iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jaroslav Maťák
VIDÍM
Prodlouženo
11.5. - 28.6.2020

Galerie u Plazíka
Peruc
Jaroslav Maťák, fotograf celý život spojený s Litoměřicemi. Výstava představuje jeho tvorbu od jeho počátků koncem 50. let až po závěrečné práce těsně před smrtí.  Výstava je přístupná při dodržení předepsaných hygienických opatření o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 28. června 2020.
PLAKÁTEK

Jana Mézlová
JE LIBO VEJCE?
28.5. - 21.6.2020
Oblastní muzeum Louny
Výstava kalíšků na vajíčka ze sbírky perucké Akademické malířky Jany Mézlové.
PLAKÁTEK

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Charlotta Garrigue Masaryková
Američanka, která se stala Češkou

12.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Komponovaný pořad z dopisů a vzpomínek Charlotty a Alice, provázený lidovými písněmi a hudbou.
PLAKÁTEK 
 

Výroční koncert
100 let CČSH
14.6.2020 14 hod.
Kaple M.J.H. Peruc
Husité zvou na odložený koncert Chrámového pěveckého sboru NO CČSH v Lounech.
PLAKÁTEK
     

Marrákeshem krok za krokem
19.6.2020 18 hod.
Za Dubem Peruc
Stodolní divadlo
Přednáška PhDr. Marie Imbrové.
PLAKÁTEK
   

Zámecký piknik & noční karneval
20.6.2020 13 hod.
Zámek Pátek n.O.
Kostýmovaný zámecký piknik & noční karneval v maskách, soutěž o nejlepší fotografii v zámeckých nikách, odpolední hry a soutěže o drobné ceny
Zámek Pátek 

Tajemný poklad na Pátku
27.6.2020 14 hod.
Zámek Pátek n.O.
Šerm a různé kratochvíle pro všechny hravé lidičky.
Vstupné dobrovolné

Zámek Pátek  

Peruc kino
UZAVŘENO 
Obecní kino v Peruci zůstává uzavřeno až do 31. srpna 2020. Pokud to podmínky umožní, bude znovu otevřeno od září 2020.

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Za Dubem
Peruc

Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Ukliďme Perucko
2020 
ODLOŽENO !
PLAKÁTEK   

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum uzavřeno.
Muzeum české vesnice bude pro veřejnost otevřeno od úterý 9. června 2020, a to bez konání slavnostní vernisáže. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Peruc, Obecní knihovna
Obecní a místní knihovny budou pro veřejnost otevřeny od pondělí 8. června 2020, v průběhu června bez konání kulturních a doprovodných akcí. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek
 

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Maminčiny setiny 3, válka a co poté?
Maminčiny setiny 3, válka a co poté?
Napsal Redakce   
Středa, 14 listopad 2012

     Dokončení vzpomínek paní Pišvejcové, tak jak je sepsal před 12 lety její syn Jaroslav.

 

   Začal život v bývalé vlasti a Pišvejcovi, obklopeni  chladem až nepřátelstvím nadšených a  „vítězných“ spoluobyvatel přišli o těžce vytvořené nové hospodářství. Říše zkonfiskovala bez náhrady veškeré nemovitosti a živý inventář – dobytek.Rodina se čtyřmi dětmi se po krátkém čase musela odstěhovat, azyl našla u rodičů manžela paní Libušky. V nejtěžším a nejistém období rodiny, kdy jediným kladem byla ztráta povinnosti splácet vysoké dluhy,nezapřel manžel svoji mentalitu rolníka.Hledal východisko v pronájmu hospodářství a to se mu po několika pokusech podařilo na Lounsku. Propachtoval třicetihektarový statek na Peruci, kam se rodina koncem roku 1940 odstěhovala.Již potřetí začal proces počátků hospodaření, se všemi těžkostmi včetně zadlužení. Situace byla ztížena protektorátními poměry. Snad jen útrapy denního života byly na vesnici snazší, základní obživu poskytovalo hospodaření.Pan Pišvejc neměl náturu bojovníka a jako většina vesničanů, rolníků, se nezapojil do žádné odbojové činnosti.
    Válka skončila a Pišvejcovi přirozeně usilovali o návrat svého hospodářství v pohraničí. Ale jak již při první návštěvě, nedlouho po konci války ,zjistili, že usedlost byla obsazena příslušníkem „Svobodovy“ armády.Ten, očekávajíc svoji rodinu z Volyně, od záboru neustoupil. Situaci vyřešily až úřady, když rodině přidělily podíl z percelace velkostatku na Peruci.Součástí byly hospodářské budovy, obytné stavení bylo získáno až po finančně nároční přestavbě ovčína.Rodina musela začít splácet i svůj předválečný dluh,jehož značná část po odečtu odškodného za vysídlení ji nebyla nijak prominuta.
    Byl to již čtvrtý počátek hospodaření za uplynulé čtvrtstoletí. Ten však v počátku padesátých let vyústil v období kolektivizace zemědělství. Za výše popsané těžké finanční situace a při tlaku tehdejšího poúnorového režimu, hrozícímu tvrdými sankcemi při neplnění dodávek, se rozhodl pan Pišvejc se svoji ženou vstoupit do JZD Peruc.
    Je známo, že v padesátých letech nová zemědělská družstva procházela nejtěžším obdobím své existence, výdělky družstevníků byly minimální a žilo se zejména se záhumenek. A případné úspory vzala měnová reforma v roce 1953.
    Naše jubilantka s hrdostí vzpomíná, že v tomto tak těžkém období postupně vystrojila svatbu všem svým třem dcerám.  Syn, který po otci nezdědil mentalitu zemědělce, vystudoval na základě svého rozhodnutí stavařinu na technice v Praze. Nezapomenutelnou událostí pro rodinu byla jeho promoce na stavebního inženýra v roce 1957 v pražském Karolinu.
    Rodina přežívala všechny těžkosti a útrapy hlavně díky ladícímu partnerství paní Libušky se svým manželem, vztahu vzájemného porozumění a lásky. Přesto jubilantka dodnes vzpomíná na některé drobné rozepře a zejména na tu v roce 1940. Tenkrát ji při hledání možnosti dalšího hospodaření manžel přivezl na pěkný statek s výhodným pronájmem.Bylo to na Rakovnicku a statek byl samotou mezi lesy. Paní Libuška, společensky založená, však odmítla. I po letech ji ještě manžel připomínal  tuto ztracenou příležitost.
    V šedesátých letech se situace v peruckém JZD stabilizovala a rodině umožňovala skromný spokojený život. Naše jubilantka celou dobu dělal v kravíně. Zažila dobu ručního dojení krav ve starých prostorách, ale i přechod k počátkům dojení strojního a jeho širokého uplatnění v nových kravínech. V roce 1965 dovršila zákonem stanovenou hranici a odešla do důchodu. I poté však v případě potřeby v družstvu vypomáhala.
    Všechny děti se již osamostatnili a založili rodiny. V roce 1972 po delší nemoci ztratila svoji životní oporu, manžela Miloslava. Tak zůstala ve stavení sama. K překonání tak obávaného období ji pomáhala práce na záhumence a časté návštěvy dětí a kamarádek.. Nejhorší pro ni byly noci v prázdném domě.
    K delší dobu trápícím bércovým vředům se začali přidávat i další nemoci stáří. Nevyhnuli se ji ani  operace , od žlučníku až po šedý zákal. Paní Libuška nacházela pomoc v těchto chvílích ve své rodině, v generacích peruckých praktických lékařů a v lounské a mostecké nemocnici.
 Nejtěžší rány do oslabené psychiky však přinesl odchod nejbližších. V roce 1989 zemřela nejmladší dcera Marta a v roce 1993 druhá dcera Miloslava. Obě po těžké nemoci. Sama o této situaci říká „Nejkrutější pro matku je pochovávat své dítě.“V té době zemřel i bratr Václav a její další kamarádky, s kterými si tak rozuměla.V roce 1995 se k ní přistěhoval po odchodu do důchodu její syn Jaroslav, který ji poskytuje nejzákladnější péči a hlavně ji zbavuje nenáviděné samoty. Často přichází nejstarší dcera Libuše a nahrazuje chybějící ženskou ruku v domácnosti.
    Při každém setkání se stoletým člověkem se ptáme jaký je recept na dlouhověkost.V případě naší jubilantky není na takovou otázku určitá odpověď. Stravovala se stejně jako všichni ostatní členové rodiny. Její jídelníček je zcela v rozporu s principy zdravé výživy. Nijak se nevyhýbala živočišným tukům,ovar a tlačenka byli uctívanou pochoutkou..Husy a kachny se před „popravou“ několik týdnů cpaly šiškami, aby „daly“ co nejvíce lahodného sádla na pekáči. S dnešními zásadami  se hodně pohybovala, nekouřila a alkoholu se napila jen v nutných společenských situacích. Ne z uvědomění, ale nechutnalo ji to.Máme-li si přece jen něco vzíti z jejího způsobu života, je to zásada „všeho s mírou“.
    Paní Libuše Pišvejcová a její celá rodina poděkovala při příležitosti  svých  narozenin věrným kamarádkám, paní Malypetrové a Novákové, peruckému lékaři MUDR Bufkovi, lounské paní doktorce MUDR Zikové a pečovatelkám z lounského Medika servisu.
    Sté narozeniny – velevýznamnou událost - oslavila jubilantka se svou rodinou, dvěma dětmi, šesti vnoučaty a devíti pravnoučaty.  Byla přijata na perucké Radnici a dokonce si při muzice, která ji před vchodem hrála, zatancovala.

(Z podkladů pana Jaroslava Pišvejce připravil Mir.Blažek)
 
 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu