Sedmé pokračování pamětí ředitele Kučery ličí poslední měsíce jeho působení na měšťanské škole na Peruci v roce 1926. Ale není ještě všemu konec.
= Z mých pamětí =
(část Peruc)
Karel A. Kučera
7. pokračování
V měsíci červnu r.1926 jsem podnikl s odb.učitelem Přítelem a se žactvem III.tř. celodenní výlet do Nouzova u Unhoště. Vraceli jsme se vesnicí Červený Újezd, dále kolem františkánského kláštera Hájku, na nádraží Litovice ke vlaku. Bez našeho vědomí pili chlapci vodu z nádražní studny, v níž byla nepochybně špatná voda. Po návratu z výletu onemocněl žák Jan Čejka, synovec odb.učitele P., tyfem, jenž ho v době prázdnin sklátil v předčasný hrob. Byl to chlapec jemný a milý, v chování velmi mravný. Před časem za nemoci své tetičky (rovněž nemoc tyfem) bydlil u nás, aby se uchránil nákazy. Byl to jeho sud!
O hlavních prázdninách byla v budově školní umístěna kolonie Čes. Červeného kříže. Kolonii navštívila předsedkyně spolku Alice Masaryková se sociální pracovnicí Sylvou Nacharovou, jež vykonaly návštěvu též v mé rodině.
Před jejich návštěvou zúčastnil jsem se po dobu 14 dní (v červenci) vysokoškolského kursu pro učitelstvo ve Velkém Meziříčí na Moravě. V kurse přednášeli vynikající profesoři a docenti českých vysokých škol: (Dr Fr. Hamza: Zdravotní výchova učitelstva v boji proti sociálním chorobám; Dr Jan Uher: Nové směry psychologické a jejich vliv na práci pedagogickou; Dr V. Forster: Rozbor rozumových činností; Dr Vladimír Úlehla: Kapitoly s fysiologie rostlinné; Dr J. Petřík: Čidla a jejich význam pro vývoj duševna; Dr Josef Tvrdý: Poměr vědy a filosofie a důsledky jeho pro pedagogiku; Dr V. Tille: O divadle; Dr Arne Novák: Myšlenkové proudy v české literatuře v letech 1848 – 1918.
V kurse jsem se seznámil s ředitelem „Světlá“ Met. Kubíčkem a s prof. Boleslavem Dolejškem, okres. škol. inspektorem v místě, jenž se horlivě zúčastňoval všeho veřejného života a byl činným v historii a literární kritice. Při vycházkách navštívil jsem básníka Jak. Demla a poznal význačná města západní Moravy.
Školní rok 1926 – 27 jsme začali s neúplným učitel. sborem. Těžce onemocněl kolega M. P. Na tyfus. Nakazil se při ošetřování synovce. Nevyučovala ani učitelka domácích nauk (churavá Strachotová). Žádal jsem sice s přidělením zastupující síly učitelské, ale nový okres. škol. inspektor ustanovení z příčin úsporných oddaloval. V důsledku toho jsem jako ředitel vyučoval 24 hodin týdně.
V měsíci říjnu 1926 přednášel při členské schůzi Krajinského spolku učitel. měšť. škol v budově školní (sborovna) docent Dr V. Příhoda „O racionalisaci ve školství“. Přednášce byli přítomni škol. inspektoři Fučík z Loun a Štětina ze Slaného. Tento mi důvěrně oznámil, že v nejbližší době budu jmenován okres. škol. inspektorem.
Na konci měs. října t.r. byl jsem povolán zvláštním listem do presidia zšr., kdež mně president Dr R. Politzer oznámil, že po vůli pana ministra mám býti vyslán jako školský odborník za škol. inspektora do Příbramě. Měl jsem nastoupit hned od 1.listopadu, ale vyžádal jsem si odklad nastoupení na (dne) 15.listopadu za účelem řádného předání školy. Stalo se to 1.prosince.
Inventář školní předal jsem svému zástupci Eduardu Malému u přítomnosti předsedy mšr. Cyrila Šušlíka. Týž převzal školu dokonale vybavenou a opatřenou četnými pomůckami učebnými. Sedl si do „tepla“ a nemusil již zápasit o hmotné prostředky na zařízení školy. Jsou lidé na světě, jimž štěstí samo do rukou padne!
PS. Text pana ředitele Kučery jsem prostě přepsal, bez zásadních úprav a oprav, v pravopisu doby, ve které byly paměti psány. Ředitel Kučera napsal ještě 3. kapitolu o svém pobytu na Peruci, ve které zmiňuje na 18 starnách o své mimoškolní činnosti. Původně jsem ji nechtěl přepisovat, ale při druhém pročítání jsem našel zajímavé údaje o historii perucké. Takže se můžete těšit na další 2 – 4 pokračování.
Pokračování příště
Část 1.
Část 2.
Část 3.
Část 4.
Část 5.
Část 6.
Část 7.
Část 8.
Část 9.
Část 10.
Část 11.
|