iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Jan Polanský 
Šaháš do tmy
5.9. - 1.11.2020
Galerie u Plazíka
Peruc
Výstava černobílých fotografií fotografa, muzikanta, básníka a designéra Jana Polanského.
Výstava bude zahájena vernisáží v sobotu 5. září 2020 ve 14 hodin.
Výstava je přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin.
PLAKÁTEK
 
  

10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys
od 9.6.2020 10 hod. do konce sezony
Muzeum české vesnice 
Peruc
Výstava koláží, fotografií a obrazů spoutaného uměleckého uskupení Mythicghoul.
PLAKÁTEK 
   

Emil Holub
Tam za řekou Zambezi
3. 9. – 15. 11. 2020
Žatec - Křížova vila
Výstava ze sběrů a materiálů PhDr. Marie Imbrové.
Vernisáž 3. září 2020 od 17 hodin.
 
PLAKÁTEK  

Dolittle
18.9.2020
pátek 19 hod
.

Peruc kino
Komedie / Rodinný / Dobrodružný / Fantasy. Doktor Dolittle byl tak výjimečný, že ho jmenovali osobním lékařem anglické královny Viktorie. Jenže to bývávalo. Před pár lety ovdověl a od té doby samotaří v ústraní, za zdmi svého kdysi velkolepého sídla, obklopený smečkou zvířecích přátel, s nimiž si rozumí lépe než s lidmi. Jenže pak mu vpadne do života jeden drzý kluk, jenž si vzal do hlavy, že bude jeho učedníkem. Film.USA. Délka filmu 102 min.
Přístupný film.

Vstupné 70 .- Kč
 

Posvícenský koncert
19. 9. 2020 16 hod.
Smolnice 
kostel sv. Bartoloměje
ZSBJ vás zve na koncert absolventky Pražské konzervatoře. 
PLAKÁTEK      

Koncet duchovní hudby
20. 9. 2020 14 hod.
Radonice n. O. 
kostel Povýšení sv. Kříže
Přátelé ze Smolnice vás zvou na koncert duchovní hudby. Varhany Pavel Černý, housle Jana a Onřej Lébrovi. 
PLAKÁTEK    

Šarlatán
25.9.2020
pátek 19 hod.

Peruc kino
Životopisný / Drama. Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Film Česko / Irsko / Polsko / Slovensko. Délka filmu 118 min.
Nevhodný do 12 let.
Vstupné 70 .- Kč
  

Sraz tříd 9. A a B/1963
ZDŠ Peruc

1.10. 2020 14 hod.
Peruc 
Za Dubem
Zvu na setkání po 57 letech od ukončení školy. Sejdeme se před školou a posedíme v usedlosti Za Dubem u Dvořáků pod peruckou radnicí. 
POZVÁNKA      

Muzikál Tarzan
18.12.2020
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. 
PLAKÁTEK  

Za Dubem
Peruc
Otevírací doba a program v plakátku.
PLAKÁTEK
 

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Muzeum české vesnice je otevřeno od úterý 9. června 2020, včetně nové výstavy
10 květin pro šlechtické rody Thun a Suys.
Provoz probíhá za specifických hygienických podmínek.
Otevřeno:
od půlky dubna - září, pondělí zavřeno, úterý - neděle 10.00 - 12.00 a 12.30 - 16.30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Zámek Pátek bude pro veřejnost otevřen od úterý 9. června 2020. Provoz bude probíhat za specifických hygienických podmínek. Program na stránkách - odkaz níže.
tel. 731 005 123

Zámek Pátek

Zámek Peruc
Zámek Peruc je pro veřejnost otevřen, komentované prohlídky zámku o víkendech a svátcích v září a říjnu v časech 10:00 - 18:00 hod.. Pro návštěvníky jsme pro vás připravili Zahradní bistro.
tel. 602 728 422

Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 3
Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 3
Napsal Redakce   
Sobota, 03 září 2011

    Minule jsme s malířem zavzpomínali na doby, kdy o svátečních odpoledních lounské rodinky korzovaly po Pražské a dítky chodily v námořnických oblečcích.  Zmínili jsme také malířovu neslavnou etapu školní, kdy byl postrachem učitelského sboru.

S panem učitelem Karlem Raisem jsme si vykládali o spisovatelích, o malířích, o galeriích.

    Zdeněk Ladra byl vychováván jako svobodná svéprávná osobnost a sebemenší náznak manipulace se mu protivil. Zvláště nemohl vystát zakomplexované učitelky, které z něho, jak s oblibou říká, chtěly uplácat řadového sněhuláka podle svého gusta, ale to se jim nepodařilo, neboť se žák Ladra zašprajcoval mezi dveřmi a nikdo s ním nehnul. Na učilišti svérázného mladíka už nikdo přetvářet nehodlal. Jak se jeho příběh odvíjel dál?
Velcí kamarádi: Ladra a Baňka, oba Zdeňkové. „Jestli jsou minulé životy, tak já musel být stavitel. Zedničina mě bavila. Z nejhoršího žáka byl rázem nejlepší učeň a největší frajer. Akorát, když jsem měl jít do školy, raději jsem šel na praxi na staveniště. Mistři mě prosili, ať jdu i do školy, že musím absolvovat i nezbytnou teorii, a já je prosil, ať mě, proboha, do školy neposílají, ať mě nechaj makat. Už v prváku mě pan učitel Janák, moc fajn chlap, brával k sobě na melouchy. Stavěli jsme na jeho zahradě domeček, od sklepa až po komín. Během učení jsem si nastřádal z melouchů na Jawu 250, tenkrát stála rovných deset tisíc! 
Na základce jsem měl pětky, čtyřky, na učňáku samý jednotky. Měl bych kliďánko i vyznamenání, nebýt tý dvojky z chování. S tím jsem měl vždycky trable. Pan učitel Vlasta Rančák se mě pokaždé ptal, chceš poznámku nebo facku, a já, že facku, a už jsem ji měl. Bože, kolik ten mi dal za život facek! Ale když pan učitel dostal při vyučování chuť na cigaretu, postavil mne k tabuli, a Ladra, vysvětli spolužákům, jak se vyvazuje komín, a šel si v klídku zakouřit. A taky jsem navrhoval na baráky barvy, to mě, panečku, bavilo. V Poděbradce jsem navrhoval dva domy, v jednom byla pomocná škola, druhý byl činžák. Jednalo se o okrovou fasádu s šedými nikami a ten druhý dům barevně byl zrcadlově obrácený. Mistr Souček byl tenkrát dost spokojený. Závěrečný zkoušky jsem skládal na stavbě paneláku při silnici na Mělce.
Zdeněk Ladra v tanečních s Danuškou, dcerou fyzikáře Hněvsy. Malování mě samozřejmě bralo dál a festovně. Na učňáku jsem si pořídil první olejový barvy  - mánesky, tenkrát za pouhých 160 Kčs, a skládací stojan za Kčs 80. Svý první pokusy jsem většinou přemaloval nebo zničil. Jeden z prvních obrazů má Oldřich Souček,  můj mistr odborného výcviku, bezva člověk. Bydlel v nemocničním parčíku. Byl zvědav, co maluju, a když to viděl, tak si ode mne jeden z prvních obrázků koupil, byly na něm lounské uličky. Další nádhernej pán, kterýho jsem si vážil, byl skvělej učitel Karel Rais, co je po něm nazvaná Počeradská patnáctka. Kolikrát se ke mně posadil a celou hodinu jsme klábosili o literatuře, o umění, a ostatní kluci zednický poslouchali s vykulenejma očima. I pan učitel Rais byl zvědavej, co maluju, a  já mu ochotně nosil výkresy a probírali jsme to, a o těláku hodil klukum na hřišti merunu a seděli jsme na lavičce a vykládali o spisovatelích, o umělcích, o galeriích, o malování, hlavně o abstrakci.
Jako sedmnáctiletej smrkáč jsem ze všeho nejraději chodil koukat do ateliéru Zdeňka Sýkory. To ještě bydlel v lounské čtvrti Amerika, v takovým secesním činžáku. Dost dobře nechápu, proč mu město na rodnej dům dodneška nedalo žádnou cedulku. Před tím domem s cihličkama, ten sloh se jmenuje holandský tovární styl, stával jeho černý spartak, náramně noblesní,  jedinej černej, co po Lounech jezdil, ostatní spartaky měly takový nehezký kredencózní barvy.
Často jsem okukoval, co dělá pan malíř. Vešel jsem do dvora, odkud bylo na toho šíbra vidět třídílným oknem. Pamatuju, jak mistr dělal čáry, šedobíločerný struktury, a já tomu nerozuměl a koukal na to jak zjara, protože mě tou dobou oslovoval Emil Filla. Přitahovalo mě to. Rád jsem chodil očumovat Sýkorovy věci a děsně jsem ho obdivoval. Pak mě ale začaly zajímat holky. To snad ani Kolumbus neměl takovou radost, když objevil Ameriku, jako já, když jsem objevil slečny. Měl jsem tehdy a povědomost snad o každý krásce na Lounsku.
V učňáku jsem chodil taky do tanečních. Mojí tanečnicí byla Dana Hněvsů, jejíž tatínek mne učil na základce fyziku. Když mě uviděl po dceřině boku, opotil se hrůzou a prej Danuško, Danuško a lomil rukama. Chudák pan učitel si mě ze základky náramně dobře pamatoval.“

Část 1.

Část 2.


(pokračování příště)
Foto rodinný archiv Zdeňka Ladry.
Připravila Květa Tošnerová.
 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu