Před mnoha lety jsme chodily do lounského rokáče Opera na pěkné koncerty. Od té doby se hodně změnilo a tak jsem byl zvědav na pozvání do bývalého sklepa klubu.
I tento sklep prodělal mnoho změn, předválečný hotel Praha a jeho vinárna se za války staly klubem okupační armády Wermachtu, pak zase chvílu hospoda, od konce 70.let komunistická politická škola s vinárnou, určenou pro skryté oslavy tehdejší okresní smetánky, před revolucí sídlo OV SSM. Po revoluci klub Satan a od konce 90.let rokáč Opera. V roce 2003 ho dostali zpět Pionýři, ale moc neuspěli a tak se dnes tento vzácný prostor v centru Loun pronajímá. Nahoře je jakási prodejna, ale sklep zůstal, sice otlučený, ale s památkami na rokáč. A sem mne pozvaly kamarádky Pája, Macka a Hančí na oslavu svých narozenin. Sestoupil jsem po legendárních schodech, kde si kdysi Perlička vyrazil zuby a byl jsem u baru. Pája s Macíkem již nabízely nějaké pití, ale já si počkal na malé pivečko. Osud řidičů, nemohou slavit alkoholicky.
Pomalu se scházely další známé lounské undrgroundové tváře, Kuba pustil klasické rokenroly a pod klenbou se chystala prvá kapela. Woytus přivedl své Flower Cover. Už jsme se těšili na živou hudbu a to, co kamarádi hrají do takového podzemí patří. Sporé červené osvětlení, nálada připravená prvými loky různých nápojů a kapela vše rozjíždí. Úžasný zážitek a perfektní pařiči. FC hráli snad dvě hodiny a nikdo nechtěl končit. Absint však byl prázdný. Sestava trochu prořídla a závěr si překvapivě dobře vzal Kuba. Sklep již byl plný hostů, kteří přáli krásným oslavenkyním. Snad dokonce slavil narozky i Tonda L., s kterým jsme zabředli do vojenské techniky. Byla zde i Péťa U., bývalá klávesistka nezapomenutelného Čajového sevisu, Alenka, moje spoluherečka ze Sni sladce, moje nová krásná vnučka Adélka, Karel, Štěpán a desítky dalších kamarádů a kamarádek.
Připravila se další oblíbená kapela Furt Rovně s Markem u kláves. U bicích zůstal Hóňa a s kytarami Rosťa a Dráb. Mám jejich hudbu moc rád, ale musel jsem po chvíli odejít poslouchat vedle. Někdo tam pustil stroboskop a po pěti minutách mne mohl utrhnou oči. A navíc se v tomto malém prostoru dýmylo jako na maxi pódiu. Škoda, ale byla to jen malá kaňka na probíhajícím večeru. Vyměnil se prázdný sud piva, odhodily prázdné lahve a po malé obměně začal hrát revival právě zaniklých Psích vojáků, Vždyť Marková kapela z nich hodně vychází.
Už ty roky po šedesátce nevydržím tolik jako po padesátce a tak jsem se po jedné popůlnoční se všemi rozloučil a jel domů. V podzemí se ale slavilo až do rána a z neuvedených pramenů vím, že řádně, jak se říká až do úpadku. Moc vydařený Undrgroundový večer a skvělá oslava narozenin. Díky za pozvání Pájo, Macíku i Hanko.
FOTO z podzemí, dost undergoundové z mého mini Lumixu.
Diskuze
|