek
PLAKÁTEK Kučerová
PLAKÁTEK
Brabcová

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Židovská komunita v obci Hříškov
Židovská komunita v obci Hříškov
Napsal Redakce   
Sobota, 05 duben 2014
    Jistě všichni víte, že v nedalekých Hřivčicích je starý židovský hřbitov, ale asi nevíte, že jeho původním vlastníkem bylo Izraelské pohřební bratrstvo pro Hříškov a okolí. A právě o něm vypracovala zajímavou práci archivářka Veronika Štěpánová, která ji poskytla Peruckým stránkám.

ŽIDOVSKÁ KOMUNITA V OBCI HŘÍŠKOV
V REGIONÁLNÍM KONTEXTU
¹


Veronika Štěpánová

Počátky židovského osídlení v Čechách, první Židé v Hříškově

Roku 1920 vyšla díky iniciativě školského odboru lounské Budče publikace s názvem Okres lounský, kde najdeme – kromě geograficko-historického popisu okresu a jeho jednotlivých částí – také místní pověsti a příběhy. Mezi nimi se nachází text nazvaný Z Hříškova, jehož autorem je novinář, spisovatel, překladatel a etnograf Primus Sobotka: Jdeš-li vesnicí Hříškovem, potkáš nejspíše kozu, žida nebo čóra; človíčka tam nevidět. Čór je dle některých tulák, dle jiných zloděj. Hříškov ležící na silnici řenčovské a v blízkosti velikých lesů, bývá často navštěvován těmito lidmi.² Žertovně laděná pasáž nás upozorňuje hned na dvě skutečnosti týkající se (nejen) hříškovských Židů. Odkazuje jednak na hojné zastoupení židovského etnika v Hříškově, jednak naznačuje jeho nepříliš pozitivní vnímání ze strany veřejnosti, neboť ho zde staví do jedné roviny se zloději. V následujícím textu se pokusíme přiblížit vývoj židovské komunity v obci Hříškov na Lounsku a její demografické proměny od počátku 18. století až do jejího zániku za druhé světové války.
Při pátrání po původu a vývoji hříškovské židovské populace se nevyhneme drobným exkurzům do celonárodní židovské historie. Zároveň budeme nuceni uvést alespoň základní panovnická nařízení vztahující se na židovské obyvatelstvo, neboť ta se bezprostředně dotkla také hříškovských Židů a často zásadním způsobem ovlivnila jejich život i další demografický vývoj. Pokusíme se však o těchto věcech pojednat co nejstručněji, i za cenu maximálního zjednodušení, abychom příliš nenarušili úzké regionální zaměření tohoto příspěvku. Dějiny židovského osídlení v Čechách a na Moravě mají počátky v raném středověku.³ Přítomnost židovských kupců na našem území můžeme doložit již pro 10. století. Ač byla místem jejich prvního působení pravděpodobně Praha, usazovali se také v dalších obchodních střediscích poblíž dálkových cest či na jejich křižovatkách.4 V okolí Hříškova se Židé nejčasněji usídlovali v Lounech a v Žatci, kde se jejich přítomnost předpokládá již před rokem 1348.5
Postavení Židů u nás v raném středověku bylo poměrně svobodné. První protižidovské bouře (pogromy) souvisely s křížovými výpravami. Podstatné zhoršení práv židovského obyvatelstva přinesl IV. lateránský koncil, jehož ustanovení určila život tohoto etnika na našem území na několik příštích století. Podle něho nesměli Židé vlastnit půdu a zabývat se zemědělstvím a řemeslem, jejich hospodářské aktivity se tak následně omezily na půjčování peněz na zástavu a úrok. Židé se směli nadále usazovat pouze ve vyhrazených a uzavřených čtvrtích, museli být označeni zvláštním oděvem či potupným znamením. Tato ustanovení prakticky znamenala segregaci Židů od ostatního obyvatelstva. Mezi křesťany se navíc začaly šířit protižidovské pověry o znesvěcování hostií a rituálních vraždách, které se staly příčinou mnoha pogromů. V důsledku těchto změn byli Židé nadále zcela závislí na panovníkovi, jako jeho majetek a přímí poddaní. Za povolení usadit se v zemi a za slib ochrany mu byli povinni odvádět vysoké daně. Postavení Židů na našem území se nadále proměňovalo v závislosti na čase a místě. Pronásledování a pogromy byly střídány obdobími relativního klidu a tolerance. Posílení samostatnosti měst, k níž došlo v důsledku husitských válek, vedlo v 15. a 16. století k vypovídání Židů z mnoha českých měst. Židé se stávali pro měšťany, kteří se stále ve větší míře zabývali obchodem a peněžnictvím, nevítanou konkurencí.
Na konci 17. století již můžeme předpokládat existenci židovského osídlení v Hříškově.6 První písemná zpráva dokládající jeho přítomnost v obci pochází z roku 1702; objevuje se v dokumentu známém jako sčítání konzumentů soli.7 Ten byl pořízen v souvislosti s rostoucím solním monopolem státu. Vídeňská vláda předepsala českému obyvatelstvu povinný odběr 100 000 beček gmundenské soli. Do císařské pokladny měla plynout jakási forma přímé daně, tzv. solní přirážka, kterou měl být povinen každý obyvatel země.8 Podle sčítání bychom v roce 1702 našli na Hříškově čtyři osoby židovského původu starší deseti let. Sčítání eviduje pouze panství, svobodné a lenní dvory a města (královská a některá poddanská). Jednotlivé vsi nejsou v soupisu postiženy. V případě Hříškova se tedy nejedná o celou obec Hříškov,9 ale pravděpodobně pouze o zdejší tzv. Buškovský statek, jehož uvedení v prameni souvisí nejspíše se specifičností jeho postavení. Dvůr fungoval v letech 1502–1710 jako zádušní k rakovnickému kostelu sv. Bartoloměje a roku 1710 získal manský status a byl dědičně zapsán do desek dvorských.10 Uvedený počet čtyř Židů je nutno chápat jako minimální údaj, neboť Hříškov byl v této době rozdělen do pěti částí, pod správu pěti vrchností.11 Z ostatních lokalit, pod něž Hříškov částečně spadal, jsou Židé uvedeni ještě na panství Toužetín (22 Židů), na panství Panenský Týnec (15 Židů) a na panství Mšec (8 Židů). Židovské etnikum zapustilo v Hříškově kořeny a jeho příslušníky zde nacházíme i v následujících letech. Ze soupisů židovského obyvatelstva, které byly na našem území provedeny v letech 1723, 1724, 1783, 1793, 1799 a 1811, vyplývá, že v Hříškově žilo roku 1724 Židů 15; do roku 1783 jejich počet stoupl na 47 a o deset let později (1793) dokonce na 100 osob. Roku 1799 žilo v Hříškově 22 židovských rodin, roku 1811 už 23 židovských rodin.12

Regulace židovského osídlení v 18. století, počátek židovské náboženské obce v Hříškově

Pro vývoj židovského etnika na našem území byla stěžejní vládní nařízení z let 1726 a 1727. Translokační reskript z prosince 1726 přikazoval Židům stěhovat se do zvláštních ulic a čtvrtí, ležících dále od katolických hřbitovů a kostelů. Došlo k důslednější segregaci Židů, na mnoha místech se ghetta musela přemístit, jinde – kde bylo židovské osídlení z nějakého důvodu rozptýleno po obci – vznikla ghetta nová. Židům bylo zakázáno stěhovat se do Prahy a na jejich počet byl uvalen numerus clausus. Aby bylo možné stanovený počet udržet, byl přirozený přírůstek židovských obyvatel regulován tzv. familiantským zákonem. Podle něho byli Židé toho času ženatí nebo ovdovělí a obdaření potomstvem považováni za otce rodin, kteří jediní měli právo pobytu v zemi a získali inkolát (státní příslušnost). Po smrti otce přecházelo „číslo“ jeho inkolátu na nejstaršího syna, který se – jako jediný ze synů – směl oženit. Ostatní mužští potomci, pokud chtěli založit rodinu, museli odejít ze země a byli poté pokládáni za cizince. Podle těchto opatření smělo v Čechách nadále bydlet 8541 židovských rodin a na Moravě 5106 židovských rodin. Překročení familiantského zákona se trestalo bičováním a vypovězením ze země. Tato diskriminační protižidovská opatření byla zrušena až v polovině 19. století.
Podle stanov hříškovské židovské náboženské obce (ŽNO) z roku 1875 vznikla tato již roku 1728; od téhož se také datuje údajná pamětní kniha ŽNO, dnes bohužel nezvěstná.13 V Archivu Židovského muzea v Praze bychom našli stanovy pocházející z větší části již z roku 1733.14 Náboženská obec v Hříškově fungovala jako společenství čistě náboženské, nikoli politické. Roku 1875 spravovala hříškovská ŽNO (podle stanov) tyto podřízené náboženské obce: Úherce, Bílichov, Bedřichovice, Donín, Divice, Hořešovice, Panenský Týnec, Peruc, Klobuky, Milý, Nová Ves, Pozdeň, Hřivčice, Sulec, Slavětín, Telce, Toužetín, Vinařice, Vrbno, Žerotín a Zichovec.15


Stanovy z roku 1875 kladou vznik hříškovské synagogy k roku 1806,16 hned poté, co byla v předchozím roce její stavba povolena. Modlitebna vyrostla v blízkosti tzv. Buškovského statku (na parcele č. 98, čp. I, později čp. 85), tedy v centrální části obce. Ukazuje to na specifické postavení hříškovských Židů v obci, neboť podobné situování židovského kostela nebylo před polovinou 19. století obvyklé. Synagoga sloužila později také jako škola. Od roku 1808 měla ŽNO Hříškov všechny náležitosti potřebné pro správu náboženské obce: fungovala zde synagoga, ŽNO měla vlastní hřbitov, náboženskou školu, lázeň i matriku (vedení matriky), působil zde rabín, učitel náboženství pro školní mládež, kantor, rituální řezník. V obci nevznikl žádný kompaktní židovský okrsek typu ghetta, typické však bylo soustředění židovských domů v sousedství Buškovského statku, tedy rovněž v historickém centru obce. Časnost vzniku a poloha židovského kostela vynikne, uvědomímeli si, že kamenná křesťanská kaple byla v Hříškově postavena až roku 1834 z prostředků hříškovských obyvatel.17 Kamenné stavbě však s určitostí předcházela dřevěná.

(Pokračování příště) 

2. část 
3. část  


1 Za cenné rady a připomínky k tématu děkuji prom. fil. Jiřímu Fiedlerovi, odbornému pracovníku Židovského muzea v Praze. Jiří Fiedler je autorem elektronické Encyklopedie židovských obcí, sídlišť a památných míst na území ČR, kterou sestavuje ve spolupráci s Mgr. Danielem Polakovičem. Heslo Hříškov z této encyklopedie mi posloužilo jako „odrazový můstek“ při psaní následujícího příspěvku.
2 Okres lounský. Popis, pověsti a příběhy. Uspořádal školský odbor lounské Budče, Louny 1920, s. 10 (2. část).
3 Dějinám Židů v Čechách a na Moravě se věnuje Goldův sborník z přelomu 20. a 30. let 20. století, Hugo GOLD, Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, Brünn 1929 a TÝŽ, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Brünn–Prag 1934, text týkající se hříškovských Židů najdeme na s. 144, jeho autory jsou Jaroslav Polák a Rokycana Prcha. Nově pojednává o Židech na našem území v souhrnné monografii Tomáš PĚKNÝ, Historie Židů v Čechách a na Moravě, Praha 2001. Stručnou historii Židů u nás podává také Arno Pařík v úvodu k publikaci věnované židovským památkám (Jiří FIEDLER, Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha 1992, úvod na s. 5–24).
4 O židovských obchodnících v Praze a jejich účasti na zdejších trzích se zmiňuje zpráva arabsko-židovského kupce Ibrahíma ibn Jakúba z let 965–966, podle níž židovská osada ležela patrně v blízkosti knížecího tržiště v podhradí Pražského hradu. Edice pramenu viz Magnae Moraviae fontes historici III., Brno 1969 (druhé vydání 3. dílu: Praha 2011).
5 K lounské a žatecké židovské komunitě zejména Goldův sborník, Hugo GOLD, Juden und Judengemeinden Böhmens (lounským Židům se na s. 348–436 věnuje Kamil Linhart, o žateckých Židech pojednává na s. 579–584 Ernst Mändl a Heindrich Schwenger). K lounským Židům nově též Antonín HLUŠTÍK, Abychom nezapomínali. Příběhy ze života židovské menšiny v Lounech 1849–1949, Louny 2010.
6 K historii Hříškova blíže František ŠTĚDRÝ, Farní osada smolnická, Praha, s. d.
7 Pramen byl edičně zpřístupněn v 18. ročníku Historické demografie (Eduard MAUR – Dagmar PÍŠOVÁ, Sčítání konzumentů soli v Čechách roku 1702, HD 18, Praha 1994, s. 7–67). V době, v níž bylo sčítání provedeno, žila naprostá většina židovských obyvatel v pražských městech (23% tamějších obyvatel mělo židovský původ), případně ve větších městech královských, a teprve pozvolna docházelo k jejich usazování pod ochranou vrchností v českých poddanských městech, městečkách i na vesnicích. Nabízí se souvislost mezi příchodem Židů do Hříškova a jejich vypuzením z blízkého města Loun, odkud byli vyhnáni po polovině 17. století kvůli domnělé krádeži monstrance z děkanského chrámu (Kamil LINHART, Dějiny Židů v Lounech, in Hugo Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Brünn–Prag 1934, s. 351). Pro tuto hypotézu však chybějí jakékoli doklady. V Lounech směla od té doby pobývat pouze rodina tzv. chráněného Žida. To byli nejprve Miroticové, obývající dům čp. 3 v tehdejší Židovské – dnešní České ulici.
8 Podrobný přehled o průběhu solní reformy a o vzniku pramene viz František GABRIEL, Lidnatost na počátku 18. století, Demografie 9, 1967, s. 241–249, s. 343–348. Základní informace též v úvodní studii k edici pramene (viz předchozí pozn.).
9 Sčítání ostatně uvádí kromě již zmíněných čtyř židovských obyvatel pouze dalších 17 osob křesťanského vyznání.
10 K Buškovskému statku, zejména k jeho statusu a postavení jeho obyvatel, viz Veronika ŠTĚPÁNOVÁ, Buškovský statek. Historie rakovnického manského dvora v Hříškově, RHS 8/2011, s. 77–107.
11 Jedná se o panství Pátek, Panenský Týnec, Toužetín a Mšec. Pátou částí byl zmíněný Buškovský statek.
12 Výsledky soupisů jsou uloženy v Národním archivu v samostatném fondu nazvaném Soupisy Židů (HBS). Soupisy židovských familiantů z roku 1783 a soupisy židovských rodin z roku 1793 byly vydány v edici (Ivana EBELOVÁ a kol., Soupis židovských familiantů v Čechách z roku 1783 I. a II. díl, Praha 2008–2010; Soupis židovských rodin v Čechách z roku 1793, Praha 2002–2006). Výsledky soupisů rozebírá Rudolf SANDER, Počty Židů v Čechách v 18. a na počátku 19. století, SAP LII/2002, s. 521–590.
13 SOkA Louny, fond Okresní hejtmanství Louny, karton 151, stanovy ŽNO v Hříškově z roku 1875. Podle jiného zdroje sahá vznik ŽNO v Hříškově do doby návratu Židů po jejich vypovězení z českých zemí za vlády Marie Terezie, a pamětní kniha hříškovské ŽNO ji klade do roku 1782; kronikářem byl po dlouhou dobu Josef Petrš (Jaroslav POLÁK – Rokycana PRCHA, Dějiny Židů v Hříškově, in Hugo Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, Brünn–Prag 1934, s. 144).
14 Archiv Židovského muzea v Praze, fond ŽNO Louny, sign. 34981. Stanovy jsou v rukopise, psány dvojjazyčně – jidiš a německy. Část textu byla roku 1733 opsána ze starší knihy; zápis odkazuje až k roku 1652 (v židovském letopočtu 5412). Jedná se o zatím nejstarší známý text pocházející z činnosti hříškovské ŽNO. V Archivu Židovského muzea v Praze bychom našli také některé další materiály vztahující se k ŽNOv Hříškově, zejména knihu obřízek z let 1796–1848, knihu sedadel z let 1810–1867 a dvě pokladní knihy z let 1794–1860 (všechny zmíněné materiály jsou součástí fondu ŽNOV Louny).
15 Jiný zdroj udává, že hříškovská ŽNO se skládá z asi 30 menších obcí (Jaroslav POLÁK – Rokycana PRCHA, Dějiny Židů v Hříškově,).
16 Toto tvrzení nejspíše odpovídá skutečnosti, roku 1856 totiž v Hříškově proběhly oslavy 50. výročí založení židovské svatyně (článek viz Tagesbote aus Böhmen, 13. 11. 1856).
17 SOkA Louny, Farní úřad Smolnice, Inventář kaple Hříškov 1913, inv. č. 8. Křesťanským obyvatelům Hříškova poskytoval duchovní služby farář a kostel sv. Bartoloměje v sousední Smolnici, pod jejíž farní úřad obec od středověku spadala.


 

 

 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu