iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Zimní přestávka
10. 2019 - 2. 2020
Galerie u Plazíka
Peruc
Galerie se uložila k zimnímu spánku. Nová sezona bude zahájena v březnu 2020. Těšíme se.

Staříci
25.1. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Drama / Road movie. Z amerického Oregonu přilétá na Ruzyň emigrant Vlastimil Reiner, veterán a bývalý politický vězeň. Je mu už hodně přes osmdesát, je připoutaný na invalidní vozík a odkázaný na pomoc ostatních. Proto na něj už na letišti čeká Antonín, dávný kamarád z protikomunistického odboje. Záhy vyjde najevo, že Vlasta přijel do Česka uskutečnit poslední misi svého života. Film Česko / Slovensko. Délka filmu 85 min.
Přístupný od 12 let.
Vstupné 70.- Kč
 

Přes prsty
1.2. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie / Sportovní. Odehrává se na beach volejbalových hřištích, ale nejen na nich. Linda a Pavla jsou parťačky, které obětují beach volejbalu všechno. Tedy skoro všechno. Mladší Pavle tak trochu začínají tikat biologické hodiny a s přítelem chce co nejdříve otěhotnět. Film Česko. Délka filmu 101in.
Přístupný od 12 let.
Vstupné 70.- Kč
 

VOSA Louny
3.2.2020 v 18 hod.
do 31.3.2020.

Louny Vrchlického divadlo
Výtvarníci z VOSA Louny, včetně peruckých malířů, vystavují své obrazy a grafiky v lounském divadle. Vernisáž v pondělí 3.2.2020 v 18 hodin. 
PLAKÁTEK    

Masopust Stradonice
8.2.2020 v 14 hod.
Stradonice před hospodou
Tradiční masopust, masky vítány. Pořádá Klub žen Stradonice.
PLAKÁTEK  

Kino nepromítá
8.2. 2020 
Peruc kino

Tenkrát v Hollywoodu
15.2. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie / Drama. V devátém filmu kultovního režiséra Quentina Tarantina se televizní herec (Leonardo DiCaprio) a jeho dlouholetý kaskadér (Brad Pitt) rozhodnou prosadit se u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu - v roce 1969 v Los Angeles. Film USA / Velká Británie / Čína . Délka filmu 161 min.
Přístupný od 15 let.
Vstupné 70.- Kč
 

Angry Birds ve filmu 2
22.2. 2020 15:30 hod.
Peruc kino
Animovaný / Rodinný / Dobrodružný / Komedie / Akční. Rozzlobení nelétaví ptáci a zákeřní zelení vepři jsou opět ve při. Když se objeví nový nepřítel, který hrozí zničením Ptačího i Prasečího ostrova, spojí Rudohněv, Žluťas, Bombas, Orel Vazoun a Stříbrnka síly s velevepřem Leonardem. Film USA. Délka filmu 97 min.
Přístupný film.
Vstupné 50.- Kč
 

Poslední aristokratka
29.2. 2020 17:30 hod.
Peruc kino
Komedie. Rodilý Newyorčan Frank získá díky svým šlechtickým předkům rodové sídlo - zámek Kostka. Potomek emigrantů se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií a ženou Vivien na velký návrat do Čech. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou. Film Česko. Délka filmu 110 min.
Přístupný film.
Vstupné 70.- Kč
 

Muzikál Tarzan
27.3.2020 v 15:30 hod.
Městys Peruc
Zájezd do divadla Hybernia v Praze. Přihlášky u paní Drobné.
PLAKÁTEK  

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
Návštěvní sezona skončila.
Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč

Za Dubem
Peruc

zima 2019/20
Za Dubem
Peruc

Otevřeno po dohodě.

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří
Otevřeno po dohodě,
tel. 731 005 123

Pamětní síň
Emila Filly
Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Historie arrow Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 2
Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 2
Napsal Redakce   
Pátek, 26 srpen 2011

    Minule malíř Zdeněk Ladra vzpomínal na obrázky z útlého dětství, které prožil na Peruci. Na milovaného dědečka truhláře, který byl řemeslník šikovný, rázný a spravedlivý. 

Proti mojí krásné mámě vypadaly paničky z osmidomů jako Marty Gotwaldový


 

S maminkou u Boženiny studánky na Peruci Spával jsem v postýlce, kterou dělal děda, stejně jako mý houpací kohouty. Obojí bylo pomalovaný od akademické malířky Aloisie Halaburdový, která k nám chodila na návštěvu. A ten nábytek byl vzadu podepsaný její zkratkou Alhal. V tý postýlce jsem vyrostl nejen já, ale ještě osm dalších dětí.  Nahoře ty brlínka byly dětma vohlodaný jako od bobrů.
Odmalička jsem běhal s klukama. Nejvíc jsme na Peruci řádili dole u rybníka pod radnicí, co do něj vytejkaly splašky. Tam, co byl pivovar, jsou dodnes krásný sklepy. Tam by byla nádherná galerie! S vesnickejma klukama jsme si hráli na vojáky, na policajty a na zloděje a já nikdy nechtěl být policajt, ale vždycky jen zloděj nebo Němčour.
Pak se naši přestěhovali do Loun, do kolonky, do osmidomů. Tehdy byl trend společných odpoledních procházek. Korzovalo se po Pražský. V sobotu, neděli se naši nastrojili. Táta mě fascinoval. Vypadal jako R. A Dvorský. Pokaždý si vzal anglický kvádro, klobouk, brilantinou napomádoval chrouny, přičernil knírek.  Máma, krejčová, si vyfikla šaty podle nejnovější módy a la Podolská. Taky měla kulmu a tatínek jí onduloval vlasy. Pak nasadila klobouček, rukavičky, kabelku, zkrátka dáma, hotová Adina Mandlová. Máma byla vůbec krásná, štíhlá. To ostatní metrákový ženský z osmidomů v těch šedejch kostýmech s filcovejma kýblema na hlavě vypadaly proti ní jako Marty Gottwaldový. 
No a já si v námořnickým oblečku vedle svých krásných rodičů připadal jak naprostý debil. Korunoval to modrej baret, takovej z tý reklamy Bohúšu. Pokaždý jsem byl načuřenej, že nemůžu s klukama na Pšaňák nebo pod pivovar na cajky, tam byl šroťák a daly se tam z vyřazenejch mašin vymontovat parádní součástky. Místo toho jsem postrojen do námořnického trpně čekal, až se naši naparáděj. Jak já ty společný rodinný procházky nenáviděl! A jak jsem tak čekal, zabrousil jsem k popeláku a našel špagát a hadr. To bylo ono. Táhl jsem ten hadr na tom špagátu a vymetl kdejakou louži, a tatínek, že prej mám jít šest metrů za nimi. Poslechl jsem a s náramnou rozkoší vyflastroval bláto z kdejaký louže. Po Pražský mezitím korzovaly i ostatní lounský rodinky a takový ty maličký nastrojený hajzlíci tahali za sebou na špagátku na kolečkách dřevěný zajíčky, co bubnovali. A všichni do jednoho mi záviděli můj umolousanej špagát a špinavej hadr, že s ním všude můžu, kdežto oni když do louže vjeli zajíčkem, dostali od rodičů strašnýho lepáka. Na výstavišti pak vyhrávala ajzlboňácká kapela a dirigoval náš soused pan Vostrý a já si vedle něj stoup a dirigoval s ním.
Zdeněk Ladra, Hela a Hanka Prášilovy. Právě Haničky si nezdárný žák velmi cenil - dávala mu opisovat. A jednou jsem zase takhle před baráčkem v námořnickým čekal, až se naši vystrojej, když šla kolem pařba grázlů a poď, dem na hupiky! To byla v kolonce taková příkrá jílová stráň. To se vzaly umyvadla a pekáče a s těma lavórama a škopkama se po tom jílu jezdilo. Zvlášť když se stráň polila, to panečku jelo! Zrovna jsem byl v nejlepším, když vyfešákovanej napomádovanej táta zahřměl, co tady děláš?! A já musel pěkně domů, umejt, převlíknout a korzovat.
Byl jsem dost zarputilej spratek. Je s podivem, že mě naši nezabili. Asi mě měli hodně rádi, protože mi vždycky koupili zmrzlinu. Naši byli zlatý, doma to bylo vždycky perfektní. Později jsem dospěl do fáze, že jsem rodičům říkal Zdeňku a Hanko, zvlášť po vyučení jsme si moc rozuměli. Stali se z nich mí nejlepší kámoši.
Doma se hodně nadávalo na režim, probírala se politika. Táta říkal, co se doma upeče, to se doma taky sní, né abys někde něco kecal, to by nás zavřeli. Jednou, když byla krize v Kubánském zálivu, vypukla mezi lidmi panika, že bude válka. Nakupovalo se jak o život. I my měli v kuchyni vyrovnáno na dvacet kilo mouky, dvacet kilo cukru. Časem se to spotřebovalo. Stejně by nám to bylo k ničemu.
Později jsem jezdil s našima trampovat. Maminka mně a bráchovi ušila US torny, přesně podle těch americkejch, taky spacáky zmákla, ona uměla všechno. Táta měl teletinu ještě po Němcích. Sbalil se lihovej vařič, kotlík a jelo do Zbečna na Berounku. Když šli večer naši do hospody, my zůstávali v táboře, kouřili jsme a chlastali. Zajímavý, že v pubertě jsem kouřil, ale pak už mi to nechutnalo. 
Jako kluk jsem hodně četl. Jako každý dítě jsem byl v pionýru, ale na schůzky jsem nechodil. To jsem se radši stulil někde s knížkou. No řekněte sami, taková Zamrzlá loď kapitána Flinta, Seaton, London, Kipling, Foglar, mayovky s s fantastickejma obrázkama Zdeňka Buriana, to bylo jinačí dobrodružství než sbírat s pionýrem bukvice!
Krušnou kapitolou mýho života byla škola. Ta mě k smrti nebavila, dokonce jsem i propadl. Když byla desetiminutovka, jenom jsem se podepsal a napsal oddělení „A“ a místo fyziky a diktátů napsal: nevím. Byl jsem lauzr k pohledání, a zajímalo mě jenom kreslení. A o přestávku jsem udělal výkresy všem holkám, co mi dávaly opisovat, třeba Mauerový nebo Prášilový. A učitelka Strnadelová vždycky, Ladra, já to poznám! Ostatní učitelé naříkali a lamentovali, už abys byl pryč. Co z tebe jenom bude? A já, že budu zedník a budu chodit na melouchy. Na učňáku se situace zázračně obrátila.“

Část 1.


(pokračování příště)
Foto rodinný archiv Zdeňka Ladry
Připravila Květa Tošnerová 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

WebArchiv


WebArchiv - archiv českého webu