Historie JAK JSME NA PERUCI HLEDALI VELIKONOČNÍHO ZAJÍČKA | JAK JSME NA PERUCI HLEDALI VELIKONOČNÍHO ZAJÍČKA |
| Napsal Lukáš Buben | |
| Úterý, 06 duben 2010 | |
|
Perucké sokolky opět uspořádaly pro děti již tradiční jarní akci a to HLEDÁNÍ VELIKONOČNÍHO ZAJÍČKA.
Tato oblíbená akce se konala v sobotu 3.dubna od 14 hodin. Sraz byl u místní radnice. Dorazil jsem chvilku před začátkem a na místě bylo zatím jen pár dětí a maminek, ale netrvalo dlouho a parkoviště před radnicí bylo celé zaplněné. Děti si hned rozebraly barevné křídy a začaly na zem malovat velikonoční motivy. A to byl vlastně první úkol. Děti se toho zhostily opravdu poctivě a za chvilku byla asfaltová plocha pěkně barevná. Poté dostaly na kartičku barevné razítko a pokračovalo se k dalšímu úkolu. Ten se nacházel před Boženinou studánkou. Ještě než se děti pustily do plnění úkolu, vyprávěla dětem paní Kučerová pověst o Oldřichovi a Boženě. Tentokrát děti utvořily kruh a zpívaly se písničky a říkaly říkanky. Odměnou jim byl velký potlesk od rodičů. Samozřejmě na kartičku přibylo další razítko. A pokračovalo se dále, společně jsme prošli pivovarskou bránou, kolem starého pivovaru a okolo mateřské školky, kde na děti čekal další úkol. Najít malé žluté vajíčko, které bylo ukryto někde u stromu. Děti se hned pustily do hledání, přehrabovaly listí, hledaly v trávě i u kořenů, ale stále nic. Pak děti napadlo podívat se do praskliny, která byla ve stromě, ale nedalo se na ní dosáhnout, a proto jedno škvrně vysadila členka Sokola a hle, vajíčko bylo na světě. Jenže tím to nekončilo, ve vajíčku byla další část úkolu a to, najít květovaný strom, oběhnout ho a zase se vrátit. Děti se rozběhly do parku, strom našly, oběhly ho a tím úkol splnily. Další cesta nás zavedla před Muzeum české vesnice i zde byla pro děti připravena další soutěž. Tentokrát se hledaly zelené karty s obrázkem květin. Když se našly všechny karty, měly děti uhodnout, co je na nich za květiny. Ani tohle nebyl pro děti žádný problém a mohlo se jít dál. Procházeli jsme parkem okolo pamětní síně Emila Filly, přes náměstí a došli jsme až před kostel sv. Petra a Pavla, kde u jednoho statného kaštanu čekal na děti poslední úkol. Byla to vlastně křížovka, starší děti se rozdělily po dvou a na připravený papír doplňovaly odpovědi na otázky. Ty menší se shlukly okolo Sokolek, ty jim pak pokládaly otázky a společně luštily tajenku podporovány rodiči. Úkol byl za chvilku hotov a nás už čekalo jen dojít na Tyršovo cvičiště. Zde byla pro děti za jejich snažení připravena sladká odměna. I tady však přišly ještě na řadu barevné křídy a děti se hned s chutí pustily do malování a najednou byl tenisový kurt plný barevných vajíček, zajíčků, kuřátek a kytiček. Tečkou tohoto báječného odpoledne bylo rozdání sladkostí a odměnou nám byl úsměv a radost ve tvářích dětí. Velké poděkování náleží Sokolkám, které takovéto akce pro děti připravují a také Městysu Peruc. Byla to moc pěkná procházka po pamětihodnostech naší krásné Peruce. Těším se zase někdy příště. |
| < Předch. | Další > |
|---|
