Matador české hudební scény s hlasem, který si nespletete, nedávno vstoupil mezi šedesátníky. Jakoby ale nebylo šedesát jako šedesát. Místo aby se Luboš Pospíšil a 5P pohodlně vezli na vlně úspěšného narozeninového turné korunovaného vyprodaným koncertem v pražské Akropoli, připravili řadovou desku z čerstvého materiálu. Album nazvané Chutnáš po cizím ovoci vychází ve středu 13. dubna, ve stejný den startuje křtem v pražské Malostranské besedě i koncertní šňůra.

Nové písničky vznikly jakoby mimochodem v průběhu roku 2010, paralelně s pilným koncertováním v rámci turné „60“. O hudbu se již tradičně podělili dva veteráni v sestavě Luboš Pospíšil a Bohumil Zatloukal za vydatného aranžérského přispění mladších členů kapely. Dvorní mistr slova Pavel Šrut tentokrát figuruje „pouze“ pětkrát, po dlouhých dvaceti letech se znovu přihlásil o slovo někdejší člen 5P a jeden z nejvytíženějších českých textařů Jan Sahara Hedl. O zbylé texty se podělili klávesista současných 5P Ondřej Fencl, krkonošský trubadúr Pepa Lábus a v jednom případě také Pospíšil sám.
Album překvapí svěžím zvukem, který má na svědomí jeden z nejtalentovanějších sound-engineerů (a kytaristů) současnosti, devětadvacetiletý Lukáš Martinek. Do prvotřídně vybaveného studia Svárov se s ním 5P zavřeli téměř na měsíc a v tvůrčí atmosféře společně docílili velmi přirozeného výsledku.
Nikdy, Zátiší s dívkou a jestřábem a Vznikla zem jsou typické „zatloukalovské“ balady se silnou melodickou linkou a epickou atmosférou. Bigbítovou tvář nastavuje vypalovačka Nenápadné teď, jiný Saharův text Stále jsme to my oblékli 5P do aranže s přesahy až někam do americké garáže. Latinsko-americkou příměs má rozverná Chutnáš po cizím ovoci , houpavý Obsidián a vlastně i vzpomínka na dávné doby a jediná starší písnička na cd Šlapala k ránu chodník. 5P ji v roce 1984 natočili jako svůj vůbec první singl s nuceně pozměněným textem, nyní vychází ve „správné“ verzi a přearanžovaná tak, že rozdíl čtvrtstoletí nehraje roli. Pop-rockově cinká Srpnový prstoklad a zadumaná Žena ledová, experiment a odvážný krok do neznáma je atmosférická „pospíšilovina“ Na útěku se světaznalým Šrutovým textem o tom, že „nejkrásnější bývají na útěku od muže, lehounce přiopilé“.
Od minulého alba Příznaky lásky se 5P sehráli, zjistili, co jim sluší a kam je to táhne. Z leckdy plamenných diskusí nakonec vyrostlo album, které má všechno, co je charakteristické pro osobnost Luboše Pospíšila a ještě něco navíc. Naléhavý vokál protagonistův, typickou kytarovou práci a tón Bohumila Zatloukala, ale i košatou rytmiku, joplinkovský vokál Páji Táboříkové, důmyslnou baskytaru Martina Štece, klávesovou rozmanitost a kytarový vklad Ondřeje Fencla (podstatná část klavírních partů byla nahrána na koncertní křídlo)...
Celkový ráz desky je akustičtější než dřív… ostatně, do hry vstoupí i hostující smyčcový kvartet. Na vytváření aranžmá se podíleli všichni 5P rovným dílem a je to znát. Lukáš Martinek se svými leckdy svéhlavými, ale ve finále účelnými nápady navíc představoval nový prvek, jakési zrcadlo vytvářející ve studiu jiskřivou atmosféru. To třeba když dorazil se saxofonem maestro Petr Venkrbec, který se nejprve roztesknil v baladě Vznikla zem, aby následně mazácky zaexperimentoval (Na útěku).
Přispěl-li Pavel Šrut „jen“ pěti texty, potom lze všech pět označit za jeho vrcholné kusy. Švihák Sahara Hedl pak, jak je jeho zvykem, ledabyle načrtl dva texty, z nichž kouká život sám a jakoby náhodou obsahují obraty, kterých se jiní textaři nedožijí za celý život.
Zpívající Luboš Pospíšil nad tím vším rozkvetl, nová deska 5P zkrátka chutná po čerstvém ovoci. A to včetně moderního obalu z dílny Vráti Horčíka s rozvernými fotografiemi Áji Dvořáčkové uvnitř.

A jak že to bylo před čtyřmi lety? Luboš Pospíšil a jeho letitý spolupracovník Bohumil Zatloukal (ex-Hudba Praha) se po vzoru Radima Hladíka obklopili mladými muzikanty a pod obnovenou značkou 5P připravili nový repertoár. Jako vždy v kooperaci s jedním z nejosobitějších českých básníků Pavlem Šrutem, jehož inspirační studna je zřejmě bezedná. Luboš  navázal na to nejlepší ze své bezmála čtyřicetileté hudební kariéry, do kapely se vrátily klávesy (Ondřej Fencl), což umožnilo oprášení nejednoho dávného fláku, za bicí usedla hvězda mezi tuzemskými bubenicemi Pája Táboříková, rytmiku dotvořil prvotřídní baskytarista z Nebřenského Vltavy Martin Štec. Generační bariéry rozmetala hned první společná zkouška a od té doby „to jede“, byť některé písně jsou starší než někteří účinkující muzikanti. A možná právě proto.

Videa - zde lze shlédnout, jak to 5P hrálo live v květnu 2009 v Noci s Andělem:
Tenhle vítr jsem mel rad: http://www.youtube.com/watch?v=X7BZts7qIjE
Jekyll a Hyde: http://www.youtube.com/watch?v=QVOUps9goDk
Píši Vám, Karino: http://www.youtube.com/watch?v=qXNAsQsEhGc&feature=related

Více na: http://www.lubospospisil.cz/