Tak mně minulý týden přišla pozvánka na letošní zájezd do Francie, krásné Provance a já si uvědomil, že jsem ještě na mé stránky nenapsal o loňském cestování do Akvitánie. Rychle alespoň v krátkosti činím nyní.
Z Loun jsme odjeli na další návštěvu Francie, kterou nám každoročně připravuje naše milá paní Jiřinka Vorudová, v osm večer od Kokosu. Přes Prahu, Rozvadov a noční Německo jsme ráno dojeli na hranice Francie. Posnídali jsme poblíž Verdunu, minuli Remeš se známou katedrálou, pod Paříží ještě jednou odpočinuli a již jsme se blížili k prvému cíli naší cesty. Ještě to nebyla Akvitánie, ale Île-de-France a zámek Fontainebleau pod Paříží. Zámek ve Fontainebleau je jeden z nejrozlehlejších francouzských zámků. Počátky zámku spadají do 12. století. Své současné podoby však nabyl zejména v průběhu 16. století, kdy jej na žádost francouzských králů přestavěli jedni z nejlepších italských architektů té doby. Zámek má stovky místnosti plných stovek turistů. Moc pěkná podívaná s odkazem na francouzské krále a císaře Napoleona a pěkným parkem s nepostradatelnou vodní plochou. Pokračovali jsme do regionu Indre-et-Loire a nám již známého Tours na Loiaře s katedrálou, stejně jako další mnohé nádhernou. Autobus musí po několika hodinách odpočívat a tak jsme spali prvý den poblíž tohoto města.
Po přespání v Tours jsme si prohlédli pěkné historické centrum města a vydali se "do Akvitánie", do přístavu La Rochelle na pobřeží Atlantiku v Biskajském zálivu. Pospíchali jsme do přístavu a rychlou lodí po Atlantiku jsme objeli známou pevnost Fort Boyard, která leží mezi ostrovy Île-d'Aix a Île d'Oléron v úžině Pertuis d'Antioche. Z lodi jsme po vyplutí viděli nejdelší francouzký most, spojující pevninu s ostrovem Ré. Asi po půlhodině jsme dopluli k pevnosti, která se začala stavět za vlády Napoleona v roce 1801, za účelem ochrany pobřeží, ale pro technické i politické potíže byla dostavěna až roku 1857. V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250 vojáků. Stavělli jsme ještě u ostrova Île-d'Aix a vrátili se do La Rochelle, kde odliv za dobu naší cesty odkryl stovky metrů bahnitého pobřeží a poté si prohlédli centrum tisíciletého města. Opět zajímavé místo, pro nás suchozemce hlavně mořským přístavem. Ubytovali jsme se poblíž města a chtěli si trochu zahrát a zazpívat s Pepou harmonikářem. Oproti předešlému dni to nešlo, řval na nás nějaký nevrlý Francouz. Bohužel je to již známý jev, že se ve Francii neumí večer bavit.
Prvým navštíveným městem třetího dne našeho putování bylo Saintes, město s římskými i gotickými památkami. Navštívili jsme dvě katedrály, v jedné z nich při jakési slavnosti byli Indové a Slováci v krojích. Prošli jsme kolem římského kolosea a pod vítězným obloukem a zatroubili na trumpety, kterých bylo plné náměstíčko. Na závěr jsme si prohlédli bývalý ženský klášter. Bylo se na co dívat. Cognac, ano město tohoto jména, bylo druhou zastávkou třetího dne cesty po Akvitánii. A koňaku je plné krásné městečko, jeden světoznámý výrobce vedle druhého. Navštívili jsme jednu z nejstarších rodinných firem , kterou založil původně skotský šlechtic Baron Otard v 18.století na zbytcích původního hradu. Zajímavá exkurze, plná silné vůně s průvodkyní z Ukrajiny. V závěru třetího dne jsme navštívili malé městečko Saint-Émilion z 2.století, plné krásných starých domečků a malých paláců, s jednou katedrálou a velkou věží, na kterou jsem si i vylezl. Díky i svým římským památkám je zapsáno do Světového dědictví UNESCA. A kolem samozřejmě samé vinice a v malých vinařstvích výborné nápoje z jejich hroznů. Ubytování u Bordeaux. Zde jsme mohli chvíli hrát a zpívat vevnitř, poté jsme se přesunuli na balkon a tentokráte sklidili potlesk kolemjdoucích.
Čtvrtý den jsme dorazili do hlavního města Akvitánie Bordeaux. Zastavili jsme u krásného sloupu Mon. des Girondis a poté prošli opět pěkným historickým centrem města s kouzelnými a upravenými uličkami. Jako v každém francouzském městě je i zde velká gotická katedrála, zde nese jméno St. André. A tramvaje zde nemají troloje, celé napájení je v zemi. Je zde pěkně upravené nábřeží řeky Gironde a fontánou. Odpoledne jsme zajeli k nedaleké Dune de Pilat, největší písečné duně v Evropě. Momentálně je vysoká 107 metrů a asi 3 km dlouhá. Rozšiřuje se rychlostí 5 metrů ročně a zasypává okolí. Tak velkou hromadu písku jsem ještě neviděl. Poté jsme se jeli vykoupat do Atlantiku na pláž v Arcachonu, prošli se přímořským městečkem a dali si zmrzlinu. Spali jsme opět ve stejném hotelu a povečeřeli mořské potvory. Díky, jednou to stačilo.
Pátý den cestování údolím řeky Dordogne jsme asi po 150 km dojeli do města hus a ořechů, se zrekonstruovaným středověkým jádrem a historií datovanou již do 9. století, směsice románské, gotické a barokní architektury, Sarlat. Další z francouzských skvostů nám nabídl i výborný husí oběd za 10 euro. Ze Sarlatu jsem odjeli na zámek Marqueyssae, usazeného mezi sedmi hrady v nádherném obrovském parku na útesech nad řekou Dordogne. Zámek a zahrady ze 17. století byly v 90. letech zrekonstruovány a poskytují kilometry vycházkových tras mezi sestříhanými keři a zdánlivě divokou přírodou kolem Belvederu. Poté jsme si ještě prohlédli skalní vesnici La Roque, vodácké centrum střední Francie. Tento den jsme v podvečer zakončili v dalším skalním skvostu, v klášteře Rocamadour. Dodnes je zde benediktinský řád, jehož příslušníci bydlí v horní skalní části kláštera. V době naší návštěvy sloužili nešpory v podzemní kapli sv. Amadoura z roku 1166. Klášter a zajména skalní svatyně Panny Marie je vyhledávaným poutním místem. Podél chodníku na serpentinách je Křížová cesta. Pod klášterem je malé městečko a na skále nad ním zámek. Blížil se soumrak a my rychle ujížděli k dalšímu ubytování u Brive.
Šestý den bylo zamračeno a občas pršelo. My opustili Akvitánii, krátce se stavili v deštivém Brive (Limousin). V regionu Centre jsme navštívili katedrálu v Chateauroux, naproti které je moc pěkné moderní centrum, velkou katedrálu v Bourges a další z úžasných děl G. Eiffela kanál v Briare. Kanál na mostě v Briare je akvadukt , který umožňuje plavbu nad Loirou. Poprvé jsem viděl mimoúrovňové křížení vodních toků.
Po přespání u Auxere jsme přijeli do posledního města, které jsme navštívili při návratu z Akvitánie. Bylo to historické Troyes v regionu Centre. Nádherné zachovalé jádro hrázděných domů s katedrálou, vodotrysky i další pěkná místa, určitě to stálo za prohlídku. Zde bych vydržel až do večera, ale my již museli domů. Před polednem jsme vyjeli k německým hranicím, přejeli jsme našeho západního souseda a v 19 hodin překračovali naše hranice. To už byl skutečný závěr naší cesty do Francie v roce 2010. Opět se vydařila a moc se nám tam líbilo. Díky paní Vorudová!
Ještě jsem připravil alba s účastníky zájezdu a lidičkami z francouzských uliček. Na cestách mne občas něco zaujme, a já zmáčknu spoušť. Človíčkové v přirozené podobě jsou úžasní. A to už jsou skutečně poslední série fotek z naší červencové cesty do Francie, zejména do Akvitánie.
FOTO
Den prvý
Den druhý
Den třetí - Saintes - Cognac - St.Emilion
Den čtvrtý - Bordeaux - Dune du Pilat
Den pátý - Sarlat - Marqueyssae - Rocamadour
Den šestý
Den sedmý
Lidé
Účastníci zájezdu
Diskuze
|