iPeruc.cz

Internetový magazín nejen o Peruci

Odkazy

FACEBOOK
Mirek Blažek
Perucké stránky

PLAZÍKOVY FOTO GALERIE
Rajče
Rajče02
(doprovodná a starší alba)
Rajče historie
(přemístěná stará alba)
YouTube

Rajče FK Peruc

ZDŠ Třebenice 1963

ZDŠ Peruc 1963

Kulturní akce

Galerie u Plazíka Peruc
Zajímavosti kolem nás
Josef Skip Holota
30. 3. - 23. 6. 2024
Výstava fotografií z okolí Plzeňského a Ústeckého kraje.
Otevřeno so, ne, sv od 10 do 17 hod.
PLAKÁTEK

Galerie u Plazíka Peruc
ROK V PRAZE
a na cestách

Veronika Králik
30. 6. - 25. 8. 2024
Výstava fotografií autorky pocházející z Mikulova, ale již mnoho let žijící v Praze. Praha, společně s Českým středohořím, je jejím oblíbeným tématem.
Vernisáž výstavy 30. 6. 2024 v 15 hod.
Otevřeno so, ne, sv od 10 do 17 hod.
PLAKÁTEK

Ohlédnutí 2008 - 2023
M. P. Blažek

Peruc
Muzeum české vesnice

13.4. - 28.10.2024

Výstava fotografií  M. P. Blažka - výběr z posledních třech výstav v Galerii u Plazíka a dalších fotoprací
.
PLAKÁTEK

Jako zrcadlo
Kateřina Nováková
Peruc
Galerie U kozorožce

20.4. - 28.10.2024

Galerie U kozorožce a autorka si vás dovolují pozvat na výstavu obrazů.

PLAKÁTEK

Meghalaya
Cesta do Indie

Peruc
Za Dubem

16.6.2024 v 17 hod.
Promítání a vyprávění Toma Ulricha o cestě do severovýchodní  Indie.

PLAKÁTEK

140 let SDH Peruc
Peruc - za hřištěm
29. 6. 2024 
12:00 - 22:00 hod.

Peručtí hasiči vás zvou na oslavu 140. výročí svého spolku. Bohatý program, od 20 hod. taneční zábava.

PLAKÁTEK

Kino Peruc

Společně sami
Letní kino v parku
Pátek 21.6.
21.00 hod.

Čerstvě vystudovaný učitel Petr Jílek (Jakub Moulis), dostává příležitost učit na soukromém gymnáziu, který vlastní matka jeho přítelkyně (Markéta Hrubešová). Jeho idealizovaná představa o výuce mladých studentů brzy narazí na tvrdou realitu. Je překvapen současnou smutnou generací, problémy, se kterými se musí mladí lidé v dnešní době vypořádat a jejich přístupem ke studiu. Drama / Česko / 2024 / 90 min.
Nevhodné mládeži do 12 let

Vstupné 100 Kč

Lassie: Nové dobrodružství
Letní kino v parku
Pátek 28.6.
21.00 hod.

Nejslavnější kolie světa se konečně vrací na plátno! A jak jinak než s jejím věrným parťákem Florianem po boku. Ale nejen s ním. V novém dobrodružství je kromě nových dvounohých i čtyřnohých přátel čeká taky pořádně nebezpečný úkol – musí vypátrat, kdo stojí za záhadnými únosy psů, mezi kterými je i jejich kamarádka, malá Jack Russell teriérka Pippa. Je tu napínavá podívaná pro celou rodinu a nezapomenutelný filmový zážitek pro všechny malé i velké milovníky psů. Rodinný / Dobrodružný / Německo / 2023 / 91 min.
Mládeži přístupno

Vstupné 100 Kč
_:_:_:_:_

Za Dubem
Peruc
KAVÁRNA
Otevřena od 27.4. do 29.9.2024 v sobotu a neděli od 13 do 18 hodin.
UBYTOVÁNÍ

Celoročně
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
mob. 777 066 738
PLAKÁTEK

Muzeum české vesnice
Peruc - zámecký park

Informační středisko
13.4. - 28.10.2024
Otevřeno: úterý - neděle 10:00 - 12:00
a 12:30 - 16:30 hodin
V říjnu je otevřeno pouze o víkendech.

Vstupné dospělí 40 Kč,
děti od 6 do 15 let a senioři 30 Kč
Tradiční výstavní prostory doplněné o výstavu v podkroví.
PLAKÁTEK

Zámek Pátek
Pátek nad Ohří

Otevřeno pátky,
soboty, neděle, svátky
10 - 16 hodin
tel. 731 005 123

Zámek Pátek 

Zámek Peruc
sezona skončila
tel. 602 728 422
Zámek Peruc  

Pamětní síň
Emila Filly

Peruc

- zámecký park
Do odvolání uzavřena.
 

Hudba ve Smolnici
Smolnice
PLAKÁTEK 2024
Koncert laureátů
16.6.2024
PLAKÁTEK

 

 
You are here: Hlavní strana arrow Zprávy arrow Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 2
Obrázky z obyčejného života malíře Zdeňka Ladry z Loun 2
Napsal Redakce   
Pátek, 26 srpen 2011

    Minule malíř Zdeněk Ladra vzpomínal na obrázky z útlého dětství, které prožil na Peruci. Na milovaného dědečka truhláře, který byl řemeslník šikovný, rázný a spravedlivý. 

Proti mojí krásné mámě vypadaly paničky z osmidomů jako Marty Gotwaldový


 

S maminkou u Boženiny studánky na Peruci Spával jsem v postýlce, kterou dělal děda, stejně jako mý houpací kohouty. Obojí bylo pomalovaný od akademické malířky Aloisie Halaburdový, která k nám chodila na návštěvu. A ten nábytek byl vzadu podepsaný její zkratkou Alhal. V tý postýlce jsem vyrostl nejen já, ale ještě osm dalších dětí.  Nahoře ty brlínka byly dětma vohlodaný jako od bobrů.
Odmalička jsem běhal s klukama. Nejvíc jsme na Peruci řádili dole u rybníka pod radnicí, co do něj vytejkaly splašky. Tam, co byl pivovar, jsou dodnes krásný sklepy. Tam by byla nádherná galerie! S vesnickejma klukama jsme si hráli na vojáky, na policajty a na zloděje a já nikdy nechtěl být policajt, ale vždycky jen zloděj nebo Němčour.
Pak se naši přestěhovali do Loun, do kolonky, do osmidomů. Tehdy byl trend společných odpoledních procházek. Korzovalo se po Pražský. V sobotu, neděli se naši nastrojili. Táta mě fascinoval. Vypadal jako R. A Dvorský. Pokaždý si vzal anglický kvádro, klobouk, brilantinou napomádoval chrouny, přičernil knírek.  Máma, krejčová, si vyfikla šaty podle nejnovější módy a la Podolská. Taky měla kulmu a tatínek jí onduloval vlasy. Pak nasadila klobouček, rukavičky, kabelku, zkrátka dáma, hotová Adina Mandlová. Máma byla vůbec krásná, štíhlá. To ostatní metrákový ženský z osmidomů v těch šedejch kostýmech s filcovejma kýblema na hlavě vypadaly proti ní jako Marty Gottwaldový. 
No a já si v námořnickým oblečku vedle svých krásných rodičů připadal jak naprostý debil. Korunoval to modrej baret, takovej z tý reklamy Bohúšu. Pokaždý jsem byl načuřenej, že nemůžu s klukama na Pšaňák nebo pod pivovar na cajky, tam byl šroťák a daly se tam z vyřazenejch mašin vymontovat parádní součástky. Místo toho jsem postrojen do námořnického trpně čekal, až se naši naparáděj. Jak já ty společný rodinný procházky nenáviděl! A jak jsem tak čekal, zabrousil jsem k popeláku a našel špagát a hadr. To bylo ono. Táhl jsem ten hadr na tom špagátu a vymetl kdejakou louži, a tatínek, že prej mám jít šest metrů za nimi. Poslechl jsem a s náramnou rozkoší vyflastroval bláto z kdejaký louže. Po Pražský mezitím korzovaly i ostatní lounský rodinky a takový ty maličký nastrojený hajzlíci tahali za sebou na špagátku na kolečkách dřevěný zajíčky, co bubnovali. A všichni do jednoho mi záviděli můj umolousanej špagát a špinavej hadr, že s ním všude můžu, kdežto oni když do louže vjeli zajíčkem, dostali od rodičů strašnýho lepáka. Na výstavišti pak vyhrávala ajzlboňácká kapela a dirigoval náš soused pan Vostrý a já si vedle něj stoup a dirigoval s ním.
Zdeněk Ladra, Hela a Hanka Prášilovy. Právě Haničky si nezdárný žák velmi cenil - dávala mu opisovat. A jednou jsem zase takhle před baráčkem v námořnickým čekal, až se naši vystrojej, když šla kolem pařba grázlů a poď, dem na hupiky! To byla v kolonce taková příkrá jílová stráň. To se vzaly umyvadla a pekáče a s těma lavórama a škopkama se po tom jílu jezdilo. Zvlášť když se stráň polila, to panečku jelo! Zrovna jsem byl v nejlepším, když vyfešákovanej napomádovanej táta zahřměl, co tady děláš?! A já musel pěkně domů, umejt, převlíknout a korzovat.
Byl jsem dost zarputilej spratek. Je s podivem, že mě naši nezabili. Asi mě měli hodně rádi, protože mi vždycky koupili zmrzlinu. Naši byli zlatý, doma to bylo vždycky perfektní. Později jsem dospěl do fáze, že jsem rodičům říkal Zdeňku a Hanko, zvlášť po vyučení jsme si moc rozuměli. Stali se z nich mí nejlepší kámoši.
Doma se hodně nadávalo na režim, probírala se politika. Táta říkal, co se doma upeče, to se doma taky sní, né abys někde něco kecal, to by nás zavřeli. Jednou, když byla krize v Kubánském zálivu, vypukla mezi lidmi panika, že bude válka. Nakupovalo se jak o život. I my měli v kuchyni vyrovnáno na dvacet kilo mouky, dvacet kilo cukru. Časem se to spotřebovalo. Stejně by nám to bylo k ničemu.
Později jsem jezdil s našima trampovat. Maminka mně a bráchovi ušila US torny, přesně podle těch americkejch, taky spacáky zmákla, ona uměla všechno. Táta měl teletinu ještě po Němcích. Sbalil se lihovej vařič, kotlík a jelo do Zbečna na Berounku. Když šli večer naši do hospody, my zůstávali v táboře, kouřili jsme a chlastali. Zajímavý, že v pubertě jsem kouřil, ale pak už mi to nechutnalo. 
Jako kluk jsem hodně četl. Jako každý dítě jsem byl v pionýru, ale na schůzky jsem nechodil. To jsem se radši stulil někde s knížkou. No řekněte sami, taková Zamrzlá loď kapitána Flinta, Seaton, London, Kipling, Foglar, mayovky s s fantastickejma obrázkama Zdeňka Buriana, to bylo jinačí dobrodružství než sbírat s pionýrem bukvice!
Krušnou kapitolou mýho života byla škola. Ta mě k smrti nebavila, dokonce jsem i propadl. Když byla desetiminutovka, jenom jsem se podepsal a napsal oddělení „A“ a místo fyziky a diktátů napsal: nevím. Byl jsem lauzr k pohledání, a zajímalo mě jenom kreslení. A o přestávku jsem udělal výkresy všem holkám, co mi dávaly opisovat, třeba Mauerový nebo Prášilový. A učitelka Strnadelová vždycky, Ladra, já to poznám! Ostatní učitelé naříkali a lamentovali, už abys byl pryč. Co z tebe jenom bude? A já, že budu zedník a budu chodit na melouchy. Na učňáku se situace zázračně obrátila.“

(pokračování příště)
Část 1.
Část 2.
Část 3.
Část 4.
Část 5.
Část 6.
Část 7.

Foto rodinný archiv Zdeňka Ladry
Připravila Květa Tošnerová 

 
< Předch.   Další >

Kalendář

Kalendář

Ukliďme Česko

Info weby

InfoČesko.cz-Projekt cestovního ruchu o České republice. Poznávání, aktivní dovolená a relaxace. Ubytování, zajímavosti, lyžování...

Kudyznudy.cz - tipy na výlet

Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR 

WebArchiv

Tyto stránky jsou pravidelně archivovány Národní knihovnou ČR. Více najdete zde