Po studeném týdnu se v sobotu vyčasilo a tak pod nádherným sluncem a modrou oblohou začali kolem deváté přijíždět prvé stroje v sedle se svými jezdci. Ilja letos připravil krásné jubilejní medaile, každý jezdec si ji mohl pověsit na krk. Jenže...! Vloni bylo 120 motorek, medailí bylo připraveno 150, ale bylo to málo. Nestačili jsme vše spočítat, ale odhadujeme, že ketos na Peruc přijelo asi 180 strojů. Ti poslední měli bohužel smůlu. Možná ani neviděli jednu z atrakcí dne, přistání vrtulníku na peruckém hřišti (naposledy jsem ho zde viděl v letech 1961 - 62, když se vyměňovaly sochy na zámku). Zdeněk Kučera připravil malé ozvučení, takže jsem mohl v 11 hodin vyzvat všechny na pohodovou projížďku. Vrtulník vystartoval s námi a v něm Lukáš Buben s foťákem a kamerou. Už se těším na jeho fotky a videa.
Prvá zastávka byla opět v železničním muzeu v Lisovicích, kde nás pan Čech povozil v malém vláčku. Moc děkujeme. Tradičně se zastavujeme i ve Velvarech na náměstí, kde si téměř každý dá dobrou zmrzlinu. A odtud už pod Říp. V posledních letech jsme měli problémy s parkováním, Ilja vyjednal parkoviště u myslivců, ale já to pokazil a nechal jsem téměř všechny odbočit dříve. Už zkrátka na to nemám. A to se mi ještě při odjezdu rozsypalo přední kolo. Díky Luďo za pomoc při opravě. Stihnul jsem to na Peruc před celým hadem motorek a zabezpečil odbočení u školy. Všichni se vrátili v pořádku a mohlo začít společné posezení na hřišti.
Někteří motorkáři však už jeli domů, škoda. Po chvíli začal hrát tradiční lounský Paralet svůj prima bigbítek. Přijel i Čenda a tak mohl moderovat zábavné odpoledne. Pak už došlo na tombolu. Losovalo se 9 cen a jako poslední bílý minibike. Vše připravil Ilja s kamarády ze Slaného. Ceny byly rozděleny a bohužel odjela další velká část motorek. O společné posezení s hudbou, soutěžemi s možností přespání ve stanech nebyl zájem. Zvučila skoro perucká kapela Alterego a my vyhlásili soutěže. Nejdřív se házelo pístem, přihlásili se muži i ženy. A pak byl čas na gumicuk, ten vždy pobaví. To už ale mělo Alterego dohráno a do soutěží se mohli zapojit i zástupci kapely.
Na podiu měli vystoupit Banáni ze Slaného, ale poslali náhradu Zeus ze stejného města. Čenda už se sádrou spěchal za Paraletem do kempu, a tak se mikrofonu ujal opět Zdeněk. Samozřejmě se nadále soutěžilo, hrálo a bavilo, naštěstí motorkáře doplnili místní. Došlo také na páku a tu vyhráli právě oni. Zdeněk dostal za vitězství koženou přilbu a Eva další, krásně bílou. Blížila se jedenáctá a já slyším venku nějaký rachot. Skupina magorů začala v noci gumovat na ulici své motorky, jezdit po zadním mezi lidmi a vyvádět další hovadiny. Zastavil jsem toto řádění, které nebylo součástí srazu a dočkal se nadávek, že kazím zábavu. Naštěstí Ilja s Martinem odvedli pozornost k připravenému ohňostroji a Zeus mohl několika přídavky zakončit náš sraz.
Myslím, že se dost vydařil, počasí bylo skvělé, motorek hodně, nikomu se nic nestalo a odpolední a večerní zábava skutečně pobavila. Díky patří všem pořadatelům (Ilja s Martinem, Kalíkovi, Lukáš Buben, Čenda a Zdeněk, kluci ze Slaného a další), fotbalistům za občerstvení, sponzorům za podporu, kapelám a Zvukaři Pepovi a zejména Úřadu městysu Peruc a všem, kteří se přišli pobavit. Já jsem trochu pomohl již při desáté jízdě Peruc - Říp, ale už naposledy. Byl jsem o tom přesvědčen už dříve, ale chování některých lidí před i při srazu mne v mém rozhodnutí utvrdilo. Takže při 11. Řípu nashledanou, věřím, že ho mladí peručtí motorkáři pod vedením zkušeného Ilji opět připraví.

Skoro jsem nefotil (budou fotky od Lukáše), tak zde je něco málo mých FOTO z odpoledne a večera.

Lůďovo video z NIKONa a HD a FOTO