V říjnu jsem byl poprvé na Kladně v Dundee Jam klubu, o kterém jsem do té doby nevěděl. Je to rokáč právě takový, jaký si správný rocker představuje. Minulý týden jsem tam jel na Mišíka.
Písničky Vládi Mišíka jsou úžasné a já ho viděl živě naposled někdy před 5 lety v lounském divadle, než mě tam odtud vyhodili. Teď už tam nechodím, zkusil jsem to dvakrát a vždy mě z toho bylo špatně. Takže když jsem se dozvěděl o koncertu v úžasném kladenském klubu, nešel jsem do práce (jako důchodce už nemusím každý den) a ve čtvrtek večer odejel do města, kde často tvořím nějakou elektriku. Sestoupil jsem ze schodů a v tu chvíli to byl pro mne šok. Bylo vyprodáno! Naštěstí organizátor koncertu byl rozumný a nakonec mě pustil dovnitř, ke zdi na stojáka. Nevadí, hlavně že budu moci fotit a zejména poslouchat živou hudbu.
Rokáč byl skutečně nabitej, zmizely stoly a všude bylo plno židlí a lavic, jen v půli úzká ulička. Vmáčknul jsem se dozadu, muzikanti, obklopeni svými posluchači doladili a koncert začal. Výbornýho Mišíka doprovázel kytarista Pavel Skála a jeho další tradiční spoluhráč Jaroslav "Olin" Nejezchleb se svým elektrocelem. V prvé části jsme vstřebávali většinou známé písničky z dob vzdálených i nedávných a všichni jsme se pěkně rozehřívali. Protože nebyly stoly, tak Vláďa rozdělil večer na tři části, aby měl i bar něco do tržby a posluchači do žaludku. Na druhou část jsem se přemístil ke vchodu do koncertního prostoru, odtud jsem trochu lépe viděl na všechny tři. Zazněly další skladby, mezi nimi i mnohé z posledního alba Ztracený podzim. Na chvíli jsem si klekl na malý plácek před kapelu, abych mohl trochu fotit. Vláďa i Olin vyprávěli mezi písničkami mnoho zajímavých a hlavně humorných historek, mimo jiné o tom, jak stříhali do hola malého Mišíka. Po další napájecí přestávce nás obepnula další série krásných melodií a ještě úžasnějších textů. Vždyť pro Vláďu Mišíka psali naši nějlepší textaři a básníci. To už jsem moc nefotil, více jsem si užíval povedeného koncertu. Samozřejmě byl i přídavek, ale po téměř třech hodinách příjemný večer končil.
Nevím, jestli jsem tak málo náročný, nebo se mi povede vždy jet na vydařenou akci - koncert. Ten kladenský Mišíkův řadím na horní příčky těch z posledních let. Asi se v kladenském podzemí objevím dříve než posledně, ve čtvrtek 17.dubna tam hraje Pospíšil s naší Pájinkou za bubny. Musím si zase udělat čas, už se těším.
FOTO z Mišíkova kladenského podzemí.
Diskuze
|