Již pojedenácté se pod hradem pánů ze Zajíců sešli divadelní ochotníci, aby ukázali svým i dalším divákům co nastudovali na "prknech co ..." . Já zde byl teprve potřetí a věřil, že se fesťáček opět vydaří.
Festival byl zahájen již dopoledne představením Ježibaby z Babína mladých herců z Libochovic. Prý měli hodně diváků, kterým se pohádka líbila. Je dobře, že vyrůstá divadelní potěr. Já přijel až před druhou hodinou plný očekávání, co zde letos uvidím.
Odpoledne zahajovali dospěláci z DS Scéna Libochovice a přivezli po obědě guláš. A ne ledajaký, ale rovnou Salcburský guláš (Petr Pýcha, Jaroslav Rudiš). Příběh dvou stárnoucích kamarádů (Václav Frk, Josef Tuček), kteří se každoročně scházejí, aby zavzpomínali a uvařili si vyhlášný gulášek. Jenže život je komplikovaný a i po letech se vynořují strašáci osobních chyb a proher. Dochází k prudkému i fyzickému střetu a nezaviněné smrti jednoho z mužů. Jejich přátelství však bylo jak se říká "Až za hrob". Oba známí libochovičtí herci předvedli skvělý výkon, ve kterém jim sekundovala pečovatelka (Karolína Baňková).
FOTO Salcburský guláš
Vloni přijeli pod Hazmburk hosté až ze vzdáleného Popradu ( Divadlo Comedie) a sklidili ohromný úspěch. I proto je pořadatelé pozvali znovu s jejich novou hrou Sneh sa smial, až padal (Jordan Radičkov). Tři bodří vesničané (Vlado Benko, Michal Novák, Dušan Kubaň) se schází ve výčepu u své známé (Veronika Žoldáková) a představují se svým vesnickým chytrým humorem, vycházejícím z lidových tradic. Ve sněhové vánici se však ztratil jejich známý a oni se ho postupně vydají hledat. Jenže mizí jeden za druhým a zpět se vrací jen zastřelení vlci. Kam asi odešli...? Nevíme, ale jejich duše jsou stále mezi námi. Opět perfektně sehrané divadlo, vycházející z tradic lidového umění a nutící k zamyšlení nad životem. Popradští jsou moc dobří.
FOTO Sníh padal...
Delší přetávku, potřebnou na přestavbu scény, jsem využil k procházce krásným slunným odpolednem za ves a trochu jsem fotil blízké okolí i krásné kopce Českého středohoří, které jsem umístil do alba Podzimní den.
Zmatkaři Dobronín jsou známi jako soubor dobrých komedií. Velkou čestnou vyjímkou je Cesar a Drana a úžasnou Terezou Fialovou. Letos však do Klapýho nepřivezli ani komedii, ani drama, ale improvizované scénické autorské čtení. Již léta si lídr souboru Vladimír "Altán" Mátl píše do svého zápisníku verše. Nyní se rozhodl, že je představí v pásmu Zápisky ženatého básníka. Přizval si kamarádku Terezu a na klávesy je doprovázel další Zmatkař Jan Hejral. Veršované putování manželským životem v jeho krásných i problémových chvílích a Altánovy texty ve francouzských šansonech, to byl balzám na duši. Pro některé z nás i procházka naším životem. Užili jsme si moc příjemné chvíle, díky Zmatkaři.
FOTO Zápisky ženatého...
Blížil se závěr a domácí Rádobydivadlo Klapý (dosud nemá své webové stránky, ale Zmatkaři jim darovali doménu, tak snad příště) si připravili premiéru hry Mikve, izraelské dramatičky Hadar Galron. Láďa Valeš většinou vybírá hry s vážným tématem, které řeší lidské problémy. A nová hra Rádobydivadla se k nim řadí. Ženy v ortodoxní židovské společnosti jsou svázány přísnými pravidly a je těžko se proti nim postavit. Do mikve, kam chodí ženy různého postavení, přijde nová lázeňská, která postupně poznává těžké problémy přicházejících žen a chce jim pomoci. I ony se však staví proti ní a až vyhrocená situace při ohrožení jedné z nich se dokáží sjednotit a postavit se svazujícím pravidlům jejich společenství. Bohužel jedna z nich se toho již nedožila. Jak je to u Rádobydivadelníků a Ládi zvykem, představení propracované do všech detailů a přestože v premiéře, výborně zahrané všemi osmi aktérkami.
Věřím, že všude kde budou hrát, je dobří diváci ocení potleskem ve stoje, stejně jako na závěr Rádobyfestu.
FOTO Mikve
Jedenáctý ročník setkání ochotníku po Hazmburkem končí, jsem spokojen, ba přímo nadšen. Loučím se s kamarády divadelníky a odjíždím, těšíce se na dvanáctý ročník Rádobyfestu, k domovu.
ZLOMTE VAZ OCHOTNÍCI!.
|