iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

V zimních měsících uzavřena
Galerie u Plazíka Peruc
Výstava fotografií Blanky Beckertové
Cestou za sny ze Středohoří pod Everest
bude zahájena v příznivé situaci v březnu 2021.
PLAKÁTEK

Kultura je dočasně z rozhodnutí vlády zakázána.  

Kino z důvodů vládního zákazu nepromítá
do odvolání
Peruc kino

Za Dubem
Peruc
Z důvodu vládního zákazu dočasně uzavřeno.

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Sezona ukončena.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona ukončena.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Sezona ukončena.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow ARCHIV arrow Cukrovar a pivovar na Peruci 3
Cukrovar a pivovar na Peruci 3
Napsal Redakce   
Středa, 01 únor 2012
   Závěr školní práce Helenky Páchové o historii Peruce, tentokráte o bývalém pivovaru. Tyto materiály objevila většinou Helča v děčínském Thunovském archivu. Jsou to cenné údaje o historii Peruce Vydejme se potřetí do 19. století.

3 PIVOVAR

Historie pivovaru na Peruci sahá při panském sídle až k přelomu 15. a 16. století. V 16. Století býval pivovar nedílnou součástí každého významnějšího panství.Pivovar v dnešní podobě byl postaven asi v době přestavby zámku za Ledeburků v letech 1760-1770.
Jedna z prvních zmínek o pivovaře je v dopise Jindřicha z Lobkovic z roku 1572 , kde své ženě píše o nově nabytém majetku na Peruci. Pivovar byl majetkem několika pánů či paní. V roce 1597 patřil i s panství hraběti Janu hruškovi. Dalším majitelem se v roce 1627 stala Alžběta Volfomína Žďárská. /8

Obr. 7
mapa pivovaru
OA Děčín


Původní pivovar měl pouze dvě možná tři budovy. Později byl pivovar rozšířen a byly dostavěny menší domečky pro zaměstnance pivovaru. Už roku 1882 měl pivovar 10 budov. K pivovaru patřily i stáje. V roce 1914 byla do všech budov zavedena elektrika. Pivovar se často opravoval a upravoval. V roce 1919 byla schválena stavba nového komína, přestavba kotle a přehřívače. Seznam materiálu na stavbu komína zahrnoval: 2 000 cihel strojových lounských, 3 000 cihel obyčejných lounských, 1 400 kilogramů šamotové hlíny, 2 fůry obyčejné hlíny, 6 m3 písku a 1 000 kilogramů vápna. Rozpočet na kotel a přehřívač byl 4 862 korun. Tuto přestavbu prováděla firma Wenzel Dvořák.
Perucký pivovar zásobovala přebytková voda z Boženiny studánky. Ale její v té době ještě značný proud tekoucí přes pozemek pivovaru vymlel koryto v zemi nádvoří, proto pivovar zažádal obecní úřad, aby vložil do země vhodné cementové roury, pokud chce vodu i nadále vést přes tento pozemek. Chmel byl dovážen z okolních chmelnic. Chmel ročník 1923 stál 1 000korun za 50 kg, ročník 1924 stál 3600 korun za 50 kilogramů. V roce 1925 byla úroda chmele velmi nízká a sehnat dostatek chmele byl téměř nadlidský výkon. Chmel taky výrazně podražil. Cena chmele z roku 1925 vzrostla až na 8000 korun za 50 kilogramů. Hlavním a dlouholetým dodavatelem chmele byl František Wondörfer sídlem v Praze na Vinohradech.
Pivovar také spolupracoval s firmou Miller & Hetzel sídlící v Mnichově, která se zaměřovala především na pivovarnictví. Tato firma ale nebyla příliš spolehlivá. Objednávka z roku 1917 na varní pánev a věci k ní potřebné se zdržela o 2 roky. Pivovar si proto pořídil zemského advokáta a obhájce ve věcech trestních v Lounech pana JUDr. Bédu Houška. Pan Houška byl otcem první studentky lounského gymnázia Dalším dodavatelem pivovarského náčiní byla akciová společnost strojírny dř. Breitfeld, Daněk a spol. ze Slaného
Pivovar byl menší, vyrábělo se v něm pouze 4 000 hektolitrů ročně a zásoboval jen okolní hostince. Pivo se rozváželo koňmi. Při pořádání plesů pivovar dával sponzorským darem několik litrů piva. Z jednoho dobové článku: „produkuje (při 80 Cimer plném zaliti) ročně přibližně 3000 Cimer svrchních kvasinek(svrchněkvasnicového piva) a 5000 Cimer podkvasnicového piva, dohromady 8000 Cimer, jehož osvědčena kvalita obdržela v okolí pověst. Rozšíření provozu na 30000 Cimer roční výroby bude úspěšně usilováno a přiměřená renta skrz služební smlouvu zajištěna. “ /9 Nepodařilo se mi zjistit, kolik přesně byl hovorový pivovarnický výraz cimra. Vím jen, že jde o jednotku objemu a že se jedná o objem nijak velký.
Vrchním hospodářským správcem byl pan Titze. Na pozici sládka se vystřídalo asi 20 mužů, mezi nimi byl Josef Mayer, Josef Putz, Richard Behr, Martin Diviš, Kratochvíl, Johann Albert nebo Michael Floissner. Dělníků v pivovaře bylo mnoho např. Antonín Pilz, Franz Fischer, Josef Wagner,Alois Zuber, Josef Jeschek, Ludvik Müller, Antonín Hlaváč nebo Franz Hainz. V pivovaře také pracovalo plno kočí Johann a Michael Birlovi, Josef kauner, Rudolf Wolf, Johann Ploss, Karl Kauer nebo Anton Held. Bednářem byl Alois Linhart. Jeho denní plat byl 20 korun, 14 arů pole na brambory, které si musel zasadit i sklidit sám a také mu přislíbili 200 kilogramů ječmene. Dalšími Bednáři byli Jan Šupík, Josef Vaněk, Jiří Žáček, Jan Kouba, Josef Procházka nebo František Hašlar. Jména tesařů jsem se dozvěděla pouze dvě: Josef Adam a Karel Novotný.Jako strojníci pracovali Rudolf Bělka nebo Bohum Peiger. Jako zedníci byli v pivovaře zaměstnáni Josef Hořák, Josef Řezáč, Krel žák, Františk Zajíc, Antonín Fiedler Václav Matura nebo Václav Vávra. Mezi další zaměstnance patřili Bedřich Balík, Jan Kasal, Josef Písař, Jaroslav Souček, Jan Vomáčka, Matěj Pytlík, Antonín Krejčí, Josef Konečný, Karel Brda nebo František Dvořák /10.
Od prosince 1925 byla povinná daň z obratu piva. Daň se platila pouze z piva tuzemského, dań z dováženého piva platili dovozci. Platit museli čtvrtletně pozadu na základě přiznání. Přiznání se podávalo za každé 2 měsíce. Daň byla 1,5% a bez ohledu na druh piva.

Rok              Měsíce               Daň
1926             srpen-září            6 960,-
1926             září-říjen             4 992,-
1926/1927     prosinec-leden     3 768,-
1927             leden-únor          2 096,-

Pivovar pronajímal některá svá pole. Každý nájemník platil 15 korun za pole. Nájemníky v roce 1924 byli: Šťebetáková Božena, Noha Vojtěch, Malý Eduard, Volák Jan, Mžourek Josef, Suchenstein Josef a Janda A. Celkový výdělek z pronájmu polí za rok 1924 byl 105 korun.
Zdražovaní chmele v letech 1923-1925 a zdražovaní ječmene, který v roce 1923 byl 100 korun za 100 kilogramu, a v roce 1924 již bylo 100 kilogramů za 165 korun, vedlo k zdražovaní piva. Od ledna roku 1924 se výčepní pivo zdražilo na 150 korun za hektolitr.
Pivovar proto vstoupil do Ochranného svazu pivovarů v království Českém. Svaz se snažil regulovat zdražování a hájil práva pivovarů. Svaz také usiloval o zmenšení konkurence. Ředitelem byl František Zvěřina. 18. 9. 1909 svaz rozdělil okresky v správní skupiny a Peruc byla zařazena do okrsku III. Kladenského, ale mohla být přeřazena z odbytového nebo dopravního poměru. Peruc zažádala o přeřazení do okrsku Chebského, do kterého patřili i Louny. V tomto okrsku se pivo zdražovalo o 1 korunu na lahvi. Někteří hospodští se zdražování nechtěli zúčastnit, proto svaz naléhal na pivovar, aby situaci vyřešil třeba i hrozbou. (encl. 8) K svazu také patřila Banka pro průmysl pivovarský, do které však perucký pivovar vstoupil až na několikátou výzvu.
Pivovar si také vedl přesné záznamy o zásobách piva.

Datum           Kde                      Kolik 

1.3. 1903        Dvory                   70 hl.

Deputáty               56 hl.

Spilka                  123 hl. a 40 l

Ležácký sklep       238 hl.

Malé nádobí           56 hl. a 25 l 

31.12. 1909    Sklepy kvasné        80 hl.                      
Sklepy ležácké       398 hl.
Sklady                   42 hl.


Přestože pivo zde vyráběné mělo být velmi dobré kvality a velmi dobré chuťově byl pivovar roku 1926 zrušen. V letech 1927 až 1940 byl pivovar v nájmu Krušovic. Poté se z pivovaru stal sklad Zemědělského družstva. V dnešní době je z pivovaru pouze zřícenina.

/8 MICHAELA, Neudertová. Peruc a okolí: v proměnách času. 2000
/9 JEŘÁBEK, František. Velkostatek Peruc, 1882
/10 OA Děčín


ZÁVĚR

V mé práci se mi podařilo zjistit, že Peruc za dob Thun-Hohensteinů byla celkem rozvinutým průmyslovým centrem. Pivovar i cukrovar poskytoval vetší části obyvatel nejen zaměstnání, ale také bydlení. Bohužel se tyto objekty nezachovaly dodnes, kde by samozřejmě po výrazné modernizaci měly také využití nejen pro výrobu ale i pro zaměstnanost lidí v současné době v Peruci a případně i okolí. K velké smůle se nezachovala kronika obce Peruc z té doby, kde by jistě byly uvedeny bližší informace k těmto objektům, proto lze těžit jen z archivu Velkostatku Thun-Hohensteinů, kam obě výroby spadaly, který je zachován v státním archivu v Děčíně. A tam jsem byla, proto mohu dokládat citacemi.

CITACE

Perucké stránky [online]. 2001 [cit. 2010-02-08]. Dostupné z WWW: <http://www.eperuc.cz/>.
JEŘÁBEK, František. Velkostatek Peruc. Slaný: Františka Jeřábka, 1882. 42 s.
MICHAELA, Neudertová. Peruc a okolí: v proměnách času. 1998. [s. l.] : [s. n.], 1998. 186 s. ISBN 80-86067-25-4.
MICHAELA, Neudertová. Peruc a okolí: v proměnách času. 2000. [s. l.] : [s. n.], 2000. 179 s. ISBN 80-86067-45-9.
OA DĚČÍN, Velkostatek Peruc, sign VS/20, inventární č. 247, karton 140
Peruc [online]. 25. 2. 2008 [cit. 2010-02-16]. Dostupné z WWW: <
http://www.peruc.cz/>.
Soukromý archiv pana M. Blažka
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PERUC [online]. 2004, 7. 3. 2010 [cit. 2010-02-16]. dostupné Z WWW:<
http://www.zsperuc.ln.cz/>.


PŘÍLOHY 

 
Obr. 1
Původní znak Peruce
Zdroj: MICHAELA, Neudertová. Peruc a okolí: v proměnách času. 1998
Obr. 2
Kostel sv. Petra a Pavla, Peruc
Zdroj: Perucké stránky.
Obr.3
Oldřichův dub
Zdroj: Perucké stránky.
Obr. 4
A.E.Komers
Zdroj: soukromý archiv pana M. Blažka
Obr. 5
plán Šlepky
zdroj: soukromý archiv pana M. Blažka
Obr. 6
Kříž
Zdroj: soukromý archiv pana M. Blažka
Cukrovar
Budovy cukrovaru, počátek 20. Století
Zdroj: soukromy archiv pana M. Blažka
Obr. 7
Mapa pivovaru
OA Děčín

Encl. 1a první část statutární listiny
Encl. 1b druhá část listiny
Encl. 2 současný znak Peruce
Encl. 3 zámek Peruc
Encl. 4 schodiště se sochami, zámek Peruc
Encl. 5 památník připomínající schůzku „tří císařů“
Encl. 6 Boženina studánka
Encl. 7 Plán úzkokolejné dráhy
Encl. 8 Nultý kilometr dráhy – nádraží Peruc
Encl. 9 První bod dráhy- přejezd na Hájkách
Encl. 10 Druhý bod dráhy- u Babuškovic hájenky
Encl. 11 Třetí bod dráhy- křižovatka cest
Encl. 12 Čtvrtý bod dráhy- křižovatka cest pod Karhancem
Encl. 13 Páty bod dráhy – výhybka u zahrádkářské kolonie
Encl. 14 Šestý bod dráhy – vjezd na nejnebezpečnější část trati
Encl. 15 Sedmý bod dráhy - násyp
Encl. 16 Osmý bod dráhy- most přes potok
Encl. 17 Devátý bod dráhy – přejezd na silnici za dnešním kempem
Encl. 18 Desátý bod dráhy- most přes potok a vjezd do samotného cukrovaru
Encl. 19. Dnešní podoba pivovaru
19a  Vstupní brána
19b  .
19c  Interiér
19d  .
19e  .
19f  Domy pro zaměstnance
19g  .
19h  .
19i  Interiér
19j  .
19k  Sladovna
Encl. 20 Historické pohlednice
20a  Pohled na Peruc, louka se Šlepkou
20b  Cukrovar
20c  Restaurace cukrovaru
20d  Cukrovar
20e  Dub, za ním pivovar
Encl. 21 Mapa Peruce 1840
Encl. 22 Nový komín 1899, plán.

Pozn. PS: přílohy v přiloženém albu ZDE.

1. část
2. část

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet


WebArchiv