iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Zimní přestávka
10. 2019 - 2. 2020
Galerie u Plazíka
Peruc
Galerie se uložila k zimnímu spánku. Nová sezona bude zahájena v březnu 2020. Těšíme se.

Přes prsty
1.2. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie / Sportovní. Odehrává se na beach volejbalových hřištích, ale nejen na nich. Linda a Pavla jsou parťačky, které obětují beach volejbalu všechno. Tedy skoro všechno. Mladší Pavle tak trochu začínají tikat biologické hodiny a s přítelem chce co nejdříve otěhotnět. Film Česko. Délka filmu 101in.
Přístupný od 12 let.
Vstupné 70.- Kč
 

VOSA Louny
3.2.2020 v 18 hod.
do 31.3.2020.

Louny Vrchlického divadlo
Výtvarníci z VOSA Louny, včetně peruckých malířů, vystavují své obrazy a grafiky v lounském divadle. Vernisáž v pondělí 3.2.2020 v 18 hodin. 
PLAKÁTEK    

Masopust Stradonice
8.2.2020 v 14 hod.
Stradonice před hospodou
Tradiční masopust, masky vítány. Pořádá Klub žen Stradonice.
PLAKÁTEK  

Kino nepromítá
8.2. 2020 
Peruc kino

Tenkrát v Hollywoodu
15.2. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie / Drama. V devátém filmu kultovního režiséra Quentina Tarantina se televizní herec (Leonardo DiCaprio) a jeho dlouholetý kaskadér (Brad Pitt) rozhodnou prosadit se u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles. Film USA / Velká Británie / Čína . Délka filmu 161 min.
Přístupný od 15 let.
Vstupné 70.- Kč
 

Angry Birds ve filmu 2
22.2. 2020 15:30 hod.
Peruc kino
Animovaný / Rodinný / Dobrodružný / Komedie / Akční. Rozzlobení nelétaví ptáci a zákeřní zelení vepři jsou opět ve při. Když se objeví nový nepřítel, který hrozí zničením Ptačího i Prasečího ostrova, spojí Rudohněv, Žluťas, Bombas, Orel Vazoun a Stříbrnka síly s velevepřem Leonardem. Film USA. Délka filmu 97 min.
Přístupný film.
Vstupné 50.- Kč
 

Poslední aristokratka
29.2. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie. Rodilý Newyorčan Frank získá díky svým šlechtickým předkům rodové sídlo - zámek Kostka. Potomek emigrantů se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií a ženou Vivien na velký návrat do Čech. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou. Film Česko. Délka filmu 110 min.
Přístupný film.
Vstupné 70.- Kč
 

Muzikál Tarzan
27.3.2020 v 15:30 hod.
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. Přihlášky u paní Drobné.
PLAKÁTEK  

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Návštěvní sezona skončila.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

zima 2019/20
Za Dubem
Peruc

Otevřeno po dohodě.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Otevřeno po dohodě,
tel. 731 005 123

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 3
Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 3
Napsal Redakce   
Sobota, 03 září 2011

    Minule jsme s malířem zavzpomínali na doby, kdy o svátečních odpoledních lounské rodinky korzovaly po Pražské a dítky chodily v námořnických oblečcích.  Zmínili jsme také malířovu neslavnou etapu školní, kdy byl postrachem učitelského sboru.

S panem učitelem Karlem Raisem jsme si vykládali o spisovatelích, o malířích, o galeriích.

    Zdeněk Ladra byl vychováván jako svobodná svéprávná osobnost a sebemenší náznak manipulace se mu protivil. Zvláště nemohl vystát zakomplexované učitelky, které z něho, jak s oblibou říká, chtěly uplácat řadového sněhuláka podle svého gusta, ale to se jim nepodařilo, neboť se žák Ladra zašprajcoval mezi dveřmi a nikdo s ním nehnul. Na učilišti svérázného mladíka už nikdo přetvářet nehodlal. Jak se jeho příběh odvíjel dál?
Velcí kamarádi: Ladra a Baňka, oba Zdeňkové. „Jestli jsou minulé životy, tak já musel být stavitel. Zedničina mě bavila. Z nejhoršího žáka byl rázem nejlepší učeň a největší frajer. Akorát, když jsem měl jít do školy, raději jsem šel na praxi na staveniště. Mistři mě prosili, ať jdu i do školy, že musím absolvovat i nezbytnou teorii, a já je prosil, ať mě, proboha, do školy neposílají, ať mě nechaj makat. Už v prváku mě pan učitel Janák, moc fajn chlap, brával k sobě na melouchy. Stavěli jsme na jeho zahradě domeček, od sklepa až po komín. Během učení jsem si nastřádal z melouchů na Jawu 250, tenkrát stála rovných deset tisíc! 
Na základce jsem měl pětky, čtyřky, na učňáku samý jednotky. Měl bych kliďánko i vyznamenání, nebýt tý dvojky z chování. S tím jsem měl vždycky trable. Pan učitel Vlasta Rančák se mě pokaždé ptal, chceš poznámku nebo facku, a já, že facku, a už jsem ji měl. Bože, kolik ten mi dal za život facek! Ale když pan učitel dostal při vyučování chuť na cigaretu, postavil mne k tabuli, a Ladra, vysvětli spolužákům, jak se vyvazuje komín, a šel si v klídku zakouřit. A taky jsem navrhoval na baráky barvy, to mě, panečku, bavilo. V Poděbradce jsem navrhoval dva domy, v jednom byla pomocná škola, druhý byl činžák. Jednalo se o okrovou fasádu s šedými nikami a ten druhý dům barevně byl zrcadlově obrácený. Mistr Souček byl tenkrát dost spokojený. Závěrečný zkoušky jsem skládal na stavbě paneláku při silnici na Mělce.
Zdeněk Ladra v tanečních s Danuškou, dcerou fyzikáře Hněvsy. Malování mě samozřejmě bralo dál a festovně. Na učňáku jsem si pořídil první olejový barvy  - mánesky, tenkrát za pouhých 160 Kčs, a skládací stojan za Kčs 80. Svý první pokusy jsem většinou přemaloval nebo zničil. Jeden z prvních obrazů má Oldřich Souček,  můj mistr odborného výcviku, bezva člověk. Bydlel v nemocničním parčíku. Byl zvědav, co maluju, a když to viděl, tak si ode mne jeden z prvních obrázků koupil, byly na něm lounské uličky. Další nádhernej pán, kterýho jsem si vážil, byl skvělej učitel Karel Rais, co je po něm nazvaná Počeradská patnáctka. Kolikrát se ke mně posadil a celou hodinu jsme klábosili o literatuře, o umění, a ostatní kluci zednický poslouchali s vykulenejma očima. I pan učitel Rais byl zvědavej, co maluju, a  já mu ochotně nosil výkresy a probírali jsme to, a o těláku hodil klukum na hřišti merunu a seděli jsme na lavičce a vykládali o spisovatelích, o umělcích, o galeriích, o malování, hlavně o abstrakci.
Jako sedmnáctiletej smrkáč jsem ze všeho nejraději chodil koukat do ateliéru Zdeňka Sýkory. To ještě bydlel v lounské čtvrti Amerika, v takovým secesním činžáku. Dost dobře nechápu, proč mu město na rodnej dům dodneška nedalo žádnou cedulku. Před tím domem s cihličkama, ten sloh se jmenuje holandský tovární styl, stával jeho černý spartak, náramně noblesní,  jedinej černej, co po Lounech jezdil, ostatní spartaky měly takový nehezký kredencózní barvy.
Často jsem okukoval, co dělá pan malíř. Vešel jsem do dvora, odkud bylo na toho šíbra vidět třídílným oknem. Pamatuju, jak mistr dělal čáry, šedobíločerný struktury, a já tomu nerozuměl a koukal na to jak zjara, protože mě tou dobou oslovoval Emil Filla. Přitahovalo mě to. Rád jsem chodil očumovat Sýkorovy věci a děsně jsem ho obdivoval. Pak mě ale začaly zajímat holky. To snad ani Kolumbus neměl takovou radost, když objevil Ameriku, jako já, když jsem objevil slečny. Měl jsem tehdy a povědomost snad o každý krásce na Lounsku.
V učňáku jsem chodil taky do tanečních. Mojí tanečnicí byla Dana Hněvsů, jejíž tatínek mne učil na základce fyziku. Když mě uviděl po dceřině boku, opotil se hrůzou a prej Danuško, Danuško a lomil rukama. Chudák pan učitel si mě ze základky náramně dobře pamatoval.“

Část 1.

Část 2.


(pokračování příště)
Foto rodinný archiv Zdeňka Ladry.
Připravila Květa Tošnerová.
 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu