Při své středeční cestě do Prahy na setkání v Museum Kampa jsem chtěl, konečně jako vždy, naší stověžatou trochu fotit. Neměl jsem tentokráte daný cíl, ale v Praze je vždy co uložit na čip (dříve na film).
Jen to počasí bylo nějak divný. Zmaračeno a možná bude i pršet. Do Prahy jezdím vlakem, je to nejlevnější a do centra i nejrychlejší. Z Kralup mi dělala společnost kamarádka motorkářka Veronika a tak cesta utekla skutečně rychle. Z Masaryčky jsem šel přes Petrské náměstí ke Kotvě a opět jsem pozdravil u Černé matky boží kamaráda kubistu Frantu. Foťák jsem ještě nevyndaval, bylo olovnato. Jen kousek dál, u Karolina, mě to však nedalo a párkrát jsem zmačkl spoušť Olympusu. Procházel jsem uličkami Starého města, snažil jsem se vyhledávat ty méně zaplněné. Tak jsem šel i kolem protestantského kostela v Jirchářích a Sv. Vojtěcha, ve čtvrti jeho jména. Ještě jedna ulička a vynořil se Mánes, meka českých výtvarných umělců. V hledáčku byla vodárenská věž, ale lepší pohled by snad byl z náplavek pod Jiráskovým mostem. Sestupuji dolů, fotím a v tu chvíli padají prvé velké kapky.
Myslím si to nic, to bude jen přeháňka a za chvíli půjdu dál. Jenže déšť sílí a chvíle se protahuje na desítky minut. Zkouším tedy fotit Prahu v dešti. Hradčany za rozčeřenou Vltavou a zdymadlem, Malou Stranu a Smíchov na druhém břehu, náplavky a most, ale také lidičky, spěchající mezi kapkami. To se jim ale moc nedaří a mnozí zůstávají se mnou pod obloukem Jiráskova mostu. Přijíždí přívoz a i jeho pasažéři hledají úkryt. Postupně se však vydávají do slejváku, zkouším to i já. Pod starým rozkládacím dešníkem, s foťákem ukrytým v tašce na hrudi, jsem došel pouze zpět k Mánesu. Promočen až nad kolena se schovávám v jeho ochozech nad ramenem Vltavy. Přichází tam nějaký mladý vybavený fotograf, rozkládá silný stativ, dává foťák s velkým objektivem, nasazuje clony a fotí. Až když odešel, vytáhl jsem svůj malý Olympus a z ruky se s ním podíval na Vltavu, nábřeží i k roztančenému domu. Nevím, zda z dnešních fotek vůbec něco bude.
Déšť pomalu řídne, blíží se čas setkání a tak vyrážím nádvořím Národního divadlo (nábřeží je uzavřeno), na most Legií, Zde se setkávám s Bobem a spolu míříme k Mládkům do jejich galerie.
|