iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
..SPOLU...
Sonia Šulek Carraro a Ivan Šulek
30. 4. - 26. 6. 2022
Víkendy a svátky
10 - 17 hod.

Výstava kladenských fotografů Sonii Šulek Carraro a Ivana Šulka z cest tam a zase zpátky.
Vernisáž 30. 4. 2022 v 15 hodin.

PLAKÁTEK 

Libochovické divadelní léto
Libochovice, U Tří lip
13. 5. - 11. 6. 2022
Již 63. přehlídka ochotnických divadelních souborů vám nabízí 4 představení pro dospělé a 2 pro dětské diváky. Vše v plakátku. Určitě se zajeďte na některé podívat, ochotníci umí.
 
PLAKÁTEK     

Po stopách
Emila Holuba
Za Dubem Peruc
19. 5. 2022 - 17 hod.
Přednáška afrikanistky Marie Imbrové.
 
PLAKÁTEK 

Mimi a Líza
kino Peruc
neděle 22. 5. 2022
15.30 hod.

Animovaný. Nevidomá Mimi a Líza jsou nejlepší kamarádky. Vzájemně se učí velkorysosti, toleranci a otevřenosti k celému světu a jeho pestrosti. V novém příběhu nazvaném Zahrada přijíždí na dvůr jejich domu žlutý kontejner, který sousedé začnou brzy zaplňovat starými a rozbitými věcmi. Líza je zvědavá, co vyhodí Mimi. Film Slovensko / Česko. Délka filmu 68 min.
Přístupný film.
Vstupné 50 Kč 

Ženy a život
kino Peruc
pátek 27. 5. 2022
19.00 hod.

Komedie / Romantický. Eliška je hodná holka. Možná až moc. Chybí jí ostré lokty a přebývá slepá víra. O to akčnější je ovšem její všeho schopná sestra Ilona. Obě slečny se společně vrhnou do budování rodinného podniku, fungujícího tak trochu “ode zdi ke zdi”, stejně jako Eliščin vztah se samolibým populárním sportovcem. Film Česko. Délka filmu 87 min.
Přístupný film.
Vstupné 100 Kč  

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA

9. 4. - 25. 9. 2022
so, ne, sv
UBYTOVÁNÍ
Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
V podkroví výstava obrazů V. H. Kopicové.
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici 
Smolnice 
2022 
Seznam koncertů v kostele sv. Bartoloměje a na statku čp.4. 
PLAKÁTEK     

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 3
Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 3
Napsal Redakce   
Sobota, 03 září 2011

    Minule jsme s malířem zavzpomínali na doby, kdy o svátečních odpoledních lounské rodinky korzovaly po Pražské a dítky chodily v námořnických oblečcích.  Zmínili jsme také malířovu neslavnou etapu školní, kdy byl postrachem učitelského sboru.

S panem učitelem Karlem Raisem jsme si vykládali o spisovatelích, o malířích, o galeriích.

    Zdeněk Ladra byl vychováván jako svobodná svéprávná osobnost a sebemenší náznak manipulace se mu protivil. Zvláště nemohl vystát zakomplexované učitelky, které z něho, jak s oblibou říká, chtěly uplácat řadového sněhuláka podle svého gusta, ale to se jim nepodařilo, neboť se žák Ladra zašprajcoval mezi dveřmi a nikdo s ním nehnul. Na učilišti svérázného mladíka už nikdo přetvářet nehodlal. Jak se jeho příběh odvíjel dál?
Velcí kamarádi: Ladra a Baňka, oba Zdeňkové. „Jestli jsou minulé životy, tak já musel být stavitel. Zedničina mě bavila. Z nejhoršího žáka byl rázem nejlepší učeň a největší frajer. Akorát, když jsem měl jít do školy, raději jsem šel na praxi na staveniště. Mistři mě prosili, ať jdu i do školy, že musím absolvovat i nezbytnou teorii, a já je prosil, ať mě, proboha, do školy neposílají, ať mě nechaj makat. Už v prváku mě pan učitel Janák, moc fajn chlap, brával k sobě na melouchy. Stavěli jsme na jeho zahradě domeček, od sklepa až po komín. Během učení jsem si nastřádal z melouchů na Jawu 250, tenkrát stála rovných deset tisíc! 
Na základce jsem měl pětky, čtyřky, na učňáku samý jednotky. Měl bych kliďánko i vyznamenání, nebýt tý dvojky z chování. S tím jsem měl vždycky trable. Pan učitel Vlasta Rančák se mě pokaždé ptal, chceš poznámku nebo facku, a já, že facku, a už jsem ji měl. Bože, kolik ten mi dal za život facek! Ale když pan učitel dostal při vyučování chuť na cigaretu, postavil mne k tabuli, a Ladra, vysvětli spolužákům, jak se vyvazuje komín, a šel si v klídku zakouřit. A taky jsem navrhoval na baráky barvy, to mě, panečku, bavilo. V Poděbradce jsem navrhoval dva domy, v jednom byla pomocná škola, druhý byl činžák. Jednalo se o okrovou fasádu s šedými nikami a ten druhý dům barevně byl zrcadlově obrácený. Mistr Souček byl tenkrát dost spokojený. Závěrečný zkoušky jsem skládal na stavbě paneláku při silnici na Mělce.
Zdeněk Ladra v tanečních s Danuškou, dcerou fyzikáře Hněvsy. Malování mě samozřejmě bralo dál a festovně. Na učňáku jsem si pořídil první olejový barvy  - mánesky, tenkrát za pouhých 160 Kčs, a skládací stojan za Kčs 80. Svý první pokusy jsem většinou přemaloval nebo zničil. Jeden z prvních obrazů má Oldřich Souček,  můj mistr odborného výcviku, bezva člověk. Bydlel v nemocničním parčíku. Byl zvědav, co maluju, a když to viděl, tak si ode mne jeden z prvních obrázků koupil, byly na něm lounské uličky. Další nádhernej pán, kterýho jsem si vážil, byl skvělej učitel Karel Rais, co je po něm nazvaná Počeradská patnáctka. Kolikrát se ke mně posadil a celou hodinu jsme klábosili o literatuře, o umění, a ostatní kluci zednický poslouchali s vykulenejma očima. I pan učitel Rais byl zvědavej, co maluju, a  já mu ochotně nosil výkresy a probírali jsme to, a o těláku hodil klukum na hřišti merunu a seděli jsme na lavičce a vykládali o spisovatelích, o umělcích, o galeriích, o malování, hlavně o abstrakci.
Jako sedmnáctiletej smrkáč jsem ze všeho nejraději chodil koukat do ateliéru Zdeňka Sýkory. To ještě bydlel v lounské čtvrti Amerika, v takovým secesním činžáku. Dost dobře nechápu, proč mu město na rodnej dům dodneška nedalo žádnou cedulku. Před tím domem s cihličkama, ten sloh se jmenuje holandský tovární styl, stával jeho černý spartak, náramně noblesní,  jedinej černej, co po Lounech jezdil, ostatní spartaky měly takový nehezký kredencózní barvy.
Často jsem okukoval, co dělá pan malíř. Vešel jsem do dvora, odkud bylo na toho šíbra vidět třídílným oknem. Pamatuju, jak mistr dělal čáry, šedobíločerný struktury, a já tomu nerozuměl a koukal na to jak zjara, protože mě tou dobou oslovoval Emil Filla. Přitahovalo mě to. Rád jsem chodil očumovat Sýkorovy věci a děsně jsem ho obdivoval. Pak mě ale začaly zajímat holky. To snad ani Kolumbus neměl takovou radost, když objevil Ameriku, jako já, když jsem objevil slečny. Měl jsem tehdy a povědomost snad o každý krásce na Lounsku.
V učňáku jsem chodil taky do tanečních. Mojí tanečnicí byla Dana Hněvsů, jejíž tatínek mne učil na základce fyziku. Když mě uviděl po dceřině boku, opotil se hrůzou a prej Danuško, Danuško a lomil rukama. Chudák pan učitel si mě ze základky náramně dobře pamatoval.“

Část 1.

Část 2.


(pokračování příště)
Foto rodinný archiv Zdeňka Ladry.
Připravila Květa Tošnerová.
 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde