iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
Prodlouženo
11.5. - 28.6.2020

Galerie u Plazíka
Peruc
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí.  Výstava je přístupná při dodržení předepsaných hygienických opatření o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 28. června 2020.
PLAKÁTEK

Jana Mézlová
JE LIBO VEJCE?
28.5. - 21.6.2020
Oblastní muzeum Louny
Výstava kalíšků na vajíčka ze sbírky perucké Akademické malířky Jany Mézlové.
PLAKÁTEK

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Charlotta Garrigue Masaryková
Američanka, která se stala Češkou

12.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Komponovaný pořad z dopisů a vzpomínek Charlotty a Alice, provázený lidovými písněmi a hudbou.
PLAKÁTEK 
 

Pejskiáda
14.6.2020 ve 10 hod.
Telce
Sport. areál J. Zelenky
SKO Farma zve na Pejskiádu do Telec. Počet účastníků omezen, přihlášení předem nutné!.  
PLAKÁTEK  

Výroční koncert
100 let CČSH
14.6.2020 14 hod.
Kaple M.J.H. Peruc
Husité zvou na odložený koncert Chrámového pěveckého sboru NO CČSH v Lounech.
PLAKÁTEK
     

Marrákeshem krok za krokem
19.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Přednáška PhDr. Marie Imbrové.
PLAKÁTEK
   

Zámecký piknik & noční karneval
20.6.2020 13 hod.
Zámek Pátek n.O.
Kostýmovaný zámecký piknik & noční karneval v maskách, soutěž o nejlepší fotografii v zámeckých nikách, odpolední hry a soutěže o drobné ceny
Zámek Pátek 

Tajemný poklad na Pátku
27.6.2020 14 hod.
Zámek Pátek n.O.
Šerm a různé kratochvíle pro všechny hravé lidičky.
Vstupné dobrovolné

Zámek Pátek  

Peruc kino
UZAVŘENO 
Obecní kino v Peruci zůstává uzavřeno až do 31. srpna 2020. Pokud to podmínky umožní, bude znovu otevřeno od září 2020.

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK   

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum uzavřeno.
Muzeum české vesnice bude pro veřejnost otevřeno od úterý 9. června 2020, a to bez konání slavnostní vernisáže. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Peruc, Obecní knihovna
Obecní a místní knihovny budou pro veřejnost otevřeny od pondělí 8. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek
 

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Galerie u Kozorožce arrow Naučná stezka Perucko 2
Naučná stezka Perucko 2
Napsal Plazík st.   
Pátek, 28 únor 2014
   Po seznámení s Naučnou stezkou Perucko se vydáme po její trase, panel od panelu. Prvá zastávka je na historickém náměstí u panelu č. 2.

2.1 HISTORIE OBCE PERUC

Historik Václav Vladivoj Tomek (1818 – 1905) napsal o Peruci:
„Peruc, jako spanilá sestra posvátného Řípu, je půvabná i svojí volností. Ničím nesemknutá a nesevřená, volná jako orlí hnízdo na zasněné skále, odkud daleko široko lze se rozhlížeti po ohromném prostranství země české, jeví se poutníku, který sem zaměřil z pout velkoměsta.“

Dějiny Peruce sahají až do pravěku. Existence lidských sídel je zde téměř kontinuálně doložena již z mladší doby kamenné (6. – 4. tis. před n. l.). V průběhu dalších tisíciletí zde sídlili  lidé  z  doby  bronzové i železné. Na přelomu letopočtu, po odchodu keltského obyvatelstva, zde bylo území osídleno Germány, na jejichž místo pak v polovině 1. tisíciletí našeho letopočtu přicházejí naši nejstarší slovanští předkové.
Počátky osídlení na Peruci jsou zřejmě ovlivněné existencí vydatného pramene podzemních vod. Též název obce se odvozuje od „praní“ ve studánce, která zde vždy bývala a dala základ všeobecně známým pověstem. Již v latinské Kosmově kronice začátkem 12. století je vylíčen příběh setkání přemyslovského knížete Oldřicha s Boženou, dcerou (manželkou?) zdejšího zemana Křesiny (uváděn r. 1002). Kronikář Václav Hájek z Libočan  tento příběh umístil  do Peruce. 
První písemné zprávy pocházejí z roku 1170, kdy je Peruc zmiňována jako majetek pánů z Peruce - Měška a Hroznaty.  Na konci 12. stol. se z písemných pramenů držitelé Peruce ztrácejí, až v roce 1273 je zmiňováno o držbě  části  Peruce premonstrátským klášterem na Strahově. S premonstráty se o Peruc  dělil  Dětřich  Bořita z Peruce, doložený roku 1297. Ten je v roce 1319 vzpomínán jako „držitel sešlého hradu na silném prameni vody“. Dále je situace držby Peruce značně nepřehledná. Doba husitských válek a dlouhá doba po nich je v dějinách Peruce neznámá. Teprve v  roce 1498 sedí na perucké kamenné tvrzi Zikmund Pětipeský z Krásného Dvora. Pětipeští jsou majiteli do roku 1543, kdy se Peruc dostala do rukou Elišky z Krajku, poručnici sirotků po Jiřím Popelovi  z Lobkovic na Divicích. Roku 1597 byla středověká tvrz přestavěna na renesanční zámek a perucké panství koupil Jan Hruška z Března. Existoval zde pivovar, sladovna, ovčín, dvě krčmy, dva mlýny, kostel, fara, vinice, chmelnice, zahrady, dva rybníky s mlýny a lom kamene. Majitel však byl známý „hýřilec“ a opilec a při jízdě kočárem v opilosti vystřelil, koně se splašili a Hruška zahynul. Jeho děti majetek prodaly v roce 1611 Alžbětě Zapské ze Šlivic. Tato šlechtična se vlivem válečných událostí po roce 1620 dostala do dluhů a musela Peruc prodat. Novou majitelkou se stala roku 1627 Alžběta Volfomína Žďárská. Doba, ve které spravovala perucké panství byla díky válečným událostem velmi kritická. Třicetiletá válka se podepsala i nLedeburka Peruci, vesnice byla po odjezdu vojska zpustošená. Neutěšenou situaci komentují  slova: „Tato ves na stavení jest zpustlá, zkažená, spálená a zruinovaná…“
Na panství ležely značné dluhy, proto potomci Alžběty Volfomíny Žďárské majetek roku 1673  proThundali. Novým majitelem se stal Johann Dietrich svobodný pán Ledebur a jeho rod držel Peruc více než sto let. V letech 1798 - 1814 bylo  panství majetkem knížat Kinských, kteří o něj nejevili takřka žádný zájem.  To se však změnilo za držení Thun-Hohensteinů. Roku 1814 koupil perucké panství František Antonín hrabě Thun-Hohenstein (1786 – 1873) vzdělaný a kulturní šlechtic, výborný hospodář a pokrokový reformátor.  Jeho vnuk František de Paula Antonín (1847 – 1916) se v době, kdy byl pánem peruckého panství, velmi zasloužil o rozvoj obce. Jeho přičiněním byla Peruc 18. listopadu 1898 povýšena Císařem Františkem Josefem I. na městys a od 24. listopadu 1900 mohla užívat i vlastní  znak. V držení tohoto rodu zůstal perucký zámek i dvůr až do roku 1945. 
                                                                                             
popis popis Helena Halamová, 2010
 

 

 

 

 

2.2   Významné a památkově chráněné  stavby  v Peruci

Historickým centrem Peruce je náměstí, které si dodnes podrželo rysy promyšleného barokního urbanismu. Hlavní dominantou jsou zde  zámek (panel č. 3) s ohradní zdí a bránou do zámeckého parku, a  kostel sv. Petra a Pavla s farou (čp. 11) – samostatný text 2.3.


Náměstí dnes obklopují z větší části přestavěné statky, mezi nimiž je umístěn bývalý zájezdní a poštovský hostinec (čp. 19) s výraznou empírovou fasádou zdobenou pilastry a psaníčkovými sgrafity s poštovskými trubkami pod římsou z počátku 19. stol.
Vedle stojící patrový objekt je stará kovárna (čp. 18) – hodnotné stavení  z počátku 19. století, nyní rodinný dům.


Z druhé strany hostince je patrový dům s plasticky zdobenou fasádou smíšeného novorenesančního – novobarokního slohu z konce 19. století. Má opravenou fasádu porušenou modernizací a výměnou oken.
Nejnovější archeologický průzkum z roku 2001 potvrzuje v galerii U Kozorožce (čp. 23) osídlení již na přelomu 12. a 13. století.
Bývalá škola (nyní zdravotní středisko) – byla postavena v 60. letech 18. století, k jejímu rozšíření došlo roku 1823 a za podpory Thun-Hohensteinů bylo v roce 1865 přistaveno patro.


U vjezdu do farního dvora je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého od K. Platzera datovaná do r. 1857, která původně stála na můstku u Oldřichova dubu.
Uprostřed parčíku je figurální pomník z roku 1922 od Emanuela Juliana  Kodeta  připomínající  válečné události a hlavně padlé v 1.světové válce.  Na podstavci jsou vytesána jména čtyřiceti padlých. Pomník byl postaven v centru návsi, kde v minulosti stávala stará kašna nad rybníčkem. Rybníček byl v té době již dávno vyschlý, zůstala však pověra, která říkala, že přijde válka, v níž padne mnoho lidí a rybníček bude přetékat krví…

Opodál  stojí dřevěná vidlicová zvonice – vidlák bez zvonu (ten byl zcizen v 90. letech 20. stol.) a tzv. konstituční kříž (kamenná boží muka) postavený roku 1848 zásluhou známého obrozeneckého kněze Františka Daneše, který v Peruci působil v letech 1840 – 1892.
Naučná stezka vás dovede k  Boženině studánce (panel č. 5). Vydatný pramen podzemních vod byl na paměť bájného setkání  Oldřicha a Boženy upraven v druhé polovině  19. století v novogotickém duchu.
V kopci naproti studánce stojí tradiční statek čp. 38 se zbytkem pozdně barokního štítu. Pod ním je další  statek čp. 40  s patrovou obytnou budovou s necitlivě zmodernizovanou fasádou, ve kterém se narodil František Jaroslav Čech, otec básníka Svatopluka Čecha – ten zde u svého dědy rád trávil mnohé chvíle. (V roce 1906 byl Sv. Čech jmenován čestným občanem Peruce). Pod ním další tradiční statek čp. 41 s patrovou obytnou budovou s vkusnou  fasádou s původními okny. Do těchto míst  je kladeno místo Křesinovy tvrze, ve které  žila Božena.

Silnice dále míjí novorenesanční radnici s výraznou fasádou zdobenou sgrafity z r. 1887. Pod radnicí dříve býval podjezd, kde byla kovárna. Dnes je zde zajímavé sklepení využívané jako klubovna  mysliveckého sdružení.
Díky rozvoji Peruce došlo v letech 1911 – 1912 pod vedením peruckého stavitele Julia Löbla k výstavbě nové školní budovy (na Komenského ul.), která stojí dodnes. Na svou dobu to byla velmi moderní budova s ústředním topením.

Stejně jako v jiných místech i v Peruci byl zřízen v roce 1922 Sbor církve československé. V červenci 1932 byl v Edenu položen základní kámen kaple této církve a stavba byla dokončena v červnu 1933.

Zdroj: Odborná publikace RNDr. Jana Marka, CSc., 1993 + Archiv městyse Peruc
Helena Halamová, 2010

 

2.3 KOSTEL SV. PETRA A PAVLA

Perucký kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu je jednou z barokních skvostů. Byl vybudován jako novostavba v letech 1722 – 1724  architektem Petrem Pavlem Columbanim.  Jedná se  o jednolodní stavbu s bohatou vnější i vnitřní výzdobou.  Hlavní oltář je obrácen k západu, tedy ne, jak bývá zvykem,  na východ. Stavěn je z opuky a velká část staviva je výsledkem ruční práce zdejších osadníků. Východní průčelí má nad hlavním  vchodem latinský nápis – chronostikon, který udává letopočet dokončení stavby (1724).   Průčelí kostela je zdobeno sochami  sv. Václava a sv. Jana  Nepomuckého, v horních partiích sochami Krista, po stranách se sv. Petrem, sv. Pavlem a anděly.

Centrem interiéru kostela je iluzivní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla a obrazem Nejsvětější Trojice z druhé čtvrtiny 18. století namalovaný Janem Adamem  Schöpfem. Oltář je dubový, pozlacený. V chrámové lodi stojí čtyři postranní oltáře ze dřeva, jsou bohatě vyřezávané (Panna Marie – pochází od malíře kněze Gerardiho r. 1677, sv. Antonín  Paduánský – též od Gerardiho, sv. Jan Nepomucký – autor neznámý a sv. Judy Tadeáš – autor neznámý). Kazatelna je dřevěná, polychromovaná jako slivenecký mramor, sochy bílé se zlatými okraji. Významnou památkou jsou také obrazy křížové cesty, které namaloval v roce 1761 lounský malíř František Smichaeus (1712 - 1772).  Barokní zpovědnice je dubová se zlacenými prvky. Vzácná renesanční křtitelnice se dochovala z roku 1553, je cínová a dokazuje velmi kvalitní kovoliteckou práci tehdejší doby. Byla přenesena ze starého farního kostela.
Varhany jsou z roku 1763  a pocházejí z dílny Ignáce Schmieda z Lokte. Mezi oltáři sv. Ant. Paduánského a sv. J. Nepomuckého můžeme na zdi vidět renesanční náhrobek jednoho z majitelů Peruce Fridricha (Bedřicha) z Lobkovic z roku 1597.  Uprostřed chrámové lodi se nachází hrobka Ledeburů z roku 1713.  Je kryta mramorovým kamenem a  je na ní německý nápis a ledeburský erb.

Kostel obklopuje bývalý farní hospodářský dvůr se zahradou, na jeho severní straně je starý hřbitov, který obsahuje několik pozoruhodných náhrobníků -  zajímavý je např. náhrobník se znakem Purkrabího z Donína  (zkřížené jelení parohy) asi ze 16. století.
Fara u kostela byla vybudována spolu s barokním kostelem  v 19. století však došlo k její novorenesanční přestavbě, a později byla ještě zmodernizována.  Dnes slouží fara jako církevní byt a sídlo Království hudby a veselých písniček – spolek pro rozvíjení hudební a dramatické výchovy dětí.
Zdroj: M. Neudertová-Hrubá – Kniha Peruc a okolí v proměnách času,  Archiv městyse
Helena Halamová, 2010
 

Naučná stezka Perucko 1 - 20   

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu