Mezi devátou a desátou hodinou se historické náměstí na Peruci začalo plnit motocykly různých značek i stáří. Kolem nich se rojilo mnoho zvědavých peručáků, dospělých i dětí.  Před půl jedenáctou zde již bylo plno, zaregistrováno bylo asi 140 jezdců a spolujezdců (ne všichni se přihlásili). Každý jezdec dostal originální medaily a slosovatelný lístek. Před jedenáctou jsem náš sraz zahájil, vylosovali jsme deset výherců pěkných cen a odstartovali k projížďce. V čele opět jel terenní automobil a kolonu uzavírala tříkolka s valníkem, sběrné vozidlo. Trasu nám zajišťovali kamarádi z Martiněvsi a peručtí mladí motorkáři s Kubou. Trasa se prakticky nemění, ale letos jsme připravili další zajímavou zastávku. Pan Čech stěhuje Železniční muzeum ze Zlonic na statek do Lisovic a tak jsme se podívali, co již dokázal. On byl překvapen naší hojnou účastí a my jeho, i když rozdělanou expozicí. Moc mu děkujeme za přijetí a většina z nás se v lisovickém železničním muzeu určitě ještě staví.
    Pravidelnou zastávkou bývá náměstí ve Velvarech s ochutnávkou místní výborné zmrzliny. Zde jsem zkusil spočítat všechny stroje a bylo jich stejně jako vloni kolem 120. Z Velvar vedla cesta již do cíle, pod bájný Říp. Bohužel, zde je situace s parkováním rok od roku horší. Před třemi roky jsme jezdili na velké parkoviště k úpatí hory. Poté co ho jeho majitel uzavřel pouze pro VIP osoby, jsme stávali na travnaté ploše na kraji aleje. Letos se nesmělo stát ani tam. V půli obce je malé parkoviště, kam by se naše stroje stejně nevešly a ke všemu tam byli králíci a slepice. Zastavili jsme tudíž na rozryté trávě, ale okamžitě jsme byli odtud vykazováni. Došli jsme s paní, která s námi slušně jednala ke kompromisu, ale stejně jsme ihned po společné fotce odtud vyjeli. Nevím, zda i o jubilejní 10. ročník pojedeme pod Říp, nebo si vybereme jiné, pohostinější místo.
    Na Peruc jsme dojeli před půl třetí, většinou v pořádku (jen jedna baterka se musela vyměnit a motocykl s vyhořelou elektrikou dovezla trojkolka).  Na pěkném novém podiu, které v týdnu před svátkem nechal postavit pan starosta Lanc, již byl připraven Paralet, který nám pokaždé 8.května hraje. Jejich dobrá muzika zahájila motorkářské odpolední posezení a my jsme připravili soutěže. Přijel mi s nimi pomoc Čenda a tak jsme to zvládli i přes to, že Ilja musel u grilu zastoupit hostinskou, která jako vždy nezajistila sjednané občerstvení pro účastníky srazu. Gumicuk zahájily děti a nalákaly tím i dospělé. Soutěžilo se pak celé odpoledne, s motorem si zaházely i ženy, stejně jako tři z nich ochutnaly pivo z tupláku. Lano a pojídání větrníků zbylo pouze na muže. I když někteří odjeli na jiné akce, mnoho dospělých i dětí se bavilo při soutěžích a hudbě celé odpoledne.
     Devátý ročník jízdy Peruc - Říp - Peruc se i díky krásnému počasí, které celý týden strašilo, vydařil. Musím poděkovat těm, kteří pomohli, klukům z Martiněvsi i Peruce za zabezpečení tratě, oboum doprovodným vozidlům, panu Čechovi ze železničního muzea, Zděnkovi za rozhlas, Pavlovi a Světlaně za prezentaci a další pomoc, Paraletu a hlavně Iljovi a Martinovi za celou přípravu perucké motorkářské akce. No a samozřejmě všem motorkářům, kteří na Peruc přijeli a věřím, že přijedou i příští rok na jubilejní desátý ročník.

Moc jsem nestačil fotit, tak jen pár FOTEK.

FOTO od Luďka.

VIDEO od Luďka. Díky!

Diskuze