Třetí chybějící článek, naštěstí mám kopii textu.
Tak trochu jsem se vnutil na dovolenou mýho syna a jeho kamarádů. Zamluvili chalupu v Mostku u Dvora Králové a bylo volné místo. Tak jsem poslední červencovou sobotu s nimi vyjel.
Přes Mšené a Roudnici (spořitelna měla zavřeno) na Mělník, Boleslav Novou Paku a po poledni jsme byli v Mostku. Směr jsme našli, ale byl ještě čas a za viaduktem hospoda Za Mostem. Dobrý oběd, výběr piva (já vybral Krakonoše) a hlavně příjemná obsluha. Sem budem chodit celý týden. Za chvíli již máme přebírat chalupu, opět jsme ji našli bez problémů a přijela i majitelka. Chalupa osamocená, až u lesa, pěkně zařízená. Po chvíli jsme ji zabydleli, rozdělili si postele a dovolená začínala. Nebyli jsme však ještě všichni. Mirek, Hanka, Pavel, Jana a já, to bylo prvé auto. Další měli přijet autobusem, ale Petr naložil Páju do svého vozítka a trefili také. Možná přijede ještě někdo (pár kamarádů se ohlásilo). Neděle ve znamení odpočinku, koupaliště, F1 a vpondělí prvý výlet.
Jeli jsme jen kousek do Dvora Králové, někdo jen na prohlídku města, já šel snad po 30 letech s druhou partou do ZOO. Pěkná procházka mezi zvířaty. Jen na přehradu Les Království jsme to nestihli. V úterý přijiždí další z ohlášených (Plechovka nás minul), přijeli kamarádi ze Žatce, Ruda, Milča a mladej Kryštof a hlavně dva velcí psi Zaky a Vinnie. Jsou to spíč čundráci, tak budou spát venku pod širákem. Přivítali jsme se a vyrazili na prvou pěší tůru na Zvičinu. Malá osada s kopcem vzdálená asi 7 km. Vydali jsme se malebnou krajinou Podkrkonoší, obdivovali krásné roubenky, kterých je ve zdejších vesničkách mnoho. Ve tři jsme dorazili k Raisově chatě na vrcholu a těšili se na oběd. Ale ouvej, v úterý zavřeno. Malý odpočinek, obhlídka a cesta zpět na druhou stranu. Krásným vlhkým lesem, prvé houby a dole Hotel Pod Zvičinou. Jsem sem před léty (snad 25) vezl Mirka do školy v přírodě. Dnes z části zchátralý, ale tu lepší část mají v pronájmu holanďané a ti nás pohostili. Trochu i sprchlo, přístřeší přišlo vhod. Rozdělili jsme se opět na dvě party, my šli pod úbočím lesem, přes louky, pole, po silničkách, kolem obřího vesnického kostela v ....., kde se připravoval koncert Petry Janů, a před sedmou byli na chalupě. Druhým to trvalo déle, ale byli trochu veselejší.
Středa byla vyhlášena sportovním dnem, konala se olympiáda. Losováním byla určeny dvoučelné týmy a šlo se na, no s těma koulema, však vy víte jak se to jmenuje. Doházeno bez zranění a můžeme začít druhou disciplinu - pingpong. Ale hodně malý, jen na stolečku, nízká síť, minipálky. Bylo hodně pohybu, hráčkého nasazení i srandy. I druhá disciplina skončena a nás opouští Pájinka. Má koncerty (vždyť ji znáte, bubenice a zpěvačka mnoha známých kapel). Velké loučení a Petr ji veze na autobus. Třetí disciplina byla stolní, tzv. prasátka. Něco jako kostky ale skutečně s malými vepříky. Ani už nevím, kdo olympiádu vyhrál, ale byl to další vydařený den s kamarády. Již nám zbývají jen dva celé dny naší dovolené.
FOTO Mostek 1
Čtvrtek a další pěší výlet, tentokráte na hrad Pecka. Lesem, kolem mravenčího Manhattanu a tábory indiánů, dolů opět krásnou českou krajinou a někteří dost ušlí jsme dorazili na náměstí v Pecce. Následoval dobrý oběd a Staropramen. Posilněni vystupujeme vzhůru na hrad, kde nám právě utekla prohlídka. Ale nevadí, za hodinu je další a my si můžeme důkladně prohlédnout romantické trosky tří křídel hradu. Opravené je pouze jedno, do kterého vede trasa naší prohlídky. Setkáváme se zde s Kryštofem Harantem, renezančním bouřlivákem a cestovatelem. Pobyt na Pecce byl fajn. Cesta domů po stejné trase uběhla a večer zase do naší příjemné hospůdky s prima servírkami.
V pátek se začalo trochu mračit a naši žetčtí kamarádi přes své původní plány (chtěli tak učinit již ve středu) odjeli na Moravu. Odpoledne jsme vyrazili (Pavel, Petr, Jana a já) na známý Kuks. Vždy říkáváme zámek, ale já si až tam uvědomil chybu. Zámek již neexistuje, to co známe je hospital. Ale určitě nejznámější jsou Braunovy sochy Ctností a Neřestí, které stojí v řadách před oběma křídly velké stavby. Já si je se zájmem po letech (byl jsem zde v roce 1962) prohlédl a rychle nafotil.
FOTO Ctnosti a neřesti
Obloha byla olověná a po chvíli se strhl ohromný slejvák. My však právě vcházeli na prohlídku zajímavého objektu i z historickou lékárnou a hrobkou a než jsme vše prohlédli, bylo po dešti. Dole v údolí jsme spatřili muzeum motocyklů a ihned do něj zamířili. Byly zde vedle motocyklů i velmi zajímavé staré fotoaparáty. moc hezké malé soukromé muzeum. Jo a měli zde i motocykl Jára Cimrmana. Výstupem po vodním schodišti Kuksu prakticky naše vydařená a moc pěkná dovolená končí.
Sobotní odjezd domů, s obědem v Jizerním Vtelnu se i přes velký déšť obešel bez komplikací. Kluci pospíchali, večer hráli snad na svatbě. Mostek 2010 se vydařil!
FOTO Mostek 2
|