Jak už jsem si možná stěžoval, letos nic pořádně nestíhám. Buď je to tím, že jsem v důchodu, nebo že dvě pěkné akce jsou vždy v jeden víkend. Takže jsem z letošní přehlídky na Bahně viděl jen polovinu kapel.

      V pátek jsem dorazil z motorkářskýho srazu včas na začátek, na velké podium přivedl Erik své Fanfáre Mančaft. Slyšel jsem je snad dvakrát až třikrát a určitě mne zaujali hudbou, která není tipycky lounská. Východní krev z blízkostí Balkánu je přeci jen znát. A trombon hraje jako plnohodnotný nástroj, ne pouze krátké vstupy. Za bubny v záskoku usedl Mirus a pouzí čtyři muzikanti pefektní hrou udělali prima náladu. Jak říkali jejich kolegové dole, tentokráte to i Erikovi dobře zpívalo. Skutečně FM se lepší a je dobré, že je v Lounech máme.
Na malém podiu se zatím připravil nestor lounské scény Paralet a odehrál svůj kvalitní a chytlavý koncertík, tentokráte i s novinkami ze soustředění. Jen se do času nevešly známé pecky (Brambory, Masér...). Ale ty si mohou příznivci kapely poslechnou na jednom z jejich dalších lounských koncertů (http://www.paralet.cz/akce.html ).  Hostem Antikotle bývá tradičně žatecká Stolní společnost, která i letos na levém podiu zahrála svůj temný underground. Voytusův prvý projekt na Antikotli se musel vejít napravo na malou Avii. Flower Cower se tam vtěstnali a mohli do návštěvníků vpálit kytarový rock let 60. a 70. Tak tato muzika se dobře poslouchá.
Hned vedle malé scény byl letos vztyčen bílý stan a v něm Výtvarná dílna. Wojta si vzal inspiraci na lovosickém festivalu Žafest, kde to provozuje již několik let. A bylo to určitě dobře, po oba dny byl stan plný a mnozí se snažili s menším, či větším úspěchem nějaké to výtvarno vyrobit. Velký zájem byl o vlastnoruční tisk triček. Ten kdo nechtěl tvořit, mohl poslouchat hudbu různých žánrů, popíjet k tomu výborné Žatecké pivo a přikusovat Bohoušův řízek.
Jedním z častých hostů v Lounech je slánský Trilobeat. Tato již letitá kapela si obsadila větší scénu a také to ve velkém rozjela. Poprvé se na letošním Antikotli také začalo na betonu ve větším pogovat, fesťáček nabíral otáčky. Louňáci však čekali na Marka a jeho Furt Rovně, také originální lounskou kapelu se svérázným repertoárem a show za klávesy. Kluci byli sice vmáčklí na malém podiu, ale to nic neubralo na chuti, dát svým posluchačům to nejlepší. Jen mně se tam dost špatně fotilo, byla to taková temná komora, navíc se zvukem až 5 metrů před scénou (odnesl to zvuk na videu). Já si ještě počkal na hosta z Rakovníka, kapelu Z davu. Rakovničáci sem jezdí vždy s dobrou muzikou a nejinak tomu bylo i v pátek. Přeci jen, když jsou na podiu tři pořádné dechy (což se v Lounech asi po 10 letech nyní jen opatrně učí), tak to zní. A k tomu dobrá zpěvačka a je o prima koncert postaráno. 
Mizím z davu opět na perucké motorky a tím pádem neslyším Aulikový Humáče, nové (téměř) Ježkovy Woči a žateckou Sofii.

FOTO Antikotel Pátek

   Je tu sobota, já si odjel na Jawičce Spanilou jízdu, stihl ještě návštěvu bratránka po 25 letech a hurá do Loun. Již od kočiček u brány, Evči a Jíti, slyším typický bleus-rock lounské Berušky. Prvých šest sobotních kapel jsem bohužel opět nestihl. I Beruška je lounskou tradicí a Vadaskův Gelner dokáže chytit. Mám jejich hudbu rád.  Taková lounská typická kapela jsou Nevýpar kovatjezd.  Když stojí na podiu Aulik, Loukič a Štěpán, za bubny sedí Karel a zpívá Jirka, tak to je skvělý lounský optimistický angroš, nebo jak to snad sami nazývají psycho-alternativa. Takže to taky můžu.
Asi přede dvěma lety se na lounské scéně objevila kapela Noir Absintheia a s ní po letech ex-beruška Vláďa V. Na Antikotel patří i metal, i když tento je takovej klasickej, ne vyblitej, jak je to občas v módě. Je to parta dobrých a vyzrálých muzikantů s charismatickým zpěvákem, takže jejich vystoupení bylo fajn zážitkem. A dobře se i fotilo.  Další lounská klasika, tentokráte do punku, la´díra. Tak ta se fotit nedala, punkoví skákači tak rozvířili prach před Avií, že bych mohl objektivy speciálně zabrušovat. Ale louňáci si svoji Díru užli.
Z programu jsem nevěděl, kdo jsou to The Feast , ale po nástupu na podium jsem byl doma. Voytus odhodil of Friends, pozměnil pár muzikantů a vznikla bomba. Z původních FoF zůstala s Voytusem Péťa u kláves, basák Tomáš a občasník Karel se smyčcem. Za bubny usedl jeho brácha a další občasník ságič Pavel přivedl dva mladé dechy. Někteří z nich se ten den viděli poprvé. To, co jsme ale slyšeli z velkého podia bylo pro Louny skutečně něco neskutečného. V Lounech je plejáda dobrých muzikantů, Vojta si je dovede vybrat a hlavně dát dohromady do jednoho skvělého celku s výborným repertoárem. Pro mne JEDNIČKA  z toho, co jsem na letošním Antikotli slyšel.
Ještě jsem na chvíli skočil za sněhuláky. I Sníh na schodišti je tak trochu lounská kapela a mezi místními hodně oblíbená. Pro mne to byl příjemný konec letošní lounské přehlídky kapel (opět jsem neslyšel poslední tři kapely) a zase jsem ujížděl za kamarády motorkáři na Peruc. Nebylo to letos ale ono, ani z jedné akce jsem neměl ten správný zážitek. Příští rok se musím rozhodnout pro jednu (myslím že Antikotel 2012 vyhraje).

FOTO Antikotel sobota

FOTO Antikotel The Feast

(Videa jsou pod názvy kapel)