Občas si vyjdu Perucí, zejména tou historickou spodní, a trochu ji nafotím. Tentokráte to byly podzimní procházky.

Za podzimními barvami jsem vyrazil již začátkem října. Všude však ještě převládala zelená, listy se letos nějak nechtějí začervenat, zažloutnout, zhnědnout a já nevím, jaké další barvy mají ještě rády. Překvapením jsou letošní kaštany, které již dlouhá léta v červnu díky klíněnce zhnědnou a do konce léta bývají holé. V tomto roce vydržely zelené až do srpna a i začátkem října mají pěkné rozčepýřené listy.
Já vyrazil za odpoledním sluncem a chtěl jsem obejít spodem celou Peruc až parku. Kolem kina a Přítelovic vily jsem došel až na bývalou Šlepku, úzkokolejku do cukrovaru v údolí pod vsí (dnes kemp a koupaliště). Minul jsem bývalé velké zahradnictví rodiny Páchovi a po chvíli přede mnou zazářil dům paní Třeskové, který nyní citlivě rekonstruují Dvořákovi ze Stradonic. Copak zde asi bude, prý možná služby pro turisty. Peruc je potřebuje a už se těším. Kolem Oldřicha jsem vyšel k rybníku Dolejšáku, kde jsem se, jako již mnohokráte, na delší dobu zaseknul. I když je v posledních letech jeho okolí neupravené a na hladině spadané větve (peručtí rybáři na vše sami nestačí), stále mne láká toto místo, jako stvořené pro vodníky a Rusalky. Ještě pár fotek u Hořejšího rybníku a hle, sluníčko se schovalo za střechy peruckých domů. V parku již jen pár fotek a nakonec ještě opukové zdi bývalých farských chlévů. Jak dlouho ještě asi budou stát? V posledních letech se začínají rozpadat.

FOTO kolem Dolejšáku

V prvé polovině října začalo pršet a po ránu leží mlha, to správné počasí na podzimní zbarvení přírody. Možná, že letos nejsou barvy jako v letech předchozích, ale pro citlivé oko je krásné dívat se na keře, stromy a spadané listí se širokou paletou barev. Počasí je více aprílové, po minutách se střídá pošmourno, sluníčko a déšť. Vyrazil jsem za mírného slunce k zámku a Boženině studánce, tam již paprsky životadárce zahalila nízká oblačnost. Vrata na spodní zámeckou zahradu jsou již téměř rozpadlá a krásný zdobený plot pomalu rozebírají vandalové. Studánka zatím jejich nájezdům odolala, ale špína okolo není pro oko turisty nic moc. Kolem devastovaného prvorepublikového obchodu a vinárny pana Rosenbauma a branou k další rozpadající se historické perucké stavbě bývalého pivovaru. Kousek dál je Mateřská škola, kterou jsme v prvé polovině 70.let postavili pro malé Peručáky a dodnes pro ně slouží. Z parku se ozýval dětský křik, ale děti to byly trochu větší, družina perucké školy sbírala kaštany pro zvířátka na zimu. Zde již pestrost barev září i v šedivém počasí a jeden neví, kam dřív namířit objektiv. Prošel jsem k vratům a zpět kolem uzavřené Fillovi síně další branou prošel mezi zámek a kostel. Ještě pár fotek ne úžasném prostoru, vytvořeném mistrem P. P. Columbanym. Druhá malá barevná podzimní procházka končí. Podzim má své kouzlo, ale nás již brzo čeká zima. Uvidíme, co nám přinese.

FOTO Procházka parkem 
FOTO Procházka parkem s LOMO náladou
FOTO Procházka parkem snová a stará (pouze na Facebooku)