iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

PETUL FOTO

MARTAC FOTO

ŽAFEST

SPOLUŽÁCI

Kulturní akce

10 let GuP
listopad 2017 - únor 2018
Galerie u Plazíka
Peruc

Připomenutí toho, co návštěvníci v Galerii u Plazíka na Peruci mohli za 10 let vidět.
Výstava je přístupná po dohodě s majitelem galerie, kolemjdoucím na zazvonění a o některých víkendech a svátcích bude otevřena jako v sezoně. Všichni jste zváni.
PLAKÁTEK  

V prosinci kino nehraje
Kino Peruc

Štědrovečerní bohoslužba
24. 12. 2017 
21 hod

Kaple M. J. Husa
Peruc
NO CČSH - Husův sbor Peruc vás zve na Štědrovečerní bohoslužbu (tzv. Půlnočku).
Od 15 hodin si můžete přijít pro Betlémské světlo.
PLAKÁTEK 
     

Kráska a zvíře
28. 12. 2017
19 hod.
Divadlo Most
Kulturní komise vás zve na divadelní představení pro celou rodinu. Vstupenky na radnici u paní Drobné. Odjezd od ZŠ Peruc v 17:30 hod.
Nevratná záloha 50 Kč

Posezení s Rodáky
29. 12. 2017
14 hod.
Knihovna Peruc
Městys Peruc vás zve na posezení s hudební skupinou RODÁCI.

PLAKÁTEK 


NOVOROČNÍ POCHOD
NA KRÁSNOU VYHLÍDKU
1. 1. 2018 
13:30 hod

Sraz Tyršovo cvičiště
T. J. Sokol Peruc Vás zve na NOVOROČNÍ POCHOD NA KRÁSNOU VYHLÍDKU. Na Krásné vyhlídce budou podávány teplé nápoje.
PLAKÁTEK 
   
      

Muzeum české vesnice
Informační středisko
Sezona skončila

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Sezona skončila.

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc
- zámecký park
Do odvolání uzavřena.

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Cukrovar a pivovar na Peruci 2
Cukrovar a pivovar na Peruci 2
Napsal Redakce   
Úterý, 24 leden 2012

    Pokračování školní práce Helenky Páchové o historii Peruce, tentokráte o bývalém cukrovaru. Většina těchto materiálů již na těchto stránkách je, ale Helča mnohé doplnila a hlavně uspořádala. Vydejme se podruhé do 19. století.

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
Historie

Cukrovar a pivovar na Peruci

Sugar refinery and brewery in Peruc

Helena Páchová
Gymnázium V. Hlavatého

1. pokračování


2 CUKROVAR

Cukrovar byl postaven v roce 1856, v době, kdy Peruc patřila hraběti Thunovi. Na jeho otevření se velmi zasloužil hospodářský reformátor a ředitel perského panství Antonín Emanuel Komers A.E.Komers Zdroj: soukromý archiv pana M. Blažka . Otevřením knížecího cukrovaru roku 1858 do Peruce doslova vtrhla průmyslová revoluce, změnila způsob života a výrazně zvýšila počet obyvatel Peruce.
Cukrovar byl postaven v údolí Débeře, malé osady mezi Perucí a Hřivčicemi. Débří protéká débeřský potok a jsou tam dva rybníky- Mlýnský, Majlant, proto toto místo bylo výhodné pro dostatek vody. V zimě měl ale cukrovar velké potíže s nedostatkem vody pro svůj provoz. V suších zimách bylo vody
nedostatek, v mrazivých zimách voda zamrzala, proto byly zřízeny dva zásobní rybníčky nad cukrovarem a kondenzační rybník pod ním. Vyskytl se také problém s roštem ucpaným listím, a proto voda, která měla protékat do továrny, tekla jen nezužitkovaná kolem. Voda, která procházela výrobou, zabíjela ryby, vodní živočichy i rostlinstvo.

2.1 „Šlepka“

Cukrovar byl postaven v údolí, tedy na nepříliš výhodném místě z hlediska dopravy. Cesty byly za deště často blátivé a těžko sjízdné. Doprava k cukrovaru byla tedy velice nákladná, proto byl 15. července 1879 ředitelstvím železnic v Praze schválen projekt na vybudování jednokolejné dráhy, kterou začali budovat ihned po schválení. Úzkokolejka neboli lidově zvaná Šlepka byla asi 2 km dlouhá. Vozíky od nádraží, které leželo na tzv. pražsko-duchcovské dráze jely samospádem. V každém vozíku seděl tzv. Brzdař a svážel vozík až k jednotlivým budovám výroby. Brzdaři často sjížděli nerozumně, takže zde bývaly časté úrazy, nejednou i smrtelné. Zpět na nádraží byly vozíky tahány volský spřežením. Vybudování Šlepky stálo 11 690 zlatých a 11 krejcarů./1

obr. 5
plán Šlepky
zdroj: soukromý archiv pana M. Blažka

Přesná trasa Šlepky je zakreslena na původní mapě. (encl.7) Na mapě úzkokolejné dráhy (jsou vyznačena čísla fotografií, které zobrazují, jak Šlepka vypadá dnes a kudy vesnicí vedla. Nultý kilometr dráhy by na nádraží Pražsko - duchcovské dráhy na Peruci (encl.8). Odtud šla tělesa dráhy na Louny a úzkokolejky vedle sebe 200m až k přejezdu na Hájkách. Zde se obě oddělily, lounská směřovala obloukem o poloměru 300 m vlevo a cukrovarská obloukem 50 m vpravo. (encl.9) Dále dráha směřovala k lesu. Vedla přes dnešní silnici na Hřivčice a okolo hájenky. (encl.10). Táhlým pravým obloukem směřovala dráha na křižovatku s cestou na Débeř. (encl.11) Po dnes již lesní cestě pokračovala až na další křižovatku cest pod Karhancem (encl. 12). V místech dnešní čističky odpadních vod a zahrádkářské kolonie se koleje rozvojovaly ve výhybku, kde se míjely vozíky jedoucí dolu s vozíky taženým vzhůru, zpět na nádraží. (encl.13) Výhybka byla dlouhá asi 100 metrů. Koleje se sbíhali asi 20 metrů před nejnebezpečnější částí trati. Tím  místem byla prudká ostrá zatáčka na skále, pod kterou je prudký svah. (encl.14) Kříž Zdroj: soukromý archiv pana M. Blažka Po této zatáčce následovalo mírné klesání až do míst, kde se odklání strmá pěšina k lávce přes potok. Dráha pokračovala po náspu levotočivou zatáčkou.(encl. 15) Pod náspem je v pískovcovém kvádru ješté zřetelný kříž vyrytý na památku jednoho z brzdařů. (obr. 6) Dráha se v nejnáročnějším terénu blížila k rybníkům. Zde po dvou mostech přejížděla potok. (encl.16) V dnes téměř neprůchodné a podmáčené části lesa dráha zahýbala k dnešní silnici na Slavětín. Silnici přecházela v místech pěšiny, která dnes vede ke koupališti. (encl.17) Po této pěšině pokračovala k potoku, který vedl za budovami cukrovaru. K dojetí do cukrovaru už zbývalo jen přejet potok. (encl.18) U cukrovaru se kolejiště rozjelo do čtyřech směrů, tři končily vpravo od výrobních budov, kde byla řepa předávána do výroby. Čtvrtá končila před průčelím cukrovaru.

/1 JEŘÁBEK, František. Velkostatek Peruc. Slaný: Františka Jeřábka, 1882. 42 s.


2.2 Zaměstnanci

Dělnictvo v cukrovaru bylo stálé. Dělníci v zimě a na podzim pracovali v cukrovaru v létě a na jaře pracovali na panství. Přední místa na jednotlivých stanicích dědil syn po otci. Bývalo zde zaměstnáváno až 290 dělníků. Ing. chemie Josef Amler vzpomíná na některé své spolupracovníky : <i>,, Správcem techniky byl emer. Učitel Jan Rümler, zeť říditele panství. Byl to tlusťouš, vážil přes 110 kg a byl to všestranný požitkář, ale jinak byl dosti uznalý a dobrosrdečný. Cukrmistrem byl starý V. Heran, který se nevyznal valně v chemii ani valně v chemickém provozu továrny. Povíce dozoroval a o expedici cukru staral se a v brání vzorků,dále o záznamy počasí,svou zahrádku a usazovací rybníčky, o Národní politiku a donášení všech možných klípků a žvástů správcovi. Technickým adjunktem Jan Lajbl, absolvent Pražské techniky, krajan z Rakovnicka. Byl duší fabriky, kterou znal od a až do zet. Také propouštěl a najímal lidi, vedl platební listiny a byl mozkem celého provozu. Strojníkem byl již starší, trochu poťouchlý Jan  Neuman. Vařiči cukru byli Suchnštejn (zedník) a Krejný (tesař), oba starší, svědomití a zkušení muži. Dále zde také pracovali: V. Čech – kotelník, Weiss – centrální kasír, Ströhmer – ředitel panství, Šustera – pokladní a účetní, Neumann st. – vážný a skladník, Neumann ml. – písař, Chvojková st. – posluhovačka v laboratoři, Gold – vrátný, Páchová – v laboratoři.“/2
Josef Amler byl chemikem a technikem v cukrovaru. Na Peruc, jeho druhé působiště, nastoupil 15.3.1897 a setrval na Peruci do 15.6. 1899, kdy jako /2. technický adjunkt nastoupil v nově vybudovaném cukrovaru v Parmě v Itálii. Místo v peruckém cukrovaru přijal pro zvýšení platu. V jeho původním zaměstnání v cukrovaru v Ruzyni měl 600 zlatých ročně a zajištěnou odměnu 100 zlatých, na Peruci měl ročně 800 zlatých a zajištěnou odměnu 125 zlatých. O své práci napsal: <i> ,,Hlavně ale mně zlákal ten krásný lesnatý údol perucký, v němž dole, dosti daleko pod městečkem stál cukrovar téměř co samota mezi dvěma lesními - stráněmi, dále můj obývací pokoj vlevo od fabriky v půli stráni v 1.posch. vínem zarostlé vily, to byl vrchol mých požadavků. A ten nádherný pohled z balkonu vily na jih k Peruci vzhůru a k severu na panorama Středohoří. Bez nadsázky to byl můj nejlepší, nejzdravější a nejidyličtější byt za celé mé praxe cukrovarnické.” /3 Pracoval v chemické laboratoři a rád poslouchal klasickou hudbu .
J. J. Weiss přišel na Peruc se svým otcem, který studoval na gymnázium Kroměříži a poté absolvoval obchodní kurz ve Vídni. Otec pana Weisse vedl koloniální obchod po svém otci, brzy se ale rozhodl pro povolání úřednické a tak po krátké působnosti v továrně na čokoládu bratří Tschinklů v Lovosicích nastoupil jako úředník u hraběte Thuna. Nejprve nastoupil v roce 1865 do továrny na likéry v Podmoklí, kde byl čtyři roky pokladníkem. V roce 1869 začal pracovat jako účetní v cukrovaru hraběte Thuna na Peruci. Na pana Weisse, který v té době byl ještě dítě, působil cukrovar rodinným dojmem, nejen protože se jeho otec snažil každému podle možností vyjít vstříc. I pan Weiss vzpomínal na své spolupracovníky: <i> „Když jsme přišli na Peruc, byl správcem cukrovaru cizozemec B. Lappe, cukrmistrem A. Dreyschock (syn známého virtuosa na klavír Alexandra Dreyschocka), adjunkty F. Vostrý a R. Rating. V té době bývali téměř všichni závodní úředníci empirikové, od piky, kteří prošli hlavními stanicemi továrny, než se stali úředníky. Změnilo se to, když po správci Lappovi nastoupil na jeho místo chvalně známý Ing. F. Knapp, přišedší k nám ze Sadové, s ním pak cukrmistr Ing. F. Siedek (jeden ze spoluzakladatelů spolku Českých chemiků) a něco později v roce 1879 Ing. K. C. Neumann.“4 Rád také vzpomínal na vousatého půdního, který pro děti (tedy i pro pana Weisse) vyráběl cukrátka. Na vánoce vyráběl malé homoličky a balil je do barevných papírů. Po příchodu Ing. Neumanna do cukrovaru pracoval Weiss, již jako student techniky, pod jeho vedením. Inženýr se mu stal učitelem a dobrým rádcem, proto s ním pracoval velmi rád a velmi si ho vážil. Společně pořádali různé kulturní akce např. bály, dožínky, posvícenské zábavy nebo přátelské večírky. Později se dostali do cukrovarské laboratoře, kde inženýr vedl ještě mladého Weisse k studiu osmózy. Díky tomuto studiu sestrojil osmometr, sloužícího ke zkoušení osmosového papíru, přístroj na měření jeho síly, stroje k stanovení pevnosti proti přetržení a také automatické pumpičky k samočinnému vzorkování šťávy i cukroviny. Často také prováděli různé experimenty. V roce 1883 odchází ing. Neumann do Prahy. Po absolvování studia techniky, jednoleté vojenské službě a dvouleté působnosti v pivovarnictví (Podmokly, Podivín, Hamburk) nastupuje v roce 1885 jako chemik v cukrovaru na Peruci. Díky jeho praxi byl často přibírán k experimentům tehdejšího správce cukrovaru pana Knappa. Po odchodu správce Knappa byl povýšen na adjunkta. Za své působnosti se snažil šetřit a vylepšovat cukrovar. V roce 1892 odešel ze služeb hraběte Thuna./5

/2 Vzpomínky Josefa Amlera, Soukromý archiv pana M. Blažka
/3 Vzpomínky Josefa Amlera, Soukromý archiv pana M. Blažka
/4 Vzpomínky J.J. Weise, Soukromý archiv pana M. Blažka
/5 Vzpomínky J.J. Weise, Soukromý archiv pana M. Blažka

2.3 Budovy cukrovaru

K cukrovaru patřilo několik budov, např. volárna – stáj tažných volů nebo menší domy k ubytování zaměstnanců, tovární restaurace, odparky, kotelny, sklady nebo budova ředitelství.

2.3.1 Laboratoř

Laboratoř byla místnost s dvěma velkými okny a předlaboratoří. Samotná místnost měla rozměry asi 4x8 metrů tj. kolem 32 metrů čtverečných. Byla prostorná a výborně vybavená. Laboratoř byla v 1. patře nad skladištěm cukru. K laboratoři také patřila obsáhlá tech - chemická knihovna, kterou především zařídil ing. K.C. Neumann, který v cukrovaru působil kolem roku 1879. Po jeho odchodu v roce 1883 do Prahy do proslulé chemické laboratoře doktora M. Novoleho přijal místo chemika J.J.Weis, který později vlastnil jednu z pražských chemických laboratoří. Po něm v perucké laboratoři pracoval Jan Lajb, který se později stal technickým adjunktem. Dalším chemikem se stal Karel Pechar. Po něm nastoupil jako chemik Josef Amler. /6

/6 Vzpomínky Josefa Amlera, Soukromý archiv pana M. Blažka

2.4 Výroba

Řepu dováženou ze Stradonic, Pátku, Černochova, Vraného aj. rajbovali (krouhali) a šťávu vytáčeli na odstředivkách. Vyráběli převážně bílé zboží, homole a pilé. V cukrovaru bylo využito také vlastních patentů, např. nožový odlehčovač sít difuzérů. Správce Knapp se snažil u saturace i na všech jiných stanicích jít kupředu zejména v drahé špodárně, kde dospěli až k minimální spotřebě špodia, dokonce až k úplnému jeho odstranění. Špodium nebo také Spodium je živočišné uhlí. Závodní úředníci neviděli rádi správcovu vrtkavost v pokusech, protože jim často ztěžovaly službu. Cukrovar by zařízen na zpracování kolem 220 000 metrických centů cukrovky.

2.5 Výtěžky cukrovaru 1888- 1899

Zde uvádím kolik cukrovar vydělal v 80. a 90. letech 19. století:

1888/89 ± 62 000 Zlatých
89/90 ± 67 000 zl.
90/91 ± 47 000 zl.
91/92 ± 84 000 zl.
92/93 ± 41 000 zl.
93/94 ± 21 000 zl.
94/95 ± 70 000 zl.
95/96 ± 67 000 zl.
96/97 ± 6 000 zl.
97/98 ± 23 000 zl.       /7

Za těchto 10 let se vydělalo cca 348 000 zlatých. V roce 1898/99 se vydělalo přibližně cca 30 000 zl.
Cukrovar byl roku 1911 zavřen kvůli velké konkurenci a zastaralosti některých svých částí. Rekonstrukce sice probíhali, ale na velké změny neměl hrabě dostatek peněz.
Cukrovar byl postupně bourán. Dnes z něj zůstalo pouze bývalé ředitelství a značně přestavěná volárna. Oba tyto objekty staly mimo samotný areál cukrovaru. Ze samotné výroby cukrovaru zbyla jedna budova. Místo cukrovaru dnes stojí kemp a koupaliště.

/7 Vzpomínky Josefa Amlera, Soukromý archiv pana M. Blažka

Budovy cukrovaru, počátek 20. Století
Zdroj: soukromy archiv pana M. Blažka

Prohlášení
Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně, použila jsem pouze podklady (literaturu, SW atd.) citované v práci a uvedené v přiloženém seznamu a postup při zpracování práce je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.

Poděkování
Děkuji panu M. Blažkovi a pracovníkům státního archívu v Děčíně za obětavou pomoc a podnětné připomínky, které mi během práce poskytovali.

Pozn. PS: odkazy encl. 1, ... a originály vložených obrázků jsou v přiloženém albu ZDE.

1. část

Pokračování příště: PIVOVAR  a závěr

 
< Předch.   Další >

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu