Malé zamyšlení nad školními olympiádami |
Napsal Plazík st. | |
Neděle, 28 duben 2002 | |
28.4.2002 Někteří žáci perucké školy se často účastní různých vědomostních olympiád. Jsme jedni z nich a tak víme, že je dobře, když si člověk může ukázat co umí a to nejen ostatním, ale hlavně sobě. A můžeme si změřit „síly“. V případě nějakého neúspěchu poznáme, v čem se máme zlepšit, co se musíme doučit. I když se říká, že důležité není vyhrát, ale pokusit se o to…. Snažit se, no ale zase nehnat to celé do extrémů. Někomu se vede dnes, někomu zítra. Přeci jen je to SOUTĚŽ.Věřili byste, že i při ni je možné zažít nějakou legraci? Ať už se jedná o vtipné odpovědi nahrazující absenci těch správných ( přeci je lepší napsat něco nežli nic). Občas organizační zmatky, úsměvná nedorozumění mezi účastníky, kteří se neznají…. Klady těchto akcí vidíme v tom, že člověk přestane být po čase ztrémovaný z důvodů neznámé školy, neznámých lidí kolem sebe ( svým způsobem se to brát jako dobrodružství). Snaží se uspět, ale ví, že když se mu to z nějakého důvodu nepovede, svět se proto nezboří a zeměkoule nepřestane točit… Zamyslí se sám nad sebou a uvědomí si, „kde ho bota tlačí“. Jiný nad tím jen mávne rukou, každý jsme jiný. Ať již je to tak a nebo tak, následná oslava v cukrárně je fajn. A co na závěr? Snad myšlenka, že podobné akce by bylo ku prospěchu i žákům, kteří sice nevynikají, ale mají o něco zájem, chtějí něco dělat. Vždyť stačí dát lehčí otázky a rozdělit soutěž na kategorie. Pomohlo by to zvednout i jejich sebevědomí a z průměrného žáka by mohl být žák lepší. A to už záleží na každém z nás. Věra, Vláďa a Vojta Zrůstovi |
< Předch. | Další > |
---|