Kultura Advent, čas smíření | Advent, čas smíření |
| Napsal Plazík st. | |
| Sobota, 26 listopad 2011 | |
|
CČSH připravila na neděli 11.12.2011 slavnostní bohoslužbu, které se zúčastní i zástupci Židovské obce Teplice, se kterými se budeme společně modlit k Bohu za dílo obnovy židovského hřbitova u Hřivčic. Setkání začne v Kapli M. J. Husa na Peruci v 15 hodin.
Advent „Čas smíření“ Husův sbor Církve československé husitské na Peruci se ve spolupráci s Židovskou obcí Teplice se snaží, díky podpoře Nadačního fondu obětem Holocaustu a Úřadu práce ČR, obnovovat významnou památku našeho okresu – židovský hřbitov u Hřivčic. Iniciativa nabírá i duchovní rozměr v podobě společné bohoslužby s názvem „Advent čas smíření“, která se symbolicky koná v adventu, tedy v období očekávání druhého příchodu Spasitele a to v neděli 11. prosince od 15. hodin v kapli Mistra Jana Husa na Peruci. 
Co vede křesťany k tomu, aby pečovali o hroby? Tato otázka je rozhodně na místě. Už v dávných dobách, kdy byl Izraelský národ odvlečen do Babylonského otroctví, soudě podle vyprávění z apokryfní knihy Tobiáš, nedopřála zlá vládní moc důstojnému spočinutí zesnulým a ne jinak tomu bylo během druhé světové války, kdy mnoho našich židovských spoluobčanů skončilo svoji životní pouť v plynové peci, bez posledního rozloučení. Za Babylonu, stejně jako za III. říše, bylo nebezpečné Židům pomáhat, stejně jako bylo trestné se jich ujímat i po jejich smrti. Tobit, otec Tobiáše, však nedbal na poměry, nebál se vládnoucí moci a byl dokonce ochotný i riskovat život, protože věděl jak nesmírně důležitá je služba poslední. A sousedé se mu za to smáli. Věřící přirozeně vědí, že smrt je nepřítelem člověka a že mrtvola rozhodně není posvátná. Hrob však připomíná předky vyvoleného izraelského národa a ti jsou branou k Abrahamovi, který první uvěřil. Je to svědectví o minulosti a zároveň i budoucnosti, neboť hroby míří k Jeruzalému, kam se vzkříšení vydají až nastane čas. Křesťané i židé věří ve vzkříšení z mrtvých, a proto prokazují úctu tělům těch, co měli rádi. Neboť věří, že se s nimi shledají, protože láska zakotvená v Bohu přemáhá smrt. Obnovované náhrobky spojují budoucí generace s generacemi před námi a v případě židovského hřbitova i s Abrahamem, otcem národů. Husův sbor na Peruci nikdy nebyl a nechce být lhostejný k památce předků těch, kteří neprávem trpěli. Jejich jména si již dnes lidé téměř nepamatují, ale náš nebeský Otec jejich jména zná, a proto má dílo obnovy smysl. Nejde však jen o nějakou připomínku dávných hrůzných událostí, ale i o významné memento a varování do budoucna, aby se již podobné pogromy neopakovaly. Židé i křesťané mají přeci společnou naději, že láska k bližnímu zvítězí nad zlobou a nenávistí. Ó kéž k tomu dopomáhá Bůh. Ing. Ivo Kraus, DiS. kazatel |
| < Předch. | Další > |
|---|
