Povídky HLEDÁNÍ VELIKONOČNÍHO ZAJÍČKA | HLEDÁNÍ VELIKONOČNÍHO ZAJÍČKA |
| Napsal Lukáš Buben | |
| Čtvrtek, 21 duben 2011 | |
|
Rok utekl jako voda a opět jsme se sešli v peruckém parku, abychom oslavili příchod Velikonoc.
Tato báječná akce určená hlavně pro děti se stala na Peruci již tradicí, doufám, že se bude ještě dlouho konat. Byl jsem požádán, abych to vše nafotil a to se prostě neodmítá. Sraz byl v sobotu 16.dubna v 15.00hod před muzeem České vesnice. Již při vstupu do parku nás vítala krásně nazdobená brána a za ní už byly připravené soutěže a úkoly pro děti. Třetí hodina odbila a mohlo se začít. Dětem byly rozdány kartičky, na které pak za splnění úkolu dostávaly razítka. Úkolů bylo celkem sedm. Hned u muzea se na zem křídami malovala velikonoční vajíčka, zajíčkové, kuřátka, no prostě vše, co k Velikonocům patří. Zbytek úkolů a soutěží byl převážně na trávníku před galerií Emila Filly. Dalším úkolem bylo třeba skákání v pytli, nebo namotávání provázku na klacík, na kterém byl přivázán krásný namalovaný motýl. A rychle na další soutěž. Překážkový běh se lžící, na které bylo vajíčko. Toto bylo docela zapeklité pro nejmenší děti, ale drobná pomoc od rodičů a úkol byl splněn. Razítko do kartičky a jdeme dál. Co takhle složit Velikonoční skládanku, zde se začala tvořit pěkná fronta, protože to byl nelehký úkol, ale i toto se dětem podařilo. „Tak mámo, kam ještě půjdeme?“zaznělo z úst jednoho dítka. Už zbýval jen hod míčkem na velikánské namalované kuře, no přesněji řečeno, trefit se do otvoru, které toto kuře mělo vystřižené v bříšku. Velké poděkování patří opět Sokolkám, které takovéto akce pro děti připravují. Na Zajíčka dal OÚ Městys Peruc finanční příspěvek na sladké odměny. Manželé Novákovi, kteří mají na Peruci cestovní kancelář SN Tour, nakoupili Velikonoční mazance a beránky. Poděkování zaslouží i dobrovolníci, kteří byli na stanovištích, prostě každý, kdo se nějak přičinil. Těším se zase za rok, až budeme společně hledat Velikonočního zajíčka. VELIKONOČNÍ FOTO zde: VELIKONOČNÍ FOTO OD RENÁTKY zde: |
A poslední úkol byl dodělat zajíčkovi očička. Vypadalo to asi takhle: na papíře byl namalován zajíček a neměl oči, děti dostaly kamínky, na kterých právě ty oči byly namalované a ty kamínky pak házely zajíčkovi na tvář. No, snad jsem to popsal správně. Sedm úkolů splněno, sedm razítek v kartičce. Přišel čas rozdat sladkosti, ale ještě předtím společná fotka. Paní Magda Kučerová svolala všechny děti, utvořila se skupinka, usmívat se, zaznělo sborově „sýýýýr“ a bylo to. Pak už se děti rozeběhly ke stromu, na kterém byli zavěšení čokoládoví zajíčkové a netrpělivě čekali až na ně přijde řada. Na každého se dostalo, zajíčků bylo dost. Rychle ho rozbalit a zakousnout se do voňavé čokolády. Jé, to bylo upatlaných tvářiček. A to byl vlastně závěr této báječné akce. Lidé se pomalu začali rozcházet k domovům. Celé odpoledne se neslo v duchu radosti a dětského smíchu a také nám přálo i počasí. | < Předch. | Další > |
|---|
