2.6.2002
Tak. Do České republiky se vrátilo strašidlo nacionalismu, čteme a slyšíme všude kolem nás. Po Mečiarovi, Miloševičovi, Žirinovském, Le Penovi a jiných ho tedy nejsme prosti ani my, Češi.
Čteme o tom v novinách, slyšíme o tom v televizi a znepokojeně nad sebou zdviháme obočí. Tak hluboko jsme klesli!! Měli bychom se kát, aby nás vůbec vzali do civilizované Evropy! A tak se kajeme. Kajeme se z vraha Boleslava, z Husa, z Žižky, kajeme se nacionálních obrozenců, kajeme se z Palackého, kajeme se z Jiráska, kajeme se ze vzniku republiky, kajeme se z Beneše, kajeme se z atentátu na Heydricha, kajeme se z vítězství v 2. světové válce. Zkrátka, kajeme se z umělých mýtů, které jsou ve skutečnosti ostudou naší historie. Existuje snad nějaké údobí, z něhož se kát nemusíme, za které se není třeba stydět? Co takhle, jen namátkou, rozkvět našich zemí po bitvě na Bílé hoře nebo rozvoj ekonomiky za protektorátu? Jsou to jenom návrhy…
Hloubavější ale zapochybují. Kát se, to ano, ale z čeho vlastně? Je nepříjemné být nacionalistou a neznát přesně smysl toho slova. Jak sladce je těm, kteří vědí, čeho se mohou díky své úchylce potencionálně dopustit! Snad nám encyklopedie (Diderot, 1999) napomůže v přijmutí viny: „Nacionalismus je postoj jednotlivce, hnutí nebo státu, který vidí v prosazení zájmu svého národa hlavní cíl politiky. Směřuje k dosažení suverenity ustanovením samostatného státu.“ Aha, ale copak Česko není samostatné? Naštěstí to ještě pokračuje: „V období formování moderních národních států 19. stol. byla nacionalismu obvykle přisuzována pozitivní funkce. Po ustavení národního státu se někdy změnil v obhajobu agresivní politiky určitého národa.“ To už je lepší. Takže my Češi, Moravané a Slezané se snažíme agresivně prosadit na úkor jiného národa. Třikrát fuj, je mi z nás špatně! Ještě odkaz na šovinismus. To bude katarze!! „Krajní podoba nacionalismu, slepá víra v nadřazenost svého národa a méněcennost národů jiných.“ Ano, vzpomínám si, přece již Reinhard Heydrich nazval Čechy smějícími se bestiemi. Fuj, nadřazujeme se smíchem, srandou, zesměšňováním ostatních!! Ale opět ta proklatá česká pochybovačnost- na úkor koho se vlastně snažíme agresivně prosadit? Vždyť to ví z médií každý školák, na úkor Haiderových Rakušanů, Stoiberových Němců a Orbanových Maďarů! Dobrá, ale co po nich chceme, co jim chceme vzít, čím se proti nim chceme agresivně prosadit? Jde nám o morální zadostiučinění, chceme jejich majetek, chceme jejich prostor? Nechtějí to všechno spíš oni po nás?! Proboha, konečně jsem v sobě pocítil pravý záchvěv nacionalismu! Otřásám se nad sebou odporem- vidím zájem svého národa jako hlavní cíl a směřuji k udržení suverenity našeho státu. Učebnicový příklad nacionalisty! Stop nacionalismu! Stop nacionalismu!!
Jan Vnouček, 1.6.2002
|