Fotbal na Peruci Padesátka podruhé | Padesátka podruhé |
| Napsal Plazík st. | |
| Pondělí, 23 září 2013 | |
|
Jak jsem napsal v předchozím článku, sobotní odpoledne jsem věnoval setkání s bývalými spolužáky v Třebenicích. A bylo to výroční. Vždyť je to již padesát let, co jsme opustili základní školu.
Já jsem sice s touto třídou nekončil, v Třebenicích jsme bydleli od roku 1954 do 1958, takže jsem tam byl necelé čtyři roky. Proto Padesátka podruhé, na Peruci jsme se sešli již na jaře. Ale do Třebenic mne pozvali kamarádi již v roce 2008 a rád jsem za nimi již potřetí přijel. Našla mne tehdy spolužačka Vilma, bydlící v Lounech a pořádající Lídě dala kontakt na mne. FOTO z Třebenic
|
Dříve než ke škole jsem zajel k třebenickému nádraží, kde jsme bydleli a s partou kamarádu užili mnoho dětských radovánek i dobrodružství. Nádraží, ale zejména jeho okolí je ve zuboženém stavu, všude křoviny a plevel. Švestková dráhu již není provozována, pouze v létě zde jezdí víkendové vlaky. Nafotil jsem si vše a když jsem přicházel k autu, vyšla z vilky kamarádka Eva, moje nejbližší spolužačka. Spolu jsme odjeli na náměstí, kde již byla před Radnicí početná skupina spolužáků. Pozdravili jsme se a po chvíli zasedli do restaurace. S námi prví dva učitelé, později přišly ještě další dvě paní učitelky. Já je bohužel neznal, učili až v měšťance. Ani spolužáků po těch 55 letech moc neznám, obzvláště, když se schází třídy A, B, a C, včetně těch, kteří do místní školy přišli až do vyšších ročníků. Dobře znám Vilmu, Evu, Lídu, Honzu a Frantu (ten tam nabyl), na některé ostatní si vzpomenu pouze, když se mi připomenou. To ale nemění nic na tom, že setkání s nimi je velmi příjemné. No a tak jsme poseděli, pojedli a popili a bylo nám všem fajn. | < Předch. | Další > |
|---|
